Petr I. z Romberka

Autor: Michaela Balousov <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 07. 04. 2013

lnek o vznamnm eskm lechtici potku 14. stolet.

Dtstv a rodina
Petr z Romberka se narodil pravdpodobn po roce 1290 Jindichovi z Romberka, vznamnmu eskmu lechtici, a jeho manelce Elice. Pesn datum pochopiteln nen znmo, poprv se Petrovo jmno objevuje na listin svho otce z ervna roku 1308. Pokud jde o Petrovy rodie, v ppad tehdy jedinho ijcho Romberka, jeho otce Jindicha, nejsou pochybnosti, ty vak vyvstvaj v ppad jeho matky. V listinch je nkolikrt zmnno jej jmno, nikoliv vak rod, z nho pochzela. Vtinou se uvd, e j mla bt pan Elika z Dobruky, co je informace, kterou pmo uvd Vclav Bean. Martin andera, autor monografie o pnech z Dobruky, uvd, e Elika (Albta) z Dobruky mla bt dcerou i sestrou Mutiny z Kostomlat; monou pekvapivost takovho spojen (jihoesk velmo a dma z vchodnch ech) vyvrac poukazem na vchodoesk dravy Romberk. Anna Kubkov dle upozoruje na ast Jindicha z Romberka a Mutiny z Kostomlat ve skupin Zvie z Falkentejna bhem boj o vliv po nvratu Vclava II. z braniborskho pobytu. Napklad v listin ze 4. ledna 1354 je jako Petrv strc z matiny strany (avunculus) zmnn Jan z Dobruky, co by svdilo pro nzor, e Petrova matka opravdu byla z Dobruky. Jene tm nejsme u konce. V jin listin, z 6. bezna 1341, je opt jako strc z matiny strany uveden Zvi z jezda (jezdce). Pni z jezda jsou azeni do rozrodu Kounic, zatmco pni z Dobruky do rozrodu Drslavic. Otzku, z jakho rodu pochzela matka Petra z Romberka, tedy zatm nememe bohuel spolehliv vyeit.

O Petrov dtstv a mld nemme dn informace, meme pouze pedpokldat jeho narozen na Romberku a mon pesdlen s celou rodinou na potku 14. stolet na Krumlov, darovan jeho otci krlem Vclavem II. roku 1302, spadl na krle jako odmr. asto tradovan mld strven v kltee ve Vym Brod nememe potvrdit; je samozejm mon, e byl v kltee kvli vzdln a vchov. Protoe vak nemme ani zprvy o dajnm starm bratrovi, po jeho smrti ml bt Petr nucen klter opustit, i z tohoto dvodu by bylo opravdu nelogick, kdyby jedin musk len romberskho rodu ml nastoupit eholn kariru.

Jindich z Romberka a kandidti na esk trn
V srpnu roku 1306 umr v Olomouci posledn len hlavn vtve pemyslovskho rodu, krl Vclav III. esk zem upadaj do zmatk, kter s sebou takov udlost vdy pin. V z tho roku situace nabr spd v Praze je jednno o nstupu manela nejstar Vclavovy sestry Anny, Jindicha Korutanskho, na esk trn, zatm vak msk krl Albrecht, snae se vyut uprzdnnho trnu ve prospch svho prvorozenho syna Rudolfa, m s vojskem ku Praze od zpadu. Jindich Korutansk s Annou prchaj z Prahy, eskm krlem se tak stv Rudolf Habsbursk. Ne vak na dlouho. Hned 3. ervence nsledujcho roku Rudolf Habsbursk umr ped Horaovicemi; esk krlovstv je tak opt bez krle. Na esk trn je povoln Jindich Korutansk, jeho vlda vak nen siln, v mezi se opt mno zmatky, kter nkterm vyhovuj, jinm ji mn. V prbhu roku 1309 se mno hlasy o monosti vbru novho panovnka; tm se ml stt budouc manel dosud svobodn princezny Eliky Pemyslovny (mlad sestry ji zmnn Anny). Vbr padl na syna mskho krle Jindicha VII., lucemburskho hrabte. Bhem roku 1309 a roku nsledujcho probhaj jednn mezi eskmi pedstaviteli (nejprve cistercickmi opaty, pozdji i nktermi lechtici) a Jindichem VII. Vsledkem je satek princezny Eliky a Jindichova syna Jana, kter se uskuten 1. z 1310 v nmeckm pru. Po porce korutansk strany a tku Jindicha Korutanskho s Annou z Prahy byl nov krlovsk pr v noru 1311 korunovn na eskho krle a eskou krlovnu.

Bhem tchto neklidnch dob nechtl hrt Jindich z Romberka vedlej lohu, a proto se ve zmnch panovnk na eskm trn aktivn angaoval. Nejprve vsadil na habsburskou kartu, jakmile bylo zejm, e ivot Rudolfa Habsburskho se chl ke konci, snail se zskat co nejvce. Tak zskal do dren vznamn hrad Zvkov. Bhem obdob vldy Jindicha Korutanskho si podrel ad nejvyho komoho, nicmn svou anci zejm vidl jinde pomrn brzy se piklonil k lucembursk kandidatue na esk trn a tak osobn v lednu 1310 jednal v Norimberku s mskm krlem Jindichem VII. Nstupu jeho syna na esk trn se vak nedoil; zemel roku 1310.

Jeho syn Petr se v dob zmatk na eskm trn zan objevovat po boku svho otce (z roku 1308, resp. 1309 pochzej dv listiny, jich je Petr spoluvydavatelem ), kter jej v t dob nepochybn zasvcuje do politiky. Krom ve zmnnch dvou listin vak nemme doklady o Petrov jednn. Jeliko veker vznamnj kroky obstarval Jindich z Romberka sm, lze pedpokldat, e Petr byl v t dob jet velice mlad, pli mlad na vyjednvn s mskmi krli. Nicmn pravdpodobn ihned po otcov smrti se ujm komoskho adu (jako nejvy komo je doloen minimln k 5. kvtnu 1312 ). Doklad pro pevzet adu bohuel nemme, nicmn s ohledem na zsluhy, kter ml Jindich z Romberka na nstupu Jana Lucemburskho na esk trn, lze pedpokldat kontinuitu v dren komoskho adu v rukou romberskho rodu.

Krl Jan a esk lechta
S nstupem Jana Lucemburskho na esk trn na konci roku 1310 sice dolo k uklidnn situace v eskm krlovstv, kterou zapinilo stdn panovnk, volba novho krle vak byla jen prostedkem ke stabilizaci pomr v zemi, k n nepochybn muselo dojt a nsledn. V tuto chvli vak dochz k zpotku pouze drobnm stetm mezi mocnou eskou lechtou a mladm krle, jeho zjmy hjil zkuen politik Petr z Aspeltu, nkdej kancl Vclava II. a toho asu mohusk arcibiskup, a tud i jeden z kurfit. Obecn lze uvst, e prvn desetilet vldy krle Jana se bude nst ve znamen hledn rovnovhy mezi moc krlovskou a lechty, kter nakonec bude vychlena ve prospch eskho panstva, ale nepedbhejme. O Vnocch tho roku se kon zemsk snm, na nm mj. krl Jan vydal tzv. inauguran diplom (pro echy, pro Moravu bude vydn o pl roku pozdji), v nm zakotvoval nkter prva pro lechtu a pesnji definoval krlovsk povinnosti; lze pedpokldat, e diplomy navazovaly na sliby uinn Janovm otcem, mskm krlem Jindichem, v souvislosti s vyjednvnm o Janov nstupu na esk trn. Pro ns bude nejpodstatnj zejm to ustanoven, kter zakazovalo obsazovat ady cizinci (L. Bobkov k tomu podotk, e v diplomu pro Moravu je tento zkaz specifikovn, pouze pokud jde o ady spojen s dchodem, lze tedy pedpokldat, e diplom uren echm byl vykldn v obdobnm smyslu).

Ji v lt roku 1311 vak bylo zmnn ustanoven inauguranho diplomu porueno, nebo na msto odvolanho podkomoho Jindicha z Lip byl dosazen cizinec Walter z Castellu. Spory mezi krlem a lechtou byly na as utlumeny Janovm taenm na pomoc otci do Itlie, kam vak ji dorazit nestihl, nebo v srpnu roku 1313 otec zemel. Tato udlost mla na vnitn pomry v eskm krlovstv dvoj vliv jednak se et pnov vrtili dom bez koisti a mohli se opt vce soustedit na bn problmy, jednak krl Jan piel o velkou st podpory, kter mu pi jeho kandidatue byla ztitou. Jan vak rozhodn nehodlal rezignovat, naopak, rozhodl se sm kandidovat na novho mskho krle, a kdy se nakonec tato kandidatura ukzala jako nemonou, snail se udret zsadn vliv na volbu novho krle. I v tomto bod vak meme nalzt dal rozpor mezi plny Janovmi a plny eskch pn pro krle byla zahranin politika rodovou presti i nutnost, pro eskou lechtu vak zbytenost, kter pouze stla penze, je byly nutn pi obnov eskho krlovstv. Poteba bt s pny v konsensu nakonec vyvolala odchod cizch rdc a ednk z eskho krlovstv a nsledn obsazen uvolnnch funkc mstn lechtou v prbhu roku 1315.

Ani esk lechta vak nebyla jednotn, jak by se z vystupovn vi krli mohlo zdt. Ji v prbhu jednn o monm nstupu Jana Lucemburskho na esk trn se jako hlavn pedstavitel esk lechtick obce ukzal mocn Ronovec Jindich z Lip, kter ovem ve lechtick obci nestl osamocen, nbr ctil a ctil podporu svho rodu. Nkdy proti nmu bv stavn Petrv otec Jindich jako zejm nejvznamnj pedstavitel jinho velkho rodu Vtkovc, nicmn doklady, kter mme k dispozici, o njak zsadn rivalit nesvd. V podobnm vztahu k Jindichovi z Lip pokraoval i po otcov smrti sm Petr. Zbraslavsk kronika se zmiuje o Petrov zasnouben s ble nespecifikovanou dcerou Jindicha z Lip, nevme ovem, kdy k nmu mlo dojt a zda za Petra vyjednval jet jeho otec, i lo o rozhodnut Petra samotnho. Spe ne o soupeen tedy meme uvaovat o snaze o vytvoen mocn koalice, a ji mla bt namena vi krli a jeho moci, i jinm lechtickm uskupenm.

Zruen zsnuby a satek s krlovnou Violou
Zastavme se nyn u Petrova zasnouben s ble neurenou dcerou Jindicha z Lip, provz jej toti nkolik zhad a nejasnost. Pedevm je zajmav fakt, e jedin ddic romberskho impria zstval svobodn, a tud bezdtn pomrn dlouhou dobu. Pokud uvme, e se narodil po roce 1290, bylo by jen logick, kdyby k vbru nevsty, a mon dokonce i k jeho satku, dolo jet za ivota jeho otce. O niem takovm vak nemme zprvy, jedinm vodtkem nm tud je zmnka o zruenm zasnouben a roku 1315, tedy v dob, kdy Petrovi bylo zejm ji pes dvacet let. Dvody, pro Petr (a zejm i dve jeho otec) tak otlel se svatbou, nm vak nejsou znmy a meme o nich jen spekulovat. Asi nejpravdpodobnjm z nich by mohla bt skutenost, e uren dcera Jindicha z Lip byla pli mlad na to, aby k satku dolo, resp. aby tak byl konzumovn.

K otzce dt Jindicha z Lip se vyjaduje odbornk na tuto problematiku, Miloslav Sovadina. Jindich z Lip se oenil pravdpodobn okolo roku 1295, nejstar syn je poprv doloen k roku 1312, druhorozen a roku 1316. S nejmladm, tvrtm synem, se v listinch setkvme poprv a roku 1329. Jak vidme, bu byl mezi bratry velk vkov rozdl, nebo dva mlad synov nebyli tak vznamn, aby se vyskytovali v listinch ji od mld. Pokud jde o dcery, situace je vak jet sloitj. Prvn zmnka o nejmenovan dcei Jindicha z Lip je prv z roku 1315 v souvislosti s jejm zasnoubenm s Petrem z Romberka. K roku 1323 je dal zmnka o nejmenovan dcei Jindicha z Lip v souvislosti s jejm vstupem do kltera Marienthal. Jin dcera, Kateina, vstoupila do kltera zaloenho Elikou Rejkou (s podporou Jindicha z Lip) na Starm Brn, kde ji zejm ji k roku 1334 mme doloenu jako abatyi. Dal, nm jmnem neznm dcera byla manelkou Jana z Klinkenberka. Konen posledn dcera, Klra, byla manelkou Jana z Krava tu mme doloenu k roku 1353. V olomouckch zemskch deskch je zmnna spolu se synem Vznatou, kter zejm neml bt synem Voka z Krava. Klra z Lip byla pravdpodobn vdan celkem dvakrt, ovem nevme, zda jejm prvnm manelem byl Jan z Klinkenberka, nebo lo nkoho jinho; v takovm ppad by tedy Klra musela mt jet jednu sestru. Ve uveden informace o dcerch Jindicha z Lip nm neobjasuj pli cel pozad; je mon, e jedna z dcer, kter odely do kltera, byla onou snoubenkou Petra z Romberka, ovem teoreticky j mohla bt i Klra i jej sestra, manelka Jana z Klinkenberka, pokud tedy tato sestra existovala. Jeliko nemme dn informace o vku tchto sester, tko meme spekulovat o dalch okolnostech zasnouben s Petrem a satku s nm. Nicmn se domnvm, e dvodem, pro k satku nedolo, byl opravdu nzk vk snoubenky; je vak otzkou, co si pod takovm vkem pedstavit. V tto dob vak nebyl zejm vk nutn pro vstup do manelstv ustlen, u dvek lo vtinou o 12 a 14 let, co s sebou ovem neslo pochopiteln problmy spovajc v nedosplosti dvek a s tm souvisejcch rizik, zejmna pi porodech. Jindich mlad z Lip se mohl narodit krtce po svatb svch rodi, okolo roku 1296, druhorozen enk byl snad o nkolik let mlad. Jejich sestry byly snad jet mlad; domnvm se, e onou snoubenkou byla nejstar ze sester, nebo kdyby byl dvodem odkladu nedostaten vk nevsty, jist by nebyla vybrna mlad ze sester, pokud by nkter star sestra byla schopna si Petra vzt v podstat ihned. Jak jinak bychom potom mohli vysvtlit fakt, e k satku se zralm Romberkem, kter pomrn akutn poteboval ddice, a tud i rychlou svatbu nakonec nedolo? Dvodem pochopiteln mohlo bt i saten ujednn krtce ped Jindichovm zatenm, o nm bude e ne. Vrame se jet do doby, kdy il Petrv otec nepochybn pemlel o vhodn nevst pro svho syna, pro vak dnou nenalezl? Nebo ji nalezl, avak jej pedasn skon satku zabrnil? A kdy vbec dolo k dohod o svazku s dcerou Jindicha z Lip? Mohlo ve probhnout tak, e manelstv domluvil jet Petrv otec, protoe vak nevsta byla pli mlad (snad jet dt), bylo nutn satek, resp. jeho konzumaci odloit a do ve zmnnch nevstinch 12 i 14 let? Spojenectv Ronovc a Vtkovc bylo jist lkav, ale stlo za riziko, e Petr zeme bez ddice? Nevme a bohuel meme pouze spekulovat.

V prvnch pti letech vldy Jana Lucemburskho dochz k zajiovn pozic lechty a krle. V inauguranch diplomech se krl zavzal neobsazovat ady cizinci (viz ve), co ovem pineslo mnoho problm do vztahu krle a lechty. Zejm v prvn polovin roku 1315 byl krl Jan donucen pednmi pedstaviteli panstva propustit ze svch slueb nkter ze zahraninch pn a udlit jejich ady mstnm lechticm. Nepochybn hlavnm strjcem tohoto tlaku byl Jindich z Lip, jemu byl v dubnu 1315 vrcen ad podkomoho. Jet v ervnu tho roku se zejm Jindich vyznamenal bhem krlovskho taen proti Matoui ku Trennskmu a pravdpodobn nic nenasvdovalo tomu, e se chyst zsadn zvrat.

Dne 26. jna 1315 dochz na Praskm hrad k neekanmu zaten Jindicha z Lip a jeho odvozu na hrad Tov. lo o krlv (a krlovnin) jasn signl nejen vi Ronovcm a jejich pedkovi, ale tak vi lecht jako celku. Je zajmav, e negativn reakce na sebe sice nenechala dlouho ekat (vzpoura Ronovc a jim blzkch rod se strhla zhy), nicmn stle podstatn st eskho panstva stla pi krli, a to pesto, e se de facto jednalo o tok na jeho pozice. Nevme pochopiteln, jakm zpsobem, a zda vbec krl odvodoval Jindichovo zaten nejvym ednkm, a zda jim sdlil, jak budou dal kroky. V takovm okamiku by bylo mon oekvat pomoc Petra z Romberka, a u jako budoucho Jindichova zet, nebo alespo jako vysokho pedstavitele esk lechty a komoho, le nestalo se. Dvody se uvdj v zsad dva osobn Petrovy ambice a tak platek ve form satku s krlovnou vdovou Violou, dcerou Mka Tnskho a nkdej manelkou Vclava III. V tto chvli meme opt spekulovat o pinch tohoto jednn, neznme ani asovou souslednost jednotlivch udlost. Dne 25. listopadu 1315, tedy msc po Jindichov zaten, svd Petr na krlov listin pro Bavora ze Strakonic, v ten sam den pak Petr vydv listinu, kter zakotvuje jeho psahu vrnosti krli a souasn se zmiuje o nkdej koalici Petra s ble neurenmi osobami proti vem lidem, tedy i proti krli, a slibuje nejprve pesvdit tyto ptele pesvdit o sprvnosti krlova ponn, a v ppad selhn tohoto postupu krli pomoci i proti nim. Za tyto ptele si samozejm meme dosadit Jindicha z Lip, mon i nkter jeho dal stranky. Nicmn je otzkou, do jak mry informace uveden v tto listin odpovdaj realit a do jak mry jde spe o literrn vyjden Petrova pokn.

Bohuel neznme ani piblin dobu, kdy dolo k zsnubm s Violou, ani datum satku. Nelze tedy spolehliv ci, zda pinou Petrova odklonu od Jindicha z Lip byla monost vzt si krlovnu vdovu, nebo a jeho dsledkem, tedy e k nmu dolo z jinch dvod. Zastavme se ale nyn u novho Petrova satku. Bylo by toti velice snadn odbt jej tm, e ambicizn Petr chtl mt doma tak krlovnu vdovu, jako se to de facto podailo Jindichu z Lip s Richenzou Elikou Rejkou. Oba budouc manel byli zhruba stejn sta, Viola jist ve svch piblin 25 letech mohla porodit romberskho ddice, na druhou stranu ze svazku s Vclavem III. se dn dt nenarodilo, co ovem lze pitat pomrn krtk dob, kterou trval. Otzkou vak zstv, jestli pouze presti, kterou mohl tmto satkem zskat, mohla vyvit problmy, kter jm mohly vzniknout, i ztrtu lechtickho slova, kter Petr nebo jeho otec dal Jindichovi z Lip, notabene v situaci, kdy odvrenou snoubenku jej otec nemohl brnit, kdy navc uvme okolnosti nsledujcho Petrova satku (viz ne). Dle je teba vzt v potaz, co mohla svatbou zskat Viola nevme bohuel, jak byly jej osudy mezi smrt prvnho manela a druhm satkem, zejm tento as strvila v nkterm z klter. Jak vak mla dvod bt vytrena z pomrn poklidnho ivota v stran, na kter musela bt za devt let zvykl, a vzt si neznmho mue? Podle mho nzoru v tomto ppad dvody, kter se nm objevuj, nejsou natolik relevantn, aby zapinily takov zmny v ivot obou aktr. O nich vak meme pouze spekulovat.

Faktem tedy zstv, e pravdpodobn na konci roku 1315 nebo potku roku nsledujcho si Petr z Romberka bere krlovnu vdovu Violu, m potvrzuje svou pslunost do krlova tbora (nebo evidentn lo o iniciativu krle, i spe krlovny, kter byla znal pomr a snad i vdla, v jakm kltee mla Viola pobvat) a na dlku vysl polek Jindichovi z Lip. Odpor Ronovc v takov me vak krlovsk pr zejm nepedpokldal, a tud se snail situace eit pomoc ze zahrani. Ve nakonec vyvrchol pjezdem Petra z Aspeltu a Janova strce Balduina, arcibiskupa trevrskho, kte dorazili do ech v beznu roku 1316. Jejich kol byl jasn udret Jana na eskm trnu. Zejm zhy oba obratn diplomat zjistili, e situaci nelze vyeit jinak ne smrem, Jindich byl v dubnu 1316 proputn za zruky majetkov i rukojemsk.


klter Vy Brod

Ji 25. dubna tho roku v Praze mon pomrn neekan peet dohodu o spoluprci prce Jindich z Lip s Petrem z Romberka. Tato listina se d vykldat rznmi zpsoby, od vyjden urit omluvy i pokn ze strany Petrovy a po dkaz politick protelosti obou aktr, j nemohly zabrnit ani pedchoz udlosti osobn povahy. Nejble pravd asi budeme, pokud ji budeme povaovat za vyjden reln obavy z opakovn krlova bezprecedentnho zsahu vi Jindichovi z Lip, a to proti jakmukoliv lechtici, kter by se protivil krlov vli i pouze upadl v nemilost, co by ovem svdilo spe v Petrovo rozarovn z krlova chovn, kter vak neznme. Zd se, e nad osobn strnkou vci pevldla politick, kter umonila korektn dohodu dvou nejmocnjch lechtic v zemi.

Ji v kvtnu tho roku se narodil vytouen ddic eskho trnu Vclav, pozdj csa a krl Karel IV., bylo tedy mon doufat v urit uklidnn napjat situace, nicmn nestalo se tak. Ji v srpnu roku 1316 krl Jan opustil Prahu kvli politickm udlostem v i, sprvu v eskm krlovstv svil Petrovi z Aspeltu, fakticky se do n snaila zasahovat i krlovna Elika. Aspelt nakonec echy opustil na jae 1317, podle Zbraslavsk kroniky z dvodu zl nesvornosti, konen rozmrzen a tak povoln mskm krlem Ludvkem, zejm tedy nepli astn a mon i s trochou hokosti. Reprezentantkou krlovsk moci v echch se tak stala krlovna Elika, je se oprala zejmna o Vilma z Valdeka, Jindichova nkdejho vznitele. Ne zcela ideln situace v krlovstv, kdy sice dolo po proputn Jindicha z Lip z vzen k uritmu pm, kter vak bylo velice kehk, jak se zhy ukzalo, byla ztovna velkou nerodou v dsledku povodn, je byla jednou z pin hladomoru v roce nsledujcm. Zbraslavsk kronika zmiuje mezi krlovninmi stranky krtce po odchodu Petra z Aspeltu i Petra z Romberka, by nikoliv jako rdce; proti krlovnin frakci pak mli stt ptel Jindicha z Lip. Ob strany se pes svou nevraivost v ervnu 1317 schzej u svatho Klimenta k jednnm o mru. Zejm k urit dohod dochz, jsou tak vyslni poslov ke krlovn, kter ek na zpadoeskm Lokti, ovem bezvsledn. I Jindich z Lip podle Zbraslavsk kroniky d Eliku o odputn a slibuje nhradu za sv chovn, je ovem odmtnut. Zd se, e domc vlka je nevyhnuteln. Krlovna posl do ciziny pro krle, ten se vrac do ech v listopadu 1317, ovem msto konsolidace pomr pilv jen olej do ohn. Namsto pokusu o smen Jan vythl proti lecht jako celku vetn svch (krlovninch) dosavadnch pvrenc. Podle Petra itavskho koncem prosince 1317 postupuje krlovsk vojsko proti Vilmovi z Landtejna, kter zabral krlovsk statky a krle nedbal; krl se na nho odvn vrhne, pi taen jeho zemm, dosti bohatm, hub je a pokozuje; potom Petr z Romberka, strc tohoto Vilma, protoe utrpl na svch statcch pro sousedstv njak kody, zakroil u krle za synovce, aby doshl milosti; kdy vak krl dal nazpt sv krlovsk statky, kter onen neprvem dvno zabral, odvrtil se Petr z Romberka od krle, spojil se s Vilmem a stl pi nm.

Obavy z krlova monho nepedvdatelnho postupu vi odbojn lecht jsou zejm vysok, Jindich z Lip tud neponechv nic nhod a domlouv spolen postup s rakouskm vvodou Fridrichem Habsburskm, bratrem nkdejho eskho krle Rudolfa a tak aspiranta na esk krlovsk titul; jednn se tak astn mnoho pednch eskch pn, Petr z Romberka mezi nimi ovem nen. Nelze z toho ovem usuzovat na piklonn ke stran krlovsk, nebo ji potkem nora nsledujcho roku se lechta schz na hrad Zvkov, kter ml tehdy v zstav prv Petr, a domlouv dal kroky. Zajmavost me bt i vslovn ast Vilma z Valdeka na tomto rokovn, a tud jeho zeteln pechod z krlovskho tbora. Mezitm se krlovsk pr pesunul do Brna, kam jej nsledovala vzbouen lechta. Jindich z Lip jako jej hlava i mluv tlumoil krli jej poadavky, ovem stle s apelem na mr a dost o milost. K dohod vak nedojde, krlovsk pr uprchl nejprve do Prahy a pot do Chebu, kde se seel s Ludvkem Bavorem, od nho oekval pomoc proti vzbouenm pnm. Ten vak poteboval v echch siln zzem a sm oekval podporu od krle Jana pro sv sk plny. Vsledkem tchto jednn bylo v podstat vtzstv lechty, nebo Jan nemohl zskat zahranin podporu v takov me, aby se dokzal postavit vtin mstn lechty. V Domalicch tedy dochz ke smen krle s lechtou, nebo alespo jejmi pednmi pedstaviteli, ti mu naopak znovu slibuj vrnost. Petr z Romberka je tak ptomen a dokonce zve krle Jana na sv panstv, ten pozvn neodmt, lze tedy pedpokldat urit mimopolitick sblen tchto dvou mu. Zbytek roku 1318 se nesl ve znamen pomrnho klidu a snahy o stabilizaci, mezi krlovskmi manely vak zejm dochzelo k dalm rozporm osobnm i politickm, jim nemohlo zabrnit ani narozen dalho syna Pemysla v listopadu tho roku. Krl Jan pravdpodobn domalickmi udlostmi piel o posledn iluze tkajc se podlu sv eny na vld i alespo udvn smru, jm by se mla jeho politika ubrat.

Nepochybn tedy mezi Elikou a Janem dolo k odcizen, podle Petra itavskho vlivem lstivch pn i krlovy lehkomysln povahy, spe vak kvli protestu stle jet mladho Jana vi vitkm pli zodpovdn Eliky i logickmu sblen s vrstevnky z ad esk lechty v zbav. V situaci, kter podle Zbraslavsk kroniky mla vypadat tak, e krl rezignoval na vldu a bavil se po hospodch, zatmco ctnostn krlovna se nieho neprovinila a trpliv ekala na svho manela, mlo dojt k naeptvn ze strany nkterch lechtic, zejmna Jindicha z Lip, popouzen Jana vi Elice a tak vysloven obavy z odklizen krle a dosazen kralevice Vclava na esk trn, pochopiteln pod vlivem krlovny. Tko meme s tmto pednesem udlost roku 1319 polemizovat, nicmn daj se vyloit ponkud jinak co kdy Elika opravdu urit pevrat plnovala? Nebo, pokud jej neplnovala, Jana samotnho mohlo takov riziko napadnout a hnn pedtuchou snail se ho eliminovat? Elika utekla i s dtmi na hrad Loket, kam za n pijel i jej manel s ozbrojenou druinou. Druh den vydala krli hrad i s dtmi a odebrala se na Mlnk. Krlovnina strana, mezi ni patil jedin vznamn lechtic, Vilm z Valdeka, se vak nevzdala a vzepjala se v ervenci roku 1319 k poslednmu toku. K Elice se pidal i prask patricit, pod jeho ochranu se schovala. Nkte pedstavitel praskch m욝an se snaili spojenm s krlovnou eit situaci, kter pro n nebyla pjemn zejmna lo o stnosti tkajc se praktik krlovch ednk a neplacen dluh.



Zajmavou se me jevit zmnka Petr itavskho o ptomnosti Petra z Romberka a Vilma z Landtejna v Praze v t dob i o jejich podpoe poskytovan Elice. Do Prahy zhy pibyl i krl s Jindichem z Lip, jim se podailo obsadit Men Msto prask (Vt Msto stlo pi krlovn). Standardn se cel udlost vykld tak, e pomrn vyrovnan sly obou stran zvrtil v krlv prospch nsledujc den pied Petr z Romberka, kter ovem ml primrn pijt na pomoc krlovn. Zkusme si nyn toto pomrn zmaten len rozebrat.

Petr itavsk nejprve tedy hovo o Petrov ptomnosti v Praze zejm ji 7. ervence, a to na krlovnin stran; stejn se autor zmiuje i o Vilmu z Landtejna. 8. ervence m dorazit krl se svm vojskem na Prask hrad a v brzk dob tak obsadit Men Msto. 10. ervence ml krl udeit na Vt Msto, ovem bezvsledn. Zbraslavsk kronika k tomuto dni vslovn uvd, e jet nepiel Petr z Romberka se svmi bojovnky; ten ml dorazit 11. ervence. Po osmi dnech mla bt uzavena dohoda a ob strany se rozely smrn, za vzpoury mli platit pedevm m욝an. Jinak pomrn pesn vyprvn kronike Petra itavskho je dle mho nzoru v popisu tchto udlost pomrn popleten. Z jakho dvodu by se na krlovnin stran vyskytoval Vilm z Landtejna, vrn druh Jindicha z Lip, kter nepochybn v tto dob stl pi Janovi? A co chtl pomoc krlovn dokzat Petr, kter nejene dve uzavel dohodu s Jindichem z Lip, ale tak se smil a snad i sblil s krlem? Zbraslavsk kronika krom zmnky o Vilmu z Landtejna hned zkraje vyprvn o nm a jeho postoji dal informace nem; Petr ml 7. ervence dlt po krlovnin boku, aby o tyi dny pozdji dorazil s ozbrojenou druinou tajc 400 mu kdy odjel z Prahy a kde narychlo tolik ozbrojenc sehnal? Jestlie byli pipraveni k pomoci, pro nebyli v Praze ji ped pchodem krle, ale bylo nutn, aby je jel Petr osobn kamsi vyzvednout? Dal otzkou je, zda vbec do boje zashli, a jestlie ne, pro? Petr itavsk nejprve oceuje Romberkovu pomoc, aby se o jeho loze nakonec vlastn nezmnil. Na druhou stranu je teba zmnit Petrovu ztrtu (?) komosk funkce, snad ji v roce 1318 (pestoe bylo mon po smen s krlem v Domalicch oekvat odmnu, kter se zejm dostavila, nebo v listin z 3: ervence 1318 je Petr uveden jako nejvy komo ), vyplvajc ze zpis ve zbytcch zemskch desek podle nich toti ji v roce 1319 byl nejvym komom Albrecht z Libic. Nevme vak, kdy se jm stal jestli jet ped praskmi udlostmi (pak by uvaovan Petrova podpora krlovny mohla bt dsledkem rozezlen na krle), nebo a po nich (pak by bylo mon uvaovat o uritm trestu za nedostatenou podporu krli ). Udlosti z Prahy roku 1319 bude podle mho nzoru nutn podrobit dalmu zkoumn. V tto vci si dovoluji podotknout, e se neshoduji s nzorem Jiho Spvka, jen obsazen Prahy Elikou a jej spojen s m욝any povauje za kritickou udlost pro krle Jana i Jindicha z Lip, nebo podle mho nzoru byla krlovnina porka pouze otzkou asu, nikoliv relnou hrozbou pro udren moci pro stranu krle, jeliko vtina moci stla po nedvnm smen za krlem. Z tohoto dvodu bych ppadnou pomoc ze strany Landtejna i Romberka chpala nejvce jako politickou sebevradu.

Krlova opora
V tto politicky neklidn dob Petra postihla ztrta v podob smrti manelky Violy, o jejm skonu ns informuje donan listina pro Vyebrodsk klter za spsu jej due z 26. z 1318. Podle vyebrodskho nekrologia mla zemt 21. z 1317. Smrt Violy opt klesla Petrova nadje na ddice (nemme informace o tom, e by porodila dt), a bylo tud nutn najt novou nevstu. Tou se mla stt ble nm neznm Kateina, podle Anny Kubkov pravdpodobn z rakousk lechty, snad rodu Pruschenk. Pomrn asto se vyskytuje domnnka, e pan Kateina mla rodem patit mezi Vartemberky, listinn dkaz vak pro toto tvrzen nemme, sama Anna Kubkova je vyvrac omylem Vclava Bezana, kter pevzali dal historici. Je mon, e Petr podle veho svou volbou nechtl rozdmchat hateen mezi eskmi rody (svou roli mohla hrt i urit trapnost ve vztahu k Jindichovi z Lip a jeho mon dosud neprovdan dcei, kdysi Petrem odmtnut), snad si hledal nevstu v dob ptek mezi lechtou a krlem i mezi lechtou navzjem, kdy nebylo jasn, zda konkrtn osoba bude v Petrovi blzkm tboe i v budoucnosti a naopak, take pbuzn jeho nov manelky mohli asem stt na opan stran. V takov situaci by bylo jen logick volit nevstu v neutrlnm prosted, napklad v sousednm Rakousku, kdy navc tradice satkovho spojen jihoeskch Vtkovc s rakouskmi rody byla stle iv. Konkrtn okolnosti a podrobnosti vak bohuel neznme, Vclavem Bezanem uvdn rok svatby 1318 nen tak zcela jist. Mezi obma partnery lze usuzovat na urit vkov rozdl (piblin deset let), kter vak nebyl v t dob vjimkou. Z trkovitch zprv rozhodn nememe odvozovat, jak byl vztah mezi manely, nicmn uritm vodtkem me bt jak poet dt, tak i relativn pozdn vbr manelky Petrem, kter si ve svm vku i postaven a s ohledem na udlosti, kter se tkaly jeho pedchozho zasnouben i prvnho manelstv, mohl dovolit luxus manelky alespo sympatick a pedevm dle vlastnho vbru. Tomuto pru se narodilo nejmn osm dt, pt syn a ti dcery, data narozen vak neznme. Uritm vodtkem nm nicmn me bt Petrova zv z roku 1324, v n zmiuje pouze manelku Kateinu a dceru Albtu. Pokud je zv sprvn zaazena do tohoto roku, lze pedpokldat, e Petrovu k satku s Kateinou dolo nkdy krtce ped rokem 1323 i 1322 s tm, e synov narozen z tohoto svazku byli mlad. Anna Kubkov vak upozoruje na fakt, e dn jin dochovan pramen nezn Petrovu dceru Albtu.

Ji v z tho roku se krl Jan pedvedl i jako dobyvatel, kdy se s eskou hotovost, v n byl zejm ptomen i Petr z Romberka, vypravil podpoit nedvn zskn Budynska. V t dob zejm neastnou nhodou zemel Vilm Zajc z Valdeka, v podstat posledn opora krlovny Eliky. V tto dob meme tak pozorovat urit posun v politice Jana Lucemburskho, kter v dsledku boje proti manelce do velk mry rezignoval na vnitn vldu v eskm krlovstv a vce se soustedil na Lucembursko a mezinrodn politiku; sprvcem eskho krlovstv bval v krlov neptomnosti jm ustanoven hejtman (capitaneus).

V nsledujcch letech nemme o Petrovi mnoho zprv. Lze pedpokldat jeho ast v bitv u Mhldorfu 28. z 1322, kter definitivn rozhodla o prvoplatnm mskm krli, jm se po porce Habsburk stal Ludvk Bavor, jeho nejvznamnjm podporovatelem a zejm i strjcem vtzstv v tto bitv byl prv esk krl Jan. Petr itavsk popisuje, jakm zpsobem (poprv!) vtala Praha vtznho krle, jak tomu invala jet za Pemyslovc; nepochybn se bitvy astnila podstatn st esk lechty a tko by bylo lze oekvat romberskou absenci. Pro tuto domnnku hovo i dv listiny z 23. jna tho roku, vydan krtce po krlov nvratu do ech, v n Petr z Romberka svd na elnm mst, hned za Jindichem z Lip a, mon trochu paradoxn, ped nejvym komom, Albrechtem z Frdlantu. V srpnu roku 1323 krl Jan potvrdil Petrovi doivotn drbu hradu Zvkov, co Lenka Bobkov chpe jako Janovu snahu o okamit uspokojen svho velkho vitele a politickho partnera a podporovatele. Na podzim roku 1324 se Petr zastnil boj krle Jana s mstem Mety. V kadm ppad v beznu 1325 ji je Petr opt uveden jako nejvy komo. Fakt, e byl po zmnnch eskapdch se Petr stal spolu s dalmi lechtici, jmenujme Jindicha z Lip se stejnojmennm synem, Vilma z Landtejna, jen a do Petrovy smrti bude postupovat ve shod s tmto svm vzdlenm pbuznm, Tmu z Koldic, Hynka Berku z Dub oporou Janovy moci v echch, lze podloit i jeho ast na doprovodu eskho prince Jana Jindicha, narozenho roku 1322, do Merana za jeho nevstou, dcerou Jindicha Korutanskho a zrukou na vyplacen vna budouc manelky Jana Jindicha. Mimo jin v tto udlosti spatuje Ji Spvek rostouc zjem esk lechty na mezinrodnch ambicch eskho krle i dynastickch zjmech, a to z dvodu podlu pednch lechtic na poslen eskho sttu zevnit. Petr se zastnil i Janova taen na Litvu na pelomu let 1328 a 1329, byl i mezi skupinkou eskch pn, kte byli u rozhodnut kralevice Karla odejt z alpskho Merana, kam pijel eit situaci svho mladho bratra Jana Jindicha, do ech roku 1333. Karel k tomu ve svm ivotopise uvd: Tehdy, dav nm povolen k odchodu, poslal ns naped do ech. A sjednave pm se svmi nepteli, proli jsme zemm mantovskm od Verony a odtud do hrabstv tyrolskho, kde jsme se shledali se svm bratrem, jmnem Janem A tak, kdy jsme byli pili do ech, nenalezli jsme ani otce, ani matky, ani bratra, ani sester, ani koho znmho. Historici se pli neshoduj na loze eskch pn na Karlov pchodu do ech, ani na (ne)souhlasu krle Jana s tmto inem svho starho syna; Ji Spvek se domnv, e skupina lechtic kralevice pimla k nvratu do rodn zem, aby se v n ujal vldy msto svho otce, zajdjcho do eskho krlovstv jen sporadicky, zatmco Lenka Bobkov se naopak zmiuje o pravdpodobnm souhlasu krle Jana, nicmn urit vliv lechtick skupiny nevyluuje; obdobn uvauje i Frantiek Kavka s tm, e Jan zejm s Karlovm nvratem do Itlie nepotal. Lze nicmn shrnout, e Petr z Romberka byl mezi estic mu, kte byli ptomni rozhodnut kralevice Karla k nvratu do ech, je pravdpodobn i mli monost ovlivnit.

Smrt Jindicha z Lip roku 1329 se Petr, tehdy asi tyicetilet, stal jednm z nejmocnjch mu v zemi. Doby jeho spor s krlem definitivn minuly, v tto dob byl jeho stabiln oporou i vitelem, zejm a do sv smrti drel komosk titul, piem nkolikrt ocenil jeho sluby, 30. lta byla vbec plodn, pokud jde o majetkov vztahy s krlem vyjden v dochovanch listinch. Dokonce byl, s ohledem na krlovu neptomnost, povovn sprvou zem jako zemsk hejtman. Anna Kubkov se domnv, e v poslednch letech ped smrt mohl bt Petr zdravotn ne zcela v podku (co by bylo vzhledem k jeho vku logick); dokld to pedevm listinou, j je z pokynu papee Klimenta VI. a na dost Jana Lucemburskho zbaven svho nkdejho slibu vykonat pou do ma, a to kvli fyzick slabosti. Je ovem otzkou, jak patn byl jeho zdravotn stav a jak mohl mt vliv na Petrovo angaovn v echch peci jen nememe ztotonit, co do fyzick nronosti, cestu do ma a napklad z Krumlova do Prahy. V bitv u Kresaku v srpnu 1346 vak padl, spolu s krlem Janem, Petrv nejstar syn Jindich a hned v jnu tho roku jeho manelka Kateina d o trval uloen nejsvtj svtosti v kapli na eskokrumlovskm hrad, a to z obavy z asov nemonosti podat tlo pn ped smrt nkterho z jeho obyvatel; byl tmto obyvatelem prv Petr? Bohuel nevme. Petr zemel a za rok, dne 14. jna 1347, ale je samozejm mon, e smrt syna zhorila jeho zdravotn stav. Jet pedtm vak za pomoci sv manelky a starch syn Petra a Jota uspodal sv vci prostednictvm nkolika darovn crkevnm institucm, pi krlovsk korunovaci Karla IV. v z tho roku 1347 jej ovem zastoupil syn Jot.

Jak Petra a jeho dlo hodnotit? Svm tyem synm, Petrovi, Jotovi, Oldichovi a Janovi zanechal ucelenou rozshlou domnu podpoenou vysokou rodovou presti. Byl tak pomrn tdr dontor crkevnch instituc, je dokonce povaovn za druhho zakladatele vyebrodskho kltera z jeho popudu zejm vznikl slavn olt, devtidln oltn retbl. Tato podpora mon byla vt ne u srovnatelnch lechtic jeho doby, nicmn nijak zsadn se nevymykala jednn zbonch bohatch lid 14. stolet. Dlouho tradovan mnistv, a faktick i alespo mylenkov, tedy meme odkzat do e legend vytvoench nebo lpe zveliench Vclavem Beanem. Ocenit lze i tzv. Romberskou knihu, prvn knihu, kter je pipisovna prv Petrovi z Romberka.

Pokud jde o jeho dajnou politickou nestabilitu i dokonce peltavost, jak bv asto zmiovna historiky, domnvm se, e je teba se na cel problm podvat hloubji. Z ve uvedenho vyplv Petrova nestlost pouze v neklidnch dobch konce prvnho desetilet vldy Jana Lucemburskho; tuto skutenost vak nelze vytrhvat z kontextu, nbr je teba poukzat na specifinost cel situace (spory krle s lechtou, lechty navzjem, krle s krlovnou), kdy na zmnu stran mlo vliv mnoho okolnost, kdy navc jednou z nich bylo pomrn nevyzpytateln jednn krle. Dalm faktorem me bt to, e pro tuto inkriminovanou dobu nemme dostatek materil, abychom dnes ve mohli spolehliv zhodnotit. Je teba zdraznit, e minimln od bitvy u Mhldorfu roku 1322 byl Petr spolehlivou oporou svho panovnka, jeho respektoval pot i kralevic Karel. Nkdy se tak objevuj hlasy poukazujc na Petrovu haminost a urit zneuvn patn finann situace krle Jana k tomu snad zbv pouze dodat, e z naeho dnenho pohledu se jednn nkterch lechtic me jevit jako nepatin ze sttoprvnho hlediska, zjem pednho pna 14. stolet vak byl zamen na roziovn jeho majetku, aby mohl penechat ddicm co nejvce, moci a zvyovn rodov prestie, nikoliv na zahranin politiku svho pna. Bylo by tedy z jeho pozice velice nelogick, kdyby se nepokouel zskat co nejvce moci, kter by fakticky stejn pipadla jinm lechticm, kdyby za penze pjen krli nic nepoadoval, nebo mu je dokonce daroval. Na druhou stranu nemme dn zprvy o jeho protikrlovsk innosti, kterou bychom dnes mon nazvali vlastizradou, i okrdn nebo podvdn krle; naopak, do urit mry meme ocenit jeho podl na nvratu kralevice Karla do ech za elem stabilizace mstnch pomr, o kter by ovem pi tvrzen haminosti a zneuvn absence krle v zemi nemohl mt zjem.

Podkovn za cenn pipomnky pati Laurentiovi

Prameny:
EMLER, Josef, ed.: Pozstatky desk zemskch krlovstv eskho r. 1541 pohoelch. Dl I. Nkladem Jindicha Jaroslava Clama Martinice, Praha, 1870.
Fontes rerum Bohemicarum (FRB) Tomus III, ed. Josef Emler, Praha, 1882.
Monumenta Germaniae Historica Leges Constitutiones et acta publica imperatorum et regum, Tomi IV Pars I. 1906.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM): Pars 2. Annorum 1253-1310, ed. Josef Emler. Praha, 1882.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM): Pars 3. Annorum 1311-1333, ed. Josef Emler. Praha, 1890.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM): Pars 4. Annorum 1333-1346 Addenda et Corrigenda, ed. Emler, Josef. Praha, 1892.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars 5, 1346-1355. Fasciculus 1, 1346-1348. Ed. SPVEK, Ji, a RYNEOV, Blaena. eskoslovensk akademie vd, Praha, 1957.
Rosenberigsche Kronik, ed. Matthus Klimesch. Praha, 1897.
PALACK, Frantiek. ber Formelbcher, zunchst in Bezug auf bmische Geschichte: nebst Beilagen: ein Quellenbeitrag zur Geschichte Bhmens und der Nachbarlnder im XIII, XIV und XV Jahrhunderte. Zweite Lieferung. Kronberger und iwna, Praha, 1847.
PANGERL, Matthias, ed.: Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Bhmen. Keiserlich-Knigliche Hof- und Staatsdruckerei, Vde, 1865.
Vlastn ivotopis Karla IV., peklad Jakub Pavel, Melantrich, Praha, 1946.
Zbraslavsk kronika. Pprava vydn Zdenk Fiala; peklad Frantiek Hemansk, Rudolf Mertlk. Svoboda, Praha, 1976.

Literatura:
BALETKA, Tom: Pni z Krava. Z Moravy a na konec svta. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha, 2003.
BOBKOV, Lenka: Velk djiny zem Koruny esk IV.a. 1310-1402. Paseka, Litomyl-Praha, 2003.
JAN, Libor. Proces se Zviem a promny krlovsk vldy v letech 1289 -1290. esk asopis historick, Praha, 2005, ro. 103, . 1, s. 1 -40.
KAVKA, Frantiek: Karel IV.: historie ivota velkho vladae. Mlad fronta, Praha, 1998.
KOPIKOV, Boena. Elika Pemyslovna. Krlovna esk 1292-1330. Vyehrad, Praha, 2003.
KUBKOV, Anna. Petr I. z Romberka a jeho synov. Veduta, esk Budjovice, 2011.
KUBKOV, Anna. Rombersk kroniky: krtk a summovn vtah od Vclava Bezana: komentovan edice. Veduta, esk Budjovice, 2005.
LAVIKA, Roman; IMNEK, Robert. Pni z Romberka 12501520: jin echy ve stedovku: kulturnhistorick obraz lechtickho dominia ve stedovkch echch. Veduta, esk Budjovice, 2011.
NOVOTN, Vclav: esk djiny. Dlu I. st 4. Rozmach esk moci za Pemysla II. Otakara (1253-1271). Jan Laichter, Praha, 1937.
ROYT, Jan: Stedovk malstv v echch. Karolinum, Praha, 2002
SOVADINA, Miloslav. Jindich z Lip. I. Prvn mu krlovstv. st 1. asopis Matice moravsk. 2001, ro. 120, s. 5-36.
SOVADINA, Miloslav. Jindich z Lip. I. Prvn mu krlovstv. st 2. asopis Matice moravsk. 2002, ro. 121, s. 3-32.
SOVADINA, Miloslav: Jindich z Lip: zvltn otisk z asopisu Matice moravsk ro. 120 (2001), 121 (2002) a 122 (2003). Matice moravsk, Brno, 2005
SPVEK, Ji. Jan Lucembursk a jeho doba 1296-1346 : k prvnmu vstupu eskch zem do svazku se zpadn Evropou. Svoboda, Praha, 1994.
SPVEK, Ji. Krl diplomat : (Jan Lucembursk 1296-1346). Panorama, Praha, 1982.
ANDERA, Martin: Pni z Dobruky a z Opona. Koloniztoi, dvoan a vlenci. Veduta, esk Budjovice, 2007
USTA, Josef. Dv knihy eskch djin. Kus stedovk historie naeho kraje. Kniha druh. Potky lucembursk 1308-1320. esk akademie vd a umn, Praha, 1919.
USTA, Josef. esk djiny. Dlu II. st 1. Soumrak Pemyslovc a jejich ddictv. Jan Laichter, Praha, 1935.
USTA, Josef. esk djiny. Dlu II. st 2. Krl cizinec. Jan Laichter, Praha, 1939.
VANEK, Vratislav: Velk djiny zem Koruny esk III. 1250-1310. Paseka, Praha-Litomyl, 2002.

lnek s citacemi ke staen

Dti:
Albta? (ped 1324-?)
Jindich II. (?-1346)
Petr II. (1326-1384)
Jot I. (?-1369)
Oldich I. (?-1390)
Jan I. (?-1389)
Anna (?-1375)
Mecela (?-1380)
neznm dcera (Albta?) (?-?)