Středověk
Dnes je: 12. 05. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 15 nalezench)

    Jindisk ulice a kostel svatho Jindicha
    (Lubo Rokos, Duchovn ivot stedovku, 29.05.2016)
    Z poloviny Vclavskho nmst v Praze vychz Jindisk ulice, znm svou Jindiskou v nebo jako sdlo hlavn poty. Ulice ale nenese jmno podle ve, ta je toti jen zvonic vedle stojcho kostela svatho Jindicha a svat Kunhuty. Kostel je vcelku nenpadn, postaven z lmanho kamene, schovan mimo ulin trasu na chodnku. Pes svoji nenpadnost ml ale vyjadovat sk vize csae Karla IV.

    Zhada jmna svatho Prokopa aneb cesty vchodnho kesanstv do ech II.
    (Lubo Rokos, Duchovn ivot stedovku, 29.12.2015)
    II. POLEMIKA PROTI PROKOPOVU VCHODNMU PVODU

    Prokopv potenciln vchodn pvod vychz ze dvou zdroj. Jednm je evidentn eck jmno, co me ukazovat na byzantsk kulturn okruh. Druhm je staroslovnsk kultura na Szav, piem tuto kulturu ustanovili z poven byzantskho csae Konstantin s Metodjem. To m ukazovat na spojen Szavy s vchodnm mniskm dem basilin.

    Zhada jmna svatho Prokopa aneb cesty vchodnho kesanstv do ech I.
    (Lubo Rokos, Duchovn ivot stedovku, 29.11.2015)
    Svat Prokop, zakladatel Szavskho kltera, je po Ludmile, Vclavovi a Vojtchovi tvrtm eskm svtcem. Legendy jej pedstavuj slovy: "Byl opat Prokop, rodem ech." Dk svmu pvodu ml v echch nskok v oblib ped svtci importovanmi. O to vc je je npadn, e tento ech m jmno eck. Vysvtlen tto otzky neme bt vzhledem ke stavu pramen stoprocentn. Pi hledn monch odpovd se nm ale otevr zajmav svt, kudy do ech pronikaj vlivy vchodnho, nebo-li eckho kesanstv. Zde se stetvaj s kesanstvm zpadnm, latinskm. Symbolem vchodnch vliv me bt staroslovnsk psemnictv na Szav, kter navazuje na staroslovntinu zaloenou Konstantinem a Metodjem. A Prokopovo jmno budi teba zminkou, pro se po cestch eck kultury znovu vydat.

    Svat Boris a Gleb
    (Jan kvrk, Duchovn ivot stedovku, 02.06.2013)
    V tomto lnku bych se chtl zabvat, km byla dvojice rurikovskch bratr v rmci ranstedovk Rusi, jak byl jejich pozdj kult vyuvn v politice ruskch knat, jak ve vztahu k vlastnm poddanm, tak i jako zpsob sebepresentace vi okolnm sttm. Z povahy dochovanch pramen, kde prvn (Nestorova kronika) jsou o plstolet mlad, nelze zjistit jak byla lidsk tv obou brat, jak se chovali ke svmu okol. Pes oslavn charekter popisu jejich in a pedevm umuen nelze zjistit, ktermi z kladnch vlastnost, kter ji byli pipsny, se zakldaj na pravd a naopak, kter jsou soust hagiografick fabulace.

    Sv. Vclav - politik a svtec
    (Karolna Svobodov, Duchovn ivot stedovku, 19.05.2013)
    Ji samotn titul m seminrn prce vypovd, jakou tmatikou se budu v prci zabvat. Svat Vclav - to je onen mu, tedy hlavn hrdina, kterho ei povauj za hlavnho patrona na zem a vnmaj jej jako symbol esk sttnosti.

    Milosrdenstv a charita u Jednoty bratrsk
    (Jan kvrk, Duchovn ivot stedovku, 08.07.2012)
    Milosrdenstv je jednou ze zkladnch povinnost dobrho kesana,toto konn dobrch skutk m mu bt vlastn. Jako takov je milosrdenstv nkolikrt zmnno v Bibli, jak ve Starm zkonu, tak i (a to pedevm) v Novm zkonu, kter Jednota bratrsk povauje za naplnn cel dogmatiky. K milosrdenstv na nkolika mstech vyzv sm Je Kristus (a to i v Kzn na hoe): Bute milosrdn, jako je milosrdn v nebesk Otec. a nebo: Bda vm, zkonci a farizeov, pokrytci! Odevzdvte destky z mty, kopru a kmnu, a nedbte na to, co je v Zkon dleitj: prvo, milosrdenstv a vrnost. Toto bylo teba init a to ostatn nezanedbvat. Jak se k tomuto poselstv stavla v prbhu sv existence v eskch zemch Jednota Bratrsk?

    Oistec - stedovk vynlez
    (Jan kvrk, Duchovn ivot stedovku, 08.01.2012)
    Oistec (Purgatorium) eil hned dva problmy najednou. Prvnm byl problm soudu, kde se rozhodovalo, zda lovk pjde po sv smrti do Nebe nebo v horm ppad do Pekla. Pokud by se rozhodovalo hned po smrti, nebylo by dnch kontrovers. Pokud ale mlo konen rozhodnut padnout a bhem Poslednho soudu, due zemelch musely nutn nkde do tohoto okamiku nkde pebvat (jinou monost byl pozemsk rj, kter se ml nachzet kdesi na vchod). A odtud se jim tak modlitbami dalch vcch mohlo pomoci ke spasen. To zce souvis s eenm druhho problmu.Platby nebo dary, zajiujc v klterech nebo jinch crkevnch institucch me nebo modlitby za spsu du zesnulch pbuznch, tvoily znan finann pjem crkve. Mt oistec se vyplatilo ji ve svt pozemskch radost.

    Svat pes Guinefort
    (Tekla, Duchovn ivot stedovku, 18.04.2010)
    Kdy v roce 1261 v dominiknskm klteru zemel bratr tpn Bourbonsk, zanechal po sob pojednn o Sedmi darech Ducha svatho. Jeho soust byl i zajmav pbh psa, kter byl po sv muednick smrti prohlen za svatho.

    Johaniti rytiersky rd sv. Jna Krstitea Jeruzalemskho
    (Robert, Duchovn ivot stedovku, 25.10.2009)
    Rytierske rdy s neuveritene zaujmavm fenomnom. Zrove vak patria medzi najnepochopenejie. Jeden extrm ich povauje za fanatikov, schopnch bez milosti vradi inovercov i heretikov, druh ich ( trocha nespravodlivo hlavne templrov ) poklad zasa za strcov ezoterickch tajomstiev , neuveritenho bohatstva a vench konpirtorov.... Nefunguje ani to, e pravda bude niekde v strede.. Na dodnes existujcom rytierskom rde sv. Jna Krstitea sa meme poksi njs odpovede (bude ich urite viac) na otzku, o to boli rytierske rdy?

    Koeny svatovclavsk tradice
    (Lubo Rokos, Duchovn ivot stedovku, 30.09.2008)
    Obdob ranho stedovku se nese ve znamen postupn christianizace a mizen ustupujcch pohanskch prvk. Vzjemn stkn a potkn obou svt nkdy vyvrcholilo jejich spojenm. Obzvlt tam, kde crkev dvala starm zvykm novou formu, meme zjistit peitky starho nboenstv. Byli-li lid zvykl chodit na msta spjat s posvtnem, neniila tato msta, ale postavila na nich kostely. Mli lid v oblib nkterho boha? Odte mohou uctvat svatho s podobnmi rysy. V ppad sv. Vclava vyvstvaj pohansk prvky na nkdy a nemonch mstech, jako je pmo svtcova relikvie.

    Svat Zdislava
    (Viola, Duchovn ivot stedovku, 20.04.2008)
    O svat Zdislav toho nevme mnoho. Rozeznat pravdu mezi nnosy legend je opravdu tk. V dobovch kronikch o n najdeme pouze dv zmnky: prvn je ve rsk kronice, druhou m potom Dalimil. Ve ostatn jsou pouze dohady, fabulace, nkdy i pn vcch i historik. Pokusme se odkrt alespo kus pravdy o svat Zdislav.

    d meovch brat
    (Jan kvrk, Duchovn ivot stedovku, 11.11.2007)
    Potky christianisace Pobalt, kter se nejdle v Evrop drelo star pohansk vry pedk, spadaj do konce X. stolet, do obdob psoben sv. Vojtcha. Tyto kraje drdily misione dlouho, ale prakticky cel XII. stolet bez spchu. Prvn spchy konverse jednotlivc zaznamenvali kn, kte sem pichzeli po nmeckch kupcch a ke sklonku vku.

    d nmeckch ryt
    (Jan kvrk, Duchovn ivot stedovku, 21.04.2006)
    Nejmlad z t nejvtch rytskch d se ji nedokzal ve Svat zemi vraznji prosadit, proto se jeho tm vechny jeho aktivity pesunuly do Evropy a to jet ped pdem Akkonu. Bhem boj hlavn proti pohanskm Prusm vytvoili vlastn stt. Problmy nastaly potom, co byla cel oblast alespo oficiln kesansk.

    Svat Vclav a jeho vra
    (F. Svehla, Duchovn ivot stedovku, 07.03.2006)
    svat Vclave, vvodo esk zem, kne n

    Templi
    (Jan kvrk, Duchovn ivot stedovku, 23.08.2005)
    d Templ byl nesmrn bohat, tak bohat, e zaaly vznikat legendy a povsti o zakopanch pokladech Templ. Za necel dv stolet existence dokzali vybudovat rozshlou bankovnickou organizaci, podobnou dnen. To ale nebyl jejich hlavn a prvotn dl.

    Zastaral lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Kvten  >>
    PotSttPSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha