Rod hornorakouských Falkensteinů

[Laurentius]

Já se tím nějak nemůžu prokousat Ten erb by měl patřit bavorskému rodu hrabat z Falkenštejna. To byl příbuzný rod s tím hornorakouským rodem Falkenštejnů?
Je opravdu možné, že se jedná o různé rody a pouze se píšou podle Falkenštejna. Hradů jménem Falkenštejn bylo také hodně (v Rakousku 3 a v Německu 15). Po dobytí hradu Albrechtem se pasovští purkrabí z různých rodů také psali z Falkenštejna.

Pak tu byl ještě zmíněn rakouský maršálek Oldřich z Falkenštejna. Tady už se trochu chytám. Na internetu se velice často plete mohutný hrad Falkenstein v Dolním Rakousku (nedaleko Mikulova) s hradem Falkenstein an der Ranna. Často je označován hrad u Mikulova jako hrad Záviše. Zeměpanský hrad v Dolním Rakousku byl sídlem babenberského ministeriálního rodu z Falkenštejna. Tento původní rod vymřel po meči 1177 a potom hrad přešel přes dcery do majetku rodu Štrejnů ze Švarcenavy. Ti později v 16. století vybudovali u nás velké dominium Bítov, Vranov, Nový Hrádek, Uherčice. Ti se právě začali psát po hradě a Oldřich z Falkenštejnu (tedy vlastně z rodu Streun von Schwarzenau) byl rakouským maršálkem a doprovázel Leopolda na křížové výpravě 1218. Pak byl snad hrad opět zeměpanský a purkrabím tu měl být i Beneš ze Cvilína. Pak ho dostal lénem Fridrich z Lichtenštejna, který vlastnil nedaleké panství v Mikulově.

[elizabeth]

Já se tím nějak nemůžu prokousat Ten erb by měl patřit bavorskému rodu hrabat z Falkenštejna.

To byl příbuzný rod s tím hornorakouským rodem Falkenštejnů? Je opravdu možné, že se jedná o různé rody a pouze se píšou podle Falkenštejna.

Jestli se jedná o rod spojený s Rannou, tak je to ten hornorakouský, je jen jeden ( teda vztaženej jen k jednomu hradu), i když majitelé hradu se v průběhu věků měnili, a má souvislost se Závišem. Jen zatím nevíme přesně jakou.

Bavorský Falkenstein je jiný hrad. Ve svém článku na stránkách mám chybu, protože právě uvádím bavorský Falkenštejn podle Josefa Šusty, který Falkensteiny považoval za "bavorský rod v ministerialitě pasovského biskupství" se nacházející. Tyto chyby pak odstraním naráz, s doplněním dalších informací...

Pak tu byl ještě zmíněn rakouský maršálek Oldřich z Falkenštejna. Tady už se trochu chytám. Na internetu se velice často plete mohutný hrad Falkenstein v Dolním Rakousku (nedaleko Mikulova) s hradem Falkenstein an der Ranna. Často je označován hrad u Mikulova jako hrad Záviše. Zeměpanský hrad v Dolním Rakousku byl sídlem babenberského ministeriálního rodu z Falkenštejna. Tento původní rod vymřel po meči 1177 a potom hrad přešel přes dcery do majetku rodu Štrejnů ze Švarcenavy. Ti později v 16. století vybudovali u nás velké dominium Bítov, Vranov, Nový Hrádek, Uherčice. Ti se právě začali psát po hradě a Oldřich z Falkenštejnu (tedy vlastně z rodu Streun von Schwarzenau) byl rakouským maršálkem a doprovázel Leopolda na křížové výpravě 1218. Pak byl snad hrad opět zeměpanský a purkrabím tu měl být i Beneš ze Cvilína. Pak ho dostal lénem Fridrich z Lichtenštejna, který vlastnil nedaleké panství v Mikulově.

My si ale ty dva hrady nepleteme , ale díky, žes na to upozornil. Tento hrad do toho někteří ( L. Domečka) zapletli zřejmě v souvislosti s tím, co jsem psala o těch predikátech, že když se domnívali, že to "z Falkenštejna" souviselo s tím, že byl Záviš purkabím na královském hradě, který byl natolik významný, aby se po něm psal stejně jako Purkart ze Zvíkova nebo Vítek z Hluboké...
Josef Šusta zpochybňuje i to, že purkrabím dolnorakouského hradu byl Beneš ze Cvilína.

[Katerina]

Tak pokračuji dle svého slibu a zde je překlad (můj neumělý a kostrbatý - nikdy jsem se tu řeč neučila ) tentokrát těch Falkensteinů - mimisteriálských. Je to skutečně tak, jak jsem se domnívala - rody na 1 hradě - Falkesteinu na Ranně byli skjutečně 2 - hraběcí - HOchfreien - mimochodem - jak byste němčináři přesně přeložili ??????? a oni ministeriálové.
Dle toho co doposavad víme, bych spojitost mezi Závišem a Falkesteinem hledala spíš v tom prvním : Posuďte sami ... a mimochodem, pěkně nám to ti Falkensteini pomotali !!!

Kromě vlastníků z rodu svobodných pánů ? Hochfreien ?? hradu Falkensteina na Ranně , se zdá, že od roku 1163 existoval také rod , jehož členové patrně jako Burgmannen z Falkensteina – hradní ?? přijali jméno hradu.
Navíc, obě rodiny preferovaly křestní jméno Kalhoch, což rozlišování jejich jednotlivých rodů ještě více ztěžuje. sic !!!
Nejznámější z rodu - Kalhoch de Valchestein, kkterý roku 1209 založil klášter ve Schlaglu byl výslovně (bez pochyb) označen jako ministeriál pasovské církve.
Tito Falkensteini, velmi brzy vstoupili do služeb nejvyšších v Pasově, a zakrátko patřili k nejužšímu okruhu biskupovách ministeriálů.
Na protilehlém (od Falkesteina) horském hřbetu mezi Dunajem a Rannou si postavili před rokem 1258 hrad Rannariegel(Rannastift,Rohrbach) dnes Rannariegel zvaný, ale jméno Falkenstein si ponechali.
Od jejich odchodu z hradu Falkenstein, neměli žádné další vztahy k tomuto hradu, nebot dle závěti Jindřicha z Falkensteina z roku 1345 neodkazuje biskupovi hrad Falkenstein , ale Rannariegel. Jindřichovi bratři Kalhoch, Oldřich a Haug koupili po zdlouhavém desetiletém jednání a sporech své podíly na Rannarieglu od pasovského biskupa Gottfrieda.
Haug z Falkensteina se od té doby usadil na hradě Grunburg ve Štýrsku a Jindřich, syn Oldřicha z Falkensteina se usadil na hradě Piberstein u Helfenbergu. Jeho smrtí roku 1425 tito Falkesteini zmizeli/vymřeli.

Zde je odkaz na :
Strnandt, Velden, 109, f:, Strnandt , Norden, 183 f., OO UB I., 378 f., Srnandt, Peurbach, 357 f., Siebmacher OO

Pokračování překladu - Vítkovci, Plankenergové apod. příště .

Nicméně jeden závěr vidím :

od roku 1258 by měl být hrad Falkestein volný - mimisteriálové jsou přestěhovaní - Hochfreien - asi mrtví ??? a nastupují dědická řízení .. je zde ona cesta Záviše k Falkensteinu ?

[Katerina]

Protože pořád nemohu citovat - toto je reakce na Lauretia .. máš naprostou pravdu - ten erb s bílým ptákem na bílém hradu se bude vztahovat k těm bavorským Falkesteinům - stejně tak i ten krátký rodokmen. Omlouvám se za uvedení v omyl. Jsou to samí Sobotové - ale Adalram chybí - a to byl onen příslušních hornorakouských Falkensteinů - hrabat.

O nich zde :
Hrad Falkenstein na Ranne v západní vymýcené části .tady je lokace - kterou jsem nedokázala přeložit ..... byl pravděpodobně vystavěn svobodnými pány ? (v originále Hochfreien )a dle nich tak od té doby - 1081 nazývaný dle Kirchberger na Laber u Řezna,
Počínaje 1212 měli hraběcí titul a kolem roku 1227 vymřeli.
Od roku 1112 Kirchberger v tomto protoru vystupuje (asi se myslí je významným) a roku 1140 je mezi jinými Hochfreien jeden Adalram de Valchenstein uvedený. Byli příbuzní s pány ze Schoenheringu , ale jejich Genealogie a jejich vlastnické vztahy nejsou ještě vyjasněny.
Občas / tu a tam bývá zakladatel kláštera ve Schlaglu – Kalhoch von Falkenstein do této rodiny započítán.
Falkensteini pronikli nějakou neznámou cestou k Vítkovcům, domnělým sňatkem s Bertou, od roku 1264 manželkou Vítkovce Budivoje z Krumlova.

[elizabeth]

Tak se mi zdá, že se nám v těch příspěvcích množí protikladné a rozporné názory, takže navrhuju firemní technologií, dát ještě do konce příštího týdne prostor brainstormingu a pak bychom z toho vyvodili ( pokud se zapojí i nadále Ježek a Laurentius) jinak asi vyvodily, nějaké závěry (eventuelně lesons learned... )

Katko, hoď sem, prosím, odkaz na ty stránky v němčině, ev. poprosíme o pomoc s překladem Ingolfa nebo jiné zdatné němčináře...

[Laurentius]

Já vím, že si tady nikdo tyto dva hrady neplete. Tady bych nikoho nenachytal . Mě jen dojímají některé české internetové stránky, kde jsou nádherné fotky dolnorakouského Falkenštejna a u toho články o hradním pánu Záviši z Falkenštejna. Možná je to i účel a přiláká to nějaké turisty :-/
To o dvou rodech na jednom hradě je možné. Po stejném hradě se mohli psát i menší služebné rody, které drželi část majetku lénem nebo sloužili jako purkrabí. Pokud vím, tak například Harrachové se jako leníci rodu Rožmberků psali Beneš z Rožmberka, Jan z Rožmberka, Bernard z Rožmberka. To je pak někdy složité vůbec poznat jestli se jedná o kastelána nebo pána.

[Laurentius]

Ještě k samotnému hradu. Snad už tu někde odkaz není, ale pěkné stránky o hradu jsou na:

http://www.burgenseite.com/falkst/falke ... na_txt.htm

Je tam i rekonstrukce ze 13. století. Je to taková malá jednoduchá bergfritová dispozice, ale bergfrit je ovšem umístěn až na konci hradu v nejvyšším místě. Německy skoro vůbec neumím, ale je tam zmiňován i Kalhoch z Falkenštejna.

Da im Jahre 1893 in der verschütteten Krypta der Burgkapelle die sterblichen Überreste des Cadeloh von Falkenstein ( 1173-1190 ) mit Rüstung und Schwert gefunden wurden, kann deren Errichtung im späten 12.Jh. als gesichert angesehen werden. Die Lage der Kapelle ist aber nicht wirklich gesichert, da damals anscheinend keine Aufzeichnungen über den genauen Fundort gemacht wurden. Ungefähr an dieser Stelle zeigen beide Ansichten Vischers ( Abb. "Falkenstein" und Hintergrund von "Rannariedl" ) einen schlanken, etwa quadratischen Turm mit einem steilen Pyramidendach.

[Katerina]

Betty napsala : Tak se mi zdá, že se nám v těch příspěvcích množí protikladné a rozporné názory, takže navrhuju firemní technologií, dát ještě do konce příštího týdne prostor brainstormingu a pak bychom z toho vyvodili ( pokud se zapojí i nadále Ježek a Laurentius) jinak asi vyvodily, nějaké závěry (eventuelně lesons learned... )

Katko, hoď sem, prosím, odkaz na ty stránky v němčině, ev. poprosíme o pomoc s překladem Ingolfa nebo jiné zdatné němčináře...

Odkaz : http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf. Je sice už jednou či 2x o stránku dříve- ale at to tu máme.

Jinak já bych zas těch rozporuplností tolik neviděla, koukej :

Máme Falkenstein na Ranně - a na něm dva hornorakouké rody : Falkesntein -Kirchberg , což jsou ti svobodní páni Herrefreien (hergot, tak už mi někdo pomožte, jak ten titul překládat) v čele s Adalramem de Valchenstein cca 1140, o nich můj neumělý a dopřeložení potřebný překlad zde:
Hrad Falkenstein na Ranně v západní vymýcené části .tady je lokace - kterou jsem nedokázala přeložit ..... byl pravděpodobně vystavěn svobodnými pány ? (v originále Hochfreien )a dle nich tak od té doby - 1081 nazývaný dle Kirchberger na Laber u Řezna,
Počínaje 1212 měli hraběcí titul a kolem roku 1227 vymřeli.
Od roku 1112 Kirchberger v tomto protoru vystupuje (asi se myslí je významným) a roku 1140 je mezi jinými Hochfreien jeden Adalram de Valchenstein uvedený. Byli příbuzní s pány ze Schoenheringu , ale jejich Genealogie a jejich vlastnické vztahy nejsou ještě vyjasněny.
Občas / tu a tam bývá zakladatel kláštera ve Schlaglu – Kalhoch von Falkenstein do této rodiny započítán.
Falkensteini pronikli nějakou neznámou cestou k Vítkovcům, domnělým sňatkem s Bertou, od roku 1264 manželkou Vítkovce Budivoje z Krumlova.

Na tom samém hradě , a později na protilohlém ostrohu na hradě Rannariegel jsou Falkensteini - ministeriálové pasovského biskupa s kalhochem , zakladatelem kláštera ve Schlagelu.
O nich zde :
Kromě vlastníků z rodu svobodných pánů ? Hochfreien ?? hradu Falkensteina na Ranně , se zdá, že od roku 1163 existoval také rod , jehož členové patrně jako Burgmannen z Falkensteina – hradní ?? přijali jméno hradu.
Navíc, obě rodiny preferovaly křestní jméno Kalhoch, což rozlišování jejich jednotlivých rodů ještě více ztěžuje. sic !!!
Nejznámější z rodu - Kalhoch de Valchestein, kkterý roku 1209 založil klášter ve Schlaglu byl výslovně (bez pochyb) označen jako ministeriál pasovské církve.
Tito Falkensteini, velmi brzy vstoupili do služeb nejvyšších v Pasově, a zakrátko patřili k nejužšímu okruhu biskupovách ministeriálů.
Na protilehlém (od Falkesteina) horském hřbetu mezi Dunajem a Rannou si postavili před rokem 1258 hrad Rannariegel(Rannastift,Rohrbach) dnes Rannariegel zvaný, ale jméno Falkenstein si ponechali.
Od jejich odchodu z hradu Falkenstein, neměli žádné další vztahy k tomuto hradu, nebot dle závěti Jindřicha z Falkensteina z roku 1345 neodkazuje biskupovi hrad Falkenstein , ale Rannariegel. Jindřichovi bratři Kalhoch, Oldřich a Haug koupili po zdlouhavém desetiletém jednání a sporech své podíly na Rannarieglu od pasovského biskupa Gottfrieda.
Haug z Falkensteina se od té doby usadil na hradě Grunburg ve Štýrsku a Jindřich, syn Oldřicha z Falkensteina se usadil na hradě Piberstein u Helfenbergu. Jeho smrtí roku 1425 tito Falkesteini zmizeli/vymřeli.

A pak jsem - Vás zmátla bavorskými Falkesteiny - s erbem bílého sokola s vyplazeným jazykem - ale to je jiná písnička :

na ty ted zapomenem.

A dnešní moje várka : slíbení Schonhering - Blankengerkové - zde :

Hochfreien (svobodní pání ?) ze Schonheringu se objevují (vystupují ) nejprve kolem roku 1094 v Schonerdingu u/nad Vilsem v Dolním Bavorsku a od cca 1100 v Schoneringu na Dunaji u Wilheringu , kde později bylo šlechtické sídlo až do roku 1477 .
V horním Rakousku měli kromě oblasti okolo Schonhering –Alkoven a Guter u Aschachu velký pás plochy po obou stranách Grosen Muhlu na Dunaji u Landhaagu až k českému pohraničnímu lesu.

Již 1108 daroval Pernhart ze Schonheringu tehdy „iuxta Muhile“ nazvaný (mohl by to být sudí ???) , Guter an der Muhl u Kleinzellu Sv. Floriánu.
Jeho potomci postavili v jejich oblasti na Muhlu hrad Blankenberg (Planchenberg, Blanchenberch) jehož zbytky zdí a příkopy jsou ještě rozeznatelné nad nádražím Neufelden (Gem. Neufelded, Bez. Rohrbach), a po němž se psal (nazýval) Engelbert II., ze Schonheringu od roku 1155 z Blankenberka.
Od roku 1175 nebylo více uváděno rodinné jméno Schonhering , ale pouze výlučně Blankenberg , až do posledního z rodu, Oldřicha , který pravděpodobně zahynul roku 1192 na třetí křížové výpravě.
Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .
U Vítkovců odkaz na :
V.v. Handel-mazettti: Die Schonhering- Blankenberg , Mus. B. 1912, Strnandt, Norden 150f. Wiflingseder, Herrengeschlechter

Jaj, ja, už jsem schopná si i některá německá slova zapamatovat ... že bych se na tom naučila něcpo málo tuhle řeč ??

[Katerina]

Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .

A jsme zase u těch lenní vztahů - proč to museli převzít jako léno ?

Je to tedy tak, že když si Blankenberkové udělali zálusk na část pozemků vedle svého osobního vlastnictví, ale ty patřili biskupovi , pokud je chtěli museli je převzít jako léno, tedy stát se biskupovými leníky ?
Chápali byste to taky tak - takže pak měl biskup leníky z řad Hochfreien - tedy urozených a další z řad ministeriálů - tedy původně vlastně neurozených úředníků - ???

[elizabeth]

Odkaz : http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf. Je sice už jednou či 2x o stránku dříve- ale at to tu máme.

Katko, prosím Tě, vhoď mi celý ten odkaz do e-mailu. Ani tady, ani o tu stránku zpět se mi to nezobrazuje a nemohu se na ten originál podívat... Díky moc.

Jinak zatím jen rychle, pak odpovím řádně a zkusím i něco odvodit, páč mě něco napadlo. Ale zatím si musíme ujasnit:

1. hrady jsou dva a poměrně blízko u sebe a rody tudíž taky dva. Máme nějaké archeologické ( ev. zříceninové ) důkazy o dvou hradech (Mé dámy + vzácní pánové, co takhle výlet na Falkensteiny v Horních Rakousích? )
2. Z rodu Schoenringu a Plankenbergů je možné (neříkám, že jisté), že pocházela matka Voka z Rožmberka a žena Vítka ml. z Perchyc a Plankenberga... ( ač není jisté, zda se nejedná o tutéž lokalitu, vzhledem k Vítkově pečeti z listiny z roku 1220 vydávané ve Vleticích ohledně prodeje vsi Kogetin -Kojetín, zatím nedám odkaz)
3.Můj dotaz ad Falkesntein -Kirchberg : Víme, kdo držel hrad po smrti těch posledních hrabat, tj. po roce 1227?
4. Shodněme se definitivně, že do rodu Falkesntein -Kirchberg Kalhocha II., zakladatele kláštera ve Schläglu nezapočteme, páč právě u něj máme jistotu, že byl ministeriál a že patřil k tomu rodu. Falkensteini - ministeriálové
5. Co ta varianta příbuznosti těch žen - Perchta, Alžběta ( žena Kalhochova), matka Voka z Rožmberka, podle mě by tomu nahrávala příbuznost rodu Falkesntein -Kirchberg s Schoenringy a trošku by to vnášelo i světla na Vokův nárok na ves Schinta. K tomu, ale bych potřebovala přesně vědět, co je v listinách ohledně Schinta a proč tam ty dvě manželky vůbec figurujíJestli mohly být ony příbuzné, nebo jestli se tam Kalhochova Bětka objevila jen kvůli tomu, že šlo o jeho závěť a ona byla její vykonavatelkou..( On ale totiž Kalhoch dával tentýž den klášteru ve Schläglu i nějaký dvůr a u toho už ta Alžběta nefiguruje, pouze u Schinty) Pokud totiž nebudou příbuzné ony ( Perchta a Alžběta), pak to nechápu a pořád by mi dělal paseku společný nárok Perchty a Kalhocha na ves Schinta a pořád bych se držela spíš té příbuznosti Perchty s rodem ministeriálním.

[elizabeth]

Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .

A jsme zase u těch lenní vztahů - proč to museli převzít jako léno ?

Je to tedy tak, že když si Blankenberkové udělali zálusk na část pozemků vedle svého osobního vlastnictví, ale ty patřili biskupovi , pokud je chtěli museli je převzít jako léno, tedy stát se biskupovými leníky ?
Chápali byste to taky tak - takže pak měl biskup leníky z řad Hochfreien - tedy urozených a další z řad ministeriálů - tedy původně vlastně neurozených úředníků - ???

Podle mě pokud někdo něco vlastní, tak to od něj můžeš získat : buď koupí nebo, pokud to nechce prodat, tak potom tak, že ti to propůjčí do užívání ( tak bych aspoň chápala to léno). Pokud chceš získat dneska byt, pozemek nebo něco, co má jiného vlastníka, tak to tak taky musíš udělat. Vlastně to léno je řečeno dnešní terminologií určitý druh pronájmu... Ale to odvozuju selským rozumem, ne že bych citovala prameny, listiny a literaturu...

[elizabeth]

Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .

Víme, proč přešlo právě na Griesbachy? Co teda se přesně píše o příslušnosti paní Perchty ke Griesbachům... ? Už jsi to, Katko, někde tady psala. Máme o nich nějaké bližší info, včetně holek? Přemýšlím, že, kdyby se nám podařilo vysledovat a prokázat příslušnost Alžběty a Perchty k některému z těchto rodů, měly (pardon, Laurentius a Ježek, takže měli) bychom vymalováno, uklizeno...
Kdyby těch 1227 přešlo nějak to dědictví z Falkenštejnů-hrabat na Griesbachy a z Griesbachů na Vítkovce, byli bychom doma...

[Katerina]

Takže, citace jsou tápavě fungují - ale předtím- odkaz - přepíšu i pošlu , na tvůj příspěvek výše zareaguji, ale ještě předtím - dle slibu dávám poslední překlad - Vítkovce : viz níže.

není tam celkem nic, co bychom nevěděli - se slovem pravděpodobně přisuzují získání Falkensteina Závišem, respektive jeho pojmenování po něm - jako dědictví po matce - získání Blankenberga Vítkem - pravděpodobně sňatek s vdovou po Blankenbergovi. Pro mě je zajímavé, že je tito rakousští autoři započítavájí automaticky do hornorakouských rodů s tím, že měli statky v čechách a první Vítek se psal po Prčici v Čechách.
Potvrzuje to jen, co jsme už věšděli - že hranice se tehdy nebrali asi zas tak vážně a že v těchto oblastech panoval čilý ruch - i sňatkový.

Pro mě je dále zajímavé - možná nejvíc - neb to sjem nějak nevěděla- že Rižmberkové měli v této oblasti rozsáhlké lenní statky až do roku 1611 a dále, že se rakouští autoři na zabrání Falkensteina Albrechtem Rakouským po Závišově smrti dívají jako na započetí expanzní politiky sloužící k ovládnutí země.
Jeden by mysle, že budou Habsburky brát jako domácí, a to oni ne. Ted už bych si troufla odhadnout - kono že míníl autor článku o hradu Falkenstein těmi okupanty - ve zmínce o dobytí hradu Albrechtem. Fakt zajímavé ... mění mi to úhel pohledu . I když .. při mém vztahu k Habsburkům - moc ne ..


Vítkovci – Rožmberkové
Vítkovci – nazvaní tak po svém „kmenovém otci“ Vítkovi (Witigo, Witko) od roku 1169 z Prčitz v Čechách nazývaném, dostali pravděpodobně přímo od českého krále velkou lesní oblast na horním toku Vltavy.
Založili města Krumlov, Třeboň a Rožmberk .
Rod se v Čechách a na Moravě dělil na vícero linií , různých jmen , ale všechny rody používali stejný „vítkovský“ znak – kvetoucí pětilistou růži.
Všechny linie však vymřeli nejdéle do 1600.
Vítek II. z Prčice přišel nějakou neznámou cestou , možná, že sňatkem s vdovou po Engelbertovi II. z Blankenberka ke statkům, majetkům v tradiční oblasti Blankenbergů – na Muhlu.
Nazýval se už před rokem 1209 z Blankenberga a uvedl na své pečeti z roku 1220 s vítkovskou růží nápis Witko de Planchinperc.
Záviš z krumlovské linie se od roku 1272 nazýval už jen z Falkensteina podle hradu Falkenstein na Ranně, pravděpodobně dědictví po jeho matce a užíval znamení sokola u růže na pečetích.
Byl z rodiny nejslavnější , oženil se roku 1284 s vdovou po Přemyslu Otakaru II., a – ted se trochu motám ... schwang (což je těhotná) sich bis zum Regenten Bohmen ?? , a byl roku 1290 popraven.
Hrad a panství Falkenstein převedl potom vévoda Albrecht I. Rakouský s násilím do svého majetku , čímž začala expanze Habsburků do suverenity oblasti horního Muhlviertelu.
Další statky krumlovské linie přešly na linii rožmberskou . Páni z Rožmberka počínají Vokem z Rožmberka , který byl synem Vítka III.
Postavil hrad Rožmberk na Vltavě, používal toto jméno od roku 1250 a v období 1256-1260 byl Landsrichter (asi hejtman , ne ? ) krále Přemysla Otakara II. na Ennse.
Krátce před jejich vymřením v roce 1611 byly v jejich držení i tržní městys Haslach a mnohé/početné lenní statky na Muhlu.

Odkaz:
Schmidt – Pircha, Urkundenbuch d. Stadt Krummau 1908, 257, Siebmacher, OO, 301, Srnandt, Norden, 150 f.

[Katerina]

Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .

Víme, proč přešlo právě na Griesbachy? Co teda se přesně píše o příslušnosti paní Perchty ke Griesbachům... ? Už jsi to, Katko, někde tady psala. Máme o nich nějaké bližší info, včetně holek? Přemýšlím, že, kdyby se nám podařilo vysledovat a prokázat příslušnost Alžběty a Perchty k některému z těchto rodů, měly (pardon, Laurentius a Ježek, takže měli) bychom vymalováno, uklizeno...
Kdyby těch 1227 přešlo nějak to dědictví z Falkenštejnů-hrabat na Griesbachy a z Griesbachů na Vítkovce, byli bychom doma...

Griesbachy máme - na ty se můžem blíže kouknout - jen pozor - dědictví, které zmiňuji není dědictví Falkensteinů - ale Blankenbergů !!!!
¨
jenže oni byli propojeni tihle všichni dohromady : Falkensteini hrabata, Griesbachové, Blankenbergové a Vítkovci.

A to ještě nedomýšlím - že Adalram de Valchenstein - Hochfreier - ne ministeriál měl být synem Rudlfa z Pergu - a ti byli přes holky příbuzní s Griesbachy a jedna z nich i s nějakým Walchensteinem - i když (to se obávám byl další rod) .

My to nevím - to je má odpověd na tvůj dotaz na začátku příspěvku - obávám se, že to věděli ti - co napsali ty knihy či články uvedené v odkazech : tedy např: Strnandt, Schmidt-Pircha, Handel - Manzetti,

Strnand by ještě šel, většina těch prací je z 60. let minulého století, ale co s těmi odkazy na práce z roku 1908 apod.

[Katerina]

Hornorakouské rody

http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf

ted by to mělo fungovat

[elizabeth]

není tam celkem nic, co bychom nevěděli - se slovem pravděpodobně přisuzují získání Falkensteina Závišem, respektive jeho pojmenování po něm - jako dědictví po matce - získání Blankenberga Vítkem - pravděpodobně sňatek s vdovou po Blankenbergovi. Pro mě je zajímavé, že je tito rakousští autoři započítavájí automaticky do hornorakouských rodů s tím, že měli statky v čechách a první Vítek se psal po Prčici v Čechách. Potvrzuje to jen, co jsme už věšděli - že hranice se tehdy nebrali asi zas tak vážně a že v těchto oblastech panoval čilý ruch - i sňatkový.

A mě to potvrzuje to, že jsem správně odvodila, proč se Vítkovci připojili na stranu Rudolfa, když se na jeho stranu přidaly rody rakouské a štýrské...

[Katerina]

Hornorakouské rody

http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf

ted by to mělo fungovat

Jo funguje - a když si dáte jen tu první část :

www.ooegeschichte.at - a tam na hlavní stránce vyberete Epochen - Mittelalter - tak je tam spousta zajímavých věcí o tého oblasti a odkazů na další literaturu

[Katerina]

není tam celkem nic, co bychom nevěděli - se slovem pravděpodobně přisuzují získání Falkensteina Závišem, respektive jeho pojmenování po něm - jako dědictví po matce - získání Blankenberga Vítkem - pravděpodobně sňatek s vdovou po Blankenbergovi. Pro mě je zajímavé, že je tito rakousští autoři započítavájí automaticky do hornorakouských rodů s tím, že měli statky v čechách a první Vítek se psal po Prčici v Čechách. Potvrzuje to jen, co jsme už věšděli - že hranice se tehdy nebrali asi zas tak vážně a že v těchto oblastech panoval čilý ruch - i sňatkový.

A mě to potvrzuje to, že jsem správně odvodila, proč se Vítkovci připojili na stranu Rudolfa, když se na jeho stranu přidaly rody rakouské a štýrské...

No jo, ale tady to trochu kulhá .. na stranu Rudolfa jó ale Albrechta pak už mají za okupanta !! To tam teda ti Habsburkové museli ale vyvádět !

[elizabeth]

Už to funguje, tak teď mi dejte chvilku na nastudování...

[Katerina]

Ještě k samotnému hradu. Snad už tu někde odkaz není, ale pěkné stránky o hradu jsou na:

http://www.burgenseite.com/falkst/falke ... na_txt.htm

Je tam i rekonstrukce ze 13. století. Je to taková malá jednoduchá bergfritová dispozice, ale bergfrit je ovšem umístěn až na konci hradu v nejvyšším místě. Německy skoro vůbec neumím, ale je tam zmiňován i Kalhoch z Falkenštejna.

Da im Jahre 1893 in der verschütteten Krypta der Burgkapelle die sterblichen Überreste des Cadeloh von Falkenstein ( 1173-1190 ) mit Rüstung und Schwert gefunden wurden, kann deren Errichtung im späten 12.Jh. als gesichert angesehen werden. Die Lage der Kapelle ist aber nicht wirklich gesichert, da damals anscheinend keine Aufzeichnungen über den genauen Fundort gemacht wurden. Ungefähr an dieser Stelle zeigen beide Ansichten Vischers ( Abb. "Falkenstein" und Hintergrund von "Rannariedl" ) einen schlanken, etwa quadratischen Turm mit einem steilen Pyramidendach.

Tak už můžu citovat a zkusila jsem ten odkaz od Laurentia přeložit .. s mírným tápáním - zhruba takto :

V roce 1893 v zavalené kryptě hradní kaple byly nalezeny tělesné pozůstatky Kalhocha de Falkenstein (1173-1190) s výzbrojí a mečem. Tato stavba je možná z pozdního 12. století, jak bylo zajištěno pozorováním?
Poloha/stav kaple, ale není skutečně potvrzena ?? , protože tehdy patrně nebyly udělány žádné nákresy nad přesným místem nálezu.
Zhruba na tom místě, se ukázaly dva pohledy Vischer ? (obrázek /pohled “ Falkenstein” a pozadí/horizont z Rannariedlu ) štíhlá, asi čtvercová věž se strmou pyramidovou střechou.

Co je ten Visch/er - nemohu zaboha nikde najít ...
stručně ..v 19. století se našly ostatky nebohého Kalhocha se zbrojí i mečem, v zavalené kapli, bohužel , to asi byli prasátka, ti co to našli a nezakreslili přesně , kde ona hrobka ležela, takže máme smůlu. Ale , zhruba na tom místě, kde údajně má být je vidět .. obojí .. jak Falkenstein tak štíhlou věž Rannarieglu ??

Snad jsem to moc nezamotala ..