Kritika serilu "Cyril a Metodj - apotolov Slovan"

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: Stedovk dnes, Vydno dne: 17. 11. 2013

Del dobu jsem vhal, jestli tuto kritiku vbec formulovat. Pamtliv slov jednoho ruskho kritika (a v nsledujcm cittu sebekritika), e :"Autory tch nejtvrdch a nejodmtavjch recenz jsou vdycky lid, kte sami nikdy dnou knihu nenapsali nebo neumli napsat," jsem rozpait, pokud mm kritizovat film, ani bych se na njakm kdy podlel. Na kadm historickm filmu se d najt vce i mn detail, kter nesed - zbroj me patit do jinho obdob, nkter slova, kter nm pipadaj odvk, se v on dob jet nemohla vyskytnout atd. A zanikaj v tom tisce a tisce dalch detail a cel dj, kter jsou udlny poctiv a zaslou uznn.

Ale hlavn se pi kritice sten uchlm k chovn, kter hodlm sm odsoudit (to se bude tkat stylu diskuse, kdy se prosazuje jeden nzor jako jedin sprvn, co vi serilu pouiji). Toto dilema jsem se rozhodl rozseknout tak, e lnek nepojmu pouze jako kritiku, ale povedu ho i v hodn osobnm rzu prv jako rozveden vech tchto pochyb a dalch vah.

I.

Pi nakldn s historickou ltkou stoj badatel ped zkladnm problmem, jak poselstv chce teni zprostedkovat. Me podat vyznn zmrn zkreslen pro sv ely, nebo me chtt podat objektivn pravdu. Druh ppad je samozejm sprvnj, ale je nutn mt na vdom, e tady lze tak podvat pravdu zkreslen, i kdy to autor dl nevdom. Pokud dme stejn historick prameny dvma autorm pochzejcm z jin zem, jin sociln vrstvy nebo kdy srovnme zpracovn t pramen v podn autor z rznch stolet, bvaj jejich zvry dost odlin.
Existuje jet tet pstup, kde uznv svoje subjektivn, zkreslujc postoje, a sna se tedy njakch velkch zvr a pouen zdrovat. Jeho styl prce pak spov v tom, e se sna co nejvce vctit do zkouman doby a lid, pochopit jejich jednn (vdom i nevdom, pokud mono), a pak to souasnm jazykem tlumoit dnenmu teni. Co se te hodnotcch zvr a soud, ty jsou ponechny k diskusi tenm. Autor me sm njak zvry navrhnout, ale uznv, e jeho postoj je opt subjektivn a e jin postoje mohou bt klidn tak sprvn.
Podobn pstup se pravideln aplikuje i ppad umn. Umn vzbuzuje v divkovi (nebo posluchai) pocity nebo mylenky, kter me konzultovat s jinmi divky nebo s autorem. Oproti zkoumn historie tu jet vce plat pravidlo, e dn dojem z umleckho dla nen ten jedin sprvn a ostatn dojmy chybn. Co se lb jednomu, nemus se lbit druhmu a nikdo to zvl᚝ nee. Pokud by umlec zaal pjemci diktovat, co se mu m lbit a co si m o dle myslet, pekraoval by uritou hranici. A prv tato hranice je jednou z tch, kde se dl umn od ke. K dv od zatku vdt, co je na dlu dobr a co patn, co m bt hezk a co ne, komu se smt a koho obdivovat. V americkm filmu se tak negativn osoba navlkne do starch nemonch hadr, prd a dl ze sebe blbce. K nenabz njakou monost k aktivnmu rozvoji divka, ten je odsouzen do role pasivnho konzumenta a za odmnu se mu dostane pocitu, e to "bylo hezk".
Seril o Cyrilovi a Metodjovi vyznv podobn. Od zatku je jasn, e Cyril a Metodj jsou slunkov lid, Rastislav moudr panovnk, Svatopluk nsilnk a frant kn podl protivnci. Pi komentovn schopnost vrozvst bavort kn uznale pokyvuj hlavou, jak jsou vrozvsti moud a schopn - a proto jsou nebezpen a je teba je odstranit. Vrozvsti se usmvaj a mrn promlouvaj, Svatopluk pi svch promluvch cen zkaen zuby, pop. dr oponenta pod krkem.
Umleck, resp. kovit prvky maj jen podpoit pedem dan nzor. Nap. Rastislav se modl v kostele, za nm jde fransk knz - filmov hudba zvn a ztemn -, knz se kiuje, a jak jde ruka od ramene k rameni, tak jde do hudby zvuk podobn nejvce tasen mee - divk si mus vsugerovat, e te se pl Zlo. V jin scn si moravsk velmo odplivuje se slovy, e jen co sly jmna bavorskch kn Wichinga a Eibena, dl se mu zle. Divk prost nem na vybranou, frant kn jsou odporn svm chovnm i svmi jmny...
Potud je to k, jednostrann zpracovn ltky, kter vtina eskch recenz, kter jsem etl, z dvodu pehnan jednostrannosti odmtla. Film se ale netv jako fikce, by historick, on se tv jako dokudrama, kter jede podle informac pramen a kter podv pesn obraz minulosti. Nkter scny, hlavn Konstantinovy teologick promluvy, jsou skuten pevzat z legend. O to nenpadnji se tam vete vlastn invence autor, kdy teba pape dv Metodjovi sirmijsk arcibiskupstv se slovy, e je teba zastavit franskou rozpnavost. O takov motivaci jsem v legendch nic nenael, ale je to motiv slovanskho patriotismu oproti germnskmu, tedy vc modern doby, kter tam podle m promtli autoi serilu sami za sebe.
Ale co je hor, film ve stylu dokudramatu nejene zprostedkovv historii jednostrann, nejene do historick doby klade motivy znm a z doby modern, on na nkolika mstech pmo odporuje pramenm.

II.

Film ukazuje kontrast v pojet kesanstv ze strany vrozvst a ze strany franskch kn. Vrozvsti ukazuj pznivou tv vry, nikoho nelmou nsilm, nbr jen moudrost a lskou. Frankov pouvaj oproti tomu vhrky, nboenstv provozuj stylem opakovn latinskch frz, kterm nikdo nerozum; dn moudrost od nich neprobleskne. Msto vvozu evangelia lsky k pohanm frant kn ehnaj mem, dky kterm jde Svatopluk dobvat nov zem, kter kt nsilm.
-Metodjovi jako jet vojevdci v bojch s Bulhary k jeden vojk: "Mme jejich vdce, pane, kdy nad popravu." Metodj: "Mli bychom ho pustit, tohle nikam nevede. Chceme-li, aby pijali naeho Boha, mli bychom se chovat v duchu Kristovy mrnosti." Mrnost m dokazovat Metodjova domluva Svatoplukovi: "Ano, dobv nov zem, ale nsilm, nenos Kristovu lsku, ale strach ze sv sly." Svatopluk s vycennmi zuby: "Sm v, e domluvy nemaj spch."
- Rozmluva bavorskho knze s Rastislavem. Knz: "Kne, nechci nic vytat, ale takhle svou zemi nezmn," Rastislav: "Coe?" Knz: "Cestou sem na vae zem jsme vidli star pohansk kultit. A v nkterch domech lid stle jet pechovvaj pohansk soky." Rastislav: "A co s tm?" Knz: "Ty o tom v? A nezashne?" Rastislav: "No co s tm mm dlat? Jsou to prost lid. Sm ote v, e perod od starho nboenstv ke kesanstv je dlouh a nron proces." Knz: "S tmhle pstupem jist." ... Rastislav: "ili takhle odnepamti. To jim to mm najednou zakzat? Podle m se to nsilm nevye. Jen se tm vechno zhor." Knz: "My mme jinou zkuenost. Na tyhle lidi je teba bt dsledn." V nsledujc scn jdou lidi pod dohledem franskch kn topit bky do vody. Rastislav se u toho ov, ale pdn ruka franskho knze na jeho rameno ho uzemuje.
- V dal scn chce Svatopluk za pikyvovn knze Wichinga ("takov opovlivost vyaduje exemplrn trest") zbiovat lovka, co zachovv pohansk zvyky. Rastislav to zatrhne, na Veligradu se tohle dlat nebude. Pouze v dal scn ho devn idol njakho slovanskho bostva.
- Konstantin slovansk pohansk zvyky naopak komentuje: "Je to jejich obyej, a my bychom jim nic nemli vnucovat nsilm."
To je pvtiv tv vrozvst z filmu, jene dikce pramen je jin. ivot sv. Konstantina Cyrila v kapitole 15 kritizuje, e frant kn: "Nebrnili t konat obti podle dvjho obyeje ani uzavrat nessln satky." Tvrci serilu tuto pas z legend podle m museli znt, hned vedle legendista kritizuje franskou praxi zabjen had jakoto prostedku odpoutn hchu. Pas s hady toti v serilu je, jednoho lovka v nm had utkne.
Metodjv Zakon sjudnyj ljudem, nebo-li "Soudn zkon lidu", m hned v prvnm bodu doslova: "Ped veobecnm zkonkem je teba se zmnit o ve bo. Proto svat Konstantin naped v prvnm zkon ekl takto: Kad statek, v nm se konaj obti nebo psahy pohansk, a jest odevzdn bomu chrmu se vm jmnm, kter maj ti pnov v tom statku. Ti, kdo konaj obti psahy, a jsou prodni s vekerm svm jmnm, cena pak za n stren a se d chudm."
Metodj se v vodu zkonku odvolv na slova Konstantina, srozumni s trestem ztrty svobody i majetku za dodrovn pohanskch zvyk byli oba dva. Prosazovn kesanstv silou bylo v arzenlu skutench brat Konstantina a Metodje, zatmco franskm knm cyrilsk legenda vytk, e pohansk zvyky potraj mlo. Seril toto popr a obrac, a to u nen k, to je prost manipulace.

III.

Film pes vechna "zattn osobnostmi spoleenskho a politickho ivota", "garantovanou kvalitou speciln sestavenm odbornm tmem sloenm z historik a zstupc crkv obou zem" a ujiovn o "objektivnm zpracovn historicky a nboensky velmi citlivho tmatu"1) nemohu doporuit jako zdroj k poznn historie. Skuten historick zmnky jsou proloeny postoji a motivy dnench tvrc a bez nahldnut do pramen je nelze od sebe spolehliv rozpoznat.
Film msto o historii vyprv o souasnch hodnotch, a to je na nm paradoxn prv hodno studia. Podobn padlan Rukopisy Zelenohorsk a Krlovdvorsk nejsou pramenem pro studium devtho stolet, kam by je padlatel chtli umstit, ale jsou docela dobrm pramenem k hodnotm esk vlasteneck spolenosti 19. stolet. A film o Cyrilovi a Metodjovi mluv tak o dnen spolenosti. esk patriotistick spolenost reflektuje Velkou Moravu od dob Palackho jako slovanskou hrz proti nmeckmu vlivu, co se serilem vine jako nit neustle. A druh aktuln postoj souvis s tm, m film manipuluje nejvce, tedy s rznmi postoji ke kesanstv. Meme tedy zauvaovat, pro se film tak zuiv brn pijmout nepohodln zmnky o christianizan praxi vrozvst.
Evropsk spolenost se od doby osvcenstv dv ve sv vtin na nboenstv skepticky. Nastupujc ateismus uinil spoleensky bezpedmtnm hlavn el a smysl crkve - zajitn lidsk spsy. Na crkev se pak sesypaly vitky, e kesanstv brnilo rozvoji rozumu a vdy, msto kterho drelo lidstvo v iracionalit.
Tmstv stedovku, ptm chladnho tmavho kostela s malmi okny, mla pekonat renesance, znovuzrozen antiky, tch jinch zem zalitch sluncem. Nadji na lep ivot ml nst vdeck pokrok, ne povry; lidsk poteby napln racionln ekonomika, ne penze vyhozen na destky nebo zdun me. Osvcenstv se sousteuje na ivot a radost z nj, ne na smrt jako kesanstv v otzce spsy, glorifikovan muednick smrti svtc a en kesanstv ohnm a meem.
Kesanstv m ale nepopirateln pozitivn strnky i pro osvcence nebo ateisty, a u njakou aktuln prax nebo historickm vznamem. Antick vdomosti se pece zachovaly dk opism antickch dl ve stedovkch klterech. Na tyto kontrasty ukzal film Jmno re natoen podle romnu Umberta Eca. Jeden star klter vlastn knihovnu, kde le star spisy. Nejstar mnich zjemce o starou moudrost nechv umrat, zatmco pokrokov frantikn pi poru kltera nkter spisy zachrauje. Do toho klter host disputaci uenc diskutujcch tom, jestli Kristus vlastnil, nebo nevlastnil aty, kter nosil na sob... Neubrnil jsem se pocitu, e tato scna zabrousila do satiry, zesmujc z modernho pohledu stedovkou kesanskou dogmatiku. Kesansk lska k blinmu nalezla vrazu v zakldn pitl, kde bylo peovno o nemocn a bezmocn, kte by jinak sotva peili; nebo tm, kte u pet nemohli, bylo pomoeno k vyrovnn pozemskch dluh - pojem "pitl" ve smyslu nemocnice a pojem "hospic", kde se lovk pipravuje na odchod ze ivota, pochzej ze stejnho slovnho zkladu "hospital". Tak v souasn dob tak rzn crkevn proudy peuj o lidi njakm zpsobem handicapovan a pomhaj je zapojovat do ivota spolenosti. I hospicov hnut v echch rozjdla hlavn crkev, vc lovk m pro takovou prci peci jen lep dispozice. A vechnu takovou laskavou tv um ocenit i ateistick spolenost.
Na tento styl koexistence crkev nakonec tak slyela, jak pe Duan Tetk: "Katolick crkev pod tlakem osvcenc pistoupila nakonec na jejich hru a proti vtce neuitenosti se zaala brnit poukazovnm na svou spoleenskou prospnost, na dobro, kter spravuje, a ne na to, o co v kesanstv opravdu jde, na spasen." 2) Spravovanm "dobrem" meme chpat dobro poskytovan potebnm lidem nebo sprvu dobroinnch instituc, kter mnohde supluj sttn sociln systm. Pokud st crkve peci jen prohls jako hlavn smysl sv existence spsu namsto skromnho a obtavho ivota, nesetk se s pochopenm. Naposledy to ukzala reakce chovn polskch biskup, kte kritizovali nvrhy papee Frantika I. k nvratu k vt chudob. 3) Moc sympati tm nezskali.
Spolenost od crkevnch autorit oekv njak vzory. Oekv vztah k lovku namsto vztahu k penzm. Oekv moudrost (od Konstantina zvanho Filosof, od Jana Husa nebo hlavnho hrdiny z Ecova romnu), ale ne tup dogmata a fanatismus. Oekv lsku k blinmu, ne nsiln nebo krvav prosazovn svho nboenstv. A tomuto obrzku se v serilu museli poddit i Konstantin s Metodjem. Jejich sty mluv moudrost a mrnost, nikoli silov prosazovn novho nboenstv, jak o tom mluv prameny, nkter psan pmo vlastn rukou.

IV.

Jak jsou jin monosti pojet historick ltky, ukzal seril esk stolet. Seril tak kombinuje udlosti doloiteln historickmi prameny s dalmi udlostmi u domylenmi. V prvnm dle serilu proti sob opt stoj zstupce stedoevropskch Slovan v podn Masaryka a zstupce Germn, rakousk mstodrc Frantiek Thun. Jeliko rakousk zem vznikly odtrenm od stedovkho Bavorska, mme podobnou geopolitickou situaci jako v srii o vrozvstech. Rakousk oponent ale nen vylen v takovch temnch barvch. V nkolika vtch vysvtluje svoje postoje a pocity: "Miluji tuhle zemi, a u v n ije kdokoli. ... Mm rd krlovstv, ve kterm jsem se narodil. echy jsou moje u vlast, ale mm taky vlast ir, a to je rakousk monarchie." A jet pedtm nechv nahldnout do svho nitra, kdy hodnot echy a Nmce: "Oboj mi vytte, e jsem slab a e nadruji druh stran." Thun nen vykreslen jako archetyp neptele, dostv slovo, abychom se dozvdli jeho motivaci, jeho postoje a mohli jej hodnotit. Meme je odmtnout stejn jako ve filmov scn Masaryk ("csa nen mj csa, nenechal se korunovat v Praze, je to cizinec), ale meme zrove pochopit, pro se druh osoba zachovala jinak a e to v rmci svho mylenkovho svta nemusela myslet patn. A z toho vyplv alespo njak respekt k soupei, kdy u m tedy dojt ke konfliktu; a nen nutn soupei pipisovat vechny mon negativn vlastnosti.
V dalm filmovm dialogu Masaryka s britskm premirem Lloydem Georgem, dialogu u fiktivnm, jsou pedznamenna rizika rozbit monarchie. Britsk premir nev, e Slovan se jen kvli sv etnick vzjemnosti spoj do spolench stt nebo koalic. Jihoslovansk stt nebude moci harmonicky fungovat kvli rozdlm mezi pravoslavnmi a katolickmi nrody, stejn nebude fungovat ptelstv mezi husitskmi echy a katolickmi Polky. Vechno jsou to vci k zamylen, kter ukazuj na sporn otzky tehdej Masarykovy snahy. Seril zrove nerozhoduje za divka, jak stanovisko m zaujmout.
Jak lze v podobnm duchu podat stet bavorskch a byzantskch kn na Velk Morav? Zpadn crkev postupovala smlivji vi pohanm, snaila se je zskat pro nov nboenstv, nemohla pouvat odstraujc metody. Tolerovala takov vci, jako vlastnictv kostel lechticem, kter jej nechal zdit (vetn vlastnictv destk z tohoto kostela). V Byzanci byla takov vc neslchan, jak ostatn probleskne i v jednom mst serilu. Zpadn crkev se nevyvala v teologickch sporech, snaila se piblit lidu a za cenu zjednoduen. Drela se i v tomto slov sv. Augustina, e je "lpe bt krn gramatiky, ne bt nepochopen lidem".
Proti franskm knm stoj pedstavitel byzantsk crkve, kter nezjednoduuje svoje uen, aby jej piblila pohanm, ale kter naopak ije teologickmi debatami o co nejsprvnjch detailech vry. Je to crkev, kter pod koncily, aby zatoila s herezemi. Takov crkev je pak vce uen i nesmlouvav. Namsto stupk pohanm m tendenci vyleovat i ty kesany, kte se od ortodoxie li. Jeden zajmav kontrast vchodn a zpadn sti crkve byl vidt ke vztahu k barbarskm invazm. Po byzantsk teology znamenaly niiv vpdy Germn symptom, e u se bl konec svta. Pro zpadn biskupy znamenaly tyto vpdy vzvu - tyto barbary je teba zskat pro Boha a Bohu. Zpadn crkev tak rozjela velkorysou misionskou politiku.
Na Morav tak fungovali stl frant kn, mn vzdlan, vce stupn, a vi nim uen teolog Konstantin zvan Filosof4), kter spolu s Metodjem pin na Moravu peklad nomoknonu, vtahu ze svtskch i crkevnch zkon nutnch k zaveden. Hlavnm dvodem, pro frant kn nebyli a nejsou zrovna oblbeni, byla jejich teze, e Morava pat pod franskou svrchovanost; a to nejen crkevn, ale i politicky. Ob vci toti spolu v t dob souvisely, poktn lovk ml bt na cest ke spse zen v duchovnch otzkch crkv, a ve svtskch otzkch csaem; pape i csa byli poveni Bohem, aby vedli sv oveky.
Pvod tto teorie lze najt v dobch, kdy se kesanstv stalo sttnm nboenstvm ma. Prvn kesansk csa Konstantin Velik v dob, kdy jet neexistovali papeov, prosazoval stt jako hlavn slu, kter me vst lidi ke sprvnmu ivotu, a tm i ke spse. S penesenm svho sdla do Konstantinopole, budoucho hlavnho msta byzantsk e, penesl i tuto ideu. Ta dola vrazu v byzantskm caesaropapismu, kde je csa nejvy hlavou sttu i crkve. Koexistenci sttnho a crkevnho prva, vyjden ve form onoho nomoknonu, si tam pochvalovali jako "byzantskou symfonii".
Zpadn crkev nechala tuto ideu v podstat pi ivot, ale rozdlila ji mezi dv osoby. Rostouc autorita mskho biskupa, kter se stal nejvym biskupem - papeem -, se spojila s autoritou obnovenho csastv ponaje vldou Karla Velikho. Pape ml tedy zajistit spsu lid p duchovn, csa ml zajistit spsu lid pomoc svtskch zkon. Tato souhra nesla jedno logick vystn - kad poktn lovk nebo zem se dostali (alespo v och Frank) jak pod autoritu papee, tak pod autoritu csae.
Z takovho konfliktu zjm fransk crkve a csae se zjmy Moravan by se dala ve scnch dokudramatu udlat docela zajmav disputace. Solut brati by dejme tomu hjili zjmy Moravy, byzantsk nauka by je sice stavla spe na stranu Frank, ale vrozvsti nebyli tak pln konformn ke vem strnkm byzantinismu. Frant kn by dostali monost vysvtlit svoje nepopulrn postoje.
A tady podotkm, e nikterak neekm se skrytmi mysly, e by se divk nechal pohnout ke pijmut franskho stanoviska. Tezi, e by kad kesan musel bt poddanm csae, opustil u csa Ota III. r. 1000. Spojen nboenstv se sttem kritizovali stedovc crkevn reformtoi (odmtajc v rmci toho nap. i to vlastnn kostel lechticem nebo vldcem), kritizovali ho novodob osvcenci s tm, e vra je osobn vc kadho lovka. Vc lovk podle modernho vkladu nemus podlhat dnmu csai a diskutuje se, jestli vbec mus podlhat i crkvi. Naopak habsbursk spojen "trnu a olte" nadlalo konkrtn v echch katolick vci vce kody ne uitku. Neekm, e by se divk piklonil na franskou stranu, dokonce oekvm, e si najde i sm svj vlastn dvod, pro je odmtnout. A o to prv jde nejvce, bt postaven ped dv monosti, ob pochopit, a pak sm pemlet a rozhodnout se pro jednu (nebo ani pro jednu, to u je na kadm lovku). Je to trochu namhavj ne dostat ke konzumaci pedem dan vsledek, kter je nutno pijmout, ale hodnota a trnink vlastnho sudku stoj v mch och nesrovnateln ve ne pasivn pijet jakkoli vzneen pravdy.

V.

Pokud bych skuten stanovil probran seril jako pramen poznn dnen spolenosti a jejch hodnot, pak by sluelo pout na nj i nestrann metody, kter nehodnot sprvnost nebo nesprvnost onch hodnot. Potamo s tm bych neml hodnotit ani sprvnost vyznn serilu a jeho zvr, ml bych pouze pedvst vlastn zvry a konfrontaci ponechat na teni. To jsem poruil tm, e svoje zvry dvm do pmho kontrastu se zvry serilu, aby je ten nemusel hledat sm. Pilo mi to jistj v tom, e nic teni neunikne. Vyznn serilu je toti z mho pohledu liv a nebezpen a nechtl jsem jej nechat bez odezvy.
Pro posouzen stanovisek autor serilu a mho je samozejm potebn dt slovo druh stran. Protoe vyjden druh strany nemm, pokusm se ho odhadnout. Seril se pokou dt njak morln poselstv. Chce asi njak upevnit slovansk nebo esk vlastenectv, ale in tak napadnm germnskho (franskho, bavorskho) svta. Seril potvv slovansk svt proti germnskmu, potvvv lidi proti sob, a to je nebezpen.
Dal morln poselstv podv seril v ukzkch idelnch kesanskch autorit. Li se tm od soudobch seril stanice HBO (Vikingov, m, Borgiov), kter se vyznauj drsnm pojetm djin, kde vvod jako hlavn motivace hlavnch hrdin moc, vlka nebo eny (nemluv o fantasy serilu Hra o trny). Njak morln ponauen se v nich mus hledat s lupou v ruce. Cyrilometodjsk seril oproti tomu stav obrazy, idely svtc jako vzor. Pesto, uit lidi vnmat svt ernoble, bez odstn, je pro praktick ivot zase nevhodn. U k rozdlen lidi na idely bez chyby a na lidi patn, kter je teba odmtnout. Kdeto podat pravdiv, skuten obraz, i kdy nen ernobl, pomh k lep orientaci ve skutenm, nejednoznanm svt.
Seril stav ped divka obraz svtce jako idelu, zkusm jako jako teku na zvr postavit ped tene jin obrazy lidstv a posouzen u nechm na jinch. Prbn jsou zfilmovvna Tolkienova dla, kde hrdina nenese znaky idelu, on ani pedem netu, do eho vlastn jde, nebo se tomu i brn. Kladn vlastnosti zskv asem, po vnitnm boji, a nkdy ho z toho nejhorho vythnou ptel nebo jin zsah vy moci nebo nhody. Podobn popisuj lovka star dla o Faustovi nebo Parsifalovi. Faust i Parsifal hledaj ale u od zatku, velmi nalhav se ptaj, chtj pochopit, nkdy se za poznnm a pravdou radostn enou, nkdy se potcej, nkdy balancuj na hran propasti (stejn jako Frodo Pytlk nad propast Mordoru), nkdy hroz, e vyloen zhe nebo podlehnou. Pes vechnu osobn snahu je pomh zachrnit bu jejich lidsk okol, resp. jejich lska k lidem, pop. zsah vy moci nebo milost, kter jde ale hrdina vstc. spch tchto dl i pes desetilet nebo stalet je mon zapinn tm, e mnoho ten nebo divk se v tom poznv.

Poznmky:
1) http://www.filmcyrilametodej.cz/cz/o-filmu/top-10-cyrila-a-metodeje/
2) Tetk, Duan: Zpisnk a jin texty k djinm. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2008, s. 101-102.
3) Nap. velikonon vzva Konference polskho episkoptu: "Poslnm katolick crkve je solidarita s chudmi. Toto crkevn spoleenstv vak nen dnou charitativn organizac. Jej nejdleitj rol je hlsn spsy chudch a evangelia. - http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/297724-katolicka-cirkev-neni-charita-vzkazuji-papezi-polsti-biskupove.html . Polsk denk Gazeta Wyborcza vzvu hodnotil slovy: "Pouh solidarita s chudmi a hlsn spsy nesta, pokud crkev vlastnm pkladem nedoke, e je blzko k chudm." - http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=775911
4) Narka na jmno "Filosof" je obsaena hned na zatku serilu, kde m mal Konstantin sen o krsn dvce. Scna pochz z legendy ivot sv. Konstantina Cyrila, kapitola 3: "V sedmi letech dt vidlo sen a vyprvlo je otci a matce a pravilo:Nelnk shromdil vechny dvky naeho msta a ekl mi: Vyber si z nich, kterou chce za enu a pomocnici vkem ti rovnou. J jsem se na vechny podval a prohldl si je a uvidl jsem jednu krsnj ne vecky ostatn ... Jmno jej bylo Sofia, to jest moudrost: Tu jsem si vyvolil."
Pojem "filosofie" je pekldn jako "lska k moudrosti". V nboenskch spisech id a gnostik pedstavuje tuto moudrost krsn ensk bytost. Uenec k n me zahoet lskou, stejn jako mal Konstantin, a to se nazv onou " filosofi".. Sofie nen abstraktn moudrost, njak suma vdomost, Sofie je ivou bytost. Nejvt konstantinopolsk chrm Hagia Sofia byl takt zasvcen tto bosk Sofii, nikoli nemu abstraktnmu.
Pozdn antick filosof Boethius napsal ve vzen dlo s nzvem Filosofie utitelkou. Filosofie je vlastn jen pejmenovan Sofie, kter Boethia navtvila v jeho tkch chvlch: "Spatil jsem, jak se nad mou hlavou objevila ena velmi dstojn tve s planoucma oima ... Pak se na m podvala oima dokon otevenma a pravila: To jsi ty, co byl kdysi odkojen mm mlkem a vyiven mou stravou a doshl jsi dky tomu sly munho ducha?" (Boethius: Filosofie utitelkou. Vyehrad, Praha 2012, s. 8 a 11
Sofie tu nar na dal vjev, zachycen na nkolika malbch, kde Sofie skuten sv uence koj mateskm mlkem; matesk mlko je tu zejm symbolem nesobeck lsky, kterou poskytuje dtti kad milujc matka. Lska filosof k Sofii nen sexuln, ale jde o lsku mateskou, resp. synovskou (i Konstantin si Sofii vyvolil jet jako dt). Dnen spolenost vnm filosofii jako suchou vdu, v karikatue jako plan pemtn "o jakmsi emsi". Sta uenci ji provali filosofii vc iv a vroucn.

Literatura:
Vaica, Josef: Literrn pamtky epochy velkomoravsk. Nakladatelstv Lidov demokracie, Praha 1966.

Podobn lnky a diskuse:
Konstantin a Metodj na Morav (863 - 885)
diskuse film Cyril a Metodj apotolov Slovan