vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci

Autor: Martin Juika <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 21. 06. 2015

Vzhledem k tomu, e jedin velmosk rod, pro kter mme dochovan njak komplexnj soubor informac i ped 12. stoletm jsou Vrovci, jsou pro ns neustle vznamnm objektem bdn, nebo nm mohou leccos napovdt o urozench much ranho stedovku. Pestoe Vrovcm ji bylo vnovno pomrn dost pozornosti, dosud nikdo se nijak podrobnji nevnoval jejich majetkovmu postaven. Vzhledem k souasnmu trendu v esk medievistice, kter zan tzv. stedoevropsk model vvoje ran stedovkch ech odmtat, zn tato problematika velmi zajmav a proto se pokusm podrobnji rozebrat otzku, zda byla primrnm zdrojem moci Vrovc beneficia, tedy majetky spojen s knecmi ady, nebo spe jejich vlastn alodn majetek. Vychzet budu pedevm z Kosmovy kroniky, kter je jedinm pramenem, kter nm dovoluje njakm komplexnjm zpsobem sledovat osudy Vrovc v 11. a na potku 12. stol. Svoji prci budu stavt na nkolika prokazatelnch (nebo alespo velice pravdpodobnch) skutenostech, kter nm Kosmova kronika (ve spojen s dalmi prameny) i pes svou jistou tendennost podv. Pokud pijmeme udlosti len Kosmou za alespo sten pravdiv, lze urit potat se dvojm vradnm Vrovc v letech 1003 a 1014, kter krom Kosmy shodn popisuj tak Quedlinbursk anly a kronika Dtmara z Merserurku, se skutenost, e se Vrovci objevovali jako druinci a ednci Betislava II., kter je vak od svho dvora pozdji vyhnal a zbavil je knecch ad, dle s tm, e je brzy pot do svch slueb opt pijal Boivoj II. a navrtil jim jejich ady a nakonec tak s jejich tetm vyvradnm v roce 1108 knetem Svatoplukem.

Petr Kopal sice dokzal genealogii Vrovc ve sv studii Neznm znm rod. Pokus o genealogii Vrovc pomrn vrohodn rozvst a do potk 13. stolet, avak prameny, kter vyuval nm (pestoe pro genealogii mohou bt velice uiten) nedokou pli pesvdiv sledovat osudy Vrovc v tomto obdob. Jeho zvry jsou navc asto spe vce, i mn pravdpodobn hypotzy, a tak s nimi pracovat nebudu.

Souasn poznatky o majetkovm postaven Vrovc
Na vod je nutn zmnit alespo nkter studie, kter se zabvaly i majetkovm postavenm Vrovc.
Dosud nejpodrobnji se Vrovci zabval Petr Kopal v ji zmnn studii, kde se mimo jin zabval tak jejich ekonomickou situac. Vzhledem k tomu, e Kosmova kronika se sice zmiuje o zbo zabavenm, nebo vrcenm Vrovcm, avak vdy jej spojuje bu s vlastnictvm krlovskch hrad atce a Litomic, nebo se jm konkrtnji nezabv a nikde se vslovn nezmiuje o dnm zbo, kter by bylo mon povaovat za jejich soukrom majetek, Petr Kopal nakonec dospv k zvru, e: Na zklad Kosmovch zprv se vak budeme asi muset piklonit k zvru, e zdrojem majetku i moci tohoto rodu byla pedevm (ne-li vhradn) knec sluba.
sten se majetkovm postavenm Vrovc zabval i Josef emlika ve sv studii Kasteln Blah a jeho rod z roku 1997. Josef emlika zde vychz pedevm ze zprvy z Kosmovy kroniky, podle kter v roce 1101 Boivoj II. navrtil vyhnanm Vrovcm Boejovi a Mutinovi hrady atec a Litomice, m si je zskal na svoji stranu. Na zklad tto informace tedy pedpokld, e sprvcovstv atce a Litomic povaovali za sv pirozen prvo. Dle pedpokld, e Vrovci dky sv siln pozici v atci a v Litomicch pravdpodobn soustedili ve svch rukch velk pdn bohatstv, na kter si inili tm ddick nrok. Pestoe zde Josef emlika pravdpodobn ji pot s jistou formou tm svobodn drby, chtl tmto pkladem spe jen poukzat na postupn posilovn pozic velmo v knecch adech, na zklad eho mohlo pozdji dojt k postupn privatizaci dve vhradn knecch majetk.
O majetkovm postaven Vrovc se samozejm zmiuje i mnoho dal literatury, avak veskrze si sta s njakm konstatovnm, bez dnho hlubho vzkumu. Pokusm se tedy na zklad dochovanch pramen tuto problematiku ve sv prci rozvst podrobnji.

Osudy Vrovc ve svtle kronikskch zznam

1003 1014

Vzhledem k tomu, e Kosmas se ve sv kronice, je je pro poznn velmoskho rodu Vrovc v podstat jedinm pramenem, o majetku Vrovc zmiuje jen velmi mlo, budu se oprat i o dal zprvy, kter sice na prvn pohled o jejich majetku nic nevypovdaj, avak pi vtm nadhledu snad mohou odpovdt alespo na nkter zkladn otzky.
Nejstar zmnky k Vrovcm se vztahuj k jejich vyvradn v letech 1003 a 1014. Podle Barbary Krzemiesk lze piny udlost z let 1003 i 1014 spatovat ve skutenosti, e Vrovci pravdpodobn skrze manelsk svazek s dcerou Boleslava III. ohroovali nrok Pemyslovc na knec trn. V tomto obdob vnuje Kosmas Vrovcm pouze jedinou zmnku, kladenou do roku 1003, kdy tvrd, e U ns byli povradni Vrovci. Kosmas se sice o pinch vradn Vrovc nijak podrobnji nezmiuje, do tto doby vak ve sv kronice pikld podobn svdectv i Dtmar z Merserburku, kter tvrd: Domnval se toti, e jeho bratranec (Boleslav III.) se bude chtt pomstt tm, kte zapinili jeho vyhnn, a doufal, e tak bude mt lep pleitost vstoupit do tamjho dn. A to se tak stalo. Nechal shromdit vechny pedky v jednom dom a hned zabil svho zet ranou meem do hlavy. Je tedy velice pravdpodobn, e se jednalo o Vrovce, co by nsledn mohla potvrzovat i dal zprva od Kosmy, ve kter jet ped rokem 1003 Vrovec Kochan k Jaromrovi: Co se nenajde mezi nmi nkdo lep, kter by byl t vce hoden panovat?. Vrovci tedy mli mon skuten velkou anci dostat se na knec trn vdy Jaromr byl Boleslavem III. vykastrovn, m bylo ddictv v jeho linii vyloueno, Oldich ml pouze levoboka Betislava a i jeho se Boleslav pokusil zabt a Boleslav ml prokazateln pouze dceru, kter byla manelkou nkterho z Vrovc. Barbara Krzemiska pedpokld, e si Boleslav, kter nejpe neml musk ddice, svmi zsahy proti Jaromrovi a Oldichovi nejprve pojioval trn pro sv potomky po peslici, m v podstat hodlal penechat trn Vrovcm. Z njakch pin se vak proti Vrovcm nakonec sm obrtil. Na zklad svdectv Dtmara z Merserburku je mon pedpokldat, e Vrovci se mon sami pokusili vyut svho nroku na knec trn nejspe vyuili zmatk kolem Boleslavova chatrnho postaven a nsilm se pokusili zmocnit trnu, co se jim vak nepodailo a vystilo to v Boleslavovu krutou reakci.
Dal zprvy o Vrovcch pochzej od Dtmara z Merserburku, kter se zmiuje, e kne Oldich zabil svho druinka Boeje, pravdpodobn velmoe z rodu Vrovc, protoe slyel od falench naeptva, e Boej podporoval jeho bratra Jaromra. To v podstat potvrzuj i Quedlinbursk letopisy, kter se zmiuj, e kne Oldich dal v roce 1014 zabt mnoho nevinnch lid. Kosmas se sice o druhm vradn pmo nezmiuje, avak z jeho len vyplv, e vdl i o tomto vradn. Barbara Krzemiska pedpokld, e Oldich se pravdpodobn pokusil vyut sebemen nznak jejich mon neposlunosti a co nejrychleji se jich zbavit, protoe Vrovci stle ohroovali postaven Pemyslovc svm pbuzenstvm s Boleslavovou dcerou. Je teba si uvdomit, e Oldichv syn Betislav byl navc levobokem a jeho nrok na otcovo ddictv tedy nebyl o mnoho legitimnj, ne potencionln nrok Vrovc. Jako dal monost Krzemiska uvd, e Vrovci mon skuten podporovali Jaromra, a to proto, e Jaromr nemohl zplodit potomka a pokud by se jim podailo dosadit ho na trn, zskali by po jeho smrti jako pbuzn Pemyslovc nepopirateln nrok na esk trn. Vzhledem k tomu, e Jaromr nemohl mt potomky, nakonec by mu nezbylo nic jinho, ne moc legitimn pedat moc do rukou Vrovc.
Jin pohled na tyto udlosti pedkld Petr Kopal. Podle nj je nutno vzt v vahu symboliku, kter prostupuje celou kronikou. Z tohoto hlediska tedy nelze brt zprvu, ve kter Vrovci zpochybuj Pemyslovsk nrok na knec trn vn, ale spe jen jako symbolick prostedek dmonizace Vrovc.

1014 1096
Co se tedy dlo s Vrovci po roce 1014? Podle Dtmara z Merserburku byla pinou prvnho vradn Vrovc skutenost, e Vrovci se v roce 1002 zasadili o zbaven Boleslava trnu. Pinou druhho vradn pak mlo bt to, e Oldich uvil falenm naeptvam, e se Vrovci spojili s jeho bratrem Jaromrem. Je otzkou, jestli mohla bt pinou obojho vradn tak skutenost, e Vrovci svm spznnm s dcerou Boleslava III. mohli njak ohroovat knec trn. Pestoe vahu Petra Kopala je nutn brt v vahu, skutenost, e by Kosmas tyto udlosti zmioval pedevm jako symbolick prostedek dmonizace Vrovc, jet nevyluuje monost, e tomu tak mohlo opravdu bt. A u mlo dvoj vradn Vrovc jakkoliv dvody, je nepochybn, e se je Pemyslovci dvakrt vyvradit pokusili a vzhledem k tmto vztahm mezi Vrovci a Pemyslovci si asi lze jen st pedstavit, e by Vrovci mohli i nadle psobit v knecch adech po boku Pemyslovc.
Dal zmnku jim Kosmas vnoval v souvislosti s nstupem Betislava I. na knec trn v roce 1034. Odstoupiv Jaromr mu dv rady jak dobe vldnout a mimo jin ho tak varuje, aby se stranil Vrovc, kte nebyli nikdy Pemyslovcm vrni a nsledn je sm probodnut zrdnm Vrovcem Kochanem. Pokud by bylo mon povaovat tyto udlosti za pravdiv, Vrovci tedy stle mohli njakm zpsobem ohroovat postaven Pemyslovc. Pestoe se je ani Boleslavovi, ani Oldichovi nepodailo vyvradit, za vldy knete Oldicha a mon i Jaromra vak lze jejich psoben v knecch adech asi skuten vylouit. Lze tedy pedpokldat, e jejich moc by nemohla bt zvisl pouze na ziscch z benefici, ale musela by pochzet i odjinud tedy z jejich alodnho majetku. Je vak nutno opt pipomenout, e Kosmas se neubrnil jist tendennosti, a tak je otzkou, jestli je mon tyto udlosti brt skuten vn. Jako dkaz to tedy pijmout nelze.
dnou dal zmnku jim Kosmas a do roku 1098 nevnuje. Pro obdob vldy dalch knat, tedy Betislava I., Spytihnva II. a krle Vratislava I., nelze tak jednoznan pijmout, e by Vrovci nemohli ve vysokch knecch adech psobit, avak snad lze pedpokldat, e pokud by v tomto obdob Vrovci v knecch slubch jako njac vznamn ednci skuten psobili, aby potom Pemyslovce opt zradili, vnoval by jim Kosmas alespo drobnou zmnku. Pohybujeme se toti u v obdob Kosmova ivota, pro kter ml Kosmas dobr zdroje informac peci jen se pro druhou polovinu 11. stolet zmiuje o rznch knecch pedcch pomrn dosti asto.

1096 1101
Pokud tedy pijmeme monost, e se Vrovci ve vznamnch knecch adech v tomto obdob dle neobjevovali, lze pedpokldat nsledujc. Pokud by svou moc Vrovci odvozovali pedevm od sluby v knecch adech, jak pedpokld Petr Kopal, jejich moc by po roce 1014 musela velmi rychle upadat a je mon, e do konce 11. stolet by se rod postupn propadl do bezvznamnosti. Je tedy otzkou, pro by panovnci mli pokoen Vrovce brt opt na milost a znovu jim udlovat njak dleit ady. Pesto se Vrovci od roku 1096 najednou objevuj v knecch slubch i ve vysokch knecch adech znovu. Podle Kosmovy kroniky si Betislav II. v roce 1096 ...vzal stranou svho pobonka a dvrnka Mutinu, syna Boejova. Vytkal mu mnoh, m ho Mutina astokrt urazil, a pravil: Kdybych se nebl urazit Boha, vru, dal bych ti vyloupat oi, jak si zaslou. Ale neuinm tak, protoe je velik hch zkazit, co prst Bo uinil. A propustil s nm toliko dva bojovnky a vzdlil ho od sv tve a boku. Poslal ho do ech a dal zabavit vechno jeho jmn. A kdy se kne vracel, poslal ihned etu lid, aby jali Boeje, syna ova a Mutinova pbuznho. Kne toti vdy onen rod Vrovc nenvidl, protoe znal jeho obrovskou pchu a lstivost. A jakmile Boeje zajali, byl hned podle rozkazu i s manelkou a dvma syny vsazen na lo a vypovzen do Srbska. Odtud odjel do Polska, kde nalezl svho bratra Mutinu, a polsk kne je dosti vldn pijal. Z tto zprvy je tedy zejm, e Vrovci opt vystupovali jako druinci eskho knete, avak kvli njakm neshodm byli pozdji svho postaven opt zbaveni. Z dalch zprv vyplv, e pravdpodobn v tomto obdob obdreli od Betislava tak kastelnstv v atci a Litomicch.
Co se tedy s Vrovci dlo mezi roky 1014 a 1096 a jakto, e se najednou opt objevili jako atet a Litomit sprvci a Betislavovi druinci na konci stolet? Obdob zhruba od ustanoven vldy Betislava I. a do poslednch let vldy krle Vratislava I. bylo pomrn stabilnm obdobm. Po smrti Betislava I. sice k jistm konfliktm mezi jeho potomky dolo, avak svm dosahem se nemohly rovnat obanskm vlkm na zatku a na konci 11. stolet. Prvn nznaky krize a nov obansk vlky se objevily prv na potku devadestch let 11. stolet.
Jednalo se o spory mezi krlem Vratislavem, jeho bratrem a Brnnskm dlnkem Konrdem a Vratislavovm synem z druhho manelstv Betislavem o nstupnictv na eskm trn. V roce 1091 pithl Vratislav k Brnu, pravdpodobn ve snaze vyhnat nejstarho Pemyslovce (a podle seniortnho systmu tedy i Vratislavova prvoplatnho nstupce) Konrda ze zem a esk trn tak zajistit svm vlastnm potomkm. U zde se vak projevil zsadn rozkol ve Vratislavov tboe. Podle Josefa emliky dlouh doba panovn Vratislava jen vyvolvala napt mezi jeho potencionlnmi nstupci a jeho vztahy s Betislavem jist nezlepila ani skutenost, e pravdpodobn upedostoval mladho syna Boleslava ze tetho manelstv. Betislav podle Kosmy ped Brnem zavradil krlova dvrnka Zderada a hrozilo, e se nakonec sm spoj s Konrdem. Vratislav nakonec s Konrdem radji uzavel mr a po smrti svho syna Boleslava vyachoval Betislava ze hry tm, e nechal pedky odpshnout, aby byl dalm eskm knetem zvolen Konrd. Betislav na to zareagoval tak, e vythl s vojskem proti otci, avak k boji nakonec nedolo a Betislav se pot se svou druinou nakonec radji odebral do Uher.
Je vmluvn, e se Vrovci objevuj po boku Pemyslovc po dlouh dob opt a v dalm obdob krize eskho sttu. Domnvm se tedy, e v pomrn stabilnm obdob od ustanoven vldy Betislava I. a do poslednch let vldy krle Vratislava et panovnci asi podporu zavrench Vrovc nijak zvl᚝ nepostrdali a zskvat si jejich pze udlovnm ad pro n nebylo tolik nutn. Asi proto se o nich dn prameny v tomto obdob nezmiuj. To se vak zmnilo na potku devadestch let 11. stolet. Betislav, kter se postavil proti svmu otci, zkrtka musel hledat pomoc na vech stranch a Vrovci, sice bez knecch ad a pjm z jejich benefici, avak stle disponujc znanou moc (kter tedy mohla pochzet jedin z jejich vlastnch pozemkovch majetk), se pro Betislava najednou stali dleitm spojencem. Jejich vznamu pro Betislava by odpovdalo i to, pro by jim pozdji za jejich podporu svil sprvu tak vznamnch hrad jako atce a Litomyle. Pot co se Betislav v roce 1092 stal eskm knetem se Vrovci opt dostali na vslun moci, avak z njakch dvod se opt dostali do spor s knetem a ten je nakonec vyhnal od svho dvora. Dle se Vrovci objevuj za vldy knete Boivoje II. Podle Kosmy se v roce 1101 z Polska rovn navrtili Boej a Mutina a kne Boivoj je pijal na milost nikoli z lsky, ale e doba to nezbytn vyadovala. I dostali zpt sv hrady, kter dve dreli: Boej atec a Mutina Litomice. Co vak znamen obrat, e to doba nezbytn vyadovala? Pro Boivoj tak nutn poteboval vzt Boeje a Mutinu na milost? Pro zatek je nutn si uvdomit, e Boivoj se v roce 1101 nachzel v podobnch nesnzch, jako Betislav II. ped zhruba deseti lety. Boivoj se stal knetem v roce 1100, tedy v obdob dalch spor mezi Pemyslovci o esk trn. Betislav II., snad ve snaze prosadit na trn u eskou linii Pemyslovc, podporoval kandidaturu svho mladho bratra Boivoje na kor starch moravskch dlnk Oldicha a jeho bratra Litolda, syn Konrda Brnnskho. Aby si svho nstupce skuten pojistil, vyprosil dokonce od Jindicha IV. v roce 1099 pedn eskho trnu do do rukou Boivoje jako skho lenka. Oldichv brnnsk a Litoldv znojemsk dl byl navc zabrn Boivojem. Pot co se vak Boivoj stal po smrti Betislava II. v roce 1100 skuten eskm knetem, zskali Oldich i Litold sv moravsk dly zpt a Oldich, jen byl v t dob nejstarm ijcm Pemyslovcem, vyuil situace, od csae si rovn vydal echy v lno a vythl proti Boivojovi s vojskem. Pot, co vak zjistil, e Boivoje podpoili et pedci i olomouck knata Svatopluk a Ota, odthl se svm vojskem pry.
Je tedy pravdpodobn, e Boivoj II., podobn jako Betislav II. v devadestch letech 11. stolet, v roce 1101 tak hledal podporu proti Oldichovi na vech stranch a zatracen Vrovce bylo pro nj, stejn jako pro Betislava, dleit zskat na svou stranu. Pro by vak kne tolik poteboval pomoc vyhnanho Mutiny a Boeje? Sprvcovstv atce i Litomic byli Betislavem I. prokazateln zbaveni v roce 1096. Kosmas se vak tak zmiuje, e bylo zabaveno vechno Mutinovo jmn. Podle Libora Jana toto jmn (substantia) mlo znamenat prv jejich ddin alodn majetek. Pokud tedy byli skuten zbaveni vekerho svho majetku, dokazovalo by to sice, e vlastnili alodn majetek, avak pro by je potom Boivoj tolik poteboval zskat na svoji stranu? Pestoe oba dva byli vyhnni do exilu, Kosmas se nijak nezmiuje, e by se Betislav II. takto zbavil i ostatnch len jeho rodu. Nedochovaly se ani dn zprvy, e by i njac dal Vrovci psobili v knecch adech. Podle mho mnn tedy i ostatn Vrovci, stejn jako Mutina, museli disponovat znanou moc, kter mohla pochzet jedin z jejich alodnch majetk a je tedy mon, e spojenectv s Boivojem pbuzn Boeje a Mutiny podmiovali prv jejich nvratem a vrcenm jejich ad v atci a Litomicch.

1101 dle
Dle u se toho z Kosmovy kroniky o majetkovm postaven Vrovc pli nedozvme posledn zmnky se tkaj toho, e Boivoj chtl pr nkolikrt nespn potrestat Mutinu i Boeje, aby se s Mutinou nakonec v roce 1108 opt spojil, tentokrt vak proti svmu bratranci Svatoplukovi, kter se v roce 1107 na kor Boivoje zmocnil trnu. Tato zrada se nakonec Vrovcm stala tak osudnou, protoe byli Svatoplukem znovu povradni. Na zvr si dovolm pipomenout jet nkter dal prameny i z pozdjho obdob, kter prokazuj, e Vrovci v tomto obdob vlastnili svobodn majetek. Jedn se pedevm o Nemojovu donaci z rozmez let 1100 1107, kterou Vrovec Nemoj odkzal svch pt vs vyehradsk kapitule, konfirmaci tto listiny Sobslavem II. z rozmez let 1174 1178 a na zvr privilegium Pemysla I. pro doksansk klter z roku 1226, kter se zmiovalo mimo jin o darech nkterch Vrovc doksanskmu klteru, kter lze klst pravdpodobn nkdy do druh poloviny 12. stolet. Petr Kopal vak tvrd, e ... jistou kontinuitu lze vysledovat tak v drb spe nevelkho pozemkovho majetku. Tm z poloviny ho tvoily ony vesnice, kter Nemoj I. daroval na potku 12. stolet Vyehradu. V Nemojov donaci se objevuj vsi Crenuc, Vrascov, Hraberci, Scricin a Libin. V privilegiu Pemysla I. pro doksansk klter se v souvislosti s Vrovci objevuje znovu Wrascov a dle vsi Protiwisch, Mnetis, Martinowez, Nyemsic a Crabsic. Je tedy otzkou, pro by veker svobodn majetek, kter Vrovci mohli vlastnit musel bt pouze ten, kter je vypsan v tchto listinch. Naopak by to spe dovolovalo uvaovat, e Vrovci v tomto obdob vlastnili vt pozemkov majetek, ne pouze ten, kter se objevil v tchto listinch. Jako dkaz toho, e Vrovci ve 12. stol vlastnili zhruba nco kolem deseti vesnic, tento argument tedy rozhodn pijmout nelze.

Zvr
Vzhledem k tomu, e na potku 11. stolet se Pemyslovci pokusili Vrovce dvakrt vyvradit a pot se o nich prameny a do roku 1096 odmluj, lze snad pedpokldat, e byli po roce 1014 skuten zbaveni svch ad v knecch slubch a nadle se po boku Pemyslovc pli neobjevovali. Je vmluvn, e se Vrovci po dlouh dob objevuj v knecch slubch opt a na pelomu 11. a 12. stolet, tedy v dalm obdob krize eskho sttu. Prv tato krize toti mohla bt dobou, kdy po dlouh dob knata Betislav II. a Boivoj II. nutn shnli pomoc na vech stranch a potebovali zskat pze co nejvce mocnch velmo. Pslib vznamnch knecch ad (sprvcovstv v atci, Litomicch) za pomoc v boji mohl bt nepochybn vznamnm lkadlem. Jestlie se tedy Vrovci skuten vce ne pl stolet neobjevovali ve vysokch knecch adech, ale pesto bylo na konci 11. stolet pro knata Betislava i Boivoje tolik dleit zskat si tento rod na svou stranu, museli Vrovci svou moc, kterou si udreli po cel 11. stolet, nejspe odvozovat odjinud, ne z pjm z jejich knecch ad pravdpodobn z jejich alodnho majetku. Na konec je teba tak zmnit kosmovu zprvu o vyhnn Boeje a Mutiny v roce 1096, kterou Libor Jan povauje za dkaz drby alodnho majetku, a tak Nemojovu donaci, konfirmaci tto listiny Sobslavem II. a privilegium Pemysla I. pro doksansk klter. Lze tedy pedpokldat, e u na potku 11. stolet Vrovci pravdpodobn soustedili ve svch rukch svobodn majetek, kter tvoil zkladnu jejich moci, dky kter byli schopni pekat i nepze vldnoucch Pemyslovc k jejich rodu.
Pokud Vrovci na potku 11. stolet skrze manelstv s dcerou Boleslava III. skuten ohroovali Pemyslovsk nroky na knec trn, jen by to potvrzovalo tuto teorii. Pokud se nkter pslunk tohoto rodu mohl oenit s dcerou eskho knete a ohroovat postaven vldnoucho rodu, urit se muselo jednat o velice vznamnou osobu.
Pesto je na zvr nutn zmnit, e dnou z rznch teori o pvodu majetku a moci Vrovc, vetn tto, nelze jednoznan pijmout jako prkaznou. Nelze toti vyvrtit skutenost, e nkter pedpoklady tto teorie je mon napadnout, a u jen proto, e Kosmova kronika nm dv bohuel pouze omezen a subjektivn pohled do minulosti, je teba piznat, e spe ne o skuten prkaznou teorii se jedn o jednu z monch interpretac dochovanch pramen. Podle mho osobnho nzoru se vak jedn o interpretaci nejpravdpodobnj.

Prameny:

Annales Quedlinburgenses. MGH SRG 72. Ed. Giese, Martina. Hannover 2004.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. Ed. Friedrich, Gustav. Praha 1904 1907.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. Ed. Friedrich, Gustav. Praha 1912
Kronika. Edd. Nekudla, Boek ytek, Jakub. Praha 2008
Kronika ech. Edd. Hrdina, Karel Blhov, Marie Moravov, Magdalena Wihoda, Martin. Praha 2011.

Literatura:

Jan, Libor: Hereditas, vsluha, kastelnie. asopis Matice moravsk 128, 2009, . 2, s. 461 472.
Krzemiska, Barbara: Betislav I. Praha 1999.
Krzemiska, Barbara: Krize eskho sttu na pelomu tiscilet. eskoslovensk asopis historick XVIII, 1970, . 6, s. 497 532.
Kopal, Petr: Kosmovi blov. Mediaevalia historica bohemica 8, 2001, s. 7 41.
Kopal, Petr: Neznm znm rod. Pokus o genealogii Vrovc. Sbornk archovnch prac LI, 2001, . 1, s. 3 84.
Wihoda, Martin: Morava v dob knec. Praha 2010.
emlika, Josef: echy v dob knec. Praha 1997.
emlika, Josef: Kasteln Blah a jeho rod. Muzejn a vlastivdn prce. asopis spolenosti ptel staroitnost 35, 1997, . 4, s. 193 206.
emlika, Josef: Rod, rodina a pbuzenstvo Hroznaty Tepelskho. Zpadoesk historick sbornk 4, 1998, s. 5 39.