Templáři

[Greywolf]

Jacques de Molay 1244 - 1314

Oficiálně poslední velmistr templářského řádu po velmistru Thibaudu Gaudinovi.

Zde ... http://www.templarhistory.com/demolay.html
Zde ... http://cs.wikipedia.org/wiki/Jacques_de_Molay

[thovtt]

Mám v ruce novinku ,kterou napsal Machart-Templáři v zemích českých králů,2009.Vcelku dobrá studie,ale autor nerevidoval některé starší autory a i jejich údaje.Co se týká fotografií jsou na vysoké úrovni.

[Robert]

Několikrát jsem narazil na jméno Larmenius de Molay, říká ti to něco? dik

Ide o prvé meno zo zoznamu tzv. tajných templárov, ktorí údajne pokračovali po rozpustení rádu a úpálení Jacquesa de Molay a Geofreya de Charnay. Tá forma, na ktorú sa pýtaš je na 99% skomolenina. Treba ale poznamenať, že zoznam sa objavil až koncom 18.st z rúk Bernarda Rajmonda Fabré - Palaprata, ktorý je považovaný za pomerne nehodnoverný zdroj. Zoznam sa skrátene nazýva aj Larmeniov. Sám Jean -Marc Larmenius má byť templár východného (Outremerského) pôvodu, ktorého Jacques de Molay údajne poveril vedením undregroundového rádu, ktorý potom prežil ako tajný spolok francúzkych aristokratov, hoci zrejme prvé roky strávil na východe (podľa prvých mien, čo by teoreticky mohlo byť, Arménsko sa ako kresťanský štát udržal po koniec 14.st..) Karol barón von Hund tento zoznam spochybňoval a sám sa odvolával na škótskych templárov Zoznam je nasledovný:
1)Jean-Marc Larmenius (1313 - 1324)
2)Thomas Theobald de Alexandria (1324 - 1340)
3)Arnauld de Braque (1340 -1349 )
4)Jean de Clearemont (1349 - 1357)
5)Bernard du Gueslin (1357 -1381)
6)Bernard Arminiacus (1381 - 1392)
7)Jean Arminiacus (1419 - 1451)
8)Jean de Croy (1451-1472)
9)Bernard Imbault (1472 -1478)
10) Robert Leonocourt (1478 - 1497)
11)Galeatius de Salazar (1497 - 1516)
12)Phillipe Chabot (1516 - 1544)
13)Gaspard de Galtiaco Tavanensis (1544 - 1574)
14)Henri de Montmorency (1574 - 1615)
15)Charles de Valois (1615 - 1651)
16)Jacques Ruxellius de Granceio (1651 - 1681)
17)Jacques Henri Duc de Duras (1681 - 1705)
18)Phillippe II Duc de Orleans (1705 -1724)
19)Lous Augustus Bourbon (1724 - 1737)
20)Lous Henri Bourbon Condé (1737 - 1741)
21)Lous-Francois Bourbon Conti (1741 - 1776)
22)Lous- Hercule Timoleon, Duc de Cosse Brissac (1776 - 1792, popravený počas francúzkej revolúcie)
23)Claude- Mathieu Radix de Chavillon (1792 - 1804)
24)Bernard Rajmond Fabré-Palaprat (1804 - 1834 )

[maresch]

Dík moc. Údajně se mělo jednat přímo o syna J. de Molaye, který převzal po otci vedení templářů .

[Robert]

Dík moc. Údajně se mělo jednat přímo o syna J. de Molaye, který převzal po otci vedení templářů .

Huncútisko jeden.... (Veľmi tomu ale neverím...) Kedže sa však templárom nepodarilo na rozdiel od iných rádov získať svoje územie v Európe, snažili sa o návrat do SZ. Výpravy ako aj tá z 1302 sa nedajú robiť výzvednej a špiónskej siete. Možno títo ... ?
V rádoch sa meno de Molay stalo každopádne ikonickým. Dnešnú anglikánsku vetvu johanitov obnovil, v resp. pri jej zrode ešte vo Francúzku stál istý markíz Hippolyte de Sainte- Croix Molay... O jeho pôvode ale dodnes panujú pochybnosti...

[slavicekvac]

25. Odborníci na církevní řády míří do Čejkovic
Zdroj: Slovácko
Datum vydání: 2.3.2010
Odkaz: http://www.vlp.cz
Číslo: 9
Strana: 3
Autor: šmý
Rubrika: Zpravodajství
Oblast: Regionální časopisy - Olomoucký a Zlínský kraj

Čejkovice - Do Čejkovic se sjedou kapacity z oboru historie ze všech koutů Evropy. Konference plánovaná na osmého až desátého dubna má zmapovat působení a vliv rytířských řádů v prostoru střední Evropy. Uskuteční se v bývalé templářské komendě v Čejkovicích.

Období středověku se těší pro svou tajemnost velikému zájmu veřejnosti. V centru pozornosti historických badatelů je však toto téma už delší dobu.

"Pořádaná konference bude zhodnocením a vyvrcholením dlouholetého zkoumání rytířských řádů na území České republiky a okolních zemí," nastínil obsah samotného jednání jeden z vystupujících odborníků Libor Jan z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Vznik rytířských řádů souvisel s křížovými výpravami a jejich hlavní náplní byla obrana posvátných míst křesťanství v Palestině. Ve střední Evropě spočívala jejich činnost především v ekonomické a duchovní oblasti. Vedoucí představitelé vstupovali nezřídka do vysoké politiky jako diplomaté a rádci zdejších panovníků.

"Na našem území vlastnili nejrozsáhlejší majetky johanité, své řádové domy zde měli také templáři," říká o působení rytířských řádů v českých zemích vedoucí oddělení Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Tato informace má velký význam nejen z pohledu Moravy a Čech, ale i přímo Slovácka. Johanité i templáři vlastnili v okrese Hodonín mnoho vesnic.

Se svými odbornými příspěvky v Čejkovicích vystoupí znalci rytířských duchovních řádů z České republiky, Rakouska, Německa, Itálie, Polska a Maďarska.

"Konference tohoto typu se bude konat vůbec poprvé a jsme rádi, že se jí můžeme zúčastnit jako spoluorganizátoři," dodává Lukáš Lukáš za Templářské sklepy Čejkovice.

"Osobně jsem velice zvědav na každé nové poznatky o rytířských řádech," dodává.



(šmý)

[Návštěvník]

Pronikli jste celkem blízko Mám na mysli seznam velmistrů templářského řádu po roce 1314. Ano, ten seznam skutečně existuje, ale toto je jen jeho část. Existuje ještě další část od roku 1834 do roku 2010. Současným velmistrem tohoto Templářského řádu je Fr. Alberto Zampoli, který je 47. úřadujícím velmistrem řádu. No kdo se moc ptá, moc se dozví Řád působí i u nás v ČR, registrovaný tu však není. Jeho novodobá legitimita stojí na dokumentu z roku 1705 kdy Francouzský král (Filip II. Orleánský) potvrdil tomuto řádu po takřka 400 letech status a tím uznal chybu svého předchůdce Filipa IV. Sličného, který se zasloužil o likvidaci řádu v roce 1307-1312.

[Robert]

Pronikli jste celkem blízko Mám na mysli seznam velmistrů templářského řádu po roce 1314. Ano, ten seznam skutečně existuje, ale toto je jen jeho část. Existuje ještě další část od roku 1834 do roku 2010. Současným velmistrem tohoto Templářského řádu je Fr. Alberto Zampoli, který je 47. úřadujícím velmistrem řádu. No kdo se moc ptá, moc se dozví Řád působí i u nás v ČR, registrovaný tu však není. Jeho novodobá legitimita stojí na dokumentu z roku 1705 kdy Francouzský král (Filip II. Orleánský) potvrdil tomuto řádu po takřka 400 letech status a tím uznal chybu svého předchůdce Filipa IV. Sličného, který se zasloužil o likvidaci řádu v roce 1307-1312.

Som veľkým priaznivcom historických rr, ale v legitímneho pokračovateľa templárskeho rádu neverím. Ich duchovné dedičstvo pravdepodobne niesli ďalej postemplárske rády, a tie až také kamarátske s Francúzkom neboli. Ani johaniti, hoci tam pôsobilo lnemálo Francúzov. Vami spomínaný rád možno bol akýmsi svetským spolkom aristokratov, či intelektuálov, ale od reálnej legitimity rytierskeho rádu musel byť na hony ďaleko.

[Zany]

Jeho novodobá legitimita stojí na dokumentu z roku 1705 kdy Francouzský král (Filip II. Orleánský) potvrdil tomuto řádu po takřka 400 letech status a tím uznal chybu svého předchůdce Filipa IV. Sličného, který se zasloužil o likvidaci řádu v roce 1307-1312.

Roku 1705 ve Francii žádný král Filip nevládnul. LEgitimitu církevního řádu těžko můžeš odvozovat od potvrzení světskou hlavou státu, to snad je job pro papeže.

[maresch]

Pronikli jste celkem blízko Mám na mysli seznam velmistrů templářského řádu po roce 1314. Ano, ten seznam skutečně existuje, ale toto je jen jeho část. Existuje ještě další část od roku 1834 do roku 2010. Současným velmistrem tohoto Templářského řádu je Fr. Alberto Zampoli, který je 47. úřadujícím velmistrem řádu. No kdo se moc ptá, moc se dozví Řád působí i u nás v ČR, registrovaný tu však není. Jeho novodobá legitimita stojí na dokumentu z roku 1705 kdy Francouzský král (Filip II. Orleánský) potvrdil tomuto řádu po takřka 400 letech status a tím uznal chybu svého předchůdce Filipa IV. Sličného, který se zasloužil o likvidaci řádu v roce 1307-1312.

Jak píše Zany, templové byly podřízeni pouze papeži, nikomu jinému. Je pravda, že po zrušení řádu, je doložena volba nového velmistra, který byl zvolen podle templářských regulí. Jinak jde převážně o vymyšlené blbosti například od Anderssona z roku 1736, které se bohužel často přebírají i v součastné době.

[elizabeth]

...Jeho novodobá legitimita stojí na dokumentu z roku 1705 kdy Francouzský král (Filip II. Orleánský) potvrdil tomuto řádu po takřka 400 letech status a tím uznal chybu svého předchůdce Filipa IV. Sličného, který se zasloužil o likvidaci řádu v roce 1307-1312.

Asi to nebude pro Váš příspěvek podstatné, pro ostatní však rozhodně ano, jak už upozornil Zany, Filip II. Orleánský byl nikoli francouzský král ale "pouhý" orleánský vévoda (jak také jeho jméno napovídá) a byl regentem za nezletilého krále Ludvíka XV., což znaméná, že byl stejně tak králem francouzským jako Záviš z Falkenštejna tím českým. Takže vůbec. Rozhodně nebyl Filip IV. Sličný předchůdcem Filipa II. Orleánského na francouzském trůnu.

[Robert]

Bolo by si konečne ujasniť, že jediná možná kontinuita templárov ako rádu je prestaviteľná iba tým spôsobom, že trebárs v spleti cisterciánskych kláštorov by jeden alebo viac žil aj po oficiálnom rozpustení podľa templárskej regule, a o ich existencii by vedel pápež (a bola by ním samozrejme odobrená). Čítal som román, kde si autor predstavuje čosi podobné. Svetská vetva, donáti či konfráteri nemohli v činnosti rádu - bez rehoľných bratov pokračovať ani náhodou. Teraz nejde ani tak o náboženské predstavy, ale o tom, čo rytiersky (a rád všeobecne) rád je.
V reálnom svete však ani takáto poloutajená forma možného prežitia rádu nie je pravdepodobná. To, že rád v počiatkoch možno plánoval návrat, je možné, a hovorí (no nedokazuje) o tom viacero faktov spomínaných vyššie.

[slavicekvac]

Bolo by si konečne ujasniť, že jediná možná kontinuita templárov ako rádu je prestaviteľná iba tým spôsobom, že trebárs v spleti cisterciánskych kláštorov by jeden alebo viac žil aj po oficiálnom rozpustení podľa templárskej regule, a o ich existencii by vedel pápež (a bola by ním samozrejme odobrená). Čítal som román, kde si autor predstavuje čosi podobné. Svetská vetva, donáti či konfráteri nemohli v činnosti rádu - bez rehoľných bratov pokračovať ani náhodou. Teraz nejde ani tak o náboženské predstavy, ale o tom, čo rytiersky (a rád všeobecne) rád je.
V reálnom svete však ani takáto poloutajená forma možného prežitia rádu nie je pravdepodobná. To, že rád v počiatkoch možno plánoval návrat, je možné, a hovorí (no nedokazuje) o tom viacero faktov spomínaných vyššie.

Zánik a obnova řádu je věc možná. Viz třeba piaristi, částečně jezuiti, určitě jezuitky ( dříve jen anglické panny Marie Wardové - zrušené, povolené ) dnes existující dva roky jako jezuitky ( u nás Štěkeň ). Jestliže je profese řádu nosná, splňuje evangelní rady a má smysl pro život církve, naplní vazbu na papeže, má vedení řádu v Římě, dost členů na volbu, či aspoň volební postulaci ( návrh papeži na představeného ), pak může i zaniklý řád obnovit činnost. Nejde vyloučit, že se skupina lidí pokusí obnovit templářský řád. bez splnění výše uvedených podmínek je to velmi nereálné, přesněji prakticky nemožné, aby to byl opravdu řád katolické církve. A pokud by takový nebyl, pak to nejsou skuteční templáři, ale jakási paskvilní kopie.

[Robert]

Zánik a obnova řádu je věc možná. Viz třeba piaristi, částečně jezuiti, určitě jezuitky ( dříve jen anglické panny Marie Wardové - zrušené, povolené ) dnes existující dva roky jako jezuitky ( u nás Štěkeň ). Jestliže je profese řádu nosná, splňuje evangelní rady a má smysl pro život církve, naplní vazbu na papeže, má vedení řádu v Římě, dost členů na volbu, či aspoň volební postulaci ( návrh papeži na představeného ), pak může i zaniklý řád obnovit činnost. Nejde vyloučit, že se skupina lidí pokusí obnovit templářský řád. bez splnění výše uvedených podmínek je to velmi nereálné, přesněji prakticky nemožné, aby to byl opravdu řád katolické církve. A pokud by takový nebyl, pak to nejsou skuteční templáři, ale jakási paskvilní kopie.

Každý rád má svoju špecifickú duchovnosť, naviazanú na svojich patrónov, zakladateľov, svoje tradície.... Musel si ich často obhájiť, a preto ho robia špecifickým....Templárov rozpustili pred skoro 700 rokmi, a obnoviť rád po takej dlhej dobe znamená de facto založiť rád nový, ktorý s tým starým môže mať spoločné maximálne tak meno. Pokusy obnoviť templárov existujú aj v prostredí cirkvi (tuším v Taliansku) ale to sú stále iba akési záujmové organizácie. Dnes je iná doba, a priestor, v ktorom vo svojej dobe mali templári svoje nenahraditeľné miesto vyplnili iné, zväčša aj postemplárske rády.
Rády ktoré boli rozpustené (v resp. sa rozpadli) a znovuobnovené boli oživené zväčša ešte v tej istej generácii. Trebárs jezuiti neboli rozpustení úplne, pričom paradoxne sa zachovali v protestantskom Prusku a pravoslávnom Rusku. Okrem toho rozpustenie jezuitov ( ostatne aj templárov...) anno bola iba nechutná politická hra.

[slavicekvac]

Zánik a obnova řádu je věc možná. Viz třeba piaristi, částečně jezuiti, určitě jezuitky ( dříve jen anglické panny Marie Wardové - zrušené, povolené ) dnes existující dva roky jako jezuitky ( u nás Štěkeň ). Jestliže je profese řádu nosná, splňuje evangelní rady a má smysl pro život církve, naplní vazbu na papeže, má vedení řádu v Římě, dost členů na volbu, či aspoň volební postulaci ( návrh papeži na představeného ), pak může i zaniklý řád obnovit činnost. Nejde vyloučit, že se skupina lidí pokusí obnovit templářský řád. bez splnění výše uvedených podmínek je to velmi nereálné, přesněji prakticky nemožné, aby to byl opravdu řád katolické církve. A pokud by takový nebyl, pak to nejsou skuteční templáři, ale jakási paskvilní kopie.

Každý rád má svoju špecifickú duchovnosť, naviazanú na svojich patrónov, zakladateľov, svoje tradície.... Musel si ich často obhájiť, a preto ho robia špecifickým....Templárov rozpustili pred skoro 700 rokmi, a obnoviť rád po takej dlhej dobe znamená de facto založiť rád nový, ktorý s tým starým môže mať spoločné maximálne tak meno. Pokusy obnoviť templárov existujú aj v prostredí cirkvi (tuším v Taliansku) ale to sú stále iba akési záujmové organizácie. Dnes je iná doba, a priestor, v ktorom vo svojej dobe mali templári svoje nenahraditeľné miesto vyplnili iné, zväčša aj postemplárske rády.
Rády ktoré boli rozpustené (v resp. sa rozpadli) a znovuobnovené boli oživené zväčša ešte v tej istej generácii. Trebárs jezuiti neboli rozpustení úplne, pričom paradoxne sa zachovali v protestantskom Prusku a pravoslávnom Rusku. Okrem toho rozpustenie jezuitov ( ostatne aj templárov...) anno bola iba nechutná politická hra.

Vždycky to je nějaký problém, ale aspoň stručná definice obnovy byla nastíněna. Hlavní je ovšem Boží vůle pro ten záměr, jeho potřebnost pro lidi a stav společnosti. Co může být nabídkou templářů teď?

[Návštěvník]

Vážení, cením si Vašich velice různorodých názorů na templářský řád, ale myslím, že všichni opomíjíte jeden zcela zásadní fakt.
Templáři nevznikli v letech 1118-1119 jako církevní řád. Základem řádu byl devítičlenný spolek francouzských rytířů v čele s Hugem z Payns a Godefroyem ze Saint-Omer na ochranu poutníků mezi Jeruzalémem a Jaffou.

To znamená, že Templáři vznikly jako světský spolek francouzských šlechticů, který se až následně přidal k řeholi svatého Augustina. O rozmach řádu a uznání řehole na koncilu v Troyes roku 1129 se významně zasloužil opat cisterciáckého kláštera v Clairvaux sv. Bernard, který templáře podporoval a byl autorem první řehole řádu, kterou se činnost templářů začala až následně řídit.

V době kdy řád Templářů získal uznání od církve měl již tři sta rytířů, kteří veleli zhruba třem tisícům mužů. To znamená, že pokud nebyli templáři založeni církví, nemohla církev tento řád ani zrušit !!!! Církev mohla jen uznání, které řádu dala opět sebrat.

Proto byl po smrti Molaye v roce 1314 zvolen nový velmistr. Proto řád fungoval dál.

A ještě jedna velice důležitá a často opomíjená informace: V tomto období byla Francie výkvětem evropské aristokracie. Templáři byli nejprestižnějším řádem té doby.Skoro každá Francouzská knížecí rodina měla u templářů své rodinné příslušníky. Francozský král Filip IV. Sličný si v první chvíli vůbec neuvědomil jaký problém si přivodí ve své Francii zatčením těchto příslušníků nejvyšší aristokracie bez které nebyl schopen tak velkému území sám dlouhodobě vládnout.

A ještě k té nové registraci řádu templářského z roku 1705 ve Francii regentem Filipem II. Orleánským: Opravdu si myslíte, že by v roce 1705 královská kancelář povolila jen tak někomu temlářský řád? Muselo to být velice dobře připravené, diplomaticky podané a zdokladované dokumenty.

A pokud jde o pravomoce regenta Filipa II. Orleánského pak není pochyb, že jako zástupce krále měl pravomoc řídit stát a to jménem krále -tedy i povolovat činnosti řádů v rámci Francie

[thovtt]

Ohledně Bafometa doporučuji Lexikon Magie od prof. Milana Nakonečného

[Robert]

Templáři nevznikli v letech 1118-1119 jako církevní řád. Základem řádu byl devítičlenný spolek francouzských rytířů v čele s Hugem z Payns a Godefroyem ze Saint-Omer na ochranu poutníků mezi Jeruzalémem a Jaffou.
To znamená, že Templáři vznikly jako světský spolek francouzských šlechticů, který se až následně přidal k řeholi svatého Augustina. O rozmach řádu a uznání řehole na koncilu v Troyes roku 1129 se významně zasloužil opat cisterciáckého kláštera v Clairvaux sv. Bernard, který templáře podporoval a byl autorem první řehole řádu, kterou se činnost templářů začala až následně řídit.

Podobných spolkov, konfraternít bolo v tej dobe oveľa viac, hlavne na Iberskom poloostrove. Bola typická hlavne pre skupinky normanských rytierov, v resp. rytierov normanského pôvodu. Tieto sa najčastejšie považovali za tzv. "vazalstvá Ježiša Krista" a považovali sa za nezávislé od svetskej i cirkevnej moci, a cítili sa byť podriadené iba pápežovi. Ranní templári v tomto zmysle neboli ničím výnimočným. Podobné počiatky majú aj mnohé iné rytierske rády.

V době kdy řád Templářů získal uznání od církve měl již tři sta rytířů, kteří veleli zhruba třem tisícům mužů. To znamená, že pokud nebyli templáři založeni církví, nemohla církev tento řád ani zrušit !!!! Církev mohla jen uznání, které řádu dala opět sebrat.

Akonáhle konfraternita získala uznanie rádu, stala sa súčasťou cirkvi. Konfraternita bola iba dočasným spolkom, ak chcete klubom, združením, rád pevnou organizáciou so svojou štruktúrou, majetkom, atď... Rozdiel asi ako medzi gerilou a armádou.

A ještě jedna velice důležitá a často opomíjená informace: V tomto období byla Francie výkvětem evropské aristokracie. Templáři byli nejprestižnějším řádem té doby.Skoro každá Francouzská knížecí rodina měla u templářů své rodinné příslušníky. Francozský král Filip IV. Sličný si v první chvíli vůbec neuvědomil jaký problém si přivodí ve své Francii zatčením těchto příslušníků nejvyšší aristokracie bez které nebyl schopen tak velkému území sám dlouhodobě vládnout.

Odkiaľ beriete, že templári boli najprestížnejším rádom svojej doby ? Odkiaľ beriete, že v ráde slúžili vysoko postavení šľachtici ?
Templári boli jedným z troch veľkých rádov svojej doby. O tom ktorý z tých troch mal akú prestíž, sa dajú viesť dohady, ale rozhodnúť sa to nedá. Ich činnosť, bohatstvo, úspechy i prestíž je porovnateľná. Kopa mýtov, ktorá koluje o templároch sa nezakladá na pravde. Napr viete, že premenu svojho obchodného loďstva na vojnové začali johaniti skôr ? Viete, že od polovice 13. st johaniti prebrali (od templárov) aj správu financií Anglickej koruny? Viete, že aj johaniti mali svoju vnútornú finančnú sieť, ktorú používali iba pre svojich klientov ? (V kope literatúry sa toto všetko nespomína, alebo jednoducho pripisuje iba templárom....)
Vyskopostavení šľachtici zastávali skôr vedúce posty (napr. vm de Milly,de Sablé, de Beaujeu) Ale ešte aj v počiatkoch 14. st boli v rytierskych rádoch zastúpení skôr šľachtici nižší, z vyššej skôr schudobnení. To plne platí aj na pozdných templárov - de Molay, de Charnay tomuto opisu presne zodpovedajú - boli z chudobnejších vetiev známejších a slávnejších rodov. Skôr ako o vysokej pestíži to svedčí o jej úpadku... Podobné sa vyjadruje aj Malcolm Barber v Nových rytieroch.
Pokiaľ sa trocha poobzeráte po členstve len v dvoch veľkých frankofónnych rádoch, zistíte, že tie isté rody mali cca v rovnakej dobe zastúpenie v oboch rádoch...(Čo tiež nehovorí o tom, že by sa ten alebo onen rád tešil väčšej prestíži).

Zhrnuté a počiarknuté v konštrukcii, ktorú obhajujete, neverím. Rád templárov zanikol v 1312. Postemplárske spolky možno (dôkazy neexistujú, indície áno) ešte nejaký čas pôsobili. To však už nebol rád.

[thovtt]

Ve všech řádech ženských i mužských byla snaha přijímat urozené a bohaté.Nešlo jen o prestiž řádů ,ale i o majetek ,který sebou přinášeli nastávající mniši a jeptišky.Chudé nechtěli brát .Trochu odbočím,ale třeba Zednáři neměli zájem o chudé.

[Robert]

Ve všech řádech ženských i mužských byla snaha přijímat urozené a bohaté.Nešlo jen o prestiž řádů ,ale i o majetek ,který sebou přinášeli nastávající mniši a jeptišky.Chudé nechtěli brát .Trochu odbočím,ale třeba Zednáři neměli zájem o chudé.

Platí to hlavne pre rády pre elitu, čo rr nesporne boli. Lenže, vstup do rr je oveľa pravdepodobnejší u zemana, ako u kniežaťa. Aristokrat mohol zostať svetským donátom/konfráterom a tak sa nemusel podrobiť obmedzeniam, ktoré rád pre radových členov prinášal.