Dv tla krle a ivot Ernesta Kantorowicze

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: Aktuality a krtk zprvy, Vydno dne: 13. 01. 2015

Nakladatelstv Argo pichystalo eskmu teni vydn knihy Dv tla krle od Ernesta Kantorowicze (1895-1963). 1) Dlo to neobvykl u jen dky svmu autorovi. Kantorowicz podle dobovch svdectv psobil na lidi vce jako kavrensk svtk a pjemn spolenk ne jako profesor. Mon se v tom odrel Kantorowiczv sefardsk pvod, tzn. od panlsky mluvcch id. Svou djepisnou prci zasvtil tehdy rozenm mysterizn-nacionalistickm pedstavm o velikosti a posln nmeckho nroda a zvlt jejich elit. Po prvn svtov vlce, kam narukoval jako dobrovolnk, se Kantorowicz zapojil aktivit krajn pravicovch freikorps, bvalch vojk potrajcch hrozc komunistickou revoluci. To vechno jej nemohlo zachrnit ped nstupem nacismu, pro kter byl dleitj historikv idovsk pvod. Kantorowicz zhy po Kilov noci emigroval do USA, kde se vzpoval znovuvydn nkterch svch dl ovlivnnch nacionalismem a pokraoval v produkci dl o sakrln a vzneen povaze krlovsk moci. Sem pat i Dv tla krle, dlo popisujc krle sloenho ze dvou postav - fyzickho tla a tla astrlnho, kter ho pev.

Fridrich II. a Skryt Nmecko

Nejvznamj Kantorowiczova kniha z mezivlenho obdob nese nzev Fridrich II. Fridrich byl csa z rodu tauf, kter vtinu ivota vldl na sv rodn Siclii. Tento urit vjimen mu v sob pojil svou autokratickou vli s jistou hyperaktivitou, kter se dotkala zjmu o vechno mon.

Fridrich hostil na svm dvoe arabsk, idovsk a kesansk uence a vdce, sm napsal a vdeck dlo o sokolnictv. Fridrich se ocital v pravidelnch sporech s papei, co mu vyneslo dvakrt crkevn exkomunikaci. V prbhu t prvn stihnul vyjednat s Araby vydn Jeruzalma do kesanskch rukou, pi druh nevhal zajmout crkevn prelty, kte mli jeho exkomunikaci slavnostn stvrdit. Jeho sebevdom lo tak daleko, e nazval sebe vyvolencem a svoje rodit v Iesi novm Betlmem.

Csask sakralita bylo pro Nmce motivem, jak zskat i v nboenstv jakousi nadazenost a pro se nenechat ovldat mem. Popularitu mly nebo jet maj bje o nmeckch csach, kte se jednou opt zjev a nastane zlat vk; spc csa Fridrich I. Barbarossa na to ek v nmeck hoe Kyffhuser podobn jako blanit ryti. Tento typ mesianismu pedpokldal, e nmeck panovnk pijede spasit cel svt - vetn pokoen zkaenho ma, m vrt kesanstv prav vznam.

To vechno znlo lib um nmeckch nacionalist - u ne tak zastncm psn djepisn kritiky. Kantorowicz tak v pedmluv knihy o Fridrichovi pe, e tady "nejde o poteby uench kruh". Jakch tedy jinch kruh? Kantorowicz se pohyboval v blzkosti bsnka a literrnho kritika Stefana Georga, kter vedl spolek s nzvem Skryt Nmecko. Georg se podlel na korekturch knihy o Fridrichovi a pomohl sehnat vydavatele. Kniha vyla r. 1927 a na pebalu knihy se skvla kulat svastika.

Kantorowicz ideje Skrytho Nmecka poodkryl na posledn veejn pednce v Nmecku r. 1933: "Je skrytm spoleenstvm bsnk a mudrc, hrdin a svtc, obtujcch a obt, kte Nmecko zplodili. ... Je to tedy e boh jako Olymp, e duch jako svat a andlsk stt. ... je to do stup a ad uspodan svt hro dnenho, budoucho a vnho Nmecka."

Lid ze spolku Skryt Nmecko se astnili poloen kvtin na sarkofg Fridricha II. v sicilskm Palermu. Mimo Georga se nemohl chybt Kantorowicz a mezi dalmi u neznmmi jmny stoj za zmnku brati Bertold a Alexandr, hrabata ze Stauffenbergu. Jejich pbuzn byl toti jist dstojnk jmnem Claus von Stauffenberg, popraven za proveden atenttu na Adolfa Hitlera. Stauffenberg ped popravou provolal njak slova. Obvykle se pe, e to bylo "A ije svat Nmecko", nicmn georgovci ili zprvu, e ml zvolat "A ije Skryt Nmecko". Stauffenberg zejm nevnmal nacistick Nmecko zrovna jako i velikn ducha, kterou propagoval Georg, a atentt na Hitlera mohl chpat jako hrdinnou ob.

patn svdom z toho, jakm smrem se nmeck nacionalismus ve finle vydal, brnil Kantorowiczovi v USA svolit s novm vydnm Fridricha II. Jak napsal, "kniha, kter leela u Himmlera na nonm stolku a kterou Gring daroval Mussolinimu s vnovnm, by mla bt ponechna v naprostm zapomnn". A to jet nezmnil, e knihu ml protat i Hitler.

Co hledme v djinch?
Na tku z Nmecka s sebou Kantorowicz vezl rukopis ke knize Laudes regiae, kter se vnovala liturgickm chvalozpvm na panovnka. Kdy zanechal nacionalismu, pokraoval nadle v oslav krlovsk moci vetn jej sakrality. Kniha Dv tla krle pokrauje v nastoupenm trendu.

Kantorowicz souasn pokraoval i v zabhl praxi psan. Paklie Fridrich II. byl charakterizovn jako "pehldka mt", Dv tla krle recenzovala jedna americk historika jako "pestrou a zmatenou knihu". Knihm je vytno pramen typ symbol, kter nelze s jistotou objektivn interpertovat, a na druhou stranu m schzet kritick prce s prameny. Kniha o Fridrichovi nap. vyla bez poznmkovho apartu.

Pozitivn hlasy naopak chvlily prolomen jist "duchovn strnulosti". Djepisectv se dostalo ve sv honb za objektivitou do urit pasti. Maximln kritika pramen hroz vst k nudnmu bdn typu, kter kronik opsal co od jinho kronike. Vnet do bdn vlastn subjektivn sudky se moc nenos a teba idelem pozitivismu byla statistika - sice se to ned st, ale subjektivn lidsk faktor, tedy lidsk sudek, je tu vyazen.

Otzka je, co pak z djin zbyde. Djiny jsou o lidech, o jejich motivech, jednn, spoleenskch smrech. A vykldaj je opt lid - kad po svm, ale pokud kad pod svj obrzek, vznikne njak komplexn obraz, alespo nhraka za kenou, ale nedosaitelnou objektivitu. Jinak nm z takovho "odkouzlen" stedovku nm zstv such data a sla - data bitev, poty padlch, kter se u nazpam dti na kolch a krom toho se tak u djepis nenvidt... Obzvlt pokud uitel psob vce jako "profesor" ne jako pjemn kavrensk spolenk, ktermu posluchai vis na rtech.

Na djinch je pitom tolik zajmavch lidskch osud vetn prv komplikovanho osudu Ernesta Kantorowicze - patriota bez vlasti a obdivovatele monarchie ijcho v republiknskch Spojench sttech. O osudy Skrytho Nmecka a Clause von Stauffenberga se, pokud je mi znmo, maj publikovat M. Baigent a R. Leigh, autoi knihy Svat krev a Svat grl, co je jedna z pedloh pro Brownovu ifru mistra Leonarda. Ano, to jsou tmata, kter tene k historii thnou. Samozejm tu hroz bulvarizace, ale je tu vidt i hlad po takovch tmatech, kter klasick djepisectv neum vdy nabdnout nebo spe podat. Nmeck historik Horst Fuhrmann hodnot knihu Dv tla krle: "Velk dla nepsob prostednictvm encyklopedickch informac, ale prbojnost a originalitou mylenek." 2) Vce takovch knih na fundovanm zklad, kter vyvolaj zjem ten.

Poznmky:
1) http://www.argo.cz/knihy/194582/dve-tela-krale/
2) Fuhrmann, Horst: Stedovk je kolem ns. HH, Praha 2006, s. 324-25. Kantorowiczovy osudy vetn ve vedench citac v textu rozepisuje autor na stranch 302-325.