Katerina píše:K posledním dvěma příspěvkům - tyhle lenní závazky ted čtu u Libora Jana - v té knížce co mi půjčil ježek.
Záviš musel být leníkem POII. a byl , to je jasné.
To máš pravdu o tomhle lénním vztahu mluví Šusta v Dvě knihy českých dějin, na str. 154: "Vytýkal jim zejména to, že k němu nejsou vázáni pouze obyčejným poddanským svazkem jako ostatní čeští páni, ale jako „fidelitatis homagio astricti“, což naznačuje, že Vítkovci v minulosti obdrželi od krále výpros nebo darování zboží, které je zavazovalo k užšímu, téměř manskému poměru k České koruně."
Abychom to zachovali v soudslednosti událostí, tak:
Na Přemyslův dvůr byl Rudolfem vyslán Fridrich Hohenzollernský . Hlavním předmětem jednání bylo postavení Vítkovců. Český král obhajoval, že jako poddaní jeho koruny nemohou být vyňati z jeho pravomoci ani na základě mírových smluv, a že při ujednání vídeňského míru se tak stalo bez jeho souhlasu. Vytýkal jim zejména to, že k němu nejsou vázáni pouze obyčejným poddanským svazkem jako ostatní čeští páni, ale jako „fidelitatis homagio astricti“, což naznačuje, že Vítkovci v minulosti obdrželi od krále výpros nebo darování zboží, které je zavazovalo k užšímu, téměř manskému poměru k České koruně. Tvrdil ale, že povstalci u něj najdou plnou amnestii. (ještě doplním listiny a datumy, prosím o strpení, aby to bylo jasné)
Vždyt později žádá Přemysl , aby jeho lidé byli vyjmuti z jeho smířčí dohody s Rudolfem, kde pro ně Rudolf požaduje beztrestnost za jejich "vzpouru" proti POII. a Přemysl píše důrazný dopis, kde s tím nesouhlasí - důrazně žádá Rudolfa, aby nenarušoval řád a lidi příslušné českému králi a jeho dědicům z toho nevyjímal. Jednalo se o Vítkovce.
Jednalo se nejen o Vítkovce, ale také o Přemyslovy přívržence na územích, která opanoval Rudolf, třeba Kuenringy a Vídeň. Ohledně té smířčí dohody: Nejspíš se asi jedná ( ze strany Rudolfa) o VídeŇskou dodatkovou slmlouvu, uzavřenou 6. května 1277 ve Vídni. Přemysl si na Vítkovce stěžoval v dopisech Fridrichu Hohenzolernskému. Ale to, co Ty konkrétně myslíš (ad důrazně žádá Rudolfa, aby nenarušoval řád a lidi příslušné českému králi a jeho dědicům z toho nevyjímal), je si z listu ze dne 31. října 1277 z Poděbrad (CDB V. č. 851, RBM II. č. 1093, MGH, Constitutiones et acta publica imperatorum et regum III č.141, str 136). Král Rudolf zřejmě v listě (jenž se nedochoval a jehož znění odhadujeme právě z Přemyslova listu poděbradského) označil Vítkovce za své služebníky a znovu je prohlásil za chráněné mírovými úmluvami. Přemysl se ohradil právem po předcích. Uvedl, že odbojníkům poskytl ze své milosti příměří, aby mohl pokračovat mírový proces. Dále tvrdil, že „prosapia“ Vítkovců byla vždy poddána králům českým a od tohoto poddanství se nemohla oddělit. Královým argumentem bylo označení „nobilis homo de Bohemia“, které „udělil“ 17. prosince roku 1231 ve Feldenu pasovský biskup Gebhard Vítkovi z Prčice( UBLOE III., č. IV., s. 5, informaci uvádí Josef Šusta, v Dvě knihy českých dějin, str. 171 v poznámce č. 1, má však chybnou dataci, neboť tuto událost klade k roku 1221) .
viz také
Jen mi není jasné jak to v principu fungovalo, když jsi byl leníkem českého krále a zároveň jsi měl statky u někoho jiného. Přece jsi nemohl být leníkem dvou pánů - pak by ses právě dostal do schizofrenní situace , pokud by tví dva páni byli ve při. Nebo mohl ???
Jaké byly problémy viz např. vlastnictví vesnice Schindlau při níž jsem vycházela ze článku paní Kubíkové, přičemž na ves měli právo dědické Perchta z Falkenštejna (a s ní její manžel Budivoj, samozřejmě leník českého krále) a její bratr Kalhoch. Ale vesnice byla na území, která kdysi byla lénem pasovského biskupství (T.č. biskupa Otta a to znamená, že mu zřejmě podléhaly i jiné Závišovy statky, jež zdědil po matce) a současně si na ni dělal nárok Vok z Rožmberka, který byl P O II. pověřeným správcem Horních Rakous, na jehož území se tudíž ves taky nacházela a domníval se, že má ke vsi právo a je biskupem pasovským omezován.
Jakou paseku služba dvěma pánům nadělala, se ukázalo právě na událostech po Rudolfově volbě v roce 1273. No a do konfliktu se dostal právě Přemysl O II. s pasovským biskupem Petrem, který poslechl Fridricha z Walchenu, arcibiskupa salzburského, v jehož pravomoci práve pasovské biskupství leželo. Petr totiž i se všemi svými statky přešel na stranu Rudolfa...
Možná je to o tom, jakým způsobem jsi statky v cizině nabyl - muselo to být vždy jen udělením léna ?
Co odúmrť nebo právo dědické?
...Otázka je, zda předtím byli uvolněni ze svých předchozích závazků, či zda vůbec nějaké lenní sliby předtím složili ??
Tak to nevím, beztak ne, ale máš asi pravdu v tom, že:
Jinak to skutečně muselo fungovat tak, že koho jídlo jíš, toho píseň zpívej, tedy proti komu byl tvůj pán jsi měl být i ty, nebo zůstat neutrální, ale těžko ses mohl obrátit proti němu, to bylo považováno za zradu.
Podle mě tenkrát ,víc než kdy jindy, ( ač platí i dnes) platilo právo nejsilnějšího.