jur píše:
existuje vysvetleni, ze pera kridel generovaly zvuk, ktery plasil kone protivnika.
Ježek píše:Neplašilo by to ale i vlastní jízdu.
Kone husaru musely byt na to zvykle.
Ježek píše: Nicméně se jednalo o nejelitnější část vojska, ne?
Byla to nejelitnesji cast vojska, od druhe poloviny XVI stol. do konce XVII stol. jen zridka byvala porazena, malo ktere vojsko tehdejsi Evropy bylo schopne vydrzet husarsky utok. Polska slechta byla pacifisticka a nikdy nechtela dat penize na vojsko, tak ze husaria obvykle bojovala proti pocetnejsimu nepriteli, presto vitezila. Napr. bitva pod Krchholmem 1605 rozhodnuta utokem husarii (hetman Karol Chodkiewicz), pomer sil - 3,5 tis. Polaku (v tom 1450 husaria) proti 11 tis. Svedu. Bitva pod K³uszynem 1610 (hetman Stanislaw ¯ó³kiewski) 6800 Polaku (5550 husaria) proti cca. 35 tis. Rusu a zoldneru - vyhrana nekolika utoky husarie.
Aha, už jsem to pochopil. Ale o to jde o nějaké zmýtizování jejich nepřemožitelnosti, aby hnali strach. Pěchota musela mít taky strach, když viděla, že se na ně řítí nepřátelská jízda s úmyslem zabrzdit až o ně (o tu pšchotu).
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
ad : Dagmar, Jezek
Je znamy fakt, ze kdyz Karel IX chtel vytahnout proti vojsku hetmana Chodkiewicza (pod Kircholmem), pres 3x pocetnou presilu narazil na odpor vlastnich vojaku. Upozornili ho, ze ve smlouve maji zarucene, ze nebudou bojovat proti Polakum v otevrenem poli. Odpor zoldneru nakonec prolomil slib zaplaceni dvoiteho zoldu.
Husari se neplanovali zastavit o pechotu, oni po ni jednoduse prejeli.
Aha, už jsem to pochopil. Ale o to jde o nějaké zmýtizování jejich nepřemožitelnosti, aby hnali strach. Pěchota musela mít taky strach, když viděla, že se na ně řítí nepřátelská jízda s úmyslem zabrzdit až o ně (o tu pšchotu).
Utok husarie probihal asi takto :
tzn. v tomto prikladu 375 m za 117 vterin, rozhaneli se postupne od chodu az do trysku (cwa³)
Stretnuti s pescem vypadalo asi takto :
Husarske kopi mivalo az 5,5 m delku a bylo uvnitr dute. Husar mohl srazit pesce nez ten ho dosahl svoi pikou. Tak aspon tvrdi znalci.
Ty metry a vteriny by mohly mit vyznam pokud jde o dosah tehdejsich strelnych zbrani a kolikrat z nich slo vystrelit za tech napr. 117 vterin - asi jen jednou.
To co zde píše Jur je opravdu zajímavé. A já si při tom vzpoměl na jakýsi průzkum, který byl kdysi proveden v Evropě. Jedna z otázek byla : "Který národ je nestatečnější". A odpověď byla - polský.
A zároveň jsem si vzpoměl jak na mne zapůsobilo líčení bojů mezi polskou armádou a Rakušany(tedy i Čechy) snad v roce 1809 - kdy svoji početní slabost a horší výzbroj nahrazovali statečností.
Nebo záchrana Vídně před Turky......
No ja osobne mám s poliakmi velmi zlé skúsenosti,ale jedným dychom musím doda toto: Proti Hitlerovi vedeli, že nemajú šancu a predsa do toho išli. Proti turkom prišli ako trhani. Uhorské vojsko stálo v lesklej zbroji na kopci a smialo sa. A vtedy padol povestný výrok polského krála: Len sa vy nesmejte mojim udatným trhanom! Slúbili mi, že sa v tureckom tábore vystroja!! A tak sa aj stalo. Tí sa vrhli do boja s takou zúrivosou, že turci začali panikári už len keď videli to odhodlanie. Uhorské vojsko dostalo prísny zákaz zosada z koní v tureckom tábore, lebo si mysleli, že je to pasca. Poliaci tam nabehli ako prví a naozaj sa vystrojili. Prišli s ničím a odchádzali každý so zlatými reazami na krku a tureckými plátmi na hrudi.
Mám prosbu a dotaz. Sháním info o tzv. okřídlených husarech. Našel jsem dost fotek na internetu a koupil si Ospreye, ale stále to nestačí. Jedná se mi jak o reálie, tak o obrazové ztvárnění. Předem díky.
oupi píše:Mám prosbu a dotaz. Sháním info o tzv. okřídlených husarech. Našel jsem dost fotek na internetu a koupil si Ospreye, ale stále to nestačí. Jedná se mi jak o reálie, tak o obrazové ztvárnění. Předem díky.
Nějak jsem se zapoměl přihlásit.
Jo a nevíš, kde sehnat reprodukce maleb husarie z období cca 1570-1770 v nějaké rozumné kvalitě? Tím myslím velikost A4 a větší, popř 1024x780 pixelů.
oupi píše:Mám prosbu a dotaz. Sháním info o tzv. okřídlených husarech. Našel jsem dost fotek na internetu a koupil si Ospreye, ale stále to nestačí. Jedná se mi jak o reálie, tak o obrazové ztvárnění. Předem díky.
zítra jedu do Varšavy, tak bych se tam teoreticky mohl po něčem poohlédnout...
oupi píše:Nějak jsem se zapoměl přihlásit.
Jo a nevíš, kde sehnat reprodukce maleb husarie z období cca 1570-1770 v nějaké rozumné kvalitě? Tím myslím velikost A4 a větší, popř 1024x780 pixelů.
Tady jsou nejake obrazy, bohuzel to nejsou ty pixele, ktere potrebujes http://www.pinakoteka.zascianek.pl/
Husarii malowali napr. Wojciech Kossak a Józef Brandt. Kossakove - Jerzy, Juliusz a Wojciech - byli u nas takovi specjaliste na "konska" temata. Reprodukce - ty by bylo treba shanet nekde po galeriich, nebo se domluvit s nejakym malirem nebo studentem Akademii Sztuk Piêknych.
V Krakove na hradbach u Bramy Floriañskiej studenti tradicne vystavuji svoje dila, kdysi jsem tam videl peknou kopii "Bitwy pod Kircholmem" W. Kossaka, ale to uz je davno. Mozna autori te stranky, kterou jsem uvedl, budou neco vedet.
Wojciech Kossak "Bitwa pod Kircholmem"
W. Kossak "Rotmistrz Mie³¿yñski przyprowadza Janowi III chor¹giew husarsk¹ pod Wiedeñ"
W. Kossak "Hetman Jan Karol Chodkiewicz pod Chocimiem "
Doporucuju rusky film "1612", kde husaria pry vypada jako vypadala ve skutecnosti (film byl konzultovan s polskymi historiky) i kdyz casto se tam objevuji nejake divne nesmysly, jako napr. behem oblezeni sklad prachu je upostred bojiste #-o
Jinak film je fajn.
A: tak doopravdy nikdo to nevi jestli fakt husaria mela ta kridla...
Křídla byla upevňována buď přímo ke zbroji (záda kyrysu) nebo k sedlu a tvořila tak trochu baldachýn nad jezdcem - i proto dostali v Evropě jméno "Andělští husaři". Pokud vím tak křídla nemívali jenom důstojníci (setníci měli vlčí kožešinu, sepnutou na prsou sponou, náměstník pak měl tygří či panteří) - cílem bylo snadné odlišení pro orientaci v poli. Tak věděli husaři jednotlivých korouhví vždy svého velícího. Jednotlivé husarské korouhve tyto znaky různě obměňovali s ohledem na regionální tradici a měnilo se to samozřejmě i v průběhu doby.
K jejich obrovské úderné síle přispěly velmi pevné karacenové zbroje, které byly na hrudi tak silné, že odolali střelné ráně muškety (viděl jsem nastřelený karacen v Drážďanském Zwingeru) a především disciplinovanost, chybějící jejich rytířským předchůdcům. Pokud se nemýlím, říkal mi Karol rekonstruující husary, že se rekrutovali jenom z urozených (těch bez majetku prý bylo více než dost a čest sloužit mezi husary prý stála i za roky čekání).
Já bych ten husarský mýt až tak neposiloval, právě pro tu šlechtickost to nebylo v 17. století už tak životné, podobně jako postupně vypadávali všude kyryasníci. Nebyla to zase až taková rarita, jen snad ten první úder, ale v tom se to podobá opravdu středověké rytířské jízdě. Však ostatně Wolodyjowski nebyl plukovníkem u husarů, ale u dragounů a v tom byla budoucnost. Jinak husaři bývali přezbrojení, šavle, končíř, kopí, pistole, luk a šípy - někdy, palcát, hrůza. Zdaůleka ne všichni v té poslední fázi používali karacenovou zbroj, nebo ty lusky, či jak se tomu říká, často tam byla normální drátěná pošile,zpevňovaná pláty, taková lorika segmentata, později i vícemnéně západoevropksý krunýř. Má to ale zajímavý vývoj, od těch skutečně lehkých nájemných jezdců jihoevropského původu až k těžkooděné elitě polského rytířstva. A co Žluté vody. Já bych vsadil na záporožskou pěchotu, "dobrze maszeruje".
Pomer sil pod ¯ó³tymi Wodami 1648 - cca. 1500 Polaku - vcetne 1 korouhve husarii (120 - 150 lidi) - proti silam Chmielnickiego (8 000 - 15 000). Polaci se branili 18 dni za taborovymi vozy, potom se prebili pres kozackou armadu, az dalsi den je dostihli v otevrenem poli Tatari, Polaci odrazili jejich prvni utok, druhy uz nedovedli.
Já bych vsadil na záporožskou pěchotu, "dobrze maszeruje".
Kazdy druh vojska byl dobry na neco jineho - zaporozska pechota, polska nebo litevska husaria, a take ti dragouni Wo³odyjowskiego.
Gustav II Adolf byl velky vojevudce, zreformoval svedskou armadu, a pres to hetman Stanis³aw Koniecpolski v bitve pod Trzciani¹ v roce 1629 ho porazil - mezi jinymi pomoci husarii. Svedsky kral malem nepadl do zajeti. Polaci tam meli cca. 4500 jizdy (1300 husaria), Svedove 4000 jizdy, 5000 vyborne vycvicene pechoty.
«Не стоит и пытаться описать все великолепие и красоту польской конницы. Их необычные костюмы, длинные пики с длинными вымпелами, тигровые чепраки и изысканные седла, стремена и уздечки, отделанные золотом, вышивкой и драгоценными камнями. Слова только принизят эту роскошь. Польское рыцарство не имеет себе равных. Не увидев этого глазами, невозможно представить себе его силу и блеск». (Итальянский посланник Косимо Брунетти о коронации Собеского в 1676 году). http://rapidshare.com/files/88864062/HC142.rar
](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall"){kind=small}
