Středověk
Dnes je: 20. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Komente
    ke lnku: Rogatec hrobka Svatoplukovch pedk?
    (ze dne 01.06.2007, autor lnku: Jan Galatk)

    Koment ze dne: 17.01.2011 11:36:59     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Jindich II. (pindrich@volny.cz)
    Titulek: Uml vytven zhad.
    lnek je opt, jako ostatn vtinou u tohoto autora, souborem dohad, vah a nepodloench hypotz, zatmco se zpochybuj dokzan fakta.
    O velkomoravskm Veligradu je po mnohaletch diskusch v podstat ji jasno. Posledn vzkumy a stav souasnch poznatk ukazuj na potvrzen dve tuench pedpoklad, e sdelnm mstem vldc Velk Moravy byl Veligrad, kter stl na mst dnenho Starho Msta a sti Uherskho Hradit. To je vpov nlezov situace, kter potvrzuje i kus zprvy arabskch i perskch autor.
    Nlezov situace ve Starm Mst naznauje, e se zde jasn rsuje obraz plnovitho budovn novho velkho stediska e v polovin 9. stolet.
    Na zklad archeologickch nlez a jejich mnostv a zejmna na tu dobu obrovsk rozlohy lokality nkolikrt pevyujc rozlohu obdobnch sdel t doby je dnes ji nade v pochybnost jasn, e Veligrad se nachzel na zem dnenho Starho Msta a Uherskho Hradit, jak o tom svd i dvj nzvy tchto mst.
    Ve Starm Mst a sti Uherskho Hradit od stedovku bezmla nedolo k njakmu vkopu nebo ternn prav, pi nich by chybly nlezy z doby velkomoravsk. D se doslova ci: "Kam se kopne, tam se nachzej artefakty t doby."
    Dal teoretick vahy o tom, e by velkomoravsk Velehrad mohl leet nkde jinde, jsou spekulativn hypotzy nedoloen jak tradic a psemnmi prameny, tak i archeologickmi nlezy.
    Stejn vytven hdanek se tk Wogastisburku.
    Lokalizovat Wogastisburg se pokouel profesor Josef Skalk.
    Vychzel z toho, e Wogastisburk byla pohranin pevnost, kde krl kmenovho svazu Slovan Smo roku 631 porazil hlavn voj franskho krle Dagoberta.
    Tu hledal nkde u esko-nmeckch hranic na eskm zem (ho u Kadan) i na nmeckm zem, kde tehdy ili Slovan, pesnji slovant Srbov. Tedy ve smru pochodu vojenskho proudu z zem bval fransk e.
    Frankov toili temi proudy. Chrodobertv proud narazil na Slovany nkde na zem dnench Rakous, Langobardsk proud narazil na Slovany nkde na zem dnench Korutan, Dagobertv nejsilnj proud sestaven z Frank narazil na pohranin pevnost Wogastisburg. Letopisec pe, e "po tdennm nespnm boji byli etnj z vojska Dagobertova meem pobiti a potom prkem se vracej do svch sdel. Potom vpadnou Venedi do Durynska a ostatnch kraj krlovstv Frank pustoit." ili tu pevnost profesor Skalk hledal pobl Durynska. Prv tam, v hornm Pomohan, se nachzel i dvorec Wugastesrode na vyvenin Staffelberg nedaleko Staffelsteinu. Na n je obdlnkov nhorn ploina, na bo jsou zalesnn bval valy vysok a 10 metr, ideln msto pro opevnn hradit. V kadm rohu planiny stoj velk devn patriar k (stejn, jako na Velkou Moravu dajn pinesli Konstantin s Metodjem, ikdy toto je samozejm s nejvt pravdpodobnost shoda nhodn). Uprosted planiny stoj kostelk "s pomoc bo ke cti sv. Angelundy, panny a abatye postaven". Sv. Angelunda z krlovskho rodu pochzela z fransk e a zemela r. 662.
    Profesor Skalk povaoval tuto lokalitu za jedno z nejpravdpodobnjch monch mst hledan pevnosti.

    Koment ze dne: 19.06.2008 16:22:34     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Radla (robert.sun@post.sk)
    Titulek: Wogastisburg
    Neviem preco sa tolko polemizuje nad tym kde
    lezal Wogastisburg. Priam to byje do oci ten nazov.
    Je to len potograficke pomenovanie
    doboveho pisara na miesto ktoreho nazov vlastne takto zgermanizoval. Vlastne sa to da prelozit a mame presny vyznam aj miesto gde by to mohlo byt.
    Takze: Woga - wogue- wag - Wah = Vh
    a nasledne to nemeske Burg = hrad.
    Takze to bude hrad nad Vhom, aleho nejaky hrad v okol rieky Vh. Mozno Trencn, Mozno Beckov - hrady naskale nevidane a nedobytne. Beckov dokonca
    este nepsie situovany ako Trencin.
    Pre stredovekeho pisara to mohlo posobit divoko va takej skale kolovy palisadovy hrad, ktory sa javil ako nedobytny. Necudujem sa z v dobe ked pouzivali nanajvys luky a mece /na katapulty sa akosi v tych casoch pozabudlo/ by sa im chcelo bojovat proti strmym skalam Beckovskeho alebo Trencianskeho hradu.

      
    Koment ze dne: 22.06.2008 13:20:00     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Admin (@)
    Titulek: Re: Wogastisburg
    Zdravm, diskuse o tom je zde: http://www.e-stredovek.cz/foru m/viewtopic.php?t=192
    Odkaz je teba spojit.
    Tme se na nzory!

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha