Recenze knihy Dobrohostov z Ronperka a na Pobovicch

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: Stedovk dnes, Vydno dne: 08. 12. 2013

Ji Jnsk: Dobrohostov z Ronperka a na Pobovicch, rod erbu Berana. Domalice, Nakladatelstv eskho lesa 2013.

Kniha je soust voln srie knih tho autora o zpadoeskch rodech, po Hroznatovcch a vambercch pichzej na adu Ronperkov. Ramsbergov (jde o mluvc znamen v pekladu beran vrch) byli pvodn vbskm ministerilnm rodem, prvn doloen jsou ve 12. stolet, ped polovinou 13. stolet psob v Bavorsku. ada vtv psob po cel i jako vlenci a purkrab hrad vy lechty. Autor pozorn sleduje dochovan erby v i, vdy s beranem, vtinou ernm na rzn barevnm poli.

Za prvnho pslunka rodu na naem zem je uveden Zdeslav z Osvrana, kter se astn chebsk svatby Vclava II. v r. 1289. Na rozdl od autora bych byl opatrn s jeho zaazenm mezi stranky praskho biskupa v konfliktu se Zviem z Falkentejna.
Do rodu J. Jnsk nezapotv vladyky z Mlnic, Hertejna a Vikanova (pouvali sice rodov jmno Dobrohost, ale jin erb). K rodu naopak pipisuje vladyky z Blivy, Kamka, ru, Osova a Pvozce.
Pokraovatelem hlavn linie byl Nechval (1321-31), zde podobn konflikt s Betislavem z Rzmberka dle mho soudu nemusel mt pozad v nejvy politice a konfliktu zpadoesk lechty s Janem Lucemursk. Nechval po sob zanechal dva syny, majetkov oddlen, Zbyka, biskupskho purkrabho na Starm Hertejn a Horovskm Tnu, a Dobrohosta. Osvransk (Zbykova) vtev ztrat do konce 14. stolet svj sdeln hrad a vymr v druh polovin 15. stolet Purkartem Nachvalem.
Za pslunka hlavn linie je tak mon povaovat Dobrohosta (1353 76), kter se pe podle Dvorce a Drky. Z jeho potomk jsou znmj brati Benk a Zdenk z Drky, stranci strany pod jednou v husitskch vlkch. Zdenk patil k nejvznamnjm postavm plzeskho landfrdu a od Zikmunda zskal jako zstavu Horovsk Tn. Jeho stejnojmenn pbuzn (synovec) Zdenk Kolvn pat v roce 1440 k vyjednavam esk kandidatury Albrechta III. Bavorskho. Pokraovatel rodov linie Kolvn Dobrohost buduje hrad v Pobovicch, kvli neshodm s Ladislavem Pohrobkem mu toti hroz ztrta Horovskho Tna. I on psob jako oldn, pozdji vstupuje s dalmi zpadoeskmi katolky do Zelenohorsk jednoty a jako jej len vyjednval o finann podpoe papee a pozdji je Matyem Korvnem jmenovn eskm prokurtorem (sprvcem nad kltery). On tak zskv pro rod pansk stav (ve vtu v r. 1500 na posledn 34. msto). Jeho synov bojuj v tzv. landshutsk vlce a astn se sporu mezi Guttejny a vamberky na stran vamberk. Star Zdenk po kondotirsk karie se stv zemskm psancem a umr zbaven vtiny svch statk, mlad Volf je strank Ferdinanda I. a dky tomu se stv krajskm hejtmanem v Plzni, nicmn i on pichz (pro dluhy) o znanou st svch majetk. Rod vymr nkdy po roce 1550 za nezjmu kronik Hanuem z Ronperka, svho asu zstupcem purkrabho praskho hradu.

V poslednch letech vyla cel ada knih o lecht v nkolika edinch adch nkolika nakladatelstv, tm kad z autor se zamlel, jak dan rod uchopit a jakm stylem a s jakou strukturou napsat knihu. J. Jnsk sv Ronperky len do nkolika destek pomrn krtkch kapitol a podkapitol, kter zachycuj (a na zatek knihy) jednotliv osoby a jejich fze ivota. Toto rozdlen m ovem i sv nevhody, nkter informace, fakta a citace z pramen se v textu nkolikrt opakuj, zhodnj by bylo podle mne lenit knihu po generacch, tedy chronologicky.
Na kodu by nebylo oddlen pas o majetcch do samostatnch kapitol, doplnnmi mapami drby jednotlivch len, vtv nebo v jednotlivch obdobch. Co naopak zaslou pochvalu je mnostv ilustrac (i barevnch), pdorys i zobrazen sdel rodu, obrzk archeologickch nlez a pod.
Prvnch pr destek stran je sloeno z hust uspodanch informac, tko stravitelnch, vce pbhu a ivota zan a bhem len lpe zdokumentovanch husitskch vlek. Naopak podle mne zbyten je rozshl len situace na Plzesku v 40. a 50. letech 15. stolet, kdy jsou lenov rodu nezletil v porunictv a reln nemohou ovlivovat udlosti ve svm okol.

Kniha o pnech z Ronperka ukazuje vynikajc autorovu znalost pozdn stedovk lechty a takt vbornou znalost nmeckch pramen a literatury, nezbytnou pro pvodn sk rod, psobc v eskm pohrani.
Je zde ale nkolik mst, o kterch by se mohlo spekulovat nebo jim vnovat vt pozornost. A jde o nmeckou lechtu, jak je mon, e prvn jej pslunk nese slovansk jmno Zdeslav. Problematickou bych vidl i germanisaci eskho pohrani, datovanou k urit osob, dle mne lo spe o dlouhodobj proces, zaloen na nmeck nebo dvojjazyn vrchnosti. Vt prostor mlo dostat poven Dobrohosta do panskho stavu, cel situace vyznv, e ho uinil csa Friedrich III. za pomoc pi obsazen Vdn.

Myslm, e obas se autoru stv, e se pli vv do osob, o kterch pe a pijm jejich hodnotov ebek. To je vidt na helnm kameni esk historie husitstv. Prismatem katolickch zpadoeskch ryt je moci vidt iku s Bzdinkou jako apokalyptick jezdce, kte kolem sebe totln vlku, myslm, e toto hodnocen nepat do historick literatury. Podobn bych za spch, na kterm mli prv podl i bavort Rambergerov, nevidl zdaile proveden tk kik od Domalic.

I pes tyto vtky je dobe, e vzniklo tak rozshl dlo, doplujc znalosti o Plzesku pedevm v pozdnm stedovku.

Diskuse ke knize