Středověk
Dnes je: 23. 06. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 36 (z celkem 36 nalezench)

    esko-polsk boje o bytomskokozelsk knectv vletech 1281-1355
    (Szymon Solak, esk djiny, 26.05.2019)
    Knectv kozelskobytomsk vzniklo ke konci XII stolet vdsledku rozdlen knectv opolsko-ratiboskho1. Nezaujmalo pli velkou oblast, odpovdalo velikosti asi dvou velkch okres dnen doby. Knectv se nachzelo na hornm Slezsku a hraniilo s knectvmi: tnsko-ratiboskm na jihu, opolskm na severu, knectvm opavskm na zpad a se Zem krakovskou vMalopolsku (zem korunovace polskch krl). Vdjepisn literatue knectv bytomsko-kozelsk pinle krodov linii opolskch Piastovc2. Po poten politick nezvislosti se stalo knectv pedmtem polsko-eskho soupeen. Vdob rozpadu vpodstat kad knectv vedlo vlastn lokln politiku a uznvali vldu knectv krakovskho jen formln.

    Habsburkov a esk zem 3. st Definitivn nstup Habsburk na esk trn
    (Marek Zelenka, esk djiny, 19.02.2017)
    Na cest ke svtovld
    Smrt krle Ladislava v Praze na podzim 1457 byla pro Habsburky v krtkm ase dal tkou ranou. Personln unie eskch, rakouskch a uherskch zem se toti rozpadla stejn rychle jako kdysi ped osmncti lety po nenadlm skonu Ladislavova otce. V echch a Uhrch navc povaovali odpovdn lid skon mladho krle, kter se ani nestail oenit, a tak opustil svt bez poet ddice, za zpetrhn vech svazk habsburskho rodu k obma korunm. V roce 1458 tak byl v echch za krle zvolen Jik z Podbrad (1458 1471). V Uhrch naopak Maty Hunyady zvan Korvn (1458 1490). V obou krlovstvch se tmto dostali k moci pedstavitel nedynastickho pvodu, kte se nijak netajili zmrem vytvoit ddin nrodn monarchie. Zdlo se, e Habsburkov budou muset odloit sv sny o svtovld. Alespo prozatm...

    Habsburkov a esk zem 2. st habsbursk intermezzo v husitskm stolet
    (Marek Zelenka, esk djiny, 27.11.2016)
    Ve stnu Lucemburk
    V letech 1307 1308 ztratili Habsburkov eskou a poslze i mskou korunu. Krl Albrecht, kter zahynul tak neastn z rukou svho vlastnho synovce, po sob zanechal celkem pt syn. Ti pebrali ddictv ve velmi obtn mezinrodn situaci. msk trn toti zskali s podporou Francie Lucemburkov. Novm vldcem stedovkho impria se tak stal dosavadn lucembursk hrab Jindicha VII. (1308 - 1313), kter u o pouh dva roky pozdji pomohl svmu jedinmu synovi Janovi doshnout eskho trnu, z nho byl konen vytlaen neoblben Jindich Korutansk. Pro Habsburky to byla hok pilulka. Lucemburkov tehdy provali stejn rychl a neekan nstup do vrcholn evropsk politiky, jakm si Habsburkov proli v posledn tvrtin 13. stolet. Presti habsbursk dynastie ve stedn Evrop proto v dsledku tchto udlost povliv poklesla, o to vce, e Albrechtovi synov nedokzali uhjit rodov dravy ve vbsku, o kter z vt sti pili po prohran bitv u Morgartenu, kde jim znm Star vcarsk konfederace utdila v roce 1315 drtivou porku.

    Kosmv esk Achilles Betislav I.
    (Tom Mller, esk djiny, 13.11.2016)
    Kdo jsou Kosmovi hrdinov ? Je mon jednoznan definovat mnoinu oblbenc praskho dkana? M tato skupina jednoznan kritria nebo sten podlh nahodilostem, dobovm kontextm i pisatelovm nladm. Meme na ppadu jednotlivce demonstrovat Kosmova idelnho hrdinu, tedy krle, vldce, biskupa etc.? Na nkter ztchto otzek se pokusm sten odpovdt.

    Habsburkov a esk zem 1. st Pemyslovci kontra Habsburkov
    (Marek Zelenka, esk djiny, 09.10.2016)
    O velkm a djinotvornm vznamu habsbursk dynastie pro evropsk a esk djiny dnes ji nikdo vraznji nepochybuje. Pohled na dynastii, je sedla na eskm trnu bez mla tyi stolet, se zan v posledn dob vrazn mnit i v eskm prosted. Dosavadn ahistorick a nacionln i konfesijn zabarven hodnocen Habsburk, kter bylo mnohdy jet zateno stereotypy obrozeneckho romantismu a prvn republiky, zan ustupovat modernmu vyvenmu pohledu, jen ct spolen evropsk hodnoty. Pohledu, kter v djinch ji nespatuje souboj nrod a idel, nbr plodn i nsiln stetvn civilizac na pozad velkch lidskch pbh odehrvajcch se v kulisch dynamickho spoleenskho vvoje. Habsburkov byli jednou z nejvznamnjch evropskch dynasti, kter nejene psobila jako svornk mezi nrody a idely, ale stala se i pmm aktrem tohoto stetvn civilizac. Na druhou stranu nelze pominout, e vztahy Habsburk a eskch zem ve stedovku - respektive habsbursk dynastie a eskho nroda - o em bude pedevm tento trojdln specil, neprobhaly vdy v idylick rovin, nbr byly provzeny nejednm osudovm soupeenm a tak promarnnmi nadjemi, kter formovaly djiny cel stedn Evropy.

    astn lta zlatho krle Pemysla, st tet (1269-1273)
    (Hana Skekov, esk djiny, 04.09.2016)
    Na pelomu 60. a 70. let 13. stolet se Krl elezn a zlat ocitl na vrcholu sv moci.

    Vratislavt biskupov
    (Jan kvrk, esk djiny, 18.10.2015)

    esk krlovstv v dob nstupu Pemysla Otakara II. na trn
    (Michaela Balousov, esk djiny, 08.02.2015)
    Pemysl, dnes oznaovan jako Pemysl Otakar II., nastoupil na esk trn po smrti svho otce, krle Vclava I., dne 22. z 1253. Nebyl tehdy dnm nezkuenm mladkem, podvejme se na osudy jeho i osudy cel zem podrobnji.

    Moravsk markrabc vlky na Olomoucku
    (Jan kvrk, esk djiny, 16.03.2014)
    Upraven text pednky z heraltickho semine.

    Data eskho stedovku
    (Jan kvrk, esk djiny, 10.08.2013)
    Strun pehled s odkazy na podrobnj lnky домашний текстиль

    Bitva u Mailberku (12.5. 1082)
    (Jan kvrk, esk djiny, 19.08.2012)
    Jeden z mlo znmch stet ranho stedovku probhl mezi eskm knetem (pozdji krlem) Vratislavem II. a rakouskm markrabtem Leopoldem II. ...

    Jagellonsko-habsbursk ddin smlouvy
    (Marek Zelenka, esk djiny, 06.05.2012)
    esk djiny stedovku znaj bezpoet vznamnch a pamtnch dat, kter psaly djiny, a je ovlivovaly generace souasnk i potomk. Ve vtu tchto dat bychom asi jen tko nalezli datum 22. ervence 1515, a to i pesto, e se tohoto dne ve vdeskm metropitnm chrmu sv. tpna odehrl osudov akt, kter dovril jagellonsko-habsbursk ddin smlouvy, kter tehdy ve Vdni vrcholily. Ani to mohl kdokoli z tehdejch astnk tuit, byly tehdy v letn Vdni pod vlnami Dunaje uzaveny smlouvy, je u za jedenct let pot doly naplnn a vynesly Habsburkm esk a uhersk trn. Jak se zanedlouho ukzalo, byla to udlost pelomov pro cel djiny stedn Evropy a ovlivnila bh djin stedoevropskho regionu a do zvru 1. svtov vlky roku 1918. Pojme se tedy podvat podrobnji na to, co jagellonsko-habsburskm ddinm smlouvm pedchzelo, co bylo jejich hlavnm spoutcm mechanismem a jak dopad mly na esk djiny.

    Moravt markrab
    (Jan kvrk, esk djiny, 19.06.2011)
    Uveden jsou pouze vldci Moravy, kte nebyli zrove eskmi panovnky, nebo v dob, kdy nebyli eskmi panovnky.

    Znik dlnho systmu na Morav
    (Jan kvrk, esk djiny, 13.03.2011)
    Zvr namsto vodu
    Namsto vodu netradin nastolm svoji tezi, kterou se nsledn v tto prci pokusm obhjit. dln systm na Morav 11. a 12. stolet (jako nedln soust rozdlen cel zem mezi Pemyslovce), byl natolik labiln a pro nikoho z vldc, jak na Morav, tak i v echch vyhovujc, e se tento systm mohl kdykoli rozpadnout (nakonec se tak stalo a na pelomu 12. a 13. stolet).

    Lenn holdy slezskch knat eskmu krli ve 13. a 14. stolet
    (Jan kvrk, esk djiny, 20.02.2011)
    Na rozdl od rozdlenho Polska, bylo esk krlovstv ve 13. stolet stabilnm sttnm tvarem, kter se pozvolna stval hegemonem v prostoru stedn Evropy, na vchodnch hranicch e.

    Bitva u Brdku (22. 23. 8. 1040)
    (Jan kvrk, esk djiny, 31.10.2010)
    aktualisovan lnek

    Taen Betislava I. do Polska v roce 1039, kde zskal ostatky sv. Vojtcha pineslo namsto mocenskho poslen eskho knectv jen problmy. Jako prvn se se svmi vhradami ozval pape Benedikt IX. Svat stolec v m mlo uchlcholit poselstvo veden opaty bevnovskho a ostrovskho kltera. Jejich mise probhla spn, za pomoci vmluvnosti a hlavn penz doshli vcelku mrnho trestu, pape rozhodl, e ei maj vykonat pokn. Kne proto zaloil klter ve Star Boleslavi. Tm ale komplikace neskonily, nejen crkev se ctila polskm taenm pokozena.

    Jak pily echy o jadransk ple
    (Jan Galatk, esk djiny, 19.01.2009)
    Stalo se tak ped 730 lety, v roce 1278, v Bitv na Moravskm poli. echy byly tehdy, za vldy krle Pemysla Otakara II., skuten velmoc.

    Olomout biskupov a arcibiskupov
    (Greywolf, esk djiny, 16.11.2008)
    Od zaloen biskupstv a po souasnost modoza модоза

    Zlat bula sicilsk - listina z nejvzcnjch
    (Rakpav, esk djiny, 01.06.2008)
    vod

    O Zlat bule sicilsk (dle ZBS) slyel snad kad kolk. Pilnj ci si na rozdl ode mne zapamatovali letopoet 1212 a jmno krle Pemysla Otakara I.. plhouni pak to, e tato listina definitivn potvrdila ddinost eskho krlovskho titulu. Hltouni historick literatury navc znali vude opakovan frze o tom, jak pila bula k pdomku sicilsk, a e tm csa Fridrich II. taufsk odmnil vrnho eskho spojence, kter jej prosadil na trn pes odpor vzdorcsae - welfovce Oty IV. Brunvickho. ZBS pak dajn nsledn stabilizovala esk krlovstv. A to, prosm pkn - jak nm k i stedokolsk djepis z roku 2001 - za pispn bulou stvrzenho pravidla primogenitury. Dokonce jet dnes se mnohde opisuje, e ZBS dala eskmu krli kurfitsk hlas a funkci skho arcinka. Jet star knihy - k pekvapen mnohch tvrd, e se k aktu udlen tohoto privilegia sjela do Basileje pomalu cel tehdej Evropa etc., etc.

    Prat biskupov a arcibiskupov
    (Tekla, esk djiny, 07.05.2007)
    Od zaloen biskupstv po souasnost... чико

    et panovnci
    (Jan kvrk, esk djiny, 21.04.2007)
    Seznam vldc (knat a krl) na naem zem do roku 1918.

    Jan Nepomuck - ivot a smrt
    (Ji Motyka, esk djiny, 03.12.2006)
    V souasn dob ji existuje vce vrohodnch informac o tto postav, kter se stala obt antagonistickch vztah mezi krlem eskm, Vclavem IV. a arcibiskupem Janem z Jentejna. Jedinm jeho provinnm bylo, e jako oddan ednk obtav plnil pkazy svho nadzenho.

    Lta krize eskho sttu 1092-1125(6), 2. dl
    (Jan kvrk, esk djiny, 11.11.2006)
    Bda ti, esk zem - je nejsi tak obzvlt ir-
    ponvad mnohm pnm jsi poddna, spolen vechnm,
    kdo jsou muskho rodu a veskrze z panskho kmene
    zplozeni, dvacet u jest, tch pank, tm- li sprvn
    Kosmova kronika esk

    Konstantin a Metodj na Morav (863885)
    (Tekla, esk djiny, 05.07.2006)
    Zpas soluskch vrozvst o prosazen slovanskho liturgickho jazyka, Metodjv boj s bavorskou crkv a intriky agenta Wichinga.

    Lta krize eskho sttu 1092-1125(6), 1. dl
    (Jan kvrk, esk djiny, 03.07.2006)
    Bylo by poetil dlit obdob I. krize seniortu podle jednotlivch knat a kntek. Jednak kroniki a letopisci nezachytili tolik zprv k nkterm vldcm, hlavn toto obdob (od smrti krle Vratislava do smrti Oty II. ernho v bitv u Chlumce) by se mlo brt kompaktn. Dky dlce textu, mus bt rozdlen do nkolika lnk. Dltkem bude zken smrti niitele seniortu - knete Betislava, epilog krize bude zahrnut v lnku o vld nejmladho syna Vratislava, Sobslava I.

    Husit v Basileji
    (Ji Motyka, esk djiny, 09.05.2006)
    14. srpna 1431 byly u Domalic na hlavu poraeny intervenn sbory 4. kov vpravy vyhlen proti nepoddajn kacsk zemi. Papesk kurie dospla se skpnm zub a se sebezapenm k zvru, e s husity bude nutn zahjit jednn. Inicitor tto posledn krucity kardinl Cesarini proto svolal s podporou mskho krle Zikmunda do Basileje koncil, kde mlo dojt konen k njakmu narovnn s husity. Jednm z bod rokovn na koncilu bylo i projednn husitskho programu, kter zasteovaly tyi prask artikuly.

    Tragdie rodu Vilmovc
    (Tekla, esk djiny, 03.05.2006)
    aneb Svatoplukova krut msta. Pbh z let 871 894.
    Na obrzku dajn podoba Svatopluka.



    Svatoplukova dvojnsobn zrada 2. st Karloman obelstn
    (Tekla, esk djiny, 14.04.2006)
    Druh st pbhu o lstivm krli Svatoplukovi.

    Svatoplukova dvojnsobn zrada - 1. st konec Rostislavv
    (Tekla, esk djiny, 06.04.2006)
    Prvn st pbhu o nejvtm panovnkovi Velk Moravy, jen proslul svou proradnost a krutost, ale i chytrost a vlenm umnm.

    Bitva ech proti Frankm v roce 849
    (Tekla, esk djiny, 27.03.2006)
    aneb nahldnut do djin ran stedovkch ech

    Vlda Vratislava II. (2. dl) 1073-1092
    (Jan kvrk, esk djiny, 28.01.2006)
    Spoluprac s krlem a pozdjm csaem Slcem Jindichem IV. se Vratislavovi podailo zskat krlovsk titul. Zavril tak desetilet boj v Nmecku.

    Vlda Vratislava II. (1. dl) 1061-1073
    (Jan kvrk, esk djiny, 18.01.2006)
    Kne Vratislav dokzal dospt cle, kter stanovil ji jeho otec Betislav a trochu se mu piblil zesnul bratr Spytihnv II. Toti zisku krlovsk koruny.

    Vlda Spytihnva II. (1055 - 1061)
    (Jan kvrk, esk djiny, 31.12.2005)
    Druhou polovinu 11. stolet souastnci povaovali za ru knete Spytihnva, nepochybn schopnho syna Betislava.

    Vlda Betislava I. (2. dl) 1041 - 1055
    (Jan kvrk, esk djiny, 18.12.2005)
    Toto obdob vldy knete Betislava se nevyznauje vbojnou politikou na vlastn pst, ale pod taktovkou msk e. Pes fatln nespch v roce 1041, se dokzaly udret pedchoz zisky z taen do Polska.

    Vlda Betislava I. (1. dl) 1035 - 1041
    (Jan kvrk, esk djiny, 11.12.2005)
    Vlda eskho Achilla, znamenala boje i spojenectv s , hlavn vvoj smoval od rozvrcen zem a k politicky silnmu sttu Vratislava II.

    Vyvradn Slavnkovc (28. 9. 995)
    (Jan kvrk, esk djiny, 29.08.2005)
    V tomto lnku se vrtm k udlosti eskch djin. Vyvradn rodu Slavnkovc byl jeden z nejvtch a nejstarch masakr eskch djin. Pro se tak stalo? Vm, e Slavnkovci vlastnili rozshl zem v echch, razili vlastn mince a byli velc konkurenti vldnoucch Pemyslovc. Byl toto jedin dvod k zabit celho rodu vetn en, dt i starc? Jist ne. Dvod bylo hned nkolik.

    Zastaral lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  erven  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha