Rod hornorakouských Falkensteinů

[elizabeth]

Takže dle UBLOE III. 1231-1282:
Nejprve Konrád II.:
3. dubna 1236 svědčí Konrád II. v listině č. XL na straně 44-45, v níž Rudiger, biskup pasovský odevzdává klášteru Schlägl proboštství Osterhofen. V listině je vzpomínán Chalhohus (II.), zakladatel kláštera. Konrád je uveden mezi svědky označenými jako „ministeriales ecclesie Patauiensis (nostre)“ a píše se jako „Chunradus de Valchenstain“. V textu je rovněž uvedena spojitost mezi Konrádem II. a Kalhochem II. ( Filius suus Chunradus), tedy že Konrád II. je synem Kalhocha II., zakladatele kláštera.Listinu lze nalézti také v Monumentě Boice č. 28, II. na str. 153 (nehledala jsem tam ale, páč ji nemám staženou).
2. června 1237 je svědkem zase Konrád II. Touto listinou č. LVI na str. 62-63, Rudiger biskup pasovský dosvědčuje, že přislíbil klášter st. Nikolaus Chunratovi Zachalmovi a jeho paní Elizabeth jako obročí.
Roku 1240 bez udání přesného data svědčí Konrád II. na listině č. LXXXVIII., str. 93-94, zde Ortolf, Heinrich a Alker, bratři von Waldeck poskytují klášteru Reichensberg odškodné způsobené nepříjemnostmi při postoupení (asi práva nebo pohledávky) jistých Vogteirechte (Vogt je zemský správce, rechte je právo, ale co je Vogteirechte nedokážu určit).
19. února 1241 v listině č. XCV. na str. 99-100 je uzavřena smlouva mezi bavorským falckrabím Rapotem(?) a pasovským biskupem Rudigerem k urovnání různic a rozbrojů mezi nimi. Mezi svědky je Chunradus de Valchinstein.
22. července 1242 v č. CIX. na str. 113-114 Jindřich ( Heinrich) hrabě z Ortenbergu dává do zástavy Rudigerovi, biskupu pasovskému 10 zlatých Marek (um zehn Mark) seine Vogteirechte na (auf) Gütern zu Mondsee.
31. října 1245 v listině č. CXXIV. Na str. 126 -127 Rudiger, biskup pasovský potvrzuje na prosbu Gundakera ze Starhembergu darovací dopis ( gabbrief) biskupa Wolfkera z roku 1198 nad panstvím Wilberg. Svědkem je i Chunradus de Valchensteine.
Poslední doložení Konráda II. máme z roku 1245 (bez přesného data, ale zařazeného až po 31. Říjnu). V listině č. CXXVIII. Na str. 129-130. Bratři von Waldeck se zříkají svého prospěchu z kláštera Reichenberg nad všemi Vogtein (?), kterých se potud domáhali a zříkají se i soudní pravomoci nad poddanými téhož.
Dále Kalhoch III. buď sám, nebo s bratry Leopoldem a Jindřichem:
První doložení Kalhocha:
20. ledna 1248 v listině č. CXLIV. Str. 145, jedná se o písemný závazek Jindřicha (Heinricha) z Morspachu, že již nebude poškozovat biskupství pasovské.
Listina taktéž v Monumenta Boica č. 29, II., na str. 364

S Leopoldem svědčí Kalhoch III. 8.března 1253, v listině CCIII. ,jíž Mathilda vdova po Chunratovi z Haichenbachu se synem Rudigerem prodává klášteru ve Schläglu dvůr Wandschaben a dosvědčují darování Wernera z Heichenbachu, jenž dával dva Mansen zu Horau (?), čteme: „…coram ydoneis testibus Heidenrico scilicet nostro cognato de Heichenbach, Chalhocho et Leupoldo fratribus Valchensteyn, Pilgrmo de Tanneberg“, a další. Třetí z bratrů Jindřich buď ještě nebyl způsobilý k podpisu, nebo nebyl přítomen.
Sám svědčí Leopold pasovskému biskupovi v Praze, jako Liupoldus de Valchinstein 1. Dubna 1253 v listině č. CCIV. str. 197 -200. Přemysl Otakar II., tehdy ještě jako vévoda rakouský, unterwirft sich( unter je pod, wirft je vrhat, ale neznamená to podvrhnout, pro to je jiné slovo - unterschieben) biskupy bamberského, sekovského a friesenského vykonává rozsudek (výrok) proti biskupu pasovskému majícím v plném držení léna.
V následujících dvou listinách svědčí Kalhoch s Jindřichem (Henricus).
10. ledna 1257 v listině č. CCXLIV na str. 235 jde o lenní úpis (nebo závazek, Lehenrevers) českého maršálka Voka z Rožmberka pasovskému biskupovi Otovi (měl by ho tou listinou přijmout do svých služeb jako provikáře).
Téhož dne v listině č. CCXLV na str. 237 deklaruje, že se podřizuje soudní pravomoci (?) biskupa Ota pro území mezi Dunajem a Rauschmühelem.

29. ledna 1258 v listině CCLVIII. Na str. 246 Oto biskup pasovský dosvědčuje výměnu mezi bratry z Falkensteina a Ulrichem z Hauzenberga o statcích (zboží) Raezing a Rehwingsberg. „CH et H. fratres de Valchinstein“.
21. února 1260 v listině CCLXXXIII. Str. 269, kde pasovský biskup Oto se smiřuje s Ortolfem von Volkenstorf kvůli šesti stům hřivnám feniků (Pfennige). Chalhohus et Heinricus fratres de Ualchenstein.
Od této listiny svědčí už Kalhoch III. sám, Leopold a Jindřich už jsou zřejmě mrtvi.
5. května 1268 v listině č. CCCLXXIX. Str. 357 Ulrichvon Tannberg a Ruger z Haichenbachu verspflichten sich unter Verpfändung aller Lehen, sich dem Spruche der bischoplich passauschen Räthe zu unterwerfen.
? se zavazují pod ( hrozbou?) zastavení všech lén, podřídit se výroku rady pasovského biskupa.?
„…In cuius rej testimonium presentes litteras predicto domino nostro dedimus sigilli domini Chalhohi de Valchenstein et mej Rugeri de Haichenbach sigilli robore communitas.“
13.ledna 1269 daroval Kalhoch III. z Falkensteina listinou č. CCCLXXXIV., str. 361, se souhlasem své manželky Alžběty klášteru desátky z vesnice Schinta, která mu patřila dědickým právem.
Téhož dne daroval Kalhoch III. z Falkensteina v jiné listině č.CCCLXXXIV, str. 361, zmíněnému klášteru jako určité odškodnění svůj dvůr u obce Strass.
V obou listinách se objevuje Záviš, později známý pod jménem z Falkenštejna, jako „domini Budiuoi filius dictus Zewis“.
V těchto dvou listinách se Kalhoch III. objevuje naposledy.

Pilgrim se objevuje poprvé roku 1264, je to jistě ještě za života Kalhocha III. ale pravděpodobně již po smrti pánů Leopolda a Jindřicha, tak by to mohl být syn některého z nich.
Svědčí v listině č. CCLIII. str. 328, jíž darovali manželé Budivoj a Perchta klášteru ve Schläglu vesnici Schindlau (Schintaw), která náležela dědickým právem Perchtě.
Poté o něm nalézáme zmínku v listině č. DLXXIX. z roku 1277, na str. 534.

Mezitím začíná predikátu de Valchenstein užívat také Záviš. V listině z 27. června 1272, č.CDXXI. str. 388-389 to je ta feldenská, dokonale rozebraná v Závišovi. Přesto v listině č. CDXXII. o pár dní později, v níž bratři von Waldek, za přítomnosti Záviše a jeho otce Budivoje z Krumlova a dle jejich rozhodčího výroku, uzavírají mír s Pilgrimem (Pelhřimem) von Tanneberg, se Záviš vrací k původnímu pojmenování domini Budwogii et filii sui Zabissi (pan Budivoj se svým synem Závišem).

To je z UBLOE III. o Falkensteinech vše….

[Laurentius]

Jaký používal tento rod erb? Nikde jsem ho zatím nenašel. Ani na stránkách kláštera Schlägl.

[Katerina]

Jaký používal tento rod erb? Nikde jsem ho zatím nenašel. Ani na stránkách kláštera Schlägl.

Nevím jestli tento rod je totožný s tím, o kterém píše Betty ale rod hornorakouských hrabat Falkensteinů - viz jeden z mých předchozích příspěvků - je níže: a to včetně erbu - je to pták jakýsi - asi fakt sokol - ale přijde mi trošku jako husa - asi, že je bílý ...ale má jazyk .. vyplazený rozepjatá křídla a sedí na hradní věži ... to celé na rudém pozadí ..

zde

Tak jsem to trochu upravila auž by to mělo fungovat. Bětka

[Katerina]

Vracím se k tomuto svému příspěvku - především k tomu dokumentu - odkaz dole , pořád do něj lezu, musím toho ještě hodně přeložit, ale začíná se to myslím trochu rýsovat - oni totiž ty Valchensteini - Falkensteini byly zdá se dva rody - jedni , kteří jsou v seznamu Hochfreien - což mám tendenci řadit jako vysokou šlechtu - drželi i hraběcí titul - a jsou uváděni v jednom "pytli" s Vítkovci a pány z Plankenbergu - a pak je druhý rod - patřící k pasovským ministeriálům - a k těm patřili právě Konrád a Kalhochové.

Jediné, co mě mate je odkaz na hrad Falkenstein na řece Ranně - a to v obou případěch.

Varianta - že hraběcí rod vymřel, pak hrad zdědil Záviš po matce (to je v odstavci Vítkovců vyslověně zmíněno, a je tam též, že si ho pak nechal Habsburk - upřesním až dopřeložím) a ten ho pak předal ministeriálům pasovského biskupa , kteří se po něm začali psát nesedí časově - bohužel - jak by to pak bylo prosté ...


A že by na Ranně byly ausgerecht hned dva hrady Falkenstein - je hoooooooooodně divná

http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf

[elizabeth]

Vracím se k tomuto svému příspěvku - především k tomu dokumentu - odkaz dole , pořád do něj lezu, musím toho ještě hodně přeložit, ale začíná se to myslím trochu rýsovat - oni totiž ty Valchensteini - Falkensteini byly zdá se dva rody - jedni , kteří jsou v seznamu Hochfreien - což mám tendenci řadit jako vysokou šlechtu - drželi i hraběcí titul - a jsou uváděni v jednom "pytli" s Vítkovci a pány z Plankenbergu - a pak je druhý rod - patřící k pasovským ministeriálům - a k těm patřili právě Konrád a Kalhochové.

Jediné, co mě mate je odkaz na hrad Falkenstein na řece Ranně - a to v obou případěch.

Varianta - že hraběcí rod vymřel, pak hrad zdědil Záviš po matce (to je v odstavci Vítkovců vyslověně zmíněno, a je tam též, že si ho pak nechal Habsburk - upřesním až dopřeložím) a ten ho pak předal ministeriálům pasovského biskupa , kteří se po něm začali psát nesedí časově - bohužel - jak by to pak bylo prosté ...


A že by na Ranně byly ausgerecht hned dva hrady Falkenstein - je hoooooooooodně divná

http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf

Je tam jen jeden. Ještě mě napadla jedna věc. Příbuzenský vztah paní Perchty s Kalhochem odvozujeme z listin vztahujícím se k vesnici Schinta (1264 a 1269). V obou vlastně klášteru ve Schlaglu předávají něco z vesnice pánové - Budivoj a Kalhoch, V obou jsou ale uvedeny dámy - Perchta (Bertha) a Alžběta (Elisabeth). Co když vesnice byla jejich a vůbec ne Kalhocha a Perchty ale Bětky a Perchty? A plete se do toho ještě Vok z Rožmberka možná zase po matce, protože manželka Vítka z Plankenberga byla taky zřejmě někde odtud. Mohly tyhle tři být příbuzné, třeba sestry nebo v nějakém jiném vztahu...

V listině Kalhocha a Elisabeth: Dei prouidentiam declarus inter catera contuli patruum testamentem de consensu et bona uoluntate uxoris mea Elisabeth... UBLOE III., č. CCLXXXIV., str 361

Ego Budiboy er Berchta uxor mea de Zkaliz omnibus presentem paginam inspecturis summi Regis gratiam promererj.
UBLOE III. č. CCCLIII. str. 328 a RBM II. č 468, str. 182 a také na stránkách monasterium net
http://www.mom.findbuch.net/php/main.ph ... rce=linker
(obé v číslech 21 -30, Perchta a Budivoj je tuším č. 21 a Kalhoch 23)
z 1264:
Budivoy von Krumau und Skalitz und seine Hausfrau Bertha (geb. von Falkenstein) schenken dem Stift Schlägl einen Hof in Schindlau (Schintav), mitsamt den Gründen, die bis an den Klafferbach (Chlaffundez wazzer) reichen.

Listiny z 13. 1. 1269:
Chalhoch von Falkenstein macht sein Testament und übergibt dem Kloster Schlägl einen Teilzehent zu Schindlau als Ersatz für diesem zugefügte Schäden. (přeložím doma)

Ovšem ta Alžběta tam může být uvedena jen proto, že se vlastně jedná o Kalhochovu závěť

Teda, vzhledem k tomu, že tam mají i
"Budivoy von Zkalitz war ein Rosenberger", což teda není pravda, tak bych ty nelatinské texty na těch stránkách brala taky s rezervou...

[elizabeth]

Tak jakousi Elisabeth v rozrodu vidím, jako manželku Konráda, teda spíš vdovu po něm... Ovšem je otázka, zda by si vzala ministeriála Kalhocha... Jsem v tom velmi skeptická. Na dceru jménem Elisabeth, co by si vzala Kalhocha to nevypadá časově. Každopádně ten Konrád, manžel Elisabeth je poslední z rodu k roku 1260... Kalhoch umírá 1269...

[elizabeth]

Ze stránek Schläglu na německé vikině: http://de.wikipedia.org/wiki/Stift_Schl%C3%A4gl
"An der Dotierung des Stifts Schlägl beteiligten sich die mit den Falkensteinern und den Blankenbergern verwandten witigonischen Familienzweige der Herren von Krumau und der Rosenberger mit reichen Schenkungen:

Witiko I. von Krumau übergab 1258 dem Stift Schlägl für zugefügte Schäden und zum eigenen Seelenheil drei Gutshöfe und die Kirche in Lichtenwerd sowie das Dorf Pfaffenschlag (Phaphenslag)[1]. Im selben Jahr am 16. Juni bestätigte der Prager Bischof Johann dem Schlägler Konvent das Patronatsrecht über die Kirche von Lichtenwerd, das somit die älteste Pfarre des Stifts war.
Wok von Rosenberg, der Begründer des Klosters Hohenfurt, hinterließ nach seinem Tod 1262 testamentarische Zuwendungen dem Stift Schlägl.
Mit einer 1264 in Passau ausgefertigten Urkunde übergaben Budiwoj von Krumau, Skalitz und Sepekau und seine Gemahlin Perchta von Falkenstein dem Stift Schlägl das Dorf Schintau (Schindlau). Unter den Zeugen befanden sich Budiwojs Bruder „Witigo de Chrumnav“ sowie „Pilgrimus de Valchenstein“. Perchta von Falkenstein war eine Enkelin des Stiftsgründers Kalhoch."

Tam se vysloveně píše, že Perchta byla vnučkou Kalhocha II., co založil Schlägelský klášter ( dobře drkolenský). Pokud ale tohle připustíme, připustíme její příslušnost k ministeriálnímu rodu Falkensteinů ( pro oddělení od rodu hraběcího), páč právě u tohodle Kalhocha II. se přímo píše: ministeriál církve naší...¨

Ovšem jedná se pouze o otevřenou encyklopedii, takže to nemusí být pravda. Měli bychom se pokusit přeložit stěžejní části těch listin k vesnici Schinta a buď podpořit nebo zabít tu příbuznost Alžběty, Perchty a paní z Plankenberga. Mimochodem koho taky neznáme je matka pana Budivoje, manželka Záviše z Nechanic a Závišova babička. I ta mohla pocházet odtud...

[Ježek]

Zbytek zas jindy.. nicméně už první von Perg byl něco jako fojt .. a pak byli fojti skoro všichni z té familíe, a to většinou na biskupstkých statcích.

Svým způsobem byl něco jako fojt i náš Vok, který obdržel onu pravomoc

V téhle rodince ne jen , že se to hemží biskupy apod. ale také Kalhouny a Pilgrimi ..!!!

Možná syn pojmenovaný po otci matky - takhle se u nás jméno Bohuslav přeneslo od Rýzmburků ke Švamberkům.

Druhá otázka, na tu svobodnou držbu, která vznikla z léna, to prostě ten majetek tak nějak "rozkradli" nebo na to získali nějaký lejstro ( teda promiňte) listinu na pergamenu?

Obojí bylo možné. Rozkradením můžeme nazvat zabrání (ze strany husitské šlechty) nebo ochranu (ze strany katolické šlechty) církevního majetku.

A stejně jak by se mohl stát neurozeným ministeriálem pasovského biskupa ( pan Žalud v diplomce, já vím, byla to jen diplomka, už jsme to probírali...) jako syn z urozeného rodu...

O urozenost lze přijít snad jen smrtí. Urozenost není totožná se společenským postavením.

Kam mohu pak dát ty kecy o predikátech? : např., že ti nejurozenější k nimž Záviš patřil se psali jako syn toho a toho, bratr toho a toho, protože každý přece věděl, kdo je Záviš, syn pana Budivoje.

Budoucí generace, ale i současníci, kteří se toho neúčastnili, nemuseli vědět, že ten Záviš je zrovna syn Budivoje. Takhle by to mohl být jakkýkoliv Záviš.

[elizabeth]

... : např., že ti nejurozenější k nimž Záviš patřil se psali jako syn toho a toho, bratr toho a toho, protože každý přece věděl, kdo je Záviš, syn pana Budivoje.

Budoucí generace, ale i současníci, kteří se toho neúčastnili, nemuseli vědět, že ten Záviš je zrovna syn Budivoje. Takhle by to mohl být jakkýkoliv Záviš.

To není z mé hlavy ale od pánů Žemličky a Klápště. Ale jak jsem se já sama dívala do listin i do toho, jakýma listinama to oni mají podložený, tak mají pravdu a znalkyně Ronovců Ti potvrdí, že to nebyla jen specialita Vítkovců, kteří v tom udělali s těmi svými Vítky juniory a seniory a Závišema pěknej binec...
Je tu velká bouřka, asi budu muset vypnout comp, páč bojím, bojím....

[Laurentius]

Já se tím nějak nemůžu prokousat Ten erb by měl patřit bavorskému rodu hrabat z Falkenštejna. To byl příbuzný rod s tím hornorakouským rodem Falkenštejnů?
Je opravdu možné, že se jedná o různé rody a pouze se píšou podle Falkenštejna. Hradů jménem Falkenštejn bylo také hodně (v Rakousku 3 a v Německu 15). Po dobytí hradu Albrechtem se pasovští purkrabí z různých rodů také psali z Falkenštejna.

Pak tu byl ještě zmíněn rakouský maršálek Oldřich z Falkenštejna. Tady už se trochu chytám. Na internetu se velice často plete mohutný hrad Falkenstein v Dolním Rakousku (nedaleko Mikulova) s hradem Falkenstein an der Ranna. Často je označován hrad u Mikulova jako hrad Záviše. Zeměpanský hrad v Dolním Rakousku byl sídlem babenberského ministeriálního rodu z Falkenštejna. Tento původní rod vymřel po meči 1177 a potom hrad přešel přes dcery do majetku rodu Štrejnů ze Švarcenavy. Ti později v 16. století vybudovali u nás velké dominium Bítov, Vranov, Nový Hrádek, Uherčice. Ti se právě začali psát po hradě a Oldřich z Falkenštejnu (tedy vlastně z rodu Streun von Schwarzenau) byl rakouským maršálkem a doprovázel Leopolda na křížové výpravě 1218. Pak byl snad hrad opět zeměpanský a purkrabím tu měl být i Beneš ze Cvilína. Pak ho dostal lénem Fridrich z Lichtenštejna, který vlastnil nedaleké panství v Mikulově.

[elizabeth]

Já se tím nějak nemůžu prokousat Ten erb by měl patřit bavorskému rodu hrabat z Falkenštejna.

To byl příbuzný rod s tím hornorakouským rodem Falkenštejnů? Je opravdu možné, že se jedná o různé rody a pouze se píšou podle Falkenštejna.

Jestli se jedná o rod spojený s Rannou, tak je to ten hornorakouský, je jen jeden ( teda vztaženej jen k jednomu hradu), i když majitelé hradu se v průběhu věků měnili, a má souvislost se Závišem. Jen zatím nevíme přesně jakou.

Bavorský Falkenstein je jiný hrad. Ve svém článku na stránkách mám chybu, protože právě uvádím bavorský Falkenštejn podle Josefa Šusty, který Falkensteiny považoval za "bavorský rod v ministerialitě pasovského biskupství" se nacházející. Tyto chyby pak odstraním naráz, s doplněním dalších informací...

Pak tu byl ještě zmíněn rakouský maršálek Oldřich z Falkenštejna. Tady už se trochu chytám. Na internetu se velice často plete mohutný hrad Falkenstein v Dolním Rakousku (nedaleko Mikulova) s hradem Falkenstein an der Ranna. Často je označován hrad u Mikulova jako hrad Záviše. Zeměpanský hrad v Dolním Rakousku byl sídlem babenberského ministeriálního rodu z Falkenštejna. Tento původní rod vymřel po meči 1177 a potom hrad přešel přes dcery do majetku rodu Štrejnů ze Švarcenavy. Ti později v 16. století vybudovali u nás velké dominium Bítov, Vranov, Nový Hrádek, Uherčice. Ti se právě začali psát po hradě a Oldřich z Falkenštejnu (tedy vlastně z rodu Streun von Schwarzenau) byl rakouským maršálkem a doprovázel Leopolda na křížové výpravě 1218. Pak byl snad hrad opět zeměpanský a purkrabím tu měl být i Beneš ze Cvilína. Pak ho dostal lénem Fridrich z Lichtenštejna, který vlastnil nedaleké panství v Mikulově.

My si ale ty dva hrady nepleteme , ale díky, žes na to upozornil. Tento hrad do toho někteří ( L. Domečka) zapletli zřejmě v souvislosti s tím, co jsem psala o těch predikátech, že když se domnívali, že to "z Falkenštejna" souviselo s tím, že byl Záviš purkabím na královském hradě, který byl natolik významný, aby se po něm psal stejně jako Purkart ze Zvíkova nebo Vítek z Hluboké...
Josef Šusta zpochybňuje i to, že purkrabím dolnorakouského hradu byl Beneš ze Cvilína.

[Katerina]

Tak pokračuji dle svého slibu a zde je překlad (můj neumělý a kostrbatý - nikdy jsem se tu řeč neučila ) tentokrát těch Falkensteinů - mimisteriálských. Je to skutečně tak, jak jsem se domnívala - rody na 1 hradě - Falkesteinu na Ranně byli skjutečně 2 - hraběcí - HOchfreien - mimochodem - jak byste němčináři přesně přeložili ??????? a oni ministeriálové.
Dle toho co doposavad víme, bych spojitost mezi Závišem a Falkesteinem hledala spíš v tom prvním : Posuďte sami ... a mimochodem, pěkně nám to ti Falkensteini pomotali !!!

Kromě vlastníků z rodu svobodných pánů ? Hochfreien ?? hradu Falkensteina na Ranně , se zdá, že od roku 1163 existoval také rod , jehož členové patrně jako Burgmannen z Falkensteina – hradní ?? přijali jméno hradu.
Navíc, obě rodiny preferovaly křestní jméno Kalhoch, což rozlišování jejich jednotlivých rodů ještě více ztěžuje. sic !!!
Nejznámější z rodu - Kalhoch de Valchestein, kkterý roku 1209 založil klášter ve Schlaglu byl výslovně (bez pochyb) označen jako ministeriál pasovské církve.
Tito Falkensteini, velmi brzy vstoupili do služeb nejvyšších v Pasově, a zakrátko patřili k nejužšímu okruhu biskupovách ministeriálů.
Na protilehlém (od Falkesteina) horském hřbetu mezi Dunajem a Rannou si postavili před rokem 1258 hrad Rannariegel(Rannastift,Rohrbach) dnes Rannariegel zvaný, ale jméno Falkenstein si ponechali.
Od jejich odchodu z hradu Falkenstein, neměli žádné další vztahy k tomuto hradu, nebot dle závěti Jindřicha z Falkensteina z roku 1345 neodkazuje biskupovi hrad Falkenstein , ale Rannariegel. Jindřichovi bratři Kalhoch, Oldřich a Haug koupili po zdlouhavém desetiletém jednání a sporech své podíly na Rannarieglu od pasovského biskupa Gottfrieda.
Haug z Falkensteina se od té doby usadil na hradě Grunburg ve Štýrsku a Jindřich, syn Oldřicha z Falkensteina se usadil na hradě Piberstein u Helfenbergu. Jeho smrtí roku 1425 tito Falkesteini zmizeli/vymřeli.

Zde je odkaz na :
Strnandt, Velden, 109, f:, Strnandt , Norden, 183 f., OO UB I., 378 f., Srnandt, Peurbach, 357 f., Siebmacher OO

Pokračování překladu - Vítkovci, Plankenergové apod. příště .

Nicméně jeden závěr vidím :

od roku 1258 by měl být hrad Falkestein volný - mimisteriálové jsou přestěhovaní - Hochfreien - asi mrtví ??? a nastupují dědická řízení .. je zde ona cesta Záviše k Falkensteinu ?

[Katerina]

Protože pořád nemohu citovat - toto je reakce na Lauretia .. máš naprostou pravdu - ten erb s bílým ptákem na bílém hradu se bude vztahovat k těm bavorským Falkesteinům - stejně tak i ten krátký rodokmen. Omlouvám se za uvedení v omyl. Jsou to samí Sobotové - ale Adalram chybí - a to byl onen příslušních hornorakouských Falkensteinů - hrabat.

O nich zde :
Hrad Falkenstein na Ranne v západní vymýcené části .tady je lokace - kterou jsem nedokázala přeložit ..... byl pravděpodobně vystavěn svobodnými pány ? (v originále Hochfreien )a dle nich tak od té doby - 1081 nazývaný dle Kirchberger na Laber u Řezna,
Počínaje 1212 měli hraběcí titul a kolem roku 1227 vymřeli.
Od roku 1112 Kirchberger v tomto protoru vystupuje (asi se myslí je významným) a roku 1140 je mezi jinými Hochfreien jeden Adalram de Valchenstein uvedený. Byli příbuzní s pány ze Schoenheringu , ale jejich Genealogie a jejich vlastnické vztahy nejsou ještě vyjasněny.
Občas / tu a tam bývá zakladatel kláštera ve Schlaglu – Kalhoch von Falkenstein do této rodiny započítán.
Falkensteini pronikli nějakou neznámou cestou k Vítkovcům, domnělým sňatkem s Bertou, od roku 1264 manželkou Vítkovce Budivoje z Krumlova.

[elizabeth]

Tak se mi zdá, že se nám v těch příspěvcích množí protikladné a rozporné názory, takže navrhuju firemní technologií, dát ještě do konce příštího týdne prostor brainstormingu a pak bychom z toho vyvodili ( pokud se zapojí i nadále Ježek a Laurentius) jinak asi vyvodily, nějaké závěry (eventuelně lesons learned... )

Katko, hoď sem, prosím, odkaz na ty stránky v němčině, ev. poprosíme o pomoc s překladem Ingolfa nebo jiné zdatné němčináře...

[Laurentius]

Já vím, že si tady nikdo tyto dva hrady neplete. Tady bych nikoho nenachytal . Mě jen dojímají některé české internetové stránky, kde jsou nádherné fotky dolnorakouského Falkenštejna a u toho články o hradním pánu Záviši z Falkenštejna. Možná je to i účel a přiláká to nějaké turisty :-/
To o dvou rodech na jednom hradě je možné. Po stejném hradě se mohli psát i menší služebné rody, které drželi část majetku lénem nebo sloužili jako purkrabí. Pokud vím, tak například Harrachové se jako leníci rodu Rožmberků psali Beneš z Rožmberka, Jan z Rožmberka, Bernard z Rožmberka. To je pak někdy složité vůbec poznat jestli se jedná o kastelána nebo pána.

[Laurentius]

Ještě k samotnému hradu. Snad už tu někde odkaz není, ale pěkné stránky o hradu jsou na:

http://www.burgenseite.com/falkst/falke ... na_txt.htm

Je tam i rekonstrukce ze 13. století. Je to taková malá jednoduchá bergfritová dispozice, ale bergfrit je ovšem umístěn až na konci hradu v nejvyšším místě. Německy skoro vůbec neumím, ale je tam zmiňován i Kalhoch z Falkenštejna.

Da im Jahre 1893 in der verschütteten Krypta der Burgkapelle die sterblichen Überreste des Cadeloh von Falkenstein ( 1173-1190 ) mit Rüstung und Schwert gefunden wurden, kann deren Errichtung im späten 12.Jh. als gesichert angesehen werden. Die Lage der Kapelle ist aber nicht wirklich gesichert, da damals anscheinend keine Aufzeichnungen über den genauen Fundort gemacht wurden. Ungefähr an dieser Stelle zeigen beide Ansichten Vischers ( Abb. "Falkenstein" und Hintergrund von "Rannariedl" ) einen schlanken, etwa quadratischen Turm mit einem steilen Pyramidendach.

[Katerina]

Betty napsala : Tak se mi zdá, že se nám v těch příspěvcích množí protikladné a rozporné názory, takže navrhuju firemní technologií, dát ještě do konce příštího týdne prostor brainstormingu a pak bychom z toho vyvodili ( pokud se zapojí i nadále Ježek a Laurentius) jinak asi vyvodily, nějaké závěry (eventuelně lesons learned... )

Katko, hoď sem, prosím, odkaz na ty stránky v němčině, ev. poprosíme o pomoc s překladem Ingolfa nebo jiné zdatné němčináře...

Odkaz : http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf. Je sice už jednou či 2x o stránku dříve- ale at to tu máme.

Jinak já bych zas těch rozporuplností tolik neviděla, koukej :

Máme Falkenstein na Ranně - a na něm dva hornorakouké rody : Falkesntein -Kirchberg , což jsou ti svobodní páni Herrefreien (hergot, tak už mi někdo pomožte, jak ten titul překládat) v čele s Adalramem de Valchenstein cca 1140, o nich můj neumělý a dopřeložení potřebný překlad zde:
Hrad Falkenstein na Ranně v západní vymýcené části .tady je lokace - kterou jsem nedokázala přeložit ..... byl pravděpodobně vystavěn svobodnými pány ? (v originále Hochfreien )a dle nich tak od té doby - 1081 nazývaný dle Kirchberger na Laber u Řezna,
Počínaje 1212 měli hraběcí titul a kolem roku 1227 vymřeli.
Od roku 1112 Kirchberger v tomto protoru vystupuje (asi se myslí je významným) a roku 1140 je mezi jinými Hochfreien jeden Adalram de Valchenstein uvedený. Byli příbuzní s pány ze Schoenheringu , ale jejich Genealogie a jejich vlastnické vztahy nejsou ještě vyjasněny.
Občas / tu a tam bývá zakladatel kláštera ve Schlaglu – Kalhoch von Falkenstein do této rodiny započítán.
Falkensteini pronikli nějakou neznámou cestou k Vítkovcům, domnělým sňatkem s Bertou, od roku 1264 manželkou Vítkovce Budivoje z Krumlova.

Na tom samém hradě , a později na protilohlém ostrohu na hradě Rannariegel jsou Falkensteini - ministeriálové pasovského biskupa s kalhochem , zakladatelem kláštera ve Schlagelu.
O nich zde :
Kromě vlastníků z rodu svobodných pánů ? Hochfreien ?? hradu Falkensteina na Ranně , se zdá, že od roku 1163 existoval také rod , jehož členové patrně jako Burgmannen z Falkensteina – hradní ?? přijali jméno hradu.
Navíc, obě rodiny preferovaly křestní jméno Kalhoch, což rozlišování jejich jednotlivých rodů ještě více ztěžuje. sic !!!
Nejznámější z rodu - Kalhoch de Valchestein, kkterý roku 1209 založil klášter ve Schlaglu byl výslovně (bez pochyb) označen jako ministeriál pasovské církve.
Tito Falkensteini, velmi brzy vstoupili do služeb nejvyšších v Pasově, a zakrátko patřili k nejužšímu okruhu biskupovách ministeriálů.
Na protilehlém (od Falkesteina) horském hřbetu mezi Dunajem a Rannou si postavili před rokem 1258 hrad Rannariegel(Rannastift,Rohrbach) dnes Rannariegel zvaný, ale jméno Falkenstein si ponechali.
Od jejich odchodu z hradu Falkenstein, neměli žádné další vztahy k tomuto hradu, nebot dle závěti Jindřicha z Falkensteina z roku 1345 neodkazuje biskupovi hrad Falkenstein , ale Rannariegel. Jindřichovi bratři Kalhoch, Oldřich a Haug koupili po zdlouhavém desetiletém jednání a sporech své podíly na Rannarieglu od pasovského biskupa Gottfrieda.
Haug z Falkensteina se od té doby usadil na hradě Grunburg ve Štýrsku a Jindřich, syn Oldřicha z Falkensteina se usadil na hradě Piberstein u Helfenbergu. Jeho smrtí roku 1425 tito Falkesteini zmizeli/vymřeli.

A pak jsem - Vás zmátla bavorskými Falkesteiny - s erbem bílého sokola s vyplazeným jazykem - ale to je jiná písnička :

na ty ted zapomenem.

A dnešní moje várka : slíbení Schonhering - Blankengerkové - zde :

Hochfreien (svobodní pání ?) ze Schonheringu se objevují (vystupují ) nejprve kolem roku 1094 v Schonerdingu u/nad Vilsem v Dolním Bavorsku a od cca 1100 v Schoneringu na Dunaji u Wilheringu , kde později bylo šlechtické sídlo až do roku 1477 .
V horním Rakousku měli kromě oblasti okolo Schonhering –Alkoven a Guter u Aschachu velký pás plochy po obou stranách Grosen Muhlu na Dunaji u Landhaagu až k českému pohraničnímu lesu.

Již 1108 daroval Pernhart ze Schonheringu tehdy „iuxta Muhile“ nazvaný (mohl by to být sudí ???) , Guter an der Muhl u Kleinzellu Sv. Floriánu.
Jeho potomci postavili v jejich oblasti na Muhlu hrad Blankenberg (Planchenberg, Blanchenberch) jehož zbytky zdí a příkopy jsou ještě rozeznatelné nad nádražím Neufelden (Gem. Neufelded, Bez. Rohrbach), a po němž se psal (nazýval) Engelbert II., ze Schonheringu od roku 1155 z Blankenberka.
Od roku 1175 nebylo více uváděno rodinné jméno Schonhering , ale pouze výlučně Blankenberg , až do posledního z rodu, Oldřicha , který pravděpodobně zahynul roku 1192 na třetí křížové výpravě.
Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .
U Vítkovců odkaz na :
V.v. Handel-mazettti: Die Schonhering- Blankenberg , Mus. B. 1912, Strnandt, Norden 150f. Wiflingseder, Herrengeschlechter

Jaj, ja, už jsem schopná si i některá německá slova zapamatovat ... že bych se na tom naučila něcpo málo tuhle řeč ??

[Katerina]

Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .

A jsme zase u těch lenní vztahů - proč to museli převzít jako léno ?

Je to tedy tak, že když si Blankenberkové udělali zálusk na část pozemků vedle svého osobního vlastnictví, ale ty patřili biskupovi , pokud je chtěli museli je převzít jako léno, tedy stát se biskupovými leníky ?
Chápali byste to taky tak - takže pak měl biskup leníky z řad Hochfreien - tedy urozených a další z řad ministeriálů - tedy původně vlastně neurozených úředníků - ???

[elizabeth]

Odkaz : http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_ ... 30-158.pdf. Je sice už jednou či 2x o stránku dříve- ale at to tu máme.

Katko, prosím Tě, vhoď mi celý ten odkaz do e-mailu. Ani tady, ani o tu stránku zpět se mi to nezobrazuje a nemohu se na ten originál podívat... Díky moc.

Jinak zatím jen rychle, pak odpovím řádně a zkusím i něco odvodit, páč mě něco napadlo. Ale zatím si musíme ujasnit:

1. hrady jsou dva a poměrně blízko u sebe a rody tudíž taky dva. Máme nějaké archeologické ( ev. zříceninové ) důkazy o dvou hradech (Mé dámy + vzácní pánové, co takhle výlet na Falkensteiny v Horních Rakousích? )
2. Z rodu Schoenringu a Plankenbergů je možné (neříkám, že jisté), že pocházela matka Voka z Rožmberka a žena Vítka ml. z Perchyc a Plankenberga... ( ač není jisté, zda se nejedná o tutéž lokalitu, vzhledem k Vítkově pečeti z listiny z roku 1220 vydávané ve Vleticích ohledně prodeje vsi Kogetin -Kojetín, zatím nedám odkaz)
3.Můj dotaz ad Falkesntein -Kirchberg : Víme, kdo držel hrad po smrti těch posledních hrabat, tj. po roce 1227?
4. Shodněme se definitivně, že do rodu Falkesntein -Kirchberg Kalhocha II., zakladatele kláštera ve Schläglu nezapočteme, páč právě u něj máme jistotu, že byl ministeriál a že patřil k tomu rodu. Falkensteini - ministeriálové
5. Co ta varianta příbuznosti těch žen - Perchta, Alžběta ( žena Kalhochova), matka Voka z Rožmberka, podle mě by tomu nahrávala příbuznost rodu Falkesntein -Kirchberg s Schoenringy a trošku by to vnášelo i světla na Vokův nárok na ves Schinta. K tomu, ale bych potřebovala přesně vědět, co je v listinách ohledně Schinta a proč tam ty dvě manželky vůbec figurujíJestli mohly být ony příbuzné, nebo jestli se tam Kalhochova Bětka objevila jen kvůli tomu, že šlo o jeho závěť a ona byla její vykonavatelkou..( On ale totiž Kalhoch dával tentýž den klášteru ve Schläglu i nějaký dvůr a u toho už ta Alžběta nefiguruje, pouze u Schinty) Pokud totiž nebudou příbuzné ony ( Perchta a Alžběta), pak to nechápu a pořád by mi dělal paseku společný nárok Perchty a Kalhocha na ves Schinta a pořád bych se držela spíš té příbuznosti Perchty s rodem ministeriálním.

[elizabeth]

Jejich vlastnictví/statky , jehož část (díl, podíl) od pasovského biskupa jako léno museli vzít, (držet , převzít ) (v němčině : Ihr besitz, den sie zum Teil vom Bistum Passau zu Lehen nehmen musste) přešlo na Griesbachy – část západně od Grosden Muhlu a východní část na Vítkovce .

A jsme zase u těch lenní vztahů - proč to museli převzít jako léno ?

Je to tedy tak, že když si Blankenberkové udělali zálusk na část pozemků vedle svého osobního vlastnictví, ale ty patřili biskupovi , pokud je chtěli museli je převzít jako léno, tedy stát se biskupovými leníky ?
Chápali byste to taky tak - takže pak měl biskup leníky z řad Hochfreien - tedy urozených a další z řad ministeriálů - tedy původně vlastně neurozených úředníků - ???

Podle mě pokud někdo něco vlastní, tak to od něj můžeš získat : buď koupí nebo, pokud to nechce prodat, tak potom tak, že ti to propůjčí do užívání ( tak bych aspoň chápala to léno). Pokud chceš získat dneska byt, pozemek nebo něco, co má jiného vlastníka, tak to tak taky musíš udělat. Vlastně to léno je řečeno dnešní terminologií určitý druh pronájmu... Ale to odvozuju selským rozumem, ne že bych citovala prameny, listiny a literaturu...