Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Moderátor: Katerina
Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Konstantinopol padla po 2 měsíčním tureckém obléhání 29. května 1453. Toto datum je klíčové pro záník kdysi velké a silné Byzantské říše...
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
V súvislosti s obliehaním Konštantínopola by som rád spomenul delo uhorského inžiniera Urbana (skonštruované pre Mehmeda II.). Delo sa volalo Bazilika, bolo 27 stôp dlhé, steny delovej hlavy merali 21cm a delové gule vážili vyše 300kg. Delo mohlo strielať len 7-krát za deň, ale zničilo všetko čo mu prišlo do cesty. Vynález sa však stal Urbanovi osudným, keď pri výbuchu dela zahynul. Kuriozitou je, že Urbanove vynálezy mohli mať k dispozící práve obrancovia, lenže tí ho odmietli s tím, že žiada privysokú odmenu a nemôžu mu dať potrebné suroviny, tak prešiel ku konkurencii.
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
O tom myslím píše má oblíbená Zofia Kossak-Szczucká v knize Puškař Orbano, kterou jsem ale bohužel (narozdíl od jiných jejich v češtině vydaných knih) nečetl...Alipasa píše:V súvislosti s obliehaním Konštantínopola by som rád spomenul delo uhorského inžiniera Urbana...
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Taky nájdeš info v knihe Pád Carihradu od Stevena Runcimana, alebo na internete ...Saltzmann píše:O tom myslím píše má oblíbená Zofia Kossak-Szczucká v knize Puškař Orbano, kterou jsem ale bohužel (narozdíl od jiných jejich v češtině vydaných knih) nečetl...Alipasa píše:V súvislosti s obliehaním Konštantínopola by som rád spomenul delo uhorského inžiniera Urbana...
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Nejen Runcimana jsem samozřejmě četl, ale díky...Alipasa píše:Taky nájdeš info v knihe Pád Carihradu od Stevena Runcimana, alebo na internete ...Saltzmann píše:O tom myslím píše má oblíbená Zofia Kossak-Szczucká v knize Puškař Orbano, kterou jsem ale bohužel (narozdíl od jiných jejich v češtině vydaných knih) nečetl...Alipasa píše:V súvislosti s obliehaním Konštantínopola by som rád spomenul delo uhorského inžiniera Urbana...
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Pád Cařihradu je názornou ukázkou jak rychle je schopná Evropa pomoci druhým.Dá se říci ,že nese přímou vinnu za jeho pád.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1421
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 6 times
- Been thanked: 47 times
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Vyšla nová knížka, dívá se na to, co po dobytí Konstantinopole Turky následovalo, dosavadní knihy mi připadají jako rekviem nad pádem jedné civilizace a popis jednoho velkého konce, po kterém následuje jen zmar (nebo mi snad v hlavě přemíru vězí Gibbon a Úpadek a pád říše římské).
http://www.kosmas.cz/knihy/151404/1453- ... istanbulu/
http://www.kosmas.cz/knihy/151404/1453- ... istanbulu/
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1421
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 6 times
- Been thanked: 47 times
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Mě vlastně pád Byzance nikdy moc nepálil, ta říše fungovala na bázi starověké despocie, převzala od předovýchodních, dávno zaniklých civilizací extrémně absolutistcké formy vlády, byzantský panovník třímal světskou i církevní moc.. Nástupnictví po Byzanci převzalo Rusko, převzalo titul císaře ("cara"), co vládnul pomocí byrokracie a armády, co vedla expanzivní války všude možně.., nejreakčnější směry v 19.-20. století se ne nadarmo nazývají "byzantinismus".
R. 1453 jedna orientální despocie nahradila jinou, pravda ta nová znamenala pro Evropu větší ohrožení.
R. 1453 jedna orientální despocie nahradila jinou, pravda ta nová znamenala pro Evropu větší ohrožení.
Evropa se obecně raději věnovala vnitřním rozbrojů mezi katolíky a reformovanými církvemi, než aby se sjednotila a táhla na Turka, nedejbože po boku pravoslavných, to je známé klišé. No ale muslimský svět se nechoval jinak, věnoval se bojům mezi sunnity a šíity, než aby táhnul rozbít křesťanské státečky u středozemního pobřeží. Ve vnímání tehdejších muslimů představovaly křižácké státy takovou kuriozitu než nějaký zvlášť závažný úsek zájmu, jako pro tehdejší i dnešní Evropany. Pád kalifátu v Bagdádu (na naše podmínky jako papežství ve Vatikánu) r. 1258 do rukou Mongolů je pro ně podstatnější než třeba pád Akkonu padesát roků poté.thovtt píše:Pád Cařihradu je názornou ukázkou jak rychle je schopná Evropa pomoci druhým.Dá se říci ,že nese přímou vinnu za jeho pád.
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Byzancia, v resp. východorímska ríša sa vyvíjala. Myslím, že sa dá súhlasiť s názorom, že smrteľnú ranu dostala v neslávnej 4. krížovej výprave, v resp v chaotickom období, ktoré nasledovalo potom. Čo sa týka zriadenia, nebolo lepšie ani horšie, ako vtedajšie režimy všeobecne. Za trocha demokratickejšie zriadenie tej doby (v resp. 12 - 13.st) sa dá považovať iba Kráľovstvo Jeruzalemské, ktoré už vzniklo prebratím najpokrokovejších európskych, byzantských a miestnych právnych noriem, teda žiadny feudalizmus (vzorom boli skôr kupecké republiky a Langedok názor J.Riley -Smitha).Ingolf píše:Mě vlastně pád Byzance nikdy moc nepálil, ta říše fungovala na bázi starověké despocie, převzala od předovýchodních, dávno zaniklých civilizací extrémně absolutistcké formy vlády, byzantský panovník třímal světskou i církevní moc.. Nástupnictví po Byzanci převzalo Rusko, převzalo titul císaře ("cara"), co vládnul pomocí byrokracie a armády, co vedla expanzivní války všude možně.., nejreakčnější směry v 19.-20. století se ne nadarmo nazývají "byzantinismus".
R. 1453 jedna orientální despocie nahradila jinou, pravda ta nová znamenala pro Evropu větší ohrožení.
Turci od Byzancu prebrali mnoho. Turecký diplomatický zbor tvorili zväčša Gréci, nevyžadoval sa od nich ani prestup na Islam.
Problém Tureckého impéria bol, že skoro nemal striktné právne normy a že sa muselo rozširovať. Mierová koexistencia s Tureckým sultanátom jednoducho pre neislamskú krajinu nebola možná.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1421
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 6 times
- Been thanked: 47 times
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Tahle situace ladí mojí tendenci srovnávat všechno se vším.., podobně to bylo, když starověký Řím dobyl Řecko, taky vojenští vítězové převzali řeckou kulturu, vynálezy, filozofii a tak.. Ti diplomati v Turecku se jmenovali fanarioti, měli myslím vlatní čtvrť v Istanbulu.Robert píše: Turci od Byzancu prebrali mnoho. Turecký diplomatický zbor tvorili zväčša Gréci, nevyžadoval sa od nich ani prestup na Islam.
.
Každá říše když padne, tak něco přenechá nástupcům. Probírá se tu datum 1453 jako zlom, kde něco skončilo, já se dívám radši na tu kontinuitu, co se zachovalo, vyznívá mi to pozitivněji..
Typický je pád západořímské říše r. 476, na základních školách se to učí jako jedna z hlavních světových událostí - přitom se vzhledem k okolnostem tehdy zas tak moc nestalo.. Řím už dávo nebyl republikou, kde i do legie mohl nastoupit jen Říman, nebyl ani všemocným impériem pod vládou jednoho císaře typu Caesara nebo Trajána. O moc se rvaly znepřátelené zbytky legií tvořených a vedených lidmi barbarského původu. Císaři se střídali jako na běžícím páse nebo vládli dva současně, podle toho, která legie jakého svého velitele vyzvedla na štít a prohlásila caesarem..
A v tomhle stavu jakýsi legionář barbarského původu Odovakar svrhl císaře - dítě, a chopil se vlády jako mnoho podobných před ním. Ale s jedinou změnou, nenechal se prohlásit císařem.. život šel jinak dál stejnou cestou.
I Odovakar skončil podobně, byl odstraněn, a sice gótským vojevůdcem Theodorichem (Velikým), který se opět chopil ideje římské říše a uváděl ji vzhledem k nepříznivým okolnostem vcelku úspěšně do praxe.., ale jako obnova říše se to už v učebnicích nepopisuje..
říše nebyla nějak zničena, barbaři do ní vpluli a převzali ji, pravda nepřevzali všechno, jejich kapacity i schopnosti byly omezené. Ale císařství Karla Velikého nebo přímo renovatio imperii otonské dynastie jasně ukazuje, že říše nějakým způsobem žila dál.
Re: Pád Konstantinopole a zánik Byzantské říše
Proč by měla Evropa nést hlavní vinu? Podívej se na historii křížových výprav a uvidíš že to není pravda. Naopak Byzanc, po většinu času, nebyla pro křižáky partnerem ale spíše je chtěla využít k vlastním soukromím cílům.thovtt píše:Pád Cařihradu je názornou ukázkou jak rychle je schopná Evropa pomoci druhým.Dá se říci ,že nese přímou vinnu za jeho pád.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 39 Odpovědi
- 27888 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ingolf
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot, SeznamBot a 0 hostů