Krytof zTna diplomat a vlenk jagellonskho vku

Autor: Jan Boukal <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 01. 01. 2017

Ryti zTna u Sokolova (dnes soust obce Lomnice) se vpsemnch pramenech objevili ji ve druh polovin 14. stolet. Sdlili na tneck tvrzi a vjejich vlastnictv bylo rovn pt dvor vRychnov a jeden dvr ve Svatav. Dle dochovanch svdectv bylo len tohoto rodu velk mnostv, ale sjedinou vjimkou po nich krom jejich jmen vlennch knihch i ve svdench adch listin nic jinho nezstalo a tm pdem o nich mnoho nevme. Ve mnnou vjimkou byl Krytof zTna, vznamn diplomat, tlumonk a vlen kondotir, jeho dostaten mra sebevdom a gramotnosti zapinily, e po sob zanechal poutavou autobiografii, popisujc jeho pohnut ivotn osudy.

Ryt Krytof zTna se narodil kolem roku 1453, tedy vdob, kdy na esk trn nastoupil mlad Habsburk Ladislav Pohrobek. st a pst se nauil pravdpodobn ji vdtskm vku a nememe tud vylouit, e byl snad pvodn uren crkevn drze. Na druhou stranu byla gramotnost vadch ni lechty v pozdnm stedovku ji pomrn bn, jak dokazuj napklad texty panoe Jaroslava i Vclava aka zBkova. V osmncti letech byl svm otcem Hildebrantem z Tna vysln zrodn tvrze do svta sjednm zlatm na cestu. Zda lo o cestu na zkuenou nebo byl vyhnn zstv otzkou. Nejprve vyrazil peky do ezna a odtud se poslze plavil po Dunaji a do Vdn, kde potkal svho vlivnho strce Michala zTna, kter mu nejprve dopomohl kzskn sluby v kraskmGurfeldu (dnes Krko, Slovinsko) a pot u hrabt Schwamberga ve trskm Friedau (dnes Ormo, Slovinsko). Krasko i trsko byly tehdy ohroovny njezdy Turk, snimi se zde ryt Krytof nkolikrt stetnul. Roku 1477 se dostal ble neznmm zpsobem do slueb mskho csae Fridricha III. Habsburskho, vlcho tehdy suherskm krlem Matyem Korvnem. Pvodn byl Krytof pouhm adovm vojkem pod velenm znmho eskho hejtmana Vclava Vlka zenova, ale asem se vrazn zviditelnil a zhy se sm stal hejtmanem a sprvcem csaskch hrad v Istrii. Csa Fridrich III. jej poslze povil na kraskho mstodrcho a Krytofovm sdlem se tak na as stal hrad vdnen slovinsk metropoli Lublani. Coby mstodrcho povoval csa Krytofa mnohmi diplomatickmi misemi, a ten se vrmci jejich plnn pohyboval mimo jin i vitalskch mstechBologni, Ferrae, Urbinu, Miln aMantov.

Konflikt mezi csaem a Matyem Korvnem vak nadle trval a znan problm pedstavovalo i to, e na zem Kraska sdlili Korvnovi pznivci, sjejich pomoc se zde krl Maty snail prosadit svou moc. Nejvraznjm podporovatelem Matye Korvna vtto zemi byl loupeiv ryt Erasmus Lueger (slovinsky Erazem Jamski). Jeho hrad Lueg (dnes Predjamsk hrad) roku 1484 oblehlo velk vojsko pod velenm csaovch vojevdc, mezi nimi byl i Krytof z Tna. Ten ml mt ped hradem ,,ti velk puky,, tedy patrn bombardy. Erasmus byl nakonec bhem oblhn zasaen dlovou koul a skonal. Krytof pot vNorimberku od csae obdrel za sv vrn sluby etz vhodnot 200 zlatch a nejpozdji po csaov smrti roku 1493 se vrtil dom. Po svm nvratu do ech neml nrok na tnskou tvrz a tak se ivil slubou rznm pnm jako vlen kondotir a tlumonk. Jeho slueb vyuval i esk krl Vladislav Jagellonsk, kter jej povil sezvnm host na jeho svatbu sAnnou zFoix vBudn. Mn slavnou slubou byla Krytofova ast vtzv. landshutsk vlce, kdy Krytof jako kondotir naverboval vechch vojky pro falckrabte Ruprechta, ale tito oldni zech, jak je nazv nmeck historiografie, byli zsti zmasakrovni a zsti zajati vbitv u Schnbergu roku 1504. Teprve v roce 1506 se Krytof trvale usadil, a to na hrad Star Hrozatov na Chebsku, kter zakoupil od chebskch m욝an brat Frankengrner. Chebsko bylo na potku 16. stolet ohroovno zemskm kdcem Jim Cedvicem, kter pepadal chebsk m욝any, sv lechtick sousedy i jejich poddan. Zoufal Cheban podali Krytofa zTna coby zkuenho diplomata o zprostedkovn mru mezi nimi a Cedvicem. Kjeho uzaven sice dolo, ale Ji Cedvic jej zhy opt poruil. Kdy se na podzim roku 1508 Krytof chystal na cestu do Chebu, byl nedaleko svho hradu pepaden Cedvicovm spojencem Enderlem zBachu a odvleen do vzen na hrad Kps blzko Kronachu. Jedn noci jeho dozorce patn zavel dvee cely, Krytof proklouzl ven a nkolikrt jej bodnul meem, kter mu sebral. Umrajc dozorce jet stihnul vyvolat poplach a tak Krytofovi nezbvalo ne vyskoit zokna do pkopu. Byl prosinec a n ryt utkal noc neznmo kam, odn jen vkoili a pletenou apku. Nakonec jeho tk dopadl dobe, nebo narazil na sluebnky braniborskho markrab Fridricha a bamberskho biskupa Jiho, kterm dve slouil. Ti jej vypravili na cestu dom a poskytli mu penze a ozbrojen doprovod. Na podzim nsledujcho roku byl Cedvicv hrad Lib obleen a dobyt, ale Cedvicovi a Enderlemu zBachu se podailo uprchnout. Krytof zTna se tehdy ji zaobral jinmi zleitostmi, nebo se astnil jednn vPraze, jejich clem bylo obnoven lennho svazku 16 hornofalckch mst a hrad kzemm Koruny esk. Pestoe byly tyto udlosti ve vsledku spe pouhou formalitou, jejich popis zpera Krytofa zTna pedstavuje nhled do honosnho prosted praskho dvora krle Vladislava Jagellonskho, kter bv co se mry reprezentativnosti a nutno podotknout, e neprvem znan podceovn. Pro samotnho Krytofa bylo bezpochyby nejvtm zitkem to, e jej tehdy samotn krl Vladislav pasoval na ryte. Tm byl sice ji dve, ale pouze ve smyslu pslunka rytskho stavu. Pot se vrtil dom a vnoval se hospodaen na svm panstv, nebo se ji patrn ctil bt znan unaven a str. Roku 1516 sepsal vsamm zvru svho ivota text na pomez urbe a hospodsk instrukce svho panstv, kter zhruba vpolovin voln pechz vpamti. Sepsal je nikoliv pro slvu, ale pro sv dti, aby vdly, e svho majetku nenabyl zlovoln, stlenm a loupenm, nbr poctivou slubou. V eskm prosted je Krytofv text jednou z mla stedovkch lechtickch autobiografi, co jej in naprosto uniktnm pramenem. Krytof z Tna zemel pravdpodobn nkdy mezi lety 1516-1517 a Hrozatov po nm dreli jeho synov Krytof II. a Linhart, vnuk Ruprecht a pravnuci Ludvk Bartolomj a Jan Bernard, kte byli znan zadluen, vdsledku eho museli panstv prodat. Tmito bratry hrozatovsk vtev ryt zTna vymela. Jejich tnet pbuzn dovali vTn a vLomnici jet vpolovin 17. stolet. Do dnench dob po nich ve zdi kostela v Lomnici zstalo nkolik renesannch nhrobk.

Zkladn literatura:

ANDERLE Jan - KNOLL Vilm, Djiny a stavebn vvoj hradu, zmku a zmeckho kostela ve Starm Hrozatov (Kinsbergu), in Przkumy pamtek XVII. . 1., Praha 2009, s. 17-44.
BACHMANN Adolf, Thein Christoph von, in Allgemeine Deutsche Biographie 37, 1894, s. 673-64, k dispozici na strnkch http://de.wikisource.org.
von BEZOLD Friedrich, Aus Mittelalter und Renaissance, Berlin 1918.
BLHOV Marie, Obnoven lennho svazku estncti mst a hrad v Horn Falci k esk korun na podzim roku 1509. Osobn vzpomnky diplomata a tlumonka, in: J. Mikulec J. M. Polvka (ed.), Per saecula ad tempora nostra. Sbornk prac k edestm narozeninm prof. Jaroslava Pnka. sv. I., Praha 2007, s. 133-136.
BLHOV Marie, Christoph of Tn, in: R. G. DUNPHY (ed.), Encyclopedia of the Medieval Chronicle, Brill Leiden - Boston 2010, s. 274.
BOUKAL Jan, Renesann nhrobnk Jiho z Tna ve zdi kostela sv. Jilj v Lomnici, in: Sokolovsko 5, 2014, . 2., s. 35-39.
BOUKAL Jan, Ryt Krytof zTna. Diplomat a vlenk pozdnho stedovku. Nepublikovan rukopis bakalsk prce obhjen FF UK.
BOUKAL Jan, Ryt Krytof z Tna - ivot vlenka a diplomata na sklonku stedovku, in: Sokolovsko 4, 2013, . 3, s. 15-17.
BOUKAL Jan, Sdlo ryte Krytofa z Tna. Hrad Star Hrozatov na potku 16. stolet, in: Hlska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedlka XXVI, . 4., 2015, 49-51.
KALOUS Antonn, Maty Korvn (1443-1490): Uhersk a esk krl, esk Budjovice 2009
KNOLL Vilm LOVEC Ji, Historie hradu a zmku Liebenstein v Lib, in: Castellologica bohemica 12, Praha 2010, S. 255-291.
KRIEGER Karl Friedrich, Habsburkov ve stedovku: Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493), Praha 2003.
KRONES Franz von, Lueger Erasmus, in:Allgemeine deutsche Biographie 19, Leipzig 1884, s. 617, k dispozici na strnkch http://de.wikisource.org/ (15. 4. 2013).
JNSK Ji, Kronika esko-bavorsk hranice V. (1479-1506), Domalice 2005.
JNSK Ji, Z dob krl dvojho lidu a loupench ryt, Praha 1993, s. 37-51.
JIREEK Hermenegild, Vlenci et XV. stolet. Vojevdci krle Jiho ve vlce s Matyem, in: Pamtky. asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk, vydvan od Archeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk V., Praha 1863, s. 70-73.
KUB Frantiek, Chebsk mstsk stt, esk Budjovice 2006.
MACEK Josef, Jagellonsk vk v eskch zemch (1471-1526) I. IV., Praha 1992- 1999.
MACEK Josef, Ti eny krle Vladislava, Praha 1991.
MISCH Georg, Begriff und Ursprung der Autobiographie, in: Gnter Nigll (ed.), Autobiographie: zur Form und Geschichte einer literarischen Gattung, Darmstadt 1989, s. 33-54.
PROKOP Vladimr star, I tudy krely djiny: z historie zaniklch a tbou uhl vn zasaench mst Sokolovskho revru, Sokolov 2001.
PROKOP Vladimr mlad - SMOLA Luk, Biografick lexikon sokolovskho okresu, Sokolov 2009.
REIN Adolf, ber die Entwicklung der Selbstbiographie im ausgehenden deutschen Mittelalter, in: Archiv fr Kulturgeschischte 14, Leipzig-Berlin 1919, s. 193-213.
SIEGL Karl, Die Fehde Egers mit Ritter Jorg von Zedwitz auf Liebenstein, in: Mitteilungen des Vereins fr Geschichte der Deutschen in Bhmen 55, Prag 1917, s. 1-98.
TRESP Uwe, Sldner aus Bhmen. Im Dienst deutscher Frsten. Kriegsgeschft und Heeresorganisation im 15. Jahrhundert, Schningh, Paderborn u.a. 2004.
LOVEC Ji, Tvrzit v obci Tn, okres Sokolov, in: Muzejn a vlastivdn prce/ asopis spolenosti ptel staroitnost 31, . 3, Praha 1993, s. 129-139.
LOVEC Ji, Hrady, zmky a tvrze na Chebsku, Cheb 1998.
VLASK Vladimr VLASKOV Eva, Obec Lomnice, Krlovsk Po/Lomnice 2007.
WOLF Adam (ed.) Die Selbstbiographie Christophs von Thein. 1453-1516, in: Archiv fr sterreichische Geschichte 53, Wien 1875, s. 105-123.
WOLF Joseph, Eine Selbstbiographie aus dem Anfange des 16. Jahrhunderts, in: Mittheilungen des Vereins fr Geschichte der Deutschen in Bhmen II- 2, Prag 1863, s. 67-73.