Lenn holdy slezskch knat eskmu krli ve 13. a 14. stolet

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 20. 02. 2011

Na rozdl od rozdlenho Polska, bylo esk krlovstv ve 13. stolet stabilnm sttnm tvarem, kter se pozvolna stval hegemonem v prostoru stedn Evropy, na vchodnch hranicch e.

Expanse za Vclava I. a Pemysla II. Otakara smovala na jih do Podunaj a k Jaderskmu moi byla ovem zastavena nsilnou smrt Pemyslovce na Moravskm poli Habsburky, kte ddin ovldli rakousk zem. Pemyslv syn Vclav II. svoji i rozioval vemi ostatnmi smry zskal Mesko, uhersk a tak polsk krlovstv. V ppad Polska mohl navazovat na prci svch pedchdc v oblasti Slezska. Tradin dobr vztahy praskho a vratislavskho dvora panovaly od dob Pemysla I., kter provdal svoji dceru Annu za Piastovce Jindicha Pobonho. Za vldy Pemysla II. Otakara se vtina slezskch Piastovc ocitla v orbit a politickm tboe eskho krle, nkte Piastovci byli vychovvni na praskm dvoe (Jindich Probus), nkte obsazovali dleit posice (Vladislav se stal salcburskm arcibiskupem). Pemysl se ale snail slezsk knata k sob pipoutvat ptelskmi a spojeneckmi vztahy jako suvernn vldce sousednho zem. Jin byla politika Vclava II., kter zaal s pijmnm lennch psah slezskch knat a jejich zem pivtloval k eskmu krlovstv.

Na konci 80. let 13. stolet se Vclav II. pustil do boj o Malopolsko (1288 umr Leek ern), potamo o cel Polsko. 10. ledna 1289 mu skld lenn hold slezsk kne Kazimr Bytomsk, podizuje tak cel svoje panstv vrchn moci eskho krle (namsto teoretickho polskho, kter v t dob dky rozdlen Polska nepanuje). Akoliv nevme, zda iniciativa vyla od Kazimra, kter se obval vratislavskho knete Jindicha, nebo od Vclava, kter tm sledoval poslen posic v Polsku ve snaze zskat Malopolsko s Krakovem, pijmn lennch hold slezskch knat se stalo soust zahranin politiky eskch krl. V tto dob se zejm stv spojencem Vclava II., ale stle suvernnm vldcem, tak tnsk kne a bratr Kazimra Mek.

V prbhu roku 1292 se podailo Vclavovi zskat Malopolsko a pi tto pleitosti snad dolo (cel udlost je nejasn, nevme, zda k n skuten dolo) k lennmu holdu hornoslezskch knat.

Pokud ptrme po dalch lennch slibech polskch knat Vclavovi, je teba si uvdomit, e nsledujc probhly (snad i onen v roce 1291) vi malopolskmu vvodovi, nebo polskmu krli (Vclav se jm stal v roce 1300 ), tud na sttoprvnm postaven polskch knat se nic nemnilo, stle zstvali v rmci polskho krlovstv.

V pipoutvn slezskch knat k esk korun pokraoval a dal panovnk, kter ml situaci v echch pod kontrolou, a tm byl Jan Lucembursk (vldl v letech 13101346). et krlov tohoto mezidob a i dokonce Jan Lucembursk pouvali titulu polsk krl, ale v jejich ppad to byl pouze przdn titul, relnm i korunovanm polskm krlem byl Vladislav Loktek a po nm jeho syn Kazimr Velik.

V roce 1327 se schylovalo k vlce mezi Janem Lucemburskm a Vladislavem Loktkem a prv v tto dob dolo k dalm lennm slibm slezskch knat eskmu krli. 18. nora v Opav to byl Kazimr Tnsk (syn Mka) a Bolek Opolsk. Nsledujc den se ady eskch lenk rozily o Vladislava Kozelskho a Leka Ratiboskho. 24. nora 1327 pijal v Bytomi lenn slib Jana I. Osvtimskho.

Nejvt spch Janovy zahranin politiky piel v roce 1327 a nakonec ze vech. 6. dubna udluje Jan Lucembursk Vratislav a Vratislavsko v ddin lno tamnmu vvodovi Jindichovi. Kdy se poddal vratislavsk vvoda eskmu krli nevme, pravdpodobn nedlouho pedtm.

Z holdu slezskch knat, kter byl tm hromadn, vyplv, e nelo o nhodn a jednorzov in ze strany Jana Lucemburskho, ale o promylenou a dlouhodobou politiku, kter navc navazovala na dvj lenn pipoutn bytomskho knectv k eskmu krlovstv, kter se podailo Vclavu II. Zrove se ovem zd, e Vclav II. k roku 1292 esk krlovstv o dal hornoslezsk knectv nerozil.

Dal pipojovn k eskmu krlovstv probhalo v roce 1329, opt v obdob vyhrocench esko-polskch vztah Jan porazil Vladislava a pijal slib vrnosti Vclava Mazovskho. Pod tlakem vnjch okolnost (vojensk pevaze eskch zbran tato knata stla spe na stran Vladislava Loktka) se eskmu krli poddali: Jan Stnavsk, Konrd I. Olenick, Jindich IV. Zahsk a Boleslav III. Besko-Lehnick.

Dleit meznk v historii esko-polskch vztah a djinch Slezska pinesl rok 1335. Na schzce v Trenn, kterou zorganisoval uhersk krl Karel Robert, uzaveli Lucemburkov Jan a jeho syn Karel smlouvu s vyslanci polskho krle Kazimra. K uzaven dolo 24. srpna, mr nese jmno trennsk, Jan se v nm zk titulu polskho krle, plat 20 000 kop praskch gro, Kazimr se naopltku zk svch prv na Slezsko (Jan Lucembursk ho zatm nevlastn cel), kter je nyn definitivn eskm lnem. Kazimr tuto smlouvu ratifikoval v roce 1339.

V roce 1335 existuj ve Slezsku jet ti nezvisl knectv Javorsko, Minstrbersko a Svidnicko. Jako dal se dostv do eskho sttu Mistrbersko, a to v roce 1336. Tamn vldce Bolek napad crkevn majetky a na dost jednoho z klter zasahuje do situace Karel (IV.), kter nakonec donut silou Bolka k lenn psaze.

Javorsko zskv pozdji dal Bolek, kter i nkolik let vl s eskm krlem. Nekonec se oba usmiuj a Karel IV. se en s ddikou zdejho vldce, Annou Svidnickou (v roce 1353). Pozdji je i Javorsko se Svidnickem pilenno k eskmu sttu, s m souhlas v roce 1356 Kazimr Velik, bhem sv nvtvy Prahy. Na opltku se Karel IV. vzdv svch prv na Mazovsko (dr je po otci od roku 1329).

Slezsk knata vstupovala do lennho vztahu s eskm krlovstvm (a tedy pestvala bt lenky polskho krle) zpotku dobrovoln, zdlo se jim to vhodnj. O dvodu jejich rozhodnut meme pouze pemtat. Na centrech Polska Malopolsku i Velkopolsku byli nezvisl, pesto se mohli bt snah Piastovc o tsnj pipoutn k vlastnmu polskmu krlovstv. Zde by jim byl esk krl spolehlivou oporou. Zrove mohli doufat, e jejich nov lenn pn se nebude vmovat do vnitroslezskch pomr a zstanou do velk mry nezvisl a suvernn. V vahu ppadaj hospodsk podmnky rivalita mezi Vratislav a Krakovem a zapojen se vce do trhu eskho krlovstv a skrz nj na obchodn stezky na zpad i do Itlie. Pozdj pipojovn (od roku 1329) se dlo spe proti vli slezskch knat, kter se brnila dal integraci Slezska pod nadvldou eskho krle, spojovala se s polskm krlem a nebo se snaila rozbjet dosavadn lenn vztahy mezi jinmi slezskmi knaty a eskm krlem. Moci eskho krle ale nedokzala elit.

Pouit literatura
ANTONN, Robert: Zahranin politika krle Vclava II. v letech 1283 1300. Brno 2009. BARCIAK, Antoni : Polacy w bitwie pod Suchymi Krutami. Prace Historyczne Katowice, 4, 1975. SPVEK, Ji: Jan Lucembursk a jeho doba 1296 1246. Praha 1994. EK, Rudolf: Djiny Slezska v datech. Praha 2002. EMLIKA, Josef: Potky ech krlovskch. Praha 2002.