Záviš z Falkenštejna

[Viola]

Dívala jsem se do kronik z doby Karla IV. - o Alžbětě tam moc zmínek není, ale v poznámkách už nevím ke které z nich je celá aféra popsána. Mladá Alžběta, odmalička v klášteře, měla přijet do Srbska na návštěvu za svou sestrou Kateřinou, která byla manželkou Štěpána Dragutina, srbského krále či následníka (to teď není podstatné). Zamilovala se tam do jeho bratra Štěpána Uroše, který si ji - přesto, že byl již ženatý - vzal. Alžběta mu porodila holčičku, musela se však s potupou vrátit do kláštera.

[Katerina]

Dívala jsem se do kronik z doby Karla IV. - o Alžbětě tam moc zmínek není, ale v poznámkách už nevím ke které z nich je celá aféra popsána.

No, to je právě ten problém, že tato aféra se objevuje v kronikách KarlaIV.
Ale napsala jsem do Srbska, tak se snad ozvou a minimálně budeme mít nějaké, doufejme, že validní informace ohledně Štěpána Uroše.
Jinak Dějiny Srbska jsem nenašla, tak jsem nakoukla alespon do dějin Bulharska, protože údajná dcera Alžběty a Uroše Ada/Neda měla být nejdřív zasnoubena z Karlem z Valois , ke sňatku nedošlo a pak byla provdána za bulharského cara Michaila III.
Jenže dějiny Bulharska té doby jsou pro mě zatím velmi zmatené a o Michailovi III. je pouze zmínka, že do Bulharska přitáhl a vojskem a pak umřel. Žena - děti , zatím nic.

[Viola]

No, to je právě ten problém, že tato aféra se objevuje v kronikách KarlaIV.

Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřila. Přímo v kronikách jsem nic podstatného nenašla, tohle jsou poznámky k jejich překladu do češtiny někdy z cca roku 1975.

[Viola]

Záviš měl být popraven na tzv. pokoutní louce pod hradem.
Zcela upřímně si nejsem jista, zda to bylo opravdu tam, nebo by se Mikuláš s Vítkem dorozumívali přes Vltavu... A taky hrozilo riziko, že by se hlava Čeňka z Kamenice zakutálela do řeky .

[Zany]

musíš ovšem počítat, že koryto řeky není stále na stejném místě, koukni se třeba na mapy.cz na 2. vojenské mapování

[Viola]

musíš ovšem počítat, že koryto řeky není stále na stejném místě, koukni se třeba na mapy.cz na 2. vojenské mapování

Hmm... To je fakt, ale podle té poslední mapy, co jsem našla, by to stejně přes tu řeku bylo... Čímž nechci ale říct, že mám pravdu .

[elizabeth]

Moje milé kolegyňky a moji drazí kolegové, opět se na stránkách Středověk v nejbližších okamžicích objeví článek (přesněji druhá část článku) o Závišovi z Falkenštejna, kterému se (chlapci nešastnému) po mnohá staletí daří vzbuzovat silné emoce, a už pozitivní nebo negativní. O tom jsme se mohli přesvědčit i na stránkách tohoto fóra. Pro všechny ty, u nichž jakékoliv emoce vzbuzuje, ale vlastně i pro ty u kterých žádné emoce nevzbuzuje, a chtěli by se něco nového dozvědět, nebo se jen podívat, jaké informace se v článku vyskytují, pro vás všechny jsem tento článek psala. Chtěla bych vyjádřit dík Acomě, Bertoldu, frateru Templi a Violce za poskytnutí cenných rad, informací a za pročtení článku, chci poděkovat Florišovi a Tekle za stylovou a jazykovou úpravu a samozřejmě také Ježkovi za úpravu grafickou a umístění článku na stránky. Přeji všem hezký večer

[Mildi]

Milá Elisabeth,
článok o Závišovi je vynikajúci, som rád, že sa niekto snaží poopravi oficoalne dejiny, ktoré sú pri hodnotení Záviša príliš jednostranné.
Tvoj článok ma potešil už aj preto, že uvádzaš v článku aj meno Mutinu s predikátom z Kostolomlat. To mi pomohlo v mojom osobnom pátraní - prečo je niekedy Petr I. z Rozemberku označovaný ako strýc Viléma I. z Landštejna a niekedy je označovaný ako bratranec. Mneje to uý jasné.
Ale hlavne som chcel zareagova na nejasnos v tvojom článku - ako sa Záviš dostal k dvoru kráĺovny Kunhuty Haličskej.
V diplomovej práci pána Zdenka Žaluda - Páni z Landštejna do doby husitskej - autor piše aj o prvých landštejnovcoch - detoch Vítka z Klokot, troch bratoch Vítek ( ze Skalice ), Pelhřim z Třebone a Ojíř ze Svin a ich štyroch sestrách Ludmile ( z Ríše ), Kateřine, Gertrude a Jutte.
Kateřina a Ludmila boli iniciatorky vzniku Kláštora cisterciačiek v Podhledu okolo roku 1266. V texte pán Žalud píše, že prvou abatyšou bola práve Kateřina a prvými členkami konventu boli aj dcéry Ludmily - Alžbeta-Eliška a Velena, schovanky kráĺovny Kunhuty. Inde v texte je spomínané, že Ludmila bola vychovávateĺkou Kunhuty. Z datácie rokov prichádza do uvahy len manželka PO II., nie jeho matka ani jeho dcéra Kunhuta.
Ak by to bola pravda, potom sestra Ojířa ze Svin ( Lomnice ) bola blízka osoba kráĺovny Kunhuty. Ojíř ako spoluvyhnanec so Závišom ( okrem rodinnej príbuznosti asi aj jeho dobrý priateĺ ), by bol asi schopný po smrti PO II. sprostredkova cestu Záviša na Kunhutin dvor. Však po jeho mocenskom vzostupe aj získal významnú funkciu. Je to samozrejme len špekulácia. Ale možné to je. Snažil som sa vypátra kde mohla by Ludmila ( manželka Markvarta z Hrádku ) vychovateĺkou Kunhuty, ale o tom kde bola Kunhuta vychovávaná som nenašiel žiadne informácie.
Teším sa na tretiu čas Záviša.

[kanuk]

Traduje se, že srdce Závišovo bylo zazděno někde v klášteře ve Vyšším Brodě, snad jmenovitě v knihovně nebo refektáři, či tak nějak. Zkoušel někdy někdo ověřit tuto pověst? Neměl by být problém najít dutinu ve zdivu pomocí ultrazvuku.

[elizabeth]

Traduje se, že srdce Závišovo bylo zazděno někde v klášteře ve Vyšším Brodě, snad jmenovitě v knihovně nebo refektáři, či tak nějak. Zkoušel někdy někdo ověřit tuto pověst? Neměl by být problém najít dutinu ve zdivu pomocí ultrazvuku.

Pověst se týká hlavy, nikoliv srdce, což je po popravě stětím dost logické, že z hlavy oddělené od těla nějaká taková pověst vznikla. Pokud ale já vím, je Záviš pochován v kapitulní síni celý a hlava nikde ve zdi není. Cisterciáčtí mniši ve Vyšším Brodě si Záviše vážili a nemyslím si, že by něco takového provedli. Pověst vznikla až na základě obav ze Záviše ( souvisí s tím, že jej považovali za čaroděje). Nevím ale o tom, že by to někdo v klášteře ověřoval. Bratře Bertolde, nemáš ty nějaké informace?

[Viola]

V texte pán Žalud píše, že prvou abatyšou bola práve Kateřina a prvými členkami konventu boli aj dcéry Ludmily - Alžbeta-Eliška a Velena, schovanky kráĺovny Kunhuty. Inde v texte je spomínané, že Ludmila bola vychovávateĺkou Kunhuty. Z datácie rokov prichádza do uvahy len manželka PO II., nie jeho matka ani jeho dcéra Kunhuta.

To je nesmírně zajímavá myšlenka! Má dva dotazy: jsou k tomu odkazy na prameny? Ty máš tu práci k dispozici? I když nebyla vydaná?

[Mildi]

Nazdar Viola.
diplomovú prácu od - "Páni z Landštejna do doby husitské" od autora pána Zdeňka Žaluda mám k dispozícii sprostredkovane. Pán Žalud bol na návšteve hradu Landštejna a bol taký láskavý, že nechal svoju prácu v elektronickej forme pani kastelánke. Keď som bol u nej na návšteve a ona vie, že mám veĺký záujem o landštejnovcoch, tak mi ju poskytla. Takže ju mám neoficialne a preto mám dos zábrany ju šíri aby som neporušil autorské práva. V edícii LN bola plánovaná kniha Páni z Landštejna od pána Žaluda, ale žiaĺ už roky mešká a najbohatšie zdroje o lanštejnovcoch stále čerpám z tejto jeho práce.
Táto práca veĺmi dobre mapuje históriu pánov z Landštejna a je len pomerne málo, mne známych zdrojov, ktoré pán Žalud nenašiel.

Čo sa týka zdrojov ohĺadom sestier Ojířa ze Svin, Ludmily a Kateřiny sa pán Žalud sa odvoláva najmä na tri listiny z rokov 1265 - 1266, ktoré sa týkajú Ludmily z Ríše a jej snahy získa peniaze na nový kláštor v Podhlede. Autor sa odvoláva na zdroj: CDB V-1, s.654-657, č. 443-445 a na práce ( prácu ? ) od p. Pangerla 1873.
Ak to mám zhrnú, tak Ludmila z Ríše ( sestra Ojířova, manželka Markvarta z Hrádku ) predáva niektoré svoje majetky ( čas dediny Walkersdorfjej dedičtvo ), pričom jej to odúhlasujú jej bratia ( vyššie uvedené tri listiny ). Tieto prostriedky Ludmila poskytuje svojej sestre Kateřine, ktorá je v tom čase abatyšou v kláštore Porta Coeli v Tišnove, aby mohla založi nový kláštor v Pohlede.
Ïalej sa v diplomovke píše, že kláštor v Pohlede založili, 4 dcéry Vítka z Klokot: Ludmila z Říše, Jutta, vdova po Kunovi z Kováne, Kateřina a Gertruda v rokoch 1265 - 1267. Abatyšou sa stala Kateřina ( spomínaná ešte v roku 1272 ) a prvými členkami konventu boli aj Ludmiline dcéry Alžbeta-Eliška a Velena, schovanky kráĺovny Kunhuty. Samotnú dedinu pohled kúpila Jutta z Kováne od bratov Bodislava a Bartolomeja a ich švagrovej, snáď služobníkov Smila z Lichtemburku, ktorý predaj potvrdil v roku 1265. Nový kláštor vzali do ochrany PO II. i biskup a kráĺovna Kunhuta, ktorá nad nim preberá dozor. Nový konvent bol podriadený opátstvu v Sedlci. Autor sa odvoláva na nasledujúce zdroje: " O klášterech cisterciaček " Vlček - Sommer -Foltýn 1997, s.116; Charvátová 1991, s 297-315 a " O klášteru v Pohledu " viz Vlček - Sommer- Foltýn 1997, s. 433 - 435; Charvátová op. cit.: Párys 1859, s. 193 - 197, Sviták 1996, s. 5 - 16.

Ja som sa snažil niečo nájs o tom, kde bola vychovávaná Kunhuta, ale narazil som som len na jednu zmienku od Jiřího Kovaříka - Rytířska krev, kapitola o bitke na Moravskom poli ( doporučujem prečíta ), kde sa zmieňuje o tom, že Kunhuta krátko pred sňatkem vyšla z kláštera ve Wurzburgu, aniž byla zbavena slibu čistoty.

Ak ti to Viola pomôže, budem rád, keď niečo nové vypátraš daj nám vedie.

[Michal]

Pokud jde o popravu pana Záviše, tak tok řeky se skutečně několikrát změnil, kámen je posunut jinam. Je třeba také vzít v úvahu, že poprava musela být mimo dostřel z hradu, ale umístěna tak, aby z něj byla dobře viditelná beze všech pochyb.
O ostatcích pana Záviše by mohlo prozradit víc zkoumání Rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě v tomto roce. Stejně tak, jak případně vypadal.

[elizabeth]

Pokud jde o popravu pana Záviše, tak tok řeky se skutečně několikrát změnil, kámen je posunut jinam.

Máš pravdu, pomník postavený v roce 1896 Adolfem Josefem Schwarzenbergem není v místě Závišovy popravy, už jsme to tady v tomto tématu někde taky řešili ( Violka a Zany).

O ostatcích pana Záviše by mohlo prozradit víc zkoumání Rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě v tomto roce. Stejně tak, jak případně vypadal.

Pan Záviš je ale pohřben v kapitulní síni kláštera, nikoliv v rodinné hrobce jako ostatní Rožmberkové. Více o tom zde.
Ráda bych sice věděla, jak pan Záviš vypadal (a zda měl skutečně veliký hnědý oči a široký úsměv ), ale na druhou stranu už bych mu přála klid a mír.

[Michal]

Byl jsem ve Vyšším Brodě, ten mnich taky tvrdil, že je pohřben v kapitulní síni a hlava mimo tělo, ale ruku na srdce, proč by to dělali?
Navíc si myslím, že jako významnému členu rodu, naopak Vítkovci vystrojili důstojný pohřeb, no uvidíme.
Podle mě ho teda určitě aspoň pohřbili vcelku.

[elizabeth]

Byl jsem ve Vyšším Brodě, ten mnich taky tvrdil, že je pohřben v kapitulní síni a hlava mimo tělo, ale ruku na srdce, proč by to dělali?
Navíc si myslím, že jako významnému členu rodu, naopak Vítkovci vystrojili důstojný pohřeb, no uvidíme.
Podle mě ho teda určitě aspoň pohřbili vcelku.

Taky si myslím, že mu vystrojili důstojný pohřeb. Já ve Vyšším Brodě rovněž mluvila s jedním z cisterciáckých bratří a ten mi říkal, že se domnívá, stejně jako my dva, že Záviš je pohřben vcelku. Teda ne hlava tam a tělo jinde, jak je v jedné z citací toho článku o Závišově kříži. Celé tělo,bohužel, pohřbít nešlo. Cisterciáci se nebáli, Záviše za čaroděje nepovažovali (jako mnozí jiní tou dobou), a za to jim patří můj dík.

[Michal]

Jak by ho mohli považovat za čarodějě, když jim mimo jiné daroval ten kříž.
Jinak tvrdí se, že v kapitulní síni, jako preláti, ptám se, kolik tam mohlo tehdy ležet prelátů? Vždy ten klášter neměl ani 40 let a byl velice pravděpodobně stále rozestavěný. Sloužil jako hrobka, proč by měli Záviše pohřbívat jinde než ostatní. Snad jedině proto, že by
a) znamenal pro něco víc - významný mecenáš ?????
b) bylo to jeho výslovné přání - málo pravděpodobné
c) nebyl Rožmberk, ale z Krumlova - málo pravděpodobné
Nic jiného mě zatím nenapadá

[Viola]

Podle všeho nebyl pohřben ve hrobce, protože šlo o hrobku Rožmberků, nikoliv Vítkovců obecně. Občas se uvádí, že hrobka nebyla dostavěná, proto byl pohřben v již dokončené kapitulní síni - ale podle všeho již Vok z Rožmberka byl uložen do hrobky.

[elizabeth]

Jinak tvrdí se, že v kapitulní síni, jako preláti, ptám se, kolik tam mohlo tehdy ležet prelátů?

Myslím, že moc ne. Dokonce se domnívám,. že byl Záviš první, kdo tam byl pochován ( v té kapitulní síni).

Sloužil jako hrobka, proč by měli Záviše pohřbívat jinde než ostatní. Snad jedině proto, že by
a) znamenal pro něco víc - významný mecenáš ?????
b) bylo to jeho výslovné přání - málo pravděpodobné
c) nebyl Rožmberk, ale z Krumlova - málo pravděpodobné
Nic jiného mě zatím nenapadá

a) i c) je správně.

[Michal]

Myslím, že ale primárně nehrálo roli, že nebyl přímo z Rožmberka, pokud
páni z Krumlova neměli svou vlastní hrobku, tak by mu to jako tehdy nejvýznamějšímu členu Vítkovského rodu příslušelo.
Navíc pokud vím, tak Krumlov dědili posléze právě Rožmberci, návaznost se nabízí.