Recenze knihy Ideln panovnk eskho stedovku

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: Stedovk dnes, Vydno dne: 12. 01. 2014

Robert Antonn: Ideln panovnk eskho stedovku, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2013

Pedel knihy Roberta Antonna se vyznauj tm, e se autor doke na popisovan problm podvat z jinho hlu a najt nov a neotel een i pesto, e se stejnm tmatem zabvaly ji generace historik ped nm. Zrove jeho prce (zvl᚝ recenze, kter u nj nejsou jen nudnm rozepsnm obsahu knihy) jsou skvle zvldnuty formou, po stylistick strnce. Podobn je tomu i v ppad Idelnho panovnka eskho stedovku, ne ovem bezvhradn.

U samotn tma napovd, e nepjde o djov, epick tma, ale o analzu uritho fenomnu, kter me mt logickou vstavbu, ale vt dynamika, tak jako v ppad politickch djin j bude chybt. Tato kniha je proto rozshlou intelektuln studi, zkoumajc mentalitu lid ijcch ve stedovku, kter se opr o poznatky jak z historie, tak i ze sociologie, etnologie a kulturn antropologie. Vznamn jmna svtov historie jako je Elias, Frazer, Kantorowicz, Weber nebo Geertz zejm (troufm si ci) bnmu teni pli neeknou. Autor nicmn eskou situaci zasazuje do evropskho kontextu jak studovanou problematikou, tak i odkazovnm na studie a knihy, z nich erp.

Ani j se ve sv recenzi nevyhnu popisu obsahu knihy. V prvn kapitole autor definuje pojem ideln panovnk; pro nj pedstavuje kulturn archetyp s koeny jak v indoevropskm dvnovku, tak i v antice (zejmna stoicismus)i v kesanstv; to s idelnm panovnkem ztoton Konstantina. Pro idelnho panovnka se tak stane charakteristick spravedlnost, udrovn mru a du svta, laskavost a zbonost. Existence panovnka, kter se chov podle sdlenho kdu chovn, je svornkem sprvnho fungovn cel spolenosti.

Klovmi prameny pro knihu jsou legendy (zachycuj krle-svtce) a kroniky, v nich promtaj et kroniki (asto spjat s panovnickm dvorem v Praze) svj idel, podobn jako knec zrcadla, kter ne vdy byla sepsna samotnm vldcem.

Tm u se R. Antonn dostv k eskmu prosted, na kterm zkoum sakrln charakter panovnka (krle z Bo milosti) a jeho volbu eskou lechtou. Vznamnm tmatem je sv. Vclav jako vn kne a vldce ech, v duchu knihy Ernsta Kantorowicze o dvou tlech krle se Vclav stv druhm tlem krle, kter je vn. Tento koncept vnho knete se na pelomu 13. a 14. stolet petvo v uvaovn o eskm krlovstv jako o prvnick osob, co ustanov definitivn a Karel IV. Svat Vclav i nadle zstv zemskm patronem.

Prostor dostvaj tak antick inspirace, by v eskm prostoru jsou vrazn pouze u Kosmy, jinak hraj podrunou a nevraznou roli. Naopak vznamnj jsou pochopiteln odkazy na Bibli, kter byly stedovkmu lovku srozumitelnj a neslouily pouze z dnenho pohledu k neskromnmu ukazovn znalost stedovkch kronik.

Pot nsleduje srovnn jednotlivch eskch panovnk v soustav sedmi ctnost (pokora, tdrost, pejcnost, mrumilovnost, cudnost, stdmost, ple). vaha je vnovna sv. Vclavu, Betislavu, Vratislavu II. a Pemyslu Otakaru II. Na pkladu Vratislava je ukzno, e peskupen atribut a jejich interpretace odlin vykresl panovnka u stedovkch kronik: pro Kosmu je Vratislav lstiv a ukrutn tyran, pro Dalimila a pozdj kronike je naopak zbonm vldcem a pravm rytem.

Popis sociln role krle-ryte (rex-miles) v eskm prosted pat k nejzajmavjm a nejpodntnjm pasm knihy. Zde pichz se dvma dleitmi hypotzami. Idel spravedlivho panovnka, pokud je pijat a en panovnkovm okolm, psob jako tmel spolenosti. To pak umouje rozvoj rytstv, vetn pozitivnch aspekt, jako je omezen nsil, rozvoj kultury, ale tak poslen autority krle a stabilnj spolenost (jako pklad je uvedena Svat e msk za Rudolfa I. Habsburskho). Pijmn rytskch idel u ns vid R. Antonn u v 11. stolet, kde je esk nobilita ve styku se zpadn Evropou, astn se kovch vprav atd. Tradin zmiovan 13. stolet jako potek rytskho vku u ns vid ji jako jeho vrcholnou fzi, kterou charakterizuje stavba hrad a rozvoj minnesngu. Rytstv v Kosmov dob je doloeno jeho popisem stetu u Kylebu, kdy se nejdve bojovalo dlouhmi zbranmi, aby se poslze pelo na mee. Jedn se o typick popis bitvy ve 13. stolet, nikoliv na sklonku 11. vku.

Na dalch strnkch je pozornost vnovna jinm socilnm rol panovnka, zejmna zbonmu vldci; zde polemizuje s nzorem, e clem Zbraslavsk kroniky byla snaha o kanonizaci Vclava II., po vzoru sv. Ludvka. Pipomn, e Ludvk byl poslednm svatm krlem stedovku a i on byl ve sv dob vjimkou. Nejpozdji Petr itavsk, tedy druh autor Zbraslavsk kroniky pc po opatu Otovi, pochopil, e svatoeen nebude mon, a proto kroniku pojal spe jako knec zrcadlo, tedy rady panovnkm, jak vldnout. Mezi dal tve sprvnho vldce pat spravedliv krl, vzdlan krl (nejlpe pokud uml st a pst), krl jako tvrce mru; autor zmiuje tak opaky spravedliv panovnka, neuitenho krle (tak byl vtinou len Vclav IV.) nebo krle tyrana.

Pedposledn oddl knihy pat srovnn idelu a skutenosti. K tomu R. Antonn vyuil zznamy o korunovacch a samotn korunovan dy, zkonodrnou innost nkterch eskch krl (pokusy o zkonky Vclava II. a Karla IV.), sebeprezentaci patrnou z vlastnch listin panovnk, ukzky tdrosti vi okol a crkevnm institucm, dle ukazovn krlovskho pokladu, ale i rabu minc. V tto kapitole kritice je podroben Karel IV., kter i pes sv zjevn nespchy (slab vlda v i, Maiestas Carolina, rozdlen zem, kter zapinilo spory mezi syny a synovci) dokzal pracovat s idelem sprvnho panovnka a dodnes pomrn psn kritria spluje, je Otcem vlasti i Nejvtm echem.

Kapitola o idelnm panovnku bhem husitstv je pojata sp jako postehy a nmty k dalm vahm a vzkumu, to ovem pi ten nijak nevad. Podle autora dolo v pedhusitskm obdob k rozkladu vry ve spravedlnost za vldy dobrho panovnka, kter nsledn znemonilo jindy neproblematick pijet bratra zemelho krle za novho vldce.
Spolenost se bhem husitstv z hlediska chpn panovnickho idelu rozdlila do t skupin. Ukatolk se soubor norem nezmnil, u kalink dolo k prav role zbonho krle: ten ml od tto chvle reformovat crkev a pijmout 4 artikuly. Pro tuto frakci byl Zikmund po dlouhou dobu nepijateln. Konen radiklov pedstavu sprvnho vldce zavrhli, dili se podle autora knihy pedstavou totln monarchie, krlovstv Boho na zemi v ele s Kristem. Akoliv chtli vybudovat dokonalou (beztdn) kesanskou spolenosti, zhy u nich dolo k rozdlen na troj lid, kdy mezi nimi byli vybrni hejtmani a biskup-senior (tito sten pejali funkci krle).

Podle mho soudu kniha me vyvolat etn diskuse mezi historiky-profesionly, je studnic nmt k diskusi a pemlen. V tomto ohledu se domnvm, e by mla bt peloena do cizch jazyk, aby obohatila stedoevropskou nebo celoevropskou diskusi o loze panovnka ve stedovk spolenosti. Tak me pohnout esk bdn k zamylen nad autory kronik a jinch pramen pi popisu in jednotlivch panovnk a jejich nov kritick revizi. Lidem, kte si rdi petou historick romn, maj historii jako hobby nebo odreagovn, se Ideln panovnk me zdt pli sloit, filosofick a pln zbytench cizch slov, a proto tko iteln. Autorovi lze vytknout i styl psan. S eleznou a stejn otravnou pravidelnost se objevuj vty o tom, e danou problematiku bu neteba rozebrat, protoe o n bylo napsno mnoh, anebo naopak by si dan problematika vyadovala samostatnou studii nebo knihu. Naopak nkter autorova tvrzen, napklad vahy o rytstv, by si zaslouila vystoupen z prostoru nmtu k diskusi a vypracovn samostatnch studi.

P. S.: Autor neprozrad, kdo byl idelnm eskho stedovku.