Bitva u Kressenbrunnu
Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina
Bitva u Kressenbrunnu
Zajímalo by mě, kdo všechno se této významné bitvy zúčastnil. Zatím jsem objevila Boreše z Rýzmburka a Smila z Lichtenburka.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 26 times
- Been thanked: 8 times
Já si pomůžu Vaníčkem , který uvádí některé svědky z listiny vyhotovené "ve stanech u řeky Moravy" (Reg. II. 262). Kromě Filipa Sponheimského, Bruna Olomouckého, Oty Braniborského, Oldřicha Sponheimského, Jindřicha Vratislavského jsou to:
Wenhard a Jindřich ze Schaumburku (!), Jindřich purkr. na Děvíně (?), Ojíř z Friedberka, Jaroš z Poděhús nebo ze Slivna (o něm se jako o jediném zmiňuje i Druhé pokračování Kosmovo), Smil z Lichtemburka, Ratmír purkr. na Přimdě, Heřman z Rychnova, Bavor ze Strakonic, Oldřich řeč. Lepus (zřejmě Zajíc), Vilém z Poděbrad, Purkart z Janovic (tady jako z Klinkenberka, tedy ze Zvíkova), Zdeslav ze Šternberka, Budivoj ze Skalice, Ojíř ze Svin, Oldřich z Hradce, Jindřich z Lichtenštejna, Ota z Meissova, Ota z Haslova, Sigfrid Sirotek... Oldřich z Kapellu (a ještě další Rakušané).
Problémem je, že Vaníčkovi někteří pánové chybějí, někteří přebývají, navíc je má trochu přeházené (tohle jsem vypsala přímo z listiny). Nevím, kdo může být onen purkr. na Děvíně (když je uveden ještě před Jarošem nebo Smilem), nevíte někdo? Měl by to snad být Děvín u Stráže pod Ralskem, ale kdo (staviteli mohli být Markvartici, ale v roce 1260 už šlo o hrad královský...)? Á propos, v tom výčtu mi opravdu nějak chybí Markvartici...
Wenhard a Jindřich ze Schaumburku (!), Jindřich purkr. na Děvíně (?), Ojíř z Friedberka, Jaroš z Poděhús nebo ze Slivna (o něm se jako o jediném zmiňuje i Druhé pokračování Kosmovo), Smil z Lichtemburka, Ratmír purkr. na Přimdě, Heřman z Rychnova, Bavor ze Strakonic, Oldřich řeč. Lepus (zřejmě Zajíc), Vilém z Poděbrad, Purkart z Janovic (tady jako z Klinkenberka, tedy ze Zvíkova), Zdeslav ze Šternberka, Budivoj ze Skalice, Ojíř ze Svin, Oldřich z Hradce, Jindřich z Lichtenštejna, Ota z Meissova, Ota z Haslova, Sigfrid Sirotek... Oldřich z Kapellu (a ještě další Rakušané).
Problémem je, že Vaníčkovi někteří pánové chybějí, někteří přebývají, navíc je má trochu přeházené (tohle jsem vypsala přímo z listiny). Nevím, kdo může být onen purkr. na Děvíně (když je uveden ještě před Jarošem nebo Smilem), nevíte někdo? Měl by to snad být Děvín u Stráže pod Ralskem, ale kdo (staviteli mohli být Markvartici, ale v roce 1260 už šlo o hrad královský...)? Á propos, v tom výčtu mi opravdu nějak chybí Markvartici...
Naposledy upravil(a) Viola dne 12 bře 2008 09:22, celkem upraveno 1 x.
Absentéøi
Nějak bych tam očekával někoho z Drslaviců z RisenburkuViola píše:Spíš bych tu otázku položila jinak - víme o někom, kdo tam měl být, ale nebyl? A totéž ohledně Moravského pole?
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
No rozhodně tam byl již zmiňovaný Boreš z Rýzmburka, který dlekronik se svým oddílem první pronikl až do tábora Uhrů a zde krom jiného získal velice cennou relikvii - prst sv. Jana Křtitele, který pak daroval cisterciánskému klášteru v Oseku. Tento klátšer byl vlastně soukromou donací rodu a jeho bratr Slavek byl zde opatem.
Tento Boreš (II.) z Rýzmburka byl synem nejvyššího komořího Bohuslava (I.) a se poprvé připomíná roku 1331. Patrřil mezi nejmocnější šlechtice té doby a za krále Václava I. zastával po otci funkci nejvyššího komořího(1249-1253) a daále i nejvyššího maršálka (1238). Byl to on kteryý porazil tehdy kralevice Přemysla Otakara II. roku 1249 v bitvě u Mostu ( jen mimochodem není to příliš daleko od rodového hradu Rýzmburku či Oseka a zboží kolem pozdějšího hradu Most či jak se tehdy nazýval Landeswarte býval předtím také v majetku v té době již vymřelé větve rodu).
Tento Boreš (II.) z Rýzmburka byl synem nejvyššího komořího Bohuslava (I.) a se poprvé připomíná roku 1331. Patrřil mezi nejmocnější šlechtice té doby a za krále Václava I. zastával po otci funkci nejvyššího komořího(1249-1253) a daále i nejvyššího maršálka (1238). Byl to on kteryý porazil tehdy kralevice Přemysla Otakara II. roku 1249 v bitvě u Mostu ( jen mimochodem není to příliš daleko od rodového hradu Rýzmburku či Oseka a zboží kolem pozdějšího hradu Most či jak se tehdy nazýval Landeswarte býval předtím také v majetku v té době již vymřelé větve rodu).
Jsem kdo jsem, nic víc a ani nic míò.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 26 times
- Been thanked: 8 times
Stejně je zajímavé, že nesvědčí v té výše uvedené listině... Odkudpak máš tu informaci o tom slavném prstu?Borso píše:No rozhodně tam byl již zmiňovaný Boreš z Rýzmburka, který dlekronik se svým oddílem první pronikl až do tábora Uhrů a zde krom jiného získal velice cennou relikvii - prst sv. Jana Křtitele, který pak daroval cisterciánskému klášteru v Oseku.
svatojanský prst
Odpuste nedouku - proč se tahá relikvie do války, když ji tam může někdo šlohnout?Viola píše:Stejně je zajímavé, že nesvědčí v té výše uvedené listině... Odkudpak máš tu informaci o tom slavném prstu?Borso píše:No rozhodně tam byl již zmiňovaný Boreš z Rýzmburka, který dlekronik se svým oddílem první pronikl až do tábora Uhrů a zde krom jiného získal velice cennou relikvii - prst sv. Jana Křtitele, který pak daroval cisterciánskému klášteru v Oseku.
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
Pro Violu - takže zdroje :
Josef ŽEMLIČKA - Století posledních Přemyslovců (str.115),
Tomáš VELÍMSKÝ - HRABIŠICI - páni z Rýzmburka( str. 71-73)
Navíc se v Oseckém klášteře traduje, že tato vzácná relikvie byla od doby získání až do roku 1945 a zmizela až koncem II. světové války.
On Osecký klášter byl opravdu moc bohatý a významný a tak se odhadnout, že zloději šlo spíše o schránku než o ten prst. Ta schránka byla ve formě vzyčené paže se stříbra a se zlatým podstavcem - je vyobrazena na rytině M. Vogta z roku 1712 spolu s klášterem.
Pro Floriše !
Ve středověku se takovým relikviím přikládala velká moc a schopnost tvořit zázraky a tak se nejspíše Uherský král Bela toho jména IV. domníval, že mu pomůže porazit vojsko Přemysla Otakara II. - no holt to nevyšlo a relikvie změnila majitele.
Myslím že o významu a moci Boreše z Rýzmburka svědčilo, že si tutu významou relikvii mohl ponechat. Kdybych si měl trochu rýpnout, tak za vlády Karla IV. by o ni určitě - vzhledem k vášni císaře ke sbírání takováchto věcí - přišel.
Josef ŽEMLIČKA - Století posledních Přemyslovců (str.115),
Tomáš VELÍMSKÝ - HRABIŠICI - páni z Rýzmburka( str. 71-73)
Navíc se v Oseckém klášteře traduje, že tato vzácná relikvie byla od doby získání až do roku 1945 a zmizela až koncem II. světové války.
On Osecký klášter byl opravdu moc bohatý a významný a tak se odhadnout, že zloději šlo spíše o schránku než o ten prst. Ta schránka byla ve formě vzyčené paže se stříbra a se zlatým podstavcem - je vyobrazena na rytině M. Vogta z roku 1712 spolu s klášterem.
Pro Floriše !
Ve středověku se takovým relikviím přikládala velká moc a schopnost tvořit zázraky a tak se nejspíše Uherský král Bela toho jména IV. domníval, že mu pomůže porazit vojsko Přemysla Otakara II. - no holt to nevyšlo a relikvie změnila majitele.
Myslím že o významu a moci Boreše z Rýzmburka svědčilo, že si tutu významou relikvii mohl ponechat. Kdybych si měl trochu rýpnout, tak za vlády Karla IV. by o ni určitě - vzhledem k vášni císaře ke sbírání takováchto věcí - přišel.
Jsem kdo jsem, nic víc a ani nic míò.
Ještě pro Violu !
Tak by mne zajímalo, zda oni Wenhard a Jindřich ze Schaumburku byli zpříznění s Olomouckým biskupem Brunem či šlo o příslušníky rodu pánů ze Šumburka -ti byli později také v Čechách usedlí.
Rozdíl byl v erbu Olomoucký biskup měl v erbu kopřivový list a Šumburkové pruhy. Pokud by šlo o druhou rodinu, tak ti byli spřízněni s Borešem z Rýzmburka a byla by to zajímavá situace, kdy podporovali krále, který nechal popravit jejich příbuzného - Agáta ze Šumburka byla snacha Boreše.
I když si vezmeme, že bratr Miloty z Dědic Beneš ze Cvilína byl také na pokyn Přemysla Otakara II. popraven a nebyl to jediný případ.
Tak by mne zajímalo, zda oni Wenhard a Jindřich ze Schaumburku byli zpříznění s Olomouckým biskupem Brunem či šlo o příslušníky rodu pánů ze Šumburka -ti byli později také v Čechách usedlí.
Rozdíl byl v erbu Olomoucký biskup měl v erbu kopřivový list a Šumburkové pruhy. Pokud by šlo o druhou rodinu, tak ti byli spřízněni s Borešem z Rýzmburka a byla by to zajímavá situace, kdy podporovali krále, který nechal popravit jejich příbuzného - Agáta ze Šumburka byla snacha Boreše.
I když si vezmeme, že bratr Miloty z Dědic Beneš ze Cvilína byl také na pokyn Přemysla Otakara II. popraven a nebyl to jediný případ.
Jsem kdo jsem, nic víc a ani nic míò.
Zajímalo by mě, kdo byl vlastně údajně napaden kumánskou jízdou? Rakouské křídlo nebo Vítkovci? Nebo oba? Bitvu údajně rozhodl protiútok těžké jízdy Jaroše z Poděhús proti protiútoku Uhrů, kteří byli předtím tlačeni do řeky. Útočící vojsko vedl král Štěpán, zraněný později v bitvě, podle některých pramenů se střetl se samotným Přemyslem, ale není potvrzeno. Jisté je, že Přemysla potom nenáviděl a bojoval s ním až skoro do smrti.
Neví se dodnes, kdo vlastně bitvu začal. Vůbec bych se nedivil, kdyby Češi na nic nečekali, když je začali obkličovat, ale spíš začali Kumáni, bylo by to na ně historicky podobné, byl to jejich styl boje, najíždět ve skupinách a střílet šípy. Je to napadení a rovná se to v podstatě zahájení boje. Říkalo se, že někteří bojovníci se ani nedostali na bojiště, nepočítalo se tem den s bitvou. To znamená, že ani nebyli v ležení nebo nebyli připravení do boje a na druhé straně byla část vojska ještě ve vodě. Logicky zní i to, že se s Přemyslem domluvil Bela a ne Štěpán, tak se ten nemusel cítit zavázaný. Uhři si stěžovali do Říma na nedodržení podmínek, ale co čekali, když začali z chodu v podstatě svými manévry na obklíčení zahajovat bitvu? Ke Štěpánovi se nedodržení podmínek hodí víc, když i jeho otec Bela nakonec ve své závěti poslal část šlechtické elity a Annu dokonce s korunovačními klenoty pod Přemyslovu ochranu.
Počtem vojsk na obou stranách pravděpodobně šlo o největší bitvu 13. století v Evropě.
Neví se dodnes, kdo vlastně bitvu začal. Vůbec bych se nedivil, kdyby Češi na nic nečekali, když je začali obkličovat, ale spíš začali Kumáni, bylo by to na ně historicky podobné, byl to jejich styl boje, najíždět ve skupinách a střílet šípy. Je to napadení a rovná se to v podstatě zahájení boje. Říkalo se, že někteří bojovníci se ani nedostali na bojiště, nepočítalo se tem den s bitvou. To znamená, že ani nebyli v ležení nebo nebyli připravení do boje a na druhé straně byla část vojska ještě ve vodě. Logicky zní i to, že se s Přemyslem domluvil Bela a ne Štěpán, tak se ten nemusel cítit zavázaný. Uhři si stěžovali do Říma na nedodržení podmínek, ale co čekali, když začali z chodu v podstatě svými manévry na obklíčení zahajovat bitvu? Ke Štěpánovi se nedodržení podmínek hodí víc, když i jeho otec Bela nakonec ve své závěti poslal část šlechtické elity a Annu dokonce s korunovačními klenoty pod Přemyslovu ochranu.
Počtem vojsk na obou stranách pravděpodobně šlo o největší bitvu 13. století v Evropě.
Budu tak trochu rejpal a navodím hypotézu (není z mé hlavy-zmiňuje se o ní Jan Urban v knize Slavné bitvy naší historie) :
Je 12. července Léta Páně 1260, na břehu řeky Moravy poblíže vesnice Kressenbrunn se přes řeku zvolna přesouvá vojsko Uherského krále, aby se dle dohody mezi panovníky Přemyslem Otakarem II. a Belou IV. zaujalo pozice před předem naplánovanou bitvou. Vojsko je roztaženo, část je již na břehu, část se brodí vodou a zbytek včetně trénu zatím stojí v pochodovém proudu na druhém břehu.
Lehká jízda se pohybuje na "českém břehu" a zajištuje pořádek. Na vyvýšenine přepravu sleduje část vojska Přemysla Otakara II.
Náhle se přiřítí skupina ozbrojených jezdců ( možná příbuzných těch, kteří byli 26. června 1260 pobiti při Uherském přepadu tábora u Lavy ) a udeří na překvapené a nepřipravené Maďary.
Dojde k boji, do něhož se zapojí i další jednotky. Boj se stává nepřehledným a zapojují se do něho další jezdi, vyjíždějící z vody.
To už nevydrží skupina "železných pánů" přihlížet, ozve se rytířská krev a tak s patřičnou a známou razancí, získanou těžší zbrojí, koní a navíc jízdou z kopce rozrazí řady Uhrů. nastává zmetek a do boje se rychle zapojují další rytíři, kteří dorazí z tábora Přemyslova, zburcování zprávou o boji a úskočném jednání Kumánů . A dál.....
Je 12. července Léta Páně 1260, na břehu řeky Moravy poblíže vesnice Kressenbrunn se přes řeku zvolna přesouvá vojsko Uherského krále, aby se dle dohody mezi panovníky Přemyslem Otakarem II. a Belou IV. zaujalo pozice před předem naplánovanou bitvou. Vojsko je roztaženo, část je již na břehu, část se brodí vodou a zbytek včetně trénu zatím stojí v pochodovém proudu na druhém břehu.
Lehká jízda se pohybuje na "českém břehu" a zajištuje pořádek. Na vyvýšenine přepravu sleduje část vojska Přemysla Otakara II.
Náhle se přiřítí skupina ozbrojených jezdců ( možná příbuzných těch, kteří byli 26. června 1260 pobiti při Uherském přepadu tábora u Lavy ) a udeří na překvapené a nepřipravené Maďary.
Dojde k boji, do něhož se zapojí i další jednotky. Boj se stává nepřehledným a zapojují se do něho další jezdi, vyjíždějící z vody.
To už nevydrží skupina "železných pánů" přihlížet, ozve se rytířská krev a tak s patřičnou a známou razancí, získanou těžší zbrojí, koní a navíc jízdou z kopce rozrazí řady Uhrů. nastává zmetek a do boje se rychle zapojují další rytíři, kteří dorazí z tábora Přemyslova, zburcování zprávou o boji a úskočném jednání Kumánů . A dál.....
Jsem kdo jsem, nic víc a ani nic míò.
Tu povídku znám, je to blábol, nikdo z užšího okruhu velitelů by něco takového nepřipustil, bylo by to porušení králova slova. Mě se to jeví spíš buď jako typickoá nekázneň Kumánské lehké jízdy, navíc nejprve byli Kumáni zatlačeni zpátky k řece, pak se Uhři pokusili o protiútok a ten byl teprve převálcován těžkou jízdou, která
zasáhla až teprve teď, čili se z bitvou nepočítalo, ono to chvíli trvalo, než se do brnění oblékli. Některé prameny jednoznačně tvrdí, že Uhři začali z chodu směřovat část vojska na křídlo a to znamená jednoznačně bitvu.
No a Štěpán úplně normální nebyl, co si budeme povídat.
zasáhla až teprve teď, čili se z bitvou nepočítalo, ono to chvíli trvalo, než se do brnění oblékli. Některé prameny jednoznačně tvrdí, že Uhři začali z chodu směřovat část vojska na křídlo a to znamená jednoznačně bitvu.
No a Štěpán úplně normální nebyl, co si budeme povídat.
-
- Pán
- Příspěvky: 570
- Registrován: 29 kvě 2008 19:40
- Bydliště: no pøece u nás doma
- Been thanked: 2 times
Re: Bitva u Kressenbrunnu
Satelitní snímek bojiště:
http://www.maplandia.com/austria/nieder ... ssenbrunn/
http://www.maplandia.com/austria/nieder ... ssenbrunn/
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re:
Zapojím se do debaty o Kressenbrunnu a zodpovím dotaz Violy po dvou letechViola píše:Nevím, kdo může být onen purkr. na Děvíně (když je uveden ještě před Jarošem nebo Smilem), nevíte někdo? Měl by to snad být Děvín u Stráže pod Ralskem, ale kdo (staviteli mohli být Markvartici, ale v roce 1260 už šlo o hrad královský...)? Á propos, v tom výčtu mi opravdu nějak chybí Markvartici...
Heinrich von Dewin by měl být snad Jindřich, purkrabí na Děvičkách. Jestli ovšem je Dewin totožný s hradem Děvičky nevím. Hrad Děvičky (Dewiczky, Dívčí hrady, Maidberk, Maidenburg) leží na kopci jménem Děvín! Hrad byl kolem poloviny 13. století královský a známe pár purkrabí: Štěpán z Medlova, Lipolt z Hardekku ! a Crha z Ceblovic.
Také se někdy uvádí, že Jindřich byl durynský hrabě (jestli to není chybná záměna s dalším manželem Wilburgy durynským hrabětem Bertholdem z Rabenswalde). Během bojů 1260 (u Stožce) vymřel rod hrabat z Plain-Hardegg. Vdovu Wilbirgu měl provdat Přemysl Otakar II. právě za tohoto Jindřicha. 1261 se už tituloval Heinrich comes de Hardecke. 1265 byl jmenován fojtem kláštera Lilienfelden. Zemřel 1270. Určitě to byla významná osoba na úrovni hrabat!
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Bitva u Kressenbrunnu
Ještě k účastníkům. S Jindřichem Vratislavským tu možná měl být ještě Konrád Hlohovský a Vladislav Opolský.
Taky by tu měl být i zemský mistr německých rytířů Ludwig z Baldersheimu, protože po bitvě vedl za Přemysla Otakara II. diplomatická jednání spolu s maršálkem Vokem z Rožmberka a Jarošem ze Slivna.
Co tu chybí jsou přední moravští velmoži. Moravský kontingent sice vedl olomoucký biskup Bruno, ale účast předních moravských pánů už doloženu nemáme. Prý měli na starost obranu hranic.
Taky by tu měl být i zemský mistr německých rytířů Ludwig z Baldersheimu, protože po bitvě vedl za Přemysla Otakara II. diplomatická jednání spolu s maršálkem Vokem z Rožmberka a Jarošem ze Slivna.
Co tu chybí jsou přední moravští velmoži. Moravský kontingent sice vedl olomoucký biskup Bruno, ale účast předních moravských pánů už doloženu nemáme. Prý měli na starost obranu hranic.
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Jindřich purkrabí z Devina
Tak jsem ještě prověřoval toho purkrabího Jindřicha z Devina a spíš mám z toho ještě větší zmatek V Rakousku je považován za člena rodu z pánů z Tybein (Devin, dnes Duino), kteří byli leníky akvilejských patriarchů a gorických hrabat. Hrad Tybein se nachází na břehu Jadranu v oblasti Terstu v dnešní Itálii. Ani pečeť Jindřicha k přesné identifikaci příliš nepomůže. Zajímavé je, že důsledně používal v listinách a na pečetích titul purkrabí "de Dewin".
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 26 times
- Been thanked: 8 times
Re: Bitva u Kressenbrunnu
Ve Velkých dějinách III. jsem na straně 88 našla informaci, že po bitvě u Kressenbrunnu Béla odškodnil Přemysla jak Štýrskem, tak předáním Ptujska. Nemáte prosím někdo pramen?
Mno, takže RBM II. č. 316, CDM III. č. 318 (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=311), Mon. Boica http://books.google.com/books?id=UNozAA ... &lr=&hl=de, nicméně o Ptuji a Štýrsku ani slovo.
Mno, takže RBM II. č. 316, CDM III. č. 318 (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=311), Mon. Boica http://books.google.com/books?id=UNozAA ... &lr=&hl=de, nicméně o Ptuji a Štýrsku ani slovo.
-
- Pán
- Příspěvky: 570
- Registrován: 29 kvě 2008 19:40
- Bydliště: no pøece u nás doma
- Been thanked: 2 times
Re: Bitva u Kressenbrunnu
Ptuj měla být s námi spojena už přes Cyrila a Metoděje, které zde hostil v roce 867 věrozvěsty Kocel, syn Pribiny, kterému to v rámci Blatenského knížectví patřilo. Přemysl II. zde měl roku 1260 dosadit Německé rytíře. Že mu to patřilo, lze odvodit taky třeba z toho, že to musel odevzdat roku 1276 Rudolfovi. Jinak Ptujsko bylo lénem Salcburského arcibiskupství.Viola píše:Ve Velkých dějinách III. jsem na straně 88 našla informaci, že po bitvě u Kressenbrunnu Béla odškodnil Přemysla jak Štýrskem, tak předáním Ptujska. Nemáte prosím někdo pramen?
Mno, takže RBM II. č. 316, CDM III. č. 318 (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=311), Mon. Boica http://books.google.com/books?id=UNozAA ... &lr=&hl=de, nicméně o Ptuji a Štýrsku ani slovo.
Předání Ptujska Přemyslovi bylo potvrzeno Vídeňským mírem 31.3.1261. Podmínky potvrzeny Olomoucký, Pražským a Pasovským biskupem.
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 26 times
- Been thanked: 8 times
Re: Bitva u Kressenbrunnu
V tom je právě ten problém - ta listina, kterou jsem sem vložila, je právě vídeňský mír, jenže v ní jsem nic o Ptujsku nenašla.Michal píše: Předání Ptujska Přemyslovi bylo potvrzeno Vídeňským mírem 31.3.1261. Podmínky potvrzeny Olomoucký, Pražským a Pasovským biskupem.
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Bitva u Kressenbrunnu
Latinsky moc nerozumím a o Pettau toho taky moc nevím. Tak vám do toho nechci moc mluvit, ale proč by bylo potřeba to tak podrobně jmenovat. To už by se tam muselo vyjmenovávat každé menší panství. Stačí, že je tam uveden jako vévoda Rakouska a Štýrska. Z toho pak plyne vlastnictví Pettau.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů