Hrabata z Hckeswagenu msto zbohatnut na kolonizaci padek rodu

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: lechta, Vydno dne: 27. 07. 2014

Podntem pro angam pornskch Hckeswagen byla vlastn svat Aneka. Pot, co nevyel jej satek s Jindichem taufem, zjem o jej ruku projevili Anglian v roce 1226, Pemyslovna se mla stt enou jejich mladho krle Jindicha III. Jako vyjednva satku byl uren pornsk hrab z okruhu kolnskho arcibiskupa, Arnold z Hckeswagenu (Arnaldo de Hogensuag).

On je poprv ve vztahu k eskmu krli Otakaru I. zmiovn v listu anglickho panovnka Jindicha III. z 24. ervna 1228. I pesto, e satek se nakonec neuskutenil, nedolo k pervn kontakt mezi hrabtem a eskm krlem, Arnold byl za sv sluby odmnn rozshlmi lesy v pedpol Moravsk brny. Na Morav se tento pornsk hrab prokazateln objevuje a v roce 1234, ptho dubna na Velehrad, kde je uveden jako nejvznamnj svtsk svdek pi potvrzen prv hradiskho kltera. V ele svden ady (jet ped Bernhardem Korutanskm) se ocit v Brn druhho listopadu, kdy markrab Pemysl potvrzuje privilegia Rajhradskmu klteru. Pod neznmm datem roku 1234 se skrv jet dal markrabc listina, ve kter Pemyslovec v Opav klteru v Zbrdovicch daruje ves a udluje privilegia. I zde je Arnold uveden jako nejvznamnj garant pozen. V Brn Arnold hrab z Hckeswagen svd markrabti opt 28. bezna 1235, na dalm privilegiu Zbrdovicm, tentokrt ovem a za Oldichem Korutanskm. V brnnsk listin z 29. ervence, tentokrt pro Doubravnk, je uveden opt na prvnm mst, s prediktem Hugensvald, co me bt vidno jako Hukvaldy. Nsledn je v Brn a vbec v naich pramenech a v polovin srpna 1237 jako svdek zleitost brnnskho kostela sv. Petra, tentokrt za purkrabm z Donna Otou. V noru 1238 se Arnold (spolen s dalm lechticem z e Ojem z Frdberka) dostane jako svdek na listinu Vclava I. v Praze, pro klter ve Waldsachsen.

Posledn listina, kde je Arnold doloen, je jeho vlastn listina. Tu vydal na Starm Jin 14. ervence 1240, spolen se svoj enou Adlou a za souhlasu syna Franka. V n dv vesnici Rhndorf (u Bonnu), kterou koupil od ryte Gerlacha zvanho Ogira klteru v Steifeldenu, co v Jin dosvduj pedstaven tohoto kltera, stejn tak i hraditskho, syn Frank a dal pbuzn Tiderik.


Hrad Star Jin - bu pmo zde nebo na domnlm dvorci pod hradem mohl Arnold vydat svoji listinu

Celkem se tak Arnold v letech 1234 a 1238 objev na sedmi listinch, jednou v Praze, estkrt na Morav, ve vech jejch stch. Z tohoto listinnho materilu ho nejde ble lokalizovat do urit sti zem. Ve srovnn s moravskou lechtou se nevyskytuje pli asto (nesvd ani na jedn z listin olomouckho biskupa Roberta). Arnold z Hckeswagen takt nezskal prokazateln dn z moravskch ad, akoliv je vdy uvdn ped tmito ednky. Z toho soudm, e a ml majetky na Morav, do moravsk zemsk obce pli nezapadl, sk hrab byl panovnkem vyuvn spe k zven prestie listin a prvnch akt (to zptn nemusela moravsk lechtick reprezentace vnmat pozitivn, kdy neuznvala hrabc titul jako nadazen), ne jako jeden z reprezentant a garant jejich platnosti. Podobn jako ve 40. letech Erkenbrecht ze Starkenberka nebo Oj z Frdberka.

O jeho synu Frankovi se zmiuje a listina Pemysla Otakara I., tehdy jet jenom rakouskho vvody a moravskho markrabte z 12. prosince 1251. Ve Vdni tehdy monarcha potvrdil dar nov zaloenho kostela, 4 ln a 100 poplu kolem eky Lubiny v Pboru Frankem nov vznikajcmu tamnmu klteru. Psemn zlistinn od Franka se nedochovalo. Tato listina je souasn prvn zmnkou o nov zaloenm mst Pbor (v nmeck podob Freiburg), kter se stal jednm z center zmenenho dominia hrabat z Hckeswagenu. Zaloen kltera (kter ml bt fililn k Velehradu) se nicmn nepodailo, jak vyplv z nsledujcch listin, kdy si in majetkov nroky na pozemky u Pbora prv jihomoravsk konvent. I na dal listin se o Frankovi mluv v pasivu. Jde o zv olomouckho biskupa Bruna z 29. listopadu 1267. Zde episkopus prohlauje, e od Franka koupil jezd, kter byl vymezen potokem Sedlnikou, mstem Bruneswerde (Star Ves) o 70 lnech (kter pvodn nleel Konrdu z Plave), dle Ronovem a Hrabovou a tak Ostravic. Polovinu tohoto zem zskal hrab zpt jako biskupsk lno, biskup na druh sti vlastnil vsi Sta (70 ln), Mstek (40 ln) a Sviadnov (tak 40 ln). Jak dokld J. Bakala, k prodeji a uzaven lenn smlouvy mezi Brunem a Frankovi muselo dojt ped rokem 1258, kdy biskup disponuje s 66 lny u Stae a po roce 1251, kdy pokus o zaloen kltera v Pboru potvrzuje zempn, nikoli olomouck biskup jako lenn senior.

Dle mho soudu mlen o pvodnm majetkovm zzem s centrem na Starm Jin a samotn vstup mezi biskupsk lenky je nepmm dkazem o ztrt Starojickho panstv ji v 50. letech. Jde ovem o istou spekulaci, nebo podle Jina je uvdn a v roce 1278 Blud, podle dalch indici z mocnho severomoravskho rodu erbu krejcho lva na tech pahorcch, kter se vtinou psal podle Povic. Prvn je jako pn na Jin doloen za vldy Pemysla II., 21. ledna 1278 v Brn bhem rozsudku povench moravskch pn mezi Pardusem a klterem v Hradisku. Prv na Hradisku Blud 7. kvtna 1280 vydal listinu, podle n dal tomuto klteru dvr v erotn se 4 lny a rok z dalch 10 ln, v hodnot 107 hiven stbra. Pokud by tyto majetky nedosahovaly zmnn ve, m klter zskat jako nhradu st Povic, co bylo jedno z vznamnch sdel rodu. Tato mluva se stala ped zraky olomouckch benefici, pi listin svdila mstn lechta v ele s olomouckm komom Onem z istho Slemene, Bludovm pbuznm. Blud z Jina v z 1281 svd (za Beneem II. ze Cvilna jinak z Brnic) na listin vvody Mikule pi jeho daru patrontnho prvu pitlu v Krnov, a tak srpnu 1282 svd na listinch Mikule Opavskho pi sporu olomouckho biskupa Dticha s Beneem ze ttiny a Beneem z Brnic.

V orbit zjm Beneovic se objevuje i jeho stejnojmenn syn, ten je nm prvn znm z poloviny roku 1288, kde je tm v zvru svden ady (to by nasvdovalo pro jeho nzk vk) opavsk listiny Benee z Brnic, ve kter vydavatel klteru na Hradisku potvrzuje farn kostel v Beneov a jeho fililu v ivoticch.

Vrame se ovem k hrabcmu rodu, ten pokrauje v roli biskupskch vasal dvma bratry. Jmno Blud odkazuje prv na rod, sdlc v Povicch a v tto dob tak na Starm Jin. Dosavadn bdn povauje proto zcela logicky manelku Franka Trojslavu (Trojku) za pslunici tohoto rodu a matku Bluda a Jindicha. Je ovem nutn pipomenout, e Blud s Jindichem nejsou v dn listin uvedeni jako dti Franka a Trojslavy, tto manelsk pr uvdj opakovan pouze jako sv pedchdce. Trojslava z Povic by tak vysvtlovala ztrtu Starho Jina jako prodej tto domny pbuznm.


Hrad Hukvaldy, dal sdlo rodu. Jdro hradu napravo.


Jindich z Hukvald (pokud je toton s Jindichem z Pbora a nen napklad jeho strc) je zmnn ji v roce 1285 pi uzaven pm mezi olomouckm biskupem Dtichem a Fridrichem z Schonburga. Spolen s (mladm?) bratrem Bludem, kdy se oba tituluj jako hrabata z Pbora (comites de Vriburch), obnovuj v roce 1292 patront nad kostelem prv v Pboru, velehradskmu klteru. V tomto dokumentu je zmnno, e patront Velehradu daroval jejich pedchdce Frank (nen uveden jako otec), spolen s 50 lny lesa, urenmi k zaloen novch vesnic. Krom biskupa a lid kolem nho, na listin bratrm svdili z vznamnj lechty Hartmann z Holtejna a Vlk z Plave, kter a pvodem z jin Moravy, patil tak ke stavu severomoravskch lenk biskupa.

Jindich z Pbora v roce 1294 zakld ves (nebo alespo k tomu vydv v Pboru listinu, kter uruje povinnosti zdejch poddanch) Pozmansdorf (dnes Kozlovice), rychtem se stv loktor, Sydylmann, jak je u podobnch smluv obvykl se svobodnmi lny. Vesnian zskvaj deset nebo dvacet let lhtu placen dan, v zvislosti na mst jejich ln. Dle je zmnna krma, mln se dvma koly, kovrna, pekrna, eznictv a vec. Soudnictv mlo bt odvozovno od pborskho prva, potamo hlubickho, franskho (J. Bakala zde pipomn pvod vlastnk ve Frankch, Porn). Pomrn vysok byly poplatky vrchnosti, dvakrt do roka 3 loty stbra (celkem tedy pldruh hivny) a k tomu 3 mice penice, 2 jemene a stejnou mru ovsa. Svdky tto listiny jsou vtinou rychti a (zejm dal) poddan z okol. Kdy se posuneme o nkolik let dopedu, dojde k zajmavmu setkn. V lt 1297 byl Blud z Jina zahrnut jako svdek do mluvy mezi tnskm knetem Mkem a olomouckm biskupem Dtichem ohledn moravsko-slezskch hranic. Mkova listina byla vydna v Ostrav. Zde se Blud setkal se svmi vzdlenmi pbuznmi Bludem a Jindichem, zatmco on je svdkem z posice vznamnho moravskho pna, Blud a Jindich jsou chpni jako jedni z nkolika lenk. Stejn den na stejnm mst stejnou mluvu toti vydal i olomouck biskup, zde jsou uvedeni brati oba, Jindich jako Henomannus. Na rozdl od pechoz listiny jsou uvedeni mezi biskupskmi lenky.

Dvj potvrzen ln velehradskmu klteru se neobelo zejm bez komplikac, kdy podobnou listinu museli oba brati vydat tak v lt roku 1302. Tentokrt jde ovem o 52 ln, kter daroval nejenom Frank, ale i Trojslava. Sloen svdk je obdobn, olomouck biskup, jeho komornk Pavel, lenci Mikul z aunburka, Ekrik z Fultejna, Frank z Modic a Gerlach z Osoblahy. Za moravskou lechtu opt Hartmann a Blud mlad z Bludovic.

Brati jsou jet zmnni na podzim roku 1307, v listin olomouckho biskupa Jana, datovan v Kromi. Tato listina se vykld jako doklad manskho soudu olomouckho biskupa, pro nynj vahy je dleit zmnka o Bludovi z Trnvky (Trenauia) a Heymannu (teda Jindichovi) z Pbora (poprv v esk variant Prsybor), kte se dostali do sporu s bratry z Krsn.

Ped rokem 1316 oba brati zejm umraj, driteli jejich Hukvald (heren czu heckenwald) jsou tehdy ji Dtich a Jindich z Fultejna.

Pozdji se biskupsk lno Hukvaldy stv komornm biskupskm statkem, a jako takov je potvrzeno v polovin stolet i papeem Urbanem V. Zmnn je hrad Hukvaldy a msteko Pbor, a 11 vesnic, z nich 8 lze bez problm ztotonit a lokalizovat, jde o Kozlovice, Tichou, Novou Tichou, Sklenov, Petrovice, Trnvku, Zviice a Sedlnice (pouze polovinu). Dal ti Jaroslav Bakala uruje jako Lhotku u Mstku, Skotnici, a zejm Klokoov, Milo Dohnal jako Metylovice, Kornice a Chlebovice. Dvodem pro jmenovit vpis komponent panstv bylo oddlen Frenttska/ostnska, kter zskal Michal z Vlaimi. Toto panstv zmnn badatel vymezuje hradem ostnem, mstekem Frenttem a vesnicemi Kopivnic, Lichnovem, Vlovicemi, Drnholcem a polovinou Zviic.

Pbh hrabat v Hckeswagenu ve tinctm stolet je vyprvnm o majetkovm a s tm i ruku v ruce mocenskm a prestinm padku. Pornsk hrabata, dle mho soudu v polovin stolet, ztrcej Jinsk panstv a tm souasn jsou donuceni k vstupu do slueb olomouckch biskup. V roce 1260 prodvaj rovn sv pornsk majetky hrabatm z Bergu. Jak vysvtlit tento padek je otzkou a lze nabdnout jen spekulace. Osobn bych navrhnul vysok vdaje na kolonizaci nov zskanho zem (kde se rod rozhodl usadit) a stavbu hrad (Star Jin, Hukvaldy a ostn). Nelze zapomnat na to, e nov kolonizovan zem negeneroval zisky svm vlastnkm, to a po vypren lhty, kter trvala dov roky, jak vidme z listiny Jindicha. Uvaovat lze tak o vysokch nkladech na hrabc reprezentaci, co se mohlo promtat i v rovin stavby kamennch hrad.