Páni ze Strakonic

Hrad Pořešín v historických souvislostech

První zmínky o tomto území jsou ze 12. století, kdy ho spravoval mnišský řád premonstrátů z Milevska. Nejstarší dokument o pořešínském panství je listina papeže Alexandera IV., kde se zmiňuje o kostelu v městečku Kaplice. Sláva pořešínského panství přichází ve 13. století a to tím, že jeho majitelem se stává Bavor II. ze Strakonic, který ho získal jako věno Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. Panství se nacházelo na důležité obchodní stezce z alpských zemí a tak bylo nutno vybudovat středisko moci, což v této době představovalo postavení hradu, hradiště či tvrze. Místo nad řekou Malší se nabízelo k výstavbě hradu, a tak někdy mezi léty 1270 – 1300 vzniká na skalním ostrohu hrad Pořešín. Jelikož na hradě jeho majitel pobýval jen zřídka, hrad spravoval dosazený purkrabí. Velikost panství byla na tehdejší dobu značná a skládala se z městečka Kaplice a mnoha vesnic. Jeho rozloha byla ohraničená zhruba takto: východ – řeka Malše, sever – panství Michaloviců (Velešín) a zbytek obklopoval jejich mocný soused Rožmberk.

Čeští křižáci na konci 12. století

Svatá země (terra repromissionis) místa, kde působil Ježíš Kristus, fascinovala a lákala, fascinuje a láká křesťanstvo po celou dobu existence tohoto náboženství. Na kolébce křesťanství, které bylo pro křesťany ztraceno, se promítají všechny ideologické změny. Úvahy, zda šířit víru mezi pohany, jak se zachovat při jejich odporu, myšlenkové zvraty od odmítání vojenské služby římským císařům-pohanům, misionářů, kteří se raději nechali ozdobit mučednickou korunou, místo aby dosáhli hmatatelného úspěchu, až k plánovaným vojenským výpravám laiků, cesta od předchůdců Augustina až k Urbanovi II. vždy brala v úvahu a v první řadě myslela na Svatou zemi.