Závěť Hroznatova
Text listiny:
Ve jménu svaté a jediné trojice. Já, Hroznata, z Boží milosti pocházející z slavného rodu českých velmožů, vždy Kristovi věrný, v budoucnu, novém čase.
Od nynějška předvídav boží inspiraci ustavuje, když přináší záznamy, vytvrvalé paměti svěřuje a řadě činů znemožňuje špatný výklad. Proto já na Boží pokyn následující kroky těch, kteří přijali svatý kříž a hrob Pána Spasitele toužící spatřit, slibuji postarat se známou nabídkou, použít všechno, co je součastné, k užitku bratrů, Boha a svaté Marie v Teplé. Když se z této cesty, která se přiblížila, nevrátím, před Bohem předám vše mé a příslušenství se všemi lidmi kostelu předávám. Když se vrátím, odepřením minulého práva Teplé a svého rozhodnutí se mi statky vrátí zpět. Mé čeledi, která dříve věrně pomáhala, předávám místa: Blehov Blehovi, Zdeslavovi a jeho bratrům dvěma okruh Stvolínek, Hrděborovi, zvyklostmi slibuji, když se nevrátím. Holofernovi, mému kaplanu Malečov, Martinovi Skalici, Nezly synu Petrovu tady tři předávám, i když se vrátím, i když ne. Mým bojovníkům, kteří chránili mé statky, každému protiklad bohu a opatství, které bylo založeno, namáhajícím se, kteří popluží mají, opat tepelský dvě hřivny jim zaplatí, kde si popluží vezme zpátky, kteří opravdu drží vnitřní vesnice, pět hřiven od opata plně dostanou a někomu mohou sloužit. Vnější vesnice, které v lesích drží, církev nevyváže. Sloužící mé a služky předávám církvi. Panu opatu tepelskému od nyní všechen můj majetek ke správě předávám. Benešovi jeho opata a moji družinu pod ochranu svěřuji. Opat ale zaplatí mým věřitelům neposkytnutím mých majetků. Sestra má, která je v Polsku, když se nevdá a bude se chtít vrátit zpět, tak, jak dlouho ve vdovství bude zůstávat, získá Chotěšov se vším možným příslušenstvím, když opravdu se znovu vdá, nebo zemře jako vdova, stejné majetky kostel dostane zpět. Judita, další sestra, nepřetržitě do konce života jejího z majetků, které církvi shromáždím, opat tepelský ji nezbytné vhodně poskytne. Když se rozšíří falešná zpráva o mé smrti, nestane se, jestliže pánu opatovi předurčené znamení, které mu sám dám, bude odkryto. Když moji příbuzní moje majetky, které Bohu shromáždím, opatství budou chtít obtěžovat, k nelibosti, které že si všemožně zaslouží, hle před očima Čechů prohlašuji, aby ten majetek, který shromáždím k užívání církevního práva byl nepřerušeně vrácen. I zde pro následující zesílení postaty zůstávají, potěší doklad svěřený a vystavený církví pražskou, samotným knížetem a naší pečetí potvrzen, to právě, těmi, kteří pomáhali, jmény podnotáři. Zde jmény svědčí: Jindřich, kníže a biskup Čechů, Vladislav, jeho bratr, Engelbert, moravský biskup, Spytihněv, Vladimír, Florián, správce a kancléř, Hrabiš komoří, Slavek, bratr jeho, Jiří z Milevska, Jan sudí a Suda bratr jeho, Jaroslav, Budivoj a Ben, bratr jeho, Beneš, syn Heřmanův, Bertold a Sezema synové jeho, Vítek syn Vítkův, Předbor, Ctibor, Načepulk, Matouš. Když každý zde uvedený převezme dobře pozůstalost proti jeho uzurpaci, nabídce jemu přidám pouto vědomosti.
Listinou jsou zde slova oživena roku 1197, vyhlášením 15, zatím neurčená, shromáždění 2.
Edice listiny (CDB I, č. 357)
Diskuse: Hroznatovci