Vilém z Landštejna

[Viola]

Myslím, že nám tu chybí jedna velmi zajímavá osobnost vrcholně středověkých dějin, a to významný velmož Vilém z Landštejna. Syn Vítka z Landštejna se narodil pravděpodobně okolo roku 1296, zemřel pak 1356. nejprve v mládí s králem Janem bojoval (neopustil Jindřicha z Lipé ani poté, co se od něj odvrátila tehdejší hlava Vítkovců, Petr z Rožmberka), naopak jeho synovi Karlovi byl vždy věrnou oporou. Zastával několik významných úřadů (do roku 1355 byl dokonce pražským purkrabím, předtím moravským hejtmanem), společně s již zmíněným Petrem z Rožmberka vytáhl Vítkovce k nejvyšším pozicím ve státě, po Petrově smrti však došlo k rozmíškám mezi ním a mladšími synovci včetně synů Petrových a dokonce k domácí válce.

[Przemysl de Nyestieyky]

Myslím, že nám tu chybí jedna velmi zajímavá osobnost vrcholně středověkých dějin..

A nechtěla´s mu spíš udělat profil do rejstříku? Nevím jestli to je natolik polemická osobnost, že by bylo nutné dělat extra téma. Nezlob se na mě, je to jen můj osobní pohled...

[Viola]

Hmmm... Zatím nějak není čas... Ale bavily jsme se minulý týden s Katkou o tom, že to byl významný muž, který by si zasloužil svoje téma - teda a nekecám, přišla s tím Katka a já vřele souhlasila... No a na druhou stranu, pokud se tady nic nového neobjeví, tak to můžem smazat, ne ?

[Kateřina_z_Landštejna]

Je zde řeč o našem synkovi?
To on byl slavný po tatínkovi - jak v politice, tak v boji

Pravdu díte, mé dámy, král Jan obléhal Vilíka nejn na Landštejně, ale také v Třeboni. Marně. Pak se však dohodli a zbytek již znáte. Ach, to byly krásné časy...

[Viola]

Je zde řeč o našem synkovi?

No vidíš, ty bys mohla vědět takové ty zákulisní drby . O jeho postojích a úřadech se lze dočíst všude možně, ale např. jak to bylo s tou svatbou s Eliškou z Dubé - oženil se poměrně pod svou úroveň, ne?

[Kateřina_z_Landštejna]

Myslím, že nám tu chybí jedna velmi zajímavá osobnost vrcholně středověkých dějin..

A nechtěla´s mu spíš udělat profil do rejstříku? Nevím jestli to je natolik polemická osobnost, že by bylo nutné dělat extra téma. Nezlob se na mě, je to jen můj osobní pohled...

Možná spíš o něm zjistit něco zajímavého, co třeba publikováno vůbec nebylo nebo jen okrajově. Já se přiznám, že se mi toho, kromě těch obecně známých věcí, moc zjistit nepodařilo. Kupříkladu mám i problém najít nějaké listiny, v nichž by byl zmiňován (tohle je jedna z mála zmínek - I. Constitufio Ducatus Megalopolensis d. a. 1348.
(Aus Kliiver's Beschreibung des Herzogthums Mecklenburg Th. I p. 302 ff. - http://www.heraldica.org/topics/royalty ... enburg.htm). Možná hledám špatně...

Tak já bych také hlasovala pro téma

[Kateřina_z_Landštejna]

Tuhle jsem našla lenní smlouvu:

http://dziedzictwo.polska.pl/files/Umow ... _id=206797

[Kateřina_z_Landštejna]

Je zde řeč o našem synkovi?

No vidíš, ty bys mohla vědět takové ty zákulisní drby . O jeho postojích a úřadech se lze dočíst všude možně, ale např. jak to bylo s tou svatbou s Eliškou z Dubé - oženil se poměrně pod svou úroveň, ne?

To je trošku problém - když nám synek dorostl do slávy, tak my už jsme byli mrtví. Takže já teď ze záhrobí pátrám stejně jako ostatní

[Mildi]

Eliška z Dubé bola pravdepodobne druhou manželkou Viléma I. z Landštejna.
Za prvú manželku niektorí českí historici označujú Elisabeth z Kuenringu. Niektorí rakúski historici Elisabeth z Kuenringu zase označujú za matku Viléma I. z Landštejna - viď mnou uverejnený rodokmeň Kuenringovcov. Je to na dlhšiu zaujímavú tému a prípadné bádanie.
Čo sa týka Elišky resp. Alžbety z Dubé tú si mohol Vilém zobra aj z lásky nakoĺko bol už dos bohatý a nepotreboval si už bra manželku len kvôli majetku.
Niektorí bádatelia tvrdia, že bola dvornou dámou prvej manželky Karla IV. Blanky z Valois a teda Vilém sa mohol s ňou spozna keď sa od roku 1333 začal pohybova v blízkosti Karla IV.
Podĺa historika pána Zdeňka Žaluda - jeho diplomová práca Páni z Landštejna do doby husitskej - bola Eliška dcérou Ondřeje nejstaršího z Dubé. Mám na mysli pánov z Dubé z rodu Benešovicov nie z rozrodu z Ronova.
Za Karla IV. sa dostali do popredia aj menej majetné rody ale vo funkciach pre Karla IV. sa dostávali na vyššiu úroveň. Medzi takéto rody patrili aj páni z Dubé najmä Ondřej z Dubé bol vysokouznávaným královským sudím. Teda Eliška z Dubé nemusala by považovaná za osobu z neprimeraného rodu.
Mimochodom vzah Viléma z Landštejna a Elišky z Dubé pekné opísala v svojich románoch pani ¼udmila Vaňková - Pán stříbrné rúže, Válka rúží. Jedna sa síce len o beletriu ale pani Vaňková sa snažila maximálne možne drža dostupných historických podkladov.
Eliška z Dubé bola asi krásnym svetielkom osobného života Viléma z Landštejna, kedže zo svojich niektorých synov nemal príliš veĺa radosti.

[Mildi]

Jo, narazila jsem na nějakém genealogickém webu na informaci, že "Graf Wittik von Landstein" měl za manželku Elisabeth von Kuenring. Ale je to zcela ojedinělá informace, již se mi zatím nijak nepodařilo ověřit...

Tak jsem ještě pobádala a zjistila jsem, že to mohla být manželka nejvyššího komorníka zemského Vítka z Landštejna (1379—1380) ( Palacký, Dějiny národu českého)...

Milá Kateřino z Landštejna, dovoĺujem si malé upresnenie, v tvojom odstavci uverejnený Graf Wittik von Landstein je myslený Vítek z Landštejna, 2. syn Ojířa z Lomnice ( ze Svin, z Klokot ) otec Viléma I. z Landštejna. Tebou spomínaný Vítek z Landštejna je syn Viléma I. z Landštejna, v rokoch 1379-1380 asi komorník Václava IV., teda prípadný vnuk Elisabetin.

Podĺa tohto odstavca bola Elisabeth z Kuenringu matkou Viléma z Landštejna a nie jeho prvou manželkou. Veĺmi by ma zaujímalo odkiaĺ , z ktorého zdroja si získala tvoj vyššie uvedený odstavec.

Pátram a dávam dokopy život Viléma I. z Landštejna. Medzi nevyriešné nejasnosnoti ohĺadom jeho života sú pre mňa nasledijúce body:

1. Bola Elisabeth z Kuenringu matkou Viléma z Landštejna alebo jeho manželkou?

2. Kde a kým bol vychovávaný Vilém z Landštejna?

3. Prečo nazačiatku Vilém tak úzkostlivo podporoval Jindřicha z Lipé?

4. Kto bola a kam sa podela druhá dcéra Viléma z Landštejna? ( Blbá poves hovorí, že ju dal zamurova ).

5. Zomrel Vilém z Landštejna skutočne na následky zranenia zo súboja s Jindřichom II. z Hradce alebo zomrel prirodzenou smrou?

Všetky možné odkazy na mnou vyššie uvedené otázky ma veĺmi zaujímajú.
Tvoje bádateĺské aktivity sú vynikajúce a keby si náhodou narazila na niečo čo by mi pomohlo v mojich otázkach, bol by som veĺmi rád, keby si ich uverejnila.

[Viola]

Pátram a dávam dokopy život Viléma I. z Landštejna. Medzi nevyriešné nejasnosnoti ohĺadom jeho života sú pre mňa nasledijúce body:

1. Bola Elisabeth z Kuenringu matkou Viléma z Landštejna alebo jeho manželkou?

Pokud já vím, jeho manželkou měla být Eliška z Dubé, sestra sudího Ondřeje (ne z Ronovců, nýbrž Benešoviců). O jiné manželce jsem zatím četla pouze u Vaňkové...

2. Kde a kým bol vychovávaný Vilém z Landštejna?

Tohle vůbec nevím, zatím jsem našla první listinu, v níž se objevuje, až v roce 1315.

3. Prečo nazačiatku Vilém tak úzkostlivo podporoval Jindřicha z Lipé?

Tak nevím, jestli to bylo úzkostlivé, faktem je, že Vilém se poměrně držel jedné strany. Těžko říct, proč zvolil zrovna stranu Jindřichovu, a ne třeba Petra z Rožmberka, pozdějšího svého "paráka", možná šlo o všeobecnou obavu šlechty z růstu královské moci, možná šlo o dodržení nějakých dohod (?) třeba v návaznosti na Jindřichovo spojení s Vilémovým otcem Vítkem ještě za Korutance, těžko říct.

4. Kto bola a kam sa podela druhá dcéra Viléma z Landštejna? ( Blbá poves hovorí, že ju dal zamurova ).

Tak o tomhle jsem nikdy neslyšela, každopádně s dcerami je někdy problém, mnohdy je ani neznáme jménem.

5. Zomrel Vilém z Landštejna skutočne na následky zranenia zo súboja s Jindřichom II. z Hradce alebo zomrel prirodzenou smrou?

Nevím... Předně je třeba říct, že VIlémovi bylo přibližně 60 let, na tu dobu tedy poměrně hodně. Možná by to zranění "rozchodil", kdyby byl mladší. Jaký je vůbec časový odstup mezi soubojem a jeho smrtí?

[Katerina]

3. Prečo nazačiatku Vilém tak úzkostlivo podporoval Jindřicha z Lipé?

Tak nevím, jestli to bylo úzkostlivé, faktem je, že Vilém se poměrně držel jedné strany. Těžko říct, proč zvolil zrovna stranu Jindřichovu, a ne třeba Petra z Rožmberka, pozdějšího svého "paráka", možná šlo o všeobecnou obavu šlechty z růstu královské moci, možná šlo o dodržení nějakých dohod (?) třeba v návaznosti na Jindřichovo spojení s Vilémovým otcem Vítkem ještě za Korutance, těžko říct.

Tohle je zajímavá otázka. Mám na to dvě hypotézy, které si navzájem neprotiřečí.
1. Je možné, že to byl příbuzenský svazek, ne přímo s JzL, ale s Lichtemburky, Vilémova dcera Anežka se vdala za Hynka (Krušinou) z Lichtemburka, ne toho Krušinu, ale jeho synovce. Ale to ještě nemám potvrzené z druhého zdroje.

2. Prostě proto, že takový byl, když se podíváme na jeho činy během jeho kariéry, zdá se, že si "svou" stranu vybíral po zralé uváze a neměnil ji, moc. A vychází mě z toho strana království českého a také strana jeho otce Vítka. Takže Viola múže mít klidně pravdu, že vzájemné vztahy přecházely i z otce na syna.

Když se podíváme jak byl "užitečný" oběma Lucemburkům, nejprve Janovi - především při zahraničních misích a pak Karlovi, zdá se, že přes vnitropolitické rozpory s Janem, držel Vilém opravdu linii českého království - přes Elišku hlavně pro jejího syna Karla.

To, že se v případě Týřovského zajetí postavil jednoznačně na stranu JzL a na té také vytrval, i když ho to nakrátko stálo hrad Landštejn, jako zástavu na propuštění JzL a je součástí smlouvy, kterou po svém propuštění uzavřel JzL s Petrem z Rožmberka (dneska bychom řekli pakt o vzájemné pomoci a neútočení) to nevylučuje.

Takže shrnuto, byl to pán určitě velmi konzistentní, neměnil strany a spojence dle momentální situace, nemohl překročit svůj stín jako člen české vysoké šlechty, ale zároveň respektoval prospěch českého království jako celku.

[Viola]

2. Kde a kým bol vychovávaný Vilém z Landštejna?

Ještě bych chtěla doplnit k výše uvedenému, že Vaníček ve Velkých dějinách III. uvádí Viléma jako jednoho ze svědků dohody mezi Jindřichem Korutanským a Fridrichem Sličným z 14.8.1308, ovšem jde o chybu, jedná se o jeho otce Vítka, t.č. znojemského purkrabího.

[Katerina]

2. Kde a kým bol vychovávaný Vilém z Landštejna?

Ještě bych chtěla doplnit k výše uvedenému, že Vaníček ve Velkých dějinách III. uvádí Viléma jako jednoho ze svědků dohody mezi Jindřichem Korutanským a Fridrichem Sličným z 14.8.1308, ovšem jde o chybu, jedná se o jeho otce Vítka, t.č. znojemského purkrabího.

Ano, Vítek se asi poprvé postavil za lucemburskou stranu , když v korutanské Praze podpořil v boji prolucemburské měštany (sice to nedopadlo, ale bojoval jak lev. Dalimil myslím píše, že to viděl na vlastní oči.
Vítek se také objevuje dohromady s JzL (většinou jako sami dva čeští páni v počátcích lucemburského panování, kdy měl Jan "německé" poradce : v listině pro sedlecký klášter r. 1312 - kde mimo nich jsou to fuldský opat a pak Bertold z Hennerberga a Walter z Castellu (toho měl asi JzL moc rád ) .
Vítek pak znovu svědčí JzL v komisi, co posuzovala jeho pohledávky za králem Janem. V komisi dále byli opět oba "poradci" Bertold i Walter + 2 opati (Zbraslav a Sedlec). Vítek tedy stál dost jednoznačně a pomocně za JzL, takže Vilém se pak objevuje na jeho straně v bojích během Jidřichova uvěznění.
(Zdá se, že Landštejni holt nebyli Rožmberci).

Otázka, kdo ho vychovával -jeho otec Vítek - podle výše uvedenéno, nevím jestli vychovával, ale ovlivnil zcela určitě.

[Návštěvník]

Som veĺmi rád, že na moje otázky ohĺadom Viléma z Landštejna prišli prvé reakcie, niektoré veĺmi zaujímavé. Považujem ale za vhodné napísa čo už ja viem o Vilémovi z Landštejna, aby bolo možné pochopi kam smerujú moje otázky. Moje poznatky som pozbieral z internetu ale hlavne z Zbraslavskej kroniky, Palackého, Šustu ale aj z diplomovej práce pána Zdeňka Žaluda, výmeny poznatkov s pani ¼udmilou Vaňkovou a kastelánkou hradu Landštejna pani Mládkovu. Všetkým sa chcem veĺmi poďakova za informácie. Začnem narodením a mladosou Viléma z Landštejna uvidím kam sa stihnem dosta, nakoĺko som časovo obmedzovaný.

Vilém Z Landštejna sa narodil podĺa niektorých zdrojov okolo roku 1296 alebo v roku 1300. Podĺa väčšimny zdrojov bol jeho otcom Vítek z Landštejna. Ako matka je niekedy uvádzaná Elisabeth z Kuenringu, dcéraLitholda I. z Kuenringu. Viacerí českí historikovia ale označujú Elišku z Kuenringu ako prvú manželku Viléma z Landštejna. Rakúsky bádateĺ Roman von Pocházka uvádza ako rodičov Viléma z Landštejna Elišku z Kuenringu a pre zmenu Ojířa z Landštejna. Takže hneď na začiatku samé nejasnosti.

Na vysvetlenie súvislosti je asi vhodná krátka exkurzia do rodokmeňa vítkovcov z třeboňsko-landštejnskej vetvy. Ako zakladateĺ tejto vetvy je uvádzaný Vítek z Klokot, ktorý mal asi 3 synov Vítka ze Skalice, Pelhřima z Tàebone a Ojířa ze Svin ( z Klokot, z Lomnice ). Potomkovia Vítka zo Skalice sú značne nejasní a pozdejšie potomstvo začalo používa predikát z Landštejna asi až po vymretí hlavnej línie Landštejnovcov, preto sa nebudem touto vetvou ďalej zaobera. Zostávaju mi teda Pelhřim a Ojíř, ktorí boli istý čas spoluvlastníkmi Tàebone. Pelhřim z Tà. mal synov Voka a Sezemu a Ojíř ze Svin mal synov Smila a Vítka.

Smil sa oženil s Kunhutou z Kuenringu (dcérou Jindřicha z Kuenringu a nemanželskej dcéry PO II. Elišky). Vďaka tejto svatbe sa rozšírilo landštenské domínium aj o panstvo Nové Hrady. Tento Smil z Nových Hradu mal s Kunhutou deti Ofku, Ojířa a Smila (posledné písomné spomienky sú na nich z roku 1317, nasledne asi naraz umreli?).
Vítek najčastejšie označovaný ako otec Viléma bol asi až do roku 1302 bez predikátu. Pelhřimov syn Vok mal deti Lidmilu, Jaroslava, Sezimu a Ojířa. Podĺa záznamov sú spomínaní ešte aj v roku 1327. Nejasnou je z hĺadiska väzby k tomuto rodu je postava Oldřicha z Landštejna (niektorí historici mali hypotézu, že to bol strýko Ojířa ze Svin ?). Tento vlastnil Landštejn a Lomnici (nad Lužnici). Po jeho smrti preberá Ojíř ze Svin Lomnicu (aj do predikátu) a Pelhřimov syn Sezema preberá Landštejn. Třeboň bola asi vo vlastníctve oboch línii (Pelhřimovej aj Ojířovej ).

Pre mňa je záhadou prečo po smrti Sezemu z Landštejna (Pelhřimova línia) sa stáva dedičom Landštejna Vítek syn Ojířa ze Svin. Pritom v tom čase ešte žili Sezimovi synovci a neter (deti Voka). Prečo nededili oni?
Po smrti Vítka z Landštejna po ňom zdedil v roku 1315 najdôležitejšie panstvá t.j. Landštejnské a Tàeboňské + purkrabskú funkciu na Hlubokej Vilém z Landštejna a v roku 1317 zdedil aj panstvo Novohradské. Kedže sa predpokladá úmrtie Vítka z Landštejna v roku 1312 nie je známe kto bol držiteĺom tohto majetku do roku 1315 ( asi bol Vilém ešte neplnoletý ). Nakoniec v majetku mladého Viléma skončili všetky najdôležitejšie panstvá oboch línii tohto rodu, napriek tomu, že ešte žili aj iní starší mužskí potomkovia. Prečo?

O jednom z týchto ešte žijúcich mužský potomkoch o Ojířovi z Landštejna (synovi Voka) vieme, že vstúpil do kláštora v Ústí (Sezimovom) ale presný rok neviem. Je zaujímavé, že práve jeho označuje pán R. von Procházka ako otca Viléma z Landštejna. Kde nie sú údaje prichádza fantázia. Takže moja hypotéza je, že príslušníci tohto rodu po smrti Ojířa ze Svin (1304?) pochopili, že ak sa chcú vyrovna rožmberkovcom a pánom z Hradce musia postavi na šachovnicu jedného svojho predstaviteĺa, ktorý svoje postavenie môže oprie o veĺký majetok a má primerané vzdelanie. Vybrali si Viléma (alebo predtým jeho otca Vítka). Vilém bol na svoju dobu skutočne nadprimerane gramotný (predpokladám že dobre slovom aj písmom vládol latinou, čo mne pri bádaní veĺmi chýba ) o čom svedčí skutočnos, že dojenával zmluvy, bol častým svedkom na významných zmluvách, spravoval rozsiahly rodový aj kráĺovský majetok. Kde sa to naučil ?

Ako vhodné miesto výučby pre mňa prichádzajú do úvahy kláštor v Zwetli a prípadne kláštor v Ústí. Viac sa priláñam ku kláštoru v rakúskom Zwetli nakoĺko bol tento kláštor silne podporovaný Kuenringovcami (matka Viléma asi z Kuenringu) a aj Smil z Nových Hradú vstúpil do tohto kláštora (je tam asi aj pochovaný). V Zwetli existuje dokument podĺa ktorého sa v roku 1317 na akomsi obrade mníchov s laikmi (hlavne sponzormi kláštora) zúčastnil Vilém z Landštejna spolu s detmi Smila z Novývh Hradú. Tomuto kláštoru preukázal Vilém dobrú službu aj počas jedného vojenského aženia Jána Lucemburského do Rakúska, kedy uprosil Jána Lucemburského, aby vojsko nevchádzalo do tohto kláštora. Čo sa týka vojenskej výchovy Viléma z Landštejna dovolím si fantazírova, že okrem bojových skúseností od Vítka z Landštejna a Smila z Nových Hradú bol spätý aj s dvorom Jindřicha z Lipé. Jeho otec Vítek s JzL často spolupracoval (o čom svedčia aj reakcie ostatných diskutujúcich ) a je možné, že aj purkrabstvo na Hlubokej dostali landštejnovci vďaka JzL.
Kedže nechcem by únavný a už musím konči ďaĺšie názory na Viléma z Landštejna uverejním nabudúce.
Díky za inšpirujúce reakcie.

[Viola]

Našla jsem přímo ve Zbraslavské kronice, že Vilém z Landštejna byl synem Vítka. Já sama jsem o tom, že měl být synem Ojířovým, ještě neslyšela . Na to ostatní se musím podívat, nějak moc informací najednou .
O tomhle by mohla vědět víc Katka z Landštejna...

[Mildi]

Našla jsem přímo ve Zbraslavské kronice, že Vilém z Landštejna byl synem Vítka. Já sama jsem o tom, že měl být synem Ojířovým, ještě neslyšela . Na to ostatní se musím podívat, nějak moc informací najednou .
O tomhle by mohla vědět víc Katka z Landštejna...

Zdravím Violu,
ja som na variantu, že prípadným otcom Viléma z Landštejna by teoreticky Ojíř z Landštejna narazil v rodokmeni Landštejnovcov stiahnutého zo stránky http://www.geocities.com/Heartland/Bluf ... anstvo.htm pod podknižnicou Vítkovci. Nachádzajú sa tam tri súbory a v súbore Vítkovci1 je uvedený aj rodokmeň Lanštejnovcov. Keď tento rodokmeň porovnám s inými zdrojmi, tak až po deti Viléma je pomerne presný. Ostatné neviem vierohodne verifikova. V tomto rodokmeni je uvedená aj možná alternatíva s označením zdroja PD:
1.2.5.1. LANDŠTEJNA, Z Vok
rod. TŘEBONÌ, Z Pelhřim - 1261
rod. ____ Anežka
+ 1300
děti LANDŠTEJNA, Z Lidmila - 1339
děti BOROVAN, Z Jaroslav - 1339
děti LANDŠTEJNA, Z Sezima - 1327
děti LANDŠTEJNA, Z Ojíř - 1327
________________________________________________________________
1.2.5.1.1. LANDŠTEJNA, Z Lidmila
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1339
________________________________________________________________
1.2.5.1.2. BOROVAN, Z Jaroslav
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1339
________________________________________________________________
1.2.5.1.3. LANDŠTEJNA, Z Sezima
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1327
________________________________________________________________
1.2.5.1.4. LANDŠTEJNA, Z Ojíř
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1327

manžel Elišky z Kuenringu a otec Viléma z Landštejna +1356 (nebo 1360) a jeho sourozenců - PD
______________________________________________________________

Na vyššie uvedenej stránke sú uvedené aj zdroje a pod PD sa skrýva zdroj:
R.von Procházka - Genealogisches Handbuch erloschener böhmischen Herrenstandsfamilien, Ergänzungsband (1990) - PD __

V vyššie uvedenému dielu sa neviem dosta ale prepokladám, že tento relativne novodobý autor von Prochazka mal prístup hlavne k rakúskym zdrojom a menej k českým lebo nemá jasno v roku úmrtia Viléma I. z Landštejna. Rok umrtia 1360 sa týka úmrtia Viléma II. z Landštejna - probošta vyšehradského, syna Viléma I.
Takže neviem posúdi mieru vierohodnosti alternatívy pána Procházku.

Ako som už v predchádzajúcom príspevku spomínal dotyčný Ojíř v stúpil do kláštora v Ústí. Túto informáciu som našiel na webovej stránke mesta Trhové Sviny a hlavne bola potvrdená aj v diplomovej práci pána Zdeňka Žaluda, kde spomína zápis v zemských deskách z dne 26. května 1327. Klášter dominikánu v Sezimovom Ústí tehdy prodal majetek zemřelého spolubratra Ojíře, který získal po otci při delení dedictví Voka z Borovan a Svin, dříve z Třebone. Pán Žalud mal ale problémy vysvetlit okolnosti predaja lebo sa domnieva, že Vilém inicioval predaj nátlakom na kláštor. Citujem pána Žaluda: V zápisu je zdůrazněno, že král dal tento majetek Vilémovi ultra hoc et omne jus suum, nebo svůj nárok postavil na stanovisku, že Ojíř licet fuit monachus, tamen fuit tum homo nobilis terre et sine heredibus. Po lainsky žiaĺ neviem a neviem si sám presne latinské pasáže preloži.
Celkovo mám pri čítaní niektorých väzieb Viléma na svojich príbuzných dos neistý pocit či správne chápeme ich príbuzenské vzahy.
Napr. v dokumente z roku 1339 sú uvádzané deti Voka z Borovan a Vilém I. z Landštejna je v nich označovaný ako ich brat. ??? Podĺa štandardného výkladu rodokmeňa Lanštejnovcov by mali by bratrancami.
Takisto som si všimol v rôznych zdrojoch uvádzaný vzah Viléma s Petrom I. z Rožmberku ako vzah k strýkovi. Paradoxné je, že v niektorých zdrojoch je Vilém strýkom Petrovi v iných je Peter strýkom Vilémovi. ???

Tak či onak zatiaĺ ale drtivá väčšina zdrojov uvádza ako otca Viléma Vítka z Landštejna a aj politická orientácia Viléma odkedy vstúpil na šachovnicu českých dejín ( 1315 ) bola na začiatku orientovaná ako zdedenie a pokračovanie politiky Vítka z Landštejna.
Mám ale trochu problém akceptova rok narodenia Viléma ako rok 1296 nakoĺko napr. Šusta uvádza v pasážach pre rok 1307 ( obrana Znojma proti Habsburgovcom ) Vítka z Landštejna ako "mladý Vítek z Landšýna" a Smila z Nových Hradú mylne uvádza ako strýka Vítkovho. Ak si to chcem preloži do stredovekých reálií, keď bol vtedy niekto považovaný ako mladý nemohol ma viac ako 20 - 25 rokov. 30-roční boli už vlastne starí. Ak teda priradím prinajlepčom Vítkovi v roku 1307 25 rokov a mal by splodi Viléma v roku 1295 musel by ma vtedy 13 rokov, čo sa mi zdá dos pritiahnuté za vlasy. Preto považujem za vierohodnejší ako rok narodenia Viléma z Landštejna rok 1300.
Ak, by si Viola mala nejaké iné informácie alebo doplnenia, prípadne by si bola schopná interpretova latinský text ohĺadom spätného Vilémovho odkúpenia majetku po Ojířovi budem ti vďačný.

[Viola]

Pre mňa je záhadou prečo po smrti Sezemu z Landštejna (Pelhřimova línia) sa stáva dedičom Landštejna Vítek syn Ojířa ze Svin. Pritom v tom čase ešte žili Sezimovi synovci a neter (deti Voka). Prečo nededili oni?

Mě v této souvislosti napadá jediné - že celé panství bylo v nedílu, tudíž se fakticky nedělilo, ani nedědilo - ale dohodou si mezi sebou jednotliví členové rodu rozdělili své sféry vlivu včetně hradů, po nichž užívali své predikáty. V té době to bylo poměrně běžné, bránilo se tak odúmrtnímu právu panovníka, navíc nedílné panství měli v té době i Krumlovští a později snad i Rožmberkové. Ale musím se na to pořádně podívat .

[Katerina]

Mě v této souvislosti napadá jediné - že celé panství bylo v nedílu, tudíž se fakticky nedělilo, ani nedědilo - ale dohodou si mezi sebou jednotliví členové rodu rozdělili své sféry vlivu včetně hradů, po nichž užívali své predikáty. V té době to bylo poměrně běžné, bránilo se tak odúmrtnímu právu panovníka, navíc nedílné panství měli v té době i Krumlovští a později snad i Rožmberkové. Ale musím se na to pořádně podívat .

To by mohlo být, panství po otci drželi v nedílu taky Čeněk z Ojvína a JzL , což byl asi stejný důvod.

[Viola]

Nejasnou je z hĺadiska väzby k tomuto rodu je postava Oldřicha z Landštejna (niektorí historici mali hypotézu, že to bol strýko Ojířa ze Svin ?). Tento vlastnil Landštejn a Lomnici (nad Lužnicí). Po jeho smrti preberá Ojíř ze Svin Lomnicu (aj do predikátu) a Pelhřimov syn Sezema preberá Landštejn. Třeboň bola asi vo vlastníctve oboch línii (Pelhřimovej aj Ojířovej ).

Oldřicha z Landštejna jsem našla na listině z roku 1265 (Regesta II., č. 485) ve svědečné řadě. Bratři Vítek ze Skalice a Ojíř z Lomnice (spolu s dalšími, to nás nemusí teď zajímat) něco darují klášteru ve Světlé (Zwettl) či co, a teď svědci:
Oldřich z Hradce, Oldřich z Lomnice, Budivoj ze Skalice, Vítek z Krumlova, Vok a Sezema z Třeboně... blabla

Co nám z toho vyplývá? Pravděpodobně byl roku 1265 Pelhřim, bratr Ojíře a Vítka, po smrti. Protože se jeho synové píší po Třeboni, stejně jako jejich strýc Ojíř, podporuje to mou domněnku o nedílu a vlastně i Mildiho informace.