Středověk
Dnes je: 18. 09. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Listinu v roce 1251 nemohl vydat Premysl Otakar I., ten uz nezil. (Hrabata z Hckeswagenu msto zbohatnut na kolonizaci padek rodu)
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 29 (z celkem 29 nalezench)

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy VII.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 02.03.2014)
    Posledn dl "hledn Veligradu" se bude zabvat jinmi monostmi jeho lokalizace a tak monost pbuzenstv Mojmrovc s Pemyslovci.

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy VI.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 15.12.2013)
    Mikulice - dokonen

    FRANSK ͊E ZA MEROVEJC I.
    OD POTKU FRANK DO DRUHHO DLEN ͊E r. 561

    (Lubo Rokos, Nejstar djiny, 20.10.2013)
    MSK GALIE A KONTAKTY S GERMNY

    msk panstv se nad Gali rozprostelo ped pelomem letopotu bhem sedmiletho taen Julia Caesara. m ovldl v podstat vechny zdej keltsk kmeny a svedl boje s kmeny germnskmi. Ty sice vyznly spn, pr germnskch kmen vstoupilo s mem ve spojenectv, ale masa horkokrevnch Germn za Rnem hrozila neustlmi invazemi. Kolem pelomu letopotu se mt vojevdci rozhodli Rn pekroit a Germny podrobit. Nkolikalet vlky skonily tragdi mskch legi v Teutoburskm lese roku 9. m se sthl do Galie a hranice se ustlily na veletocch Rnu a Dunaji.

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy V.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 09.09.2013)
    Dnen dl lnku se bude vnovat Mikulicm.

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy IV.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 11.08.2013)
    Dal probranou lokalitou bude Uhersk Hradit - Sady

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy III.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 05.05.2013)
    Dal lokality spojovan s Veligradem...

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy II.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 24.03.2013)
    Lokality spojovan s Veligradem dle dosavadnho stavu bdn
    Dle minulch teori bval Veligrad nkdy ztotoovn s nsledujcmi msty: Valy u Mikulic, Star Msto a Uhersk Hradit, Hodonn, Kyjov, Znojmo, Pohansko u Beclavi, Vesel nad Moravou; novji t Nklo, v podn slovenskch historik pak tak Nitra, Dvn, Trenn, Bratislavsk hrad.

    Veligrad mocensk centrum Velk Moravy I.
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 10.02.2013)
    Archeologick vzkumy ve Starm Mst a v Uherskm Hraditi, tkajc se zejmna historie tohoto zem v ranm stedovku, osvtlily vahy o zsadnm vznamu tchto mst pro historii ran stedovkho sttnho tvaru ve stedn Evrop severn od Dunaje, kter modern historick vda pojmenovala jako Velkomoravskou i. ada pramen vrcholnho stedovku uvd jako hlavn msto star Moravy v 9. a 10. stolet Veligrad, Velegrad i Velehrad. Velmi asto je Veligrad v tchto pramenech povaovn za sdlo krle Svatopluka a arcibiskupa Metodje.

    Podvren zhada Veligradu. Stinn strnky amatrskch samizdat
    (Jindich aludek, Nejstar djiny, 30.12.2012)
    Nevm, mezi kolik lid se dostala nedatovan samizdatov publikace - Galatk Jan: Zhada Velehradu. Ktersi rok 5. ervence ji na Nkle nkdo prodval za 50 K.
    Smyslem tto publikace je vyvolat ve teni dojem, e velkomoravsk Veligrad se nenachzel tam, kde to odpovd nlezov situaci mnohaletch archeologickch vzkum, ale nkde, kde by si to, bhvpro, pl autor tto tendenn publikace. Jedinm logickm dvodem se mi jev snaha pithnout na lokalitu archeology za kadou cenu. Pochybuji, e takovto pochybn zpsob bude mt spch. Archeologov maj dost prce na lokalitch, kter jsou urit zajmavj, a kdyby k nim patilo i Nklo, urit by tento vrch neunikl jejich pozornosti. Archeologov rovn jsou schopni lehce rozpoznat, na rozdl od nkterch neznalch a neinformovanch lid, nepravdiv daje, na nich pan Galatk stav sv fantastick vahy a zcela nepravdpodobn hypotzy.

    Starobyl mstsk legendy a fransk kupec Smo
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 22.01.2012)
    V roce 1775 Gelasius Dobner u ns poprv zveejnil texty kroniky t. zv. Fredegara. Podle n si roku 627 zvolili Slovan za krle franskho kupce Sma. Z mlhy na nejstar historie vystoupilo do t doby neznm jmno prvnho psemn doloenho vldce Slovan. F. Palack to hodnot slovy: Vznam jeho zasluhoval vt a stlej pamtky u potomk, neli se mu dostalo. Ji v dob kronike Kosmy ztratilo se jeho jmno v povstech nrodu naeho. Historie esk teprve od roku 1775 mu v zpiskch svch, a to ne bez odporu, msta popla.

    Jak se v devtm stolet jmenovaly zem Slovensko a zem Morava?
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 11.12.2011)
    Nov peklad sti signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydn z roku 1892 dostupn na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na kter mne laskav upozornil pan D. Hrbek, ktermu dkuji. Peklad byl provdn prostednictvm internetu s vyuitm znalc spisovn arabtiny. Strany 166 a 168, pvodn foliant 164 a 165 originln persk texty viz na www.wogastisburc.com

    Zhada svatoboickch opic
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 31.07.2011)
    Ve Svatoboicch u Kyjova se nachz dv kamenn, nkolikatunov sochy, nazvan Svatoboick opice. Tet je v parku Milotickho zmku. Jsou opedeny legendami a je s nimi spojovn i nzev Svatoboic. Byly pr to pohansk modly a sv. Metodj pikzal Svatoplukovi: Svao, (z) bo ty modly!. Nejstar psemn zprva o nich je z roku 1780. V publikacch je toto datum zamovno s jejich stm. Jejich pvod nen znm. Zkladnu vech soch tvo knick sokl, naznaujc pvodn zaputn do kamennho hranolu, nebo sloupu. Svisl prbh rukou vech postav naznauje typick tvar, sochasky nazvan Hermesovka. Takov tvar mly msk obtn sloupy, zejmna zobrazujc boha Herma. Nkdy spojoval olt dv bostva, t. zv. dvojhermesovky. Spojen boha Herma a bohyn Afrodit pouili prodopisci k nzvu oboupohlavnch ivoich hermafrodit. Mnoz soud, e Svatoboick opice pedstavuj sochy boha Januse. Ten byl sice tak zobrazovn se dvma oblieji, ale vdy stejnm obliejem, zejmna bu s vousy, nebo bez vous. T. zv dvojhermesovky maj pro oba oblieje vlastn hlavy, jde o dv bostva.

    Pchod Slovan na esk zem - nkolik poznmek
    (Jan kvrk, Nejstar djiny, 14.02.2010)
    Akoliv Slovan nepat mezi typick etnika, kter jsou nositeli pojmu sthovn nrod kvli zamen jenom na ta etnika, kter formovala Evropu zpadn, vraznm zpsobem ovlivnili podobu cel Evropy, neodmysliteln tak k sthovn nrod pat stejn tak jako ostatn nrody podnikly dobrodrunou cestu do sv konen domoviny.

    Seky kostel v Kosmov Kronice ech a katedrla sv. Metodje.
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 06.09.2009)
    Kosmova kronika zmiuje lokalitu Sekirkostel. Latinsk text bv pekldn Seky kostel. V originlech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipsk rukopis m jen Dvr u Sekir. V Kosmov kronice je spojovn s Dvorem, byl to Dvr u Seky kostela. Originln text ho nazv curtem. Dvr bylo v 7.-13. stolet sdlo panovnka, msto, kde stl jeho stolec. To platilo i o crkvi, papesk dvr dal jmno i cel crkevn organizaci curie. Na dvoe sdlil panovnk, nebo biskup a konaly se zemsk snmy, soudy, nebo crkevn shromdn a synody. Vraz Curtem v latin pochz ze starobylho cohort, nepstupn, chrnn a uzaven prostor. Odtud i seven bojov tvar cohorta.

    Volba velkomoravsk krlovny krsy
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 11.05.2008)
    Jen mlo lid dnes v, e v srpnu roku 880 odeel z msta, zatm jednoznan neurenho sdla moravskch krl, velkolep prvod. Doprovzel mladikou a pvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekho panlska.

    Rohateck pas
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 27.04.2008)
    Amatrsk archeologie a Moravn brod dlkov cesty od Dunaje.
    Archeologie bvala zleitost amatrskch sbratel staroitnost. To se zmnilo. Jak uvd D. Tetk (Archeologick rozhledy 53, 2001, str. 357-361): Kdy Vclav Novotn psal v roce 1912 sv esk djiny, odmtl se vslovn zabvat poznatky tehdej archeologie. A zstalo to tak vlastn a do padestch let. Tehdy nastal zlat vk archeologie, kter zskala znanou reimn podporu a dkladn ji vyuila k rozvinut velkorysch vzkum, zejmna na Morav. V zpalu sebepropagandy vzbuzovala evidentn nesplniteln nadje, e se j poda vykopat pln nov djiny.

    Tajemstv skalick Kopenice. Прием полиэтилена
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 30.12.2007)
    Velkomoravsk mohylnk Kopenica
    Na svahu Zlatnck doliny, jihovchodn od slovensk Skalice, se nachz lesn lokalita, nazvan Kopenica. Na n je velkomoravsk mohylov pohebit, kter pat spolu s mohylnkem u Straovic, nedaleko Kyjova, k nejvtm mohylnkm 9. stolet. Podobn jako o Straovickm mohylnku, se o nm tm nev. Pro moravsk archeology je na Slovensku a slovent archeologov zase maj zjem o zcela jin lokality.


    Nejvt velkomoravsk mohylnk
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 21.10.2007)
    Vtina slovanskch mohylnk m jen nkolik destek mohylovch nsp, asto jen skupinku nkolika mohyl. Jeden je vak znan pevyuje. Jak potem stovek mohyl, tak rozlohou pes 10 ha. Ostatn i pslun valov opevnn m ctyhodnou velikost opevnn plochy.

    Rogatec hrobka Svatoplukovch pedk?
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 01.06.2007)
    Psemn prameny p, e sdeln msto Velk Moravy v devtm stolet bylo velk msto, velmi starobyl (antick?), mlo nedobytn hradby a nepodobalo se dnmu jinmu znmmu. Takov popis nen v souladu s archeologickmi nlezy Mikulic, ani Starho msta u Uh. Hradit, kter jsou nejastji za sted moci navrhovny. Mikulice s 8.5 ha jsou mal na msto a klov palisda Starho msta neodpovd nevslovn hradb Rostislava, kter v roce 855 ji pohledem odradila krle Ludvka od dobvn. To umouje vyslovit opovliv nzor, e Weligrad Mojmrovc stle jet unik rm archeolog. Pokusili jsme je najt.

    Zzran d隝 Marca Aurelia
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 03.03.2007)
    lnek o spojitosti vpravy Marka Aurelia a jihomoravskch ropnch vrt...

    Volba krle Sma
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 21.10.2006)
    Npis na Krlov stolu
    Ve vchodn sti poho Chib vystupuje ze skalnho podlo kmen zvan Krlv stl. Je hrub opracovan do tvaru koskho hbetu. Jet do poloviny 20. stolet nikdo nepochyboval, e se uval pi volb moravskch krl. Pozdji byl tento nzor bez vcnch argument oputn. Nen vak zpochybovn fakt, e na kameni jsou vytesny runov znaky.

    Nov monost Metodjova hrobu
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 01.10.2006)
    Stejn jako se dnes nev, kde byl Velehrad, tak zstv zhadou i kde leel katedrln prvnho arcibiskupa - vrozvsta Metodje.

    Obuv pro Svatopluka a jeho bojovnky
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 26.04.2006)
    Pi rozmachu Velk Moravy za Svatopluka I. vyvstv otzka, jak mohl vldce zsobit sv vojky jdlem, zbranmi, nebo teba obuv. Kde byla vrobn centra Velkomoravsk e? Oficiln archeologie mnoho odpovd nezn...

    Zhada rodu znamen re.
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 11.04.2006)
    V pedchozch statch jsme hledali Svatoplukovo sdlo podle popisu cesty Perskch kupc metodou leteck archeologie z dlkov zench model. Viz tak www.wogastisburc.com Navrhli jsme cl uvnit krteru Nkla v okr. Hodonn. Nlez trasy moravnho brodu, tboi na obou bezch u Sudomic a Rohatce, objev velkho vrobnho arelu s vznamnou hutnickou produkc, kter sahal od Rohatce pes Ratkovice a na vrchol Nkla, kultovn msto, kde uctvali ohe. Na tomto loisku uhlovodk jsme objevili siluetu velk stavby, o n jsme vyslovili podezen na monou Metodjovu katedrlu.

    Vldla na Velk Morav tuh zima?
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 18.03.2006)
    Pohled na peklady dl perskch kupc, informujcch o Velk Morav.

    Rybikus
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 12.03.2006)
    Dal z lnk pana Galatka.

    Alba Ecclesia
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 01.03.2006)
    Vzkum velkomoravskch kamenolom, dopravy kamene na stavbu opevnn v Mikulicch a souvislosti s dnenmi mstnmi nzvy.

    Moravsk Sahara a vrobn arel
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 17.02.2006)
    Dal z vzkum pana Galatka, tkajc se nalezenho vrobnho arelu a jeho souvislosti k Moravsk Sahae, Slovan na Morav.

    Velehrad
    (Jan Galatk, Nejstar djiny, 31.01.2006)
    Shrnut dlouholetho vzkumu pana Galatka v oblasti tehdej Velk Moravy. Podrobnj informace lze nalzt na internetov adrese: www.wogastisburc.com .

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha