Zhada jmna svatho Prokopa aneb cesty vchodnho kesanstv do ech II.

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: Duchovn ivot stedovku, Vydno dne: 29. 12. 2015

II. POLEMIKA PROTI PROKOPOVU VCHODNMU PVODU

Prokopv potenciln vchodn pvod vychz ze dvou zdroj. Jednm je evidentn eck jmno, co me ukazovat na byzantsk kulturn okruh. Druhm je staroslovnsk kultura na Szav, piem tuto kulturu ustanovili z poven byzantskho csae Konstantin s Metodjem. To m ukazovat na spojen Szavy s vchodnm mniskm dem basilin.

eck jmno v echch

eck jmno v echch ranho stedovku bylo zjevem nezvyklm, ale ne nemonm. Jedno takov ml kronik Kosmas a souasn s nm prask biskup Kosmas (ten, kter ml konflikt se szavskm opatem Boetchem). Jmno Kosmas mohlo njakm zpsobem zdomcnt, protoe svat Vclav byl zabit ve dvech kostela zasvcenho Kosmovi a Daminovi po oslav svtku tchto svatch, co bylo dky legendm v crkevnch kruzch znm.

Prokopovo jmno ale pro dvj dobu doloen nen. Opat zakladatel s eckm jmnem v tchto podmnkch pr me pochzet pouze pmo z prosted byzantsk kultury nedoten latinskm vlivem... To je ale peci ohromn a snadno vyvratiteln omyl. Prvn opat nejstarho muskho kltera v echch na Bevnov nesl jmno Anastasius, to je ecky Vzken. Jmno mohl mt po svatm Anastasiovi, pbuznm Basila Velikho. Bevnovsk Anastasius pitom piel z ma spolu se svatm Vojtchem (viz kapitola III.). Dnes ho pipomn prvn polistopadov bevnovsk (arci-)opat Anastz Opasek. V echch jmno nezdomcnlo, vyskytuje se ale v ensk form Anastzie.

Prokop - Vt Jimram


Nkter protikatolick teze dokonce tvrd, e Prokop: "Obdlval kousek pdy, kter mu poskytovala chlb a jin pokrmy, jedl tak lesn plodiny. Tento zpsob ivota si zvolil, aby inil pokn za to, e se esk knata vtinou odcizovala cyrilometodjskmu ddictv a piklnla se k latinsk crkvi, kter byla naemu nrodu ciz a byla reprezentovna cizmi knmi." Tat strnka webu Ortodoxie o Prokopovi pirozen tvrd, e "o jeho orientaci na vchodn kesanstv svd i jeho eck jmno Prokop". 1)

Kdy ekneme "a", eknme i "b". Prokopa nahradili v opatskm ad jeho synovec Vt a syn Jimram. To rozhodn nejsou jmna vchodn. Svat Vt byl patron sask a Jimram bavorsk a oba symbolizuj spojen ech s latinskou kulturou. Prokop ml podle jmna patit na vchod, jeho potomci a nstupci maj podle jmna nhle patit na zpad? Prokop by ml init pokn za to, e esk knata pijala latinskou kulturu, a svm pbuznm by toleroval zpadn jmna? I kdyby to byla jmna kestn dan jet ped jeho pklonem k Vchodu, pro pak jeho nstupci nepijali jmna dov vchodn?

Svat Vt


Svat Vt je pvodem antick svtec. Jeho ostatky se dostaly do fransk e a odtud do saskho kltera Corvey, zaloenho Karlem Velikm pi christianizaci Saska. Rm svatho Vta zejm pinesl sask vvoda Jindich Ptnk pi taen proti Vclavovi a jmno svatho Vta od t doby nese hlavn kostel na praskm Hrad. Nejprve to byla rotunda vystavn svatm Vclavem, pot bazilika vystavn Spytihnvem II. a nakonec dodnes stojc gotick katedrla zaloen Lucemburky.

***


Na vi svatovtsk katedrly je gotick mozaika s Poslednm soudem a eskmi zemskmi patrony, jak je ustanovil Karel IV. Jsou tu svat Vclav, Vojtch, Ludmila a Prokop, z neeskch Vt a Zikmund. V souso svatho Vclava na Vclavskm nmst oba neet svtci chyb, ostatn svtce doplnila blahoslaven (od r. 1989 svat) Aneka esk. Pes ctu Pemyslovc i Lucemburk svatovtsk kult v esk spolenosti nezdomcnl. 2)

Svat Jimram


Eminentn crkevn vliv na esk zem vyvjelo biskupstv v bavorskm ezn. To platilo u za dob Velk Moravy (zatmco na jej centrum mlo vliv biskupstv v Pasov). R. 845 probhla zhadn akce, kdy se 14 eskch knat rozhodlo pro kest a pijelo si pro nj prv do ezna.

ezensk biskup bval do r. 974 zrove i opatem tamnho kltera sv. Jimrama, patrona Bavor. echy tak do vzniku samostatnho praskho biskupstv (r. 973) spadaly pod ezenskou dieczi a ezensk klter zrove vyslal do ech sv mnichy jako misione nebo duchovn na pemyslovsk dvr.

Z ezna tak pochzel knz Pavel, blzk svat Ludmily, kter byl ptomen i jej smrti na Tetn. Jin ezensk mnich zejm sepsal svatovclavskou legendu Crescente. ezensk klter po po r. 974 prodlal reformu, jej soust bylo i to, e mnii sami lisovali vno a pekli hostie pro me. Tot pak autor Crescente pipisuje Vclavovi, kterho nech za noc utkat na vinice a pole, aby tam zpracovval vno a obil pro vkon bohosluby.



Pamtn deska o ktu roku 845 umstn v ezn
Zdroj: E-stedovk

I podle I. staroslovnsk legendy ml svat Vclav k Jimramovi hodn blzko: "I nadeel den svatho Jimrama, jemu byl svat Vclav zaslben." (znn Vostokovovy redakce legendy)

Kulturn vliv Bavorska a penesen i svatho Jimrama byl bohat a z hlediska christianizace ech vznamn. Szavsk opat tho jmna to asi nehodlal negovat.

Prokop benediktin

Legenda


Podle teze o Prokopov eckm pvodu mla stt szavsk komunita na zkladech basilinskho mnistv. V pramenech jsou ale k nalezen odkazy pouze na benediktinskou eholi. Vita Minor ve tvrt kapitole prav o Prokopovi a szavsk komunit: "Ponvad se v jednomysln lsce duchovn shodovali, ustanovil jim mnisk pravidla a posvtnou slubu bo podle vzoru dobrotivho otce Benedikta."

Jak rozebral u Klement Method, sama prokopsk legenda vychz z legendy benediktsk. Svat Prokop i Benedikt opustili bydlit a odebrali se do jeskyn. Tam naraz na msto, kde sdlili dmoni (na Monte Cassinu kvli bval Apollnov svatyni, na Szav bydlelo v jeskyni na "tisce bl"). Oba tam vystavli kostel zasvcen sv. Janu Ktiteli. Odvk neptel lid si pak stoval, jak je mu od svtc inno nsil.

Oba svtci mli dva uednky, Benedikt Maura a Placida, Prokop Vta a Jimrama. Prokop zachrnil z rozbouen vody mlyne, Maurus zase na pokyn Benedikta zachrnil z vody Placida. Benedikt zachrnil mnicha zavalenho zd, podobn uvd gotick Vita Maior, e Prokop zachrnil zpod zdi mnicha Fabina. Oba svtci pedpovdli vlastn smrt i zpustoen kltera.

Vita minor uvd i datum Prokopova mrt na 25. bezna. Klement to dopluje tm, e datum pipad do kadoronho oktvu svtku sv. Benedikta (21. - 28. bezna). Datum tedy mohlo bt zvoleno elov, mohl to bt osud nebo nhoda, kadopdn szavt mnii mohli slavit svtky Prokopa i Benedikta v tent as.

Spisy


Mezi szavskmi peklady zachovanmi na Rusi zmime nkter. Zachovala se staroslovnsk legenda o svatm Benediktovi a svatm Vtovi. V Modlitb ke svat Trojici je vzvna ada svtc - opt Benedikt, Vt i Jimram, Cyril a Metodj, patron jejich misie Demetrios Solusk a dal. Svat Benedikt je tu ke spaten dvakrt (jednou pmo ve sv legend), Vt takt, Jimram jednou.

Szavsk olte


Opat Boetch umstil r. 1095 mnostv ostatk do szavskch olt. Skladba ostatk byla rozmanit. Na Rus odkazuj ostatky Gleba a "jeho druha", a to byl Boris nebo nkdo jin; ze svtc uctvanch na vchod i zpad Evropy svat Mikul, Fortunt atd.; ze zpadnch svtc tu byli uloeni ti se vztahem ke slovanskmu svtu nebo k Panonii, kde teba provdli misie - svat Martin, Oldich a dal. Svat Kliment byl patronem Cyrila a Metodje (viz kapitola I.). Nechybli svat Benedikt a Jeronm, dajn pekladatel bible do staroslovntiny. Skladba ostatk pes svou rozmanitost evidentn nebyla nhodn.

Szava synkretick


Potenciln basilinstv na Szav vychz pouze jako dsledek teze o pmm vlivu eckho kesanstv na Prokopa i komunitu. Naproti tomu pro benediktinsk zklad kltera hovo ada jmenovanch dkaz. Pm dkazy legendy Vita minor se samozejm daj napadnout tm, e legenda mohla bt napsna po vyhnn staroslovnskch mnich a je poplatn nov dob.

Pi v patrnosti ohledn torzovitosti i tendennosti pramen se d vyvodit obrzek benediktinsk komunity, kter pevzala staroslovnskou kulturu. Benediktini umli bt pomrn otevenm dem. Jak jsme vidli u chorvatskch klter, benediktini pijali staroslovnsk glagole a umonili jim fungovat.

Velkorysost benediktin zejm vychzela z toho, e byli jedinm velkm dem sv doby. Jako tac zahrnovali mnoho kulturnch smr, asketickch, vdeckch, filosofickch... Mezi jejich zastnci probhaly i spory (nap. jestli se m benediktin vbec zabvat vzdlnm), co vyeil rozmach novch d, specializovanch na svj hlavn zjem. Ale rozmanitost v rmci benediktinskho du umoovala absorbovat rzn kulturn vlivy, vetn staroslovnsk kultury.

III. SVAT VOJTCH A PCHOD ECKHO KESANSTV Z ITLIE


Svat Vojtch pi svm prvnm exilu naerpal v Itlii nco z eckho kesanstv. Po svm nvratu stl r. 993 u zaloen bevnovskho kltera, v jeho ele stanul opat s eckm jmnem Anastasius. Odkud pochzela eck kultura v Itlii a jak se projevovala?

Ravenna


Pd Zpadomsk e otevel sever Itlie mnoha zjemcm. Vojevdce Odoaker, kter svrhnul poslednho mskho csae, se brnil ostrogtsk invazi v Ravenn. R. 493 rukou Gt zahynul a Ravenna se stala hlavnm mstem ostrogtsk e; stoj tu i nejvt gtsk monument, bazilika krle Theodoricha.

Byzantsk csa Justinin si vytkl za kol obnovit celostn mskou i a vedl vleklou vlku s Ostrogty. Byzanc dobyla Ravennu r. 540 a postupn i celou Itlii vetn ma. eck kulturn vliv tu zstal i po ztrt vlivu politickho. V Ravenn byl ustanoven byzantsk vldce zvan exarcha (a instituce exarcht). V Ravenn sdlil arcibiskup a ad byl od r. 666 autokefln, tzn. msto si samo stanovovalo novho arcibiskupa.

Byzantsk vlda v cel Itlii trvala velmi krtce, r. 568 pithli do severn Itlie Langobardi (jmenuje se po nich Lombardie). Proti byzantsk vld se brnil i msk pape. Exarcha se dokonce pokusi o atentt na papee ehoe II., kter se pak obrtil o pomoc k Langobardm. Langobardsk krl Aistulf dobyl Ravennu r. 751 a ravensk exarcht navdy skonil.

Langobardi ale zaali tlait i na m a pape se obrtil s prosbou o pomoc tentokrt na Franky. Karel Velik vyvrtil langobardsk krlovstv a msto zaloil Italsk krlovstv. Itlii si pak nrokovali vldci svat e msk jako jednu z skch zem.

eck kultura Ravenny


Byzantinci pinesli do Ravenny kulty vchodnch svtc. Patrony msta byla svat Vital a Apolin, ctni byli svat Ji a svat Demetrios Solusk.

V Ravenn a okol vznikaly eck kltery. Klter Panny Marie ad Blachernes stl na poest svtice, kter mla zachrnit r. 626 Konstantinopol ped Avary. Nejvt klter vznikl r. 748 pi bazilice sv. Apoline. Toto kltern hnut petrvalo i pd exarchtu. Klter sv. Apoline navtvil r. 1001 Ota III. a prohlsil jej skm. Jindich III. r. 1045 penesl k Apolini majetek ostatnch eckch klter.

eck poustevnick hnut se hls k odkazu poustevnk typu sv. Antonna, kte ili na pouti nebo na sloupech v dokonalm odlouen od lid. Z etiny pochz i poustevnick etymologie - mnich (latinsky monachus) pochz z eckho monachos, co je samot. eck oznaen poustevnka - eremita - je odvozeno z ermia, co je pou. esk slovo "poustevnk" tak pochz od slova "pust", "pou", akoli v echch typick pout v zkm slova smyslu nen a nahrazuje ji les. V irm slova smyslu je pou "pust", neobydlen msto.

eck kltern hnut se vyznaovalo silnou tendenc k samot a askezi. Jak pe slovensk historik Michal Slivka, racionln Zpad m tendenci hledat povznesen, zatmco Vchod zase ponoen do sebe. 3)

Filosof Jan Sokol pisvduje, e askeze je eck prvek vychzejc ze stoicismu (vznamn eck filosofick smr), zatmco teba v idovstv chyb. 4)

Askeze a samota, veden vnitnho boje - tento tvrd, sebedisciplinovan pstup tvoi hlavn vklad eckho kesanstv Itlii a potamo celmu Zpadu. 5)

Otoni a ecko-msk kultura


Zjem sk dynastie Oton o Itlii se tkal i Ravenny. Ota I. si tu po sv korunovaci na csae nechal postavit palc a probhlo tu nkolik synod. R. 968 zde padlo rozhodnut zdit misijn arcibiskupstv v Magdeburku (zde se uil sv. Vojtch, viz ne).

Ota I. pro zven prestie svho csaskho titulu vyjednal pro svho syna Otu II. za manelku Theofano, lenku byzantsk dynastie. Syn Oty II. a Theofano, Ota III., zddil po matce i nklonnost k eck kultue. Kmotrem i vychovatelem Oty III. byl ek Jan Filagathos, pozdji csask kancl a arcibiskup. Filagathos vyjednal pro Otu zsnuby s ofi, dcerou byzantskho csae Konstantina VIII. Ke konci kariry se ale pli zapletl do politiky, kdy se s podporou byzantskho vyslance nechal zvolit za vzdoropapee jako Jan XVI. (997-998).

To u se Ota III. orientoval na jinho osoby. Otv uitel, Francouz Gerbert z Aurillacu, se stal r. 998 arcibiskupem v Ravenn, r. 999 papeem (jako Silvestr II.) a sdlo papee penesl rovn do Ravenny. V Ravenn se i v tto dob iv protnalo zpadn a vchodn kesanstv. V nejvznamjm kltee sv. Apoline (je r. 1001 prohlsil Ota skm) psobil po r. 970 mnich Maiolus, pot opat v reformnm burgundskm klteru v Cluny. Gerbert prosadil jako opata u Apoline sv. Romualda, pot zakladatele psnho du kamaldolin (viz ne).

Svat Vojtch


Do tto atmosfry vstoupil svat Vojtch a byl j oarovn. Mlad Vojtch nastoupil na kolu u arcibiskupstv v Magdeburku, zaloenm r. 968 na synod ve Veron. Po nvratu do ech byl r. 982 dosazen do adu praskho biskupa a pro investituru el r. 983 do Verony. Tady poznal antickou starokesanskou civilizaci i zpadn reformn hnut nebo siln postaven svch koleg biskup v zpadn Evrop.

V echch byl naopak konfrontovn se syrovou spolenost, kesanskou sp podle nzvu. Zpasil jako kdysi Metodj na Morav s mnohoenstvm druink, dle obecn s nedostatenou kesanskou morlkou a vrcholem byl prodej kesanskch otrok. Vojtch sloil ad a odeel do svho prvnho exilu do Itlie (asi r. 988 nebo 989).

V Itlii se setkal s matkou Oty III. Theofano, kter mu darovala sumu penz na pou do Jeruzalma (Vojtch je radji rozdal chudm). Jet silnj pro nj bylo setkn se svatm Nilem, do jeho kltera chtl vstoupit.

Svat Nilus byl ek z jihoitalsk Kalbrie. Podobn jako Prokop opustil v dosplm vu rodinu a odeel do stran. R. 981 odeel ped arabskmi vpdy do bezpe nejstarho benediktinskho kltera v Monte Cassinu. Jako znal latiny i etiny skldal duchovn psn v obou jazycch a v Monte Cassinu vedl ecky byzantskou liturgii. Benediktini pak Nila poslali obnovit oputn klter ve Valleluciu, kde ho r. 989 prv navtvil Vojtch. Na konci ivota jet Nilus na zklad vidn zaloil klter v Grottaferrat u ma, stedisko basilinskho mnistv v Itlii.

Nilus odmtl Vojtchovu dost o vstup do kltera a doporuil mu klter sv. Alexia a Bonifcia na mskm Aventinu. Tady u se Vojtch uchytil. Klter sv. Alexia zaloil pape Benedikt VII. r. 977. Jako opata povolal Sergia z Damaku (977 - 981), tedy ze starokesanskho zem v Srii; to ani nestlo pod patriarchou v Konstantinopoli, ale pod patriarchou v Antiochii. K eck sti kltera byla pilenna benediktinsk komunita v ele s opatem Leonem (981-997), kter se po smrti Sergia ujal veden celho dvojklte. Leon r. 990 pijal Vojtcha za mnicha tto smen komunity.

Vojtch byl vak ze svho milovanho kltera vytren, aby se vrtil ke svm biskupskm povinnostem v Praze. Asi jako stupek nebo podmnku si z Aventina od Alexeje pivedl dvanct mnich, kte poloili r. 993 zklad benediktinskmu klteru na Bevnov. Protoe aventinsk klter byl smen ecko-msk, nemus pekvapovat, e prvn bevnovsk opat nesl eck jmno Anastasius.

Mnii mimo jmna opata pravdpodobn pineli i prvky eck kultury. Ta nejlpe vynikne v udlostech tsn po Vojtchov muednick smrti, kter zptn dala eckm mnichm impuls. Tato eck spiritualita se svm misionstvm dotkla stedn Evropy, nejenom ech, a nazna nkter okolnosti zaloen Szavy.

Pereo a mise Pti brat v Polsku


Gerbert z Aurilllacu jet jako ravensk arcibiskup povil vedenm kltera sv. Apoline svatho Romualda (998 - 999). Ten tu pedtm il jako mnich, resp. poustevnk za jeho zdmi. Spokojen tu nebyl a odeel do poustevny na ostrov Pereu v st Pdu.

Ota III. uinil r. 1001 z Romualdovy poustevny na Pereu klter zasvcen sv. Vojtchovi. Z kltera se stal vchoz bod pro misie do Polska, o kter podal polsk krl Boleslav Chrabr. Do Polska se odebrali Romualdv k Benedikt a dal mnich Jan. V Polsku zdili poustevnu, kam pibrali dal bratry jmnem Izka, Matoue a Barnabe.

Po mrt Oty III. nastal zlom ve vztahu e a Polska, kdy nov sk krl Jindich II. obnovil star zemn spory. Nov situace znejistila mnichy v Polsku, take se Barnab vydal do ma pro potvrzen, zda me misie pokraovat. Cle nedoshl, ale cesta mu zachrnila ivot, protoe poustevnu mezitm pepadli lupii. Hledali tu penze, kter ml mnichm nechat krl. Kdy nic nedostali, zabili tyi bratry a s nimi jejich sluhu Kristna.

Posmrtn dj probhl podle vzorce, jak prodlal i svat Vojtch. Boleslav Chrabr nechal penst ostatky mnich, m zahjil jejich kanonizaci. Neznmm zpsobem se dostaly do Hnzdna, odkud je r. 1039 spolen s ostatky Vojtchovmi odvezl Betislav I. do ech.

Ostatky spoinuly ve staroboleslavsk kapitule (kterou Betislav nechal postavit jako vraz pokn za nedovolenou krde Vojtchovch ostatk). Odtud se dostala lebka sv. Kristna a ostatky sv. Benedikta do biskupskho chrmu v Olomouci, kde jsou dodnes. Kristn byl po uritou dobu patronem Olomouce.

Postavy pti brat a jejich sluhy upadly v echch postupn v zapomnn nebo do nepesnost. Pibk Pulkava z Radenna a po nm teba Bohuslav Balbn povaovali tchto est postav za polovinu z dvancti mnich, kte pili z Itlie osdlit bevnovsk klter. Ped zapomnnm chrn pamtku Pti brat Kosmas, kter popisuje jejich konen osud (s pr odchylkami) na strnkch sv kroniky (I., 37).

Bruno z Quefurtu a svat Romuald


Jaksi extrakt nebo vykrystalizovanou vrcholnou formu eck-latinsk pedstavuj mision Bruno z Querfurtu a kamaldolsk d zaloen svatm Romualdem. Vracme se s nimi do devnch as kesanstv symbolizovanch dlouhovkmi, vyhublmi poustevnky nebo misioni, kte msto obracen du touili spe po vlastn muednick smrti.


Bruno byl pvodem sask lechtic, kter psobil spolu se sv. Vojtchem v klteru sv. Alexia a pot v Pereu. Sepsal legendu o svatm Vojtchovi, kter klade draz na jeho muednictv. Je tu vidt rozdl oproti druh legend zvan Canapariova (podle opata kltera u sv. Alexia, nstupce Leona). Druh legendista tu naopak kladl draz na Vojtchv piln kltern ivot.

Bruno jet sepsal legendu o Pti bratch a vydal v muednickch stopch jmenovanch svatch. Absolvoval misii u koovnch Peenh, soused Kyjevsk Rusi, a zakonil ivot stejn jako Vojtch na misii u pohanskch Prus. Muednictv bylo jednm z vrchol tchto asketickch mnich, o nco mn drsnm bylo poustevnictv.

Romuald byl nakrtko opatem v ravenskm klteru sv. Apoline, odtud odeel na ostrov Pereo, odkud odela misie Pti brat. Pot proel dalmi kltery a jeho hlavnm odkazem se stal klter v Camaldoli (ze zkrcenho Campus Malduli), zaloen mezi lety 1023 - 1026.

Romuald pejal zpadn benediktinskou eholi, do kter vnesl vchodn prvky. Obsahov se to tkalo pirozen tvrd askeze. Byly praktikovny psty (tyi dny v tdnu pouze chlb a voda), chze na boso i v zim, mlen a biovn.

Po formln strnce dolo k prohozen vznamu kltera a poustevny. Obyejn je poustevna pobokou kltera, v kltee sdl i veden. U kamaldolskho du to bylo naopak. Klter byl jakousi zkladnou, ppravnm mstem, a poustevna byla vyhrazena kltern elit.

Poustevna se skldala z nkolika cel, kde il vdy jeden mnich. Zalennm samoty do ehole se kamaldolini liili od benediktin, kte dostvali samotku za trest, ale normln ili v komunit.

Jakmsi programem tchto asketickch mnich bylo "klter - poustevna - evangelium". Piem "evangelium" znamenalo bu naplnit uen evangelia svm pkladnm ivotem, 6)nebo jt po stopch evangelist kesansk uen hlsat do svta.



Bruno z Querfurtu na fresce z polskho kltera Svat k
Zdroj: Wikimedia Commons
ZVR


Dky pchodu ecko-latinsk kultury do ech kolem roku 1000 se rsuje nov obrzek vzniku Szavy. Svat Vojtch pivedl r. 993 st mnich z ecko-latinskho kltera sv. Alexeje z ma. V ele Bevnova stanul opat s eckm jmnem Anastasius. Klter byl benediktinsk, ale eck kultura kladla draz na fungovn pousteven v rmci klter. Tak by mohl zat psobit i poustevnk Prokop, kter by se z Bevnova uchlil do szavsk jeskyn. Z poustevny by zsahem panovnka vznikl klter (podobn jako vznikl klter z poustevny na Pereu). ehole by zstala benediktinsk, jak ji vslovn uvd i prokopsk legenda, zatmco na eck vliv by mohlo poukazovat Prokopovo poustevnictv (podle legendy il "ukryt ped lidmi"), mon i vnitn souboj s bly pomoc askeze (slovy legendy "modlitbami, bdnm a posty") a prv jeho eck jmno.

***


Szavsk klter erpal z latinsk i eck kultury. Pravdpodobn doplatil na velk schizma z r. 1054, kdy se katolick a pravoslavn crkev daly vzjemn do klatby. esk stt stojc na stran katolictv asi ani neml na vbr, jestli m zashnout. Szava byla katolizovna, o jejch starch djinch se nezmiuje ani kronik Kosmas, svm zpsobem i ideolog pemyslovsk dynastie a eskho sttu.

Pozdj doba jev tendence pivlastovat Prokopa ist vchodn tradici. Spe mi na nho sed charakteristika svatho Nila z pera Jana Stejskala: "Vhal mezi Konstantinopol a mem, tak zstal vrn obma." 7) Prokop il tak v asech jednotn crkve a nemusel nutn volit mezi jednou nebo druhou tradic.

Poznmky:

1) Strnky pravoslavn Ortodoxie o Prokopovi
2) Svat Vt se zvltnm zpsobem proplt i djinami dalch slovanskch nrod. S Polabskmi Slovany je svat Vt spjat diskutabilnm vztahem k bohu Svantovtovi, jeho svatyn byla na Rujan. Npadn podoba jmen svd k domnnce, e Svantovt je slavinizovan svat Vt. Nen to nov mylenka, pili s n mnii z kltera v Corvey, kter vlastnil Vtovo tlo. Corvejsk anly reinterpretuj vlku z r. 844, kdy Ludvk Nmec napadl Obodrity a porazil knete Gostomysla. Podle corvejskch anl vedl taen Ludvkv bratr Lothar (vldl Stedn i mezi Ludvkovou Vchodofranskou a Zpadofranskou), dobyl pmo Rujanu, zabil tamnho knete Gestimula a daroval ostrov corvejskmu klteru... Mnii tam mli pinst kult svatho Vta, kterho pak pohani promnili na boha Svantovta. Viz Hrabov, Libue: Stopy zapomenutho lidu. Obraz djin Polabskch Slovan v historiografii. Veduta, esk Budjovice 2006, s. 48-49.
Kapitola sama o sob je svtek sv. Vta, Vidovdan, u jinch Slovan. Na Vtv svtek 15. ervna 1389 probhla bitva na Kosov poli, kter otevela Turkm cestu na Balkn. Na vro bitvy r. 1989 probhla na Kosov poli velk manifestace srbskch nacionalist za veden Slobodana Miloevie, kter otvrala cestu k obansk vlce a nsilnmu rozpadu Jugoslvie.
3) Slivka, Michal: Pohlady do stredovekch dejn Slovenska. Matica Slovensk, Martin 2011, s. 63.
4) Sokol, Jan: Etika, ivot, instituce. Vyehrad, Praha 2014, s. 135.
5) eck tradice pinesla i takov vstelky, jako bylo nechat se zazdt. V Trevru se Prokopv souasnk sv. Simeon ze Syrakus na Siclii nechal zazdt do msk brny Porta Nigra. Po smrti byl prohlen za svatho a byl mu zasvcen klter, kter vznikl kolem msta jeho pobytu.
6) Na program zmnnch asketickch mnich navzal kartuzinsk d, jedin, kter petrval dodnes. Kartuzini vznikli v 11. stolet a mli psnou eholi zahrnujc psty nebo mlen. Jmno pochz od kraje La Chartreuse.
Velk kartuzinsk klter byl zaloen r. 1627 ve Valdicch u Jina. Klter zaloil Albrecht z Valdtejna z motivu poblohorsk rekatolizace ech a zapadal do velkorys pestavby jinskho panstv. Dokonen komplexu zabrnila Valdtejnova smrt, ale klter zstal stt a dnes je z nj vznice.
Jmno kartuzin po zruen klter za josefinskch reforem symbolicky pelo do "kartouzy", neboli vzen. Odr se nap. ve Stendhalov knize Kartouza parmsk (v originle La Chartreseusede parne). A poslat nkoho do Kartouz znamenalo poslat do valdickho vzen, jak hrozval jinsk knepn loupenku Rumcajsovi (a podle njak zvrcen logiky nebo hry osudu zrovna v tomto bvalm kltee vznili komunist i duchovn vetn zmnnho A. Opaska).
Symbolickou pemnu kartuzinskho jmna doprovz skuten pemna kltern cely na celu vzeskou. Vze na postu o chlebu a vod, mezi holmi zdmi s povenm krucifixem, ml zpytovat svdom za sv zloiny, podobn jako tu mnii zpytovali svdom za sv hchy. I takov nepm odkaz poskytnulo asketick hnut a vzdlen i eck tradice.
7) Stejskal, s. 38.

Hlavn literatura:
Stejskal, Jan: eck ddictv na zpad. Veduta, esk Budjovice 2011.
Tetk, Duan a kol.: Svat Vojtch, echov a Evropa. NLN, Praha 1998.
Nejstar legendy pemyslovskch ech. Ed. Krlk, Oldich. Vyehrad, Praha 1969.