Recenze nové knihy o Zaklínači
Andrzej Sapkowski: Rozdroże kruków, Warszawa, Supernova 2024, 292 stran.
Děj nejnovější zaklínačské knihy popisuje první dobrodružství Geralta po opuštění Kaer Morhen, odehrávají se v letech 1228-1230 post resurrectionem, prakticky pouze na území Kadwenu, včetně jeho marek, tedy čtyř markrabství.
Bělovlasý hrdina je na počátku vyprávění ještě osmnáctiletý teenager a jeho mladý věk mu všichni předhazují, od sedláků po hrabata. Mladý zaklínač je nedovzdělaný (nerozumí cizím slovům a komolí je), ale předěvším je naivní a neví, jak cynický je svět kolem něho. Už od počátku se řídí svým kodexem, chrání slabší, nezabíjí tvory, které neubližují lidem. Nenechává se najímat na špinavou práci a nebere peníze, když někoho cestou kolem zachrání. Neomylně v dobré víře, naivitě a nezkušenosti činí špatná rozhodnutí - většinou na rozcestí, kde se vyskytují krkavci - odtud název celého díla. Špatné decize Geralta dostávají do problémů - prvním netvorem které zabije je voják znásilňující vesničanku. A to ho hned dostane do problémů. Kniha samotná začíná výkonem spravedlnosti nad mladým Geraltem. Oprátce podle předpokladů unikne a na stránkách Rozcestí nebo křižovatky se dostane ke své první jizvě, užije si s prvnímí lehkými děvami, získá koně Klepnu, pozná první čarodejnici, nesetká se ale s nikým z pozdějších důležitých postav.
Základem děje nové knížky jsou události více než čtvrtstoletí staré a sice útok na Kaer Morhen v roce 1194, který je postupně vysvětlen a téměř i vyřešen. Jinde vidíme typického Sapkowského, zaklínač pomáhá obyčejným lidem, několikrát se dostane do služby i panovníkům (striga jako dcera vládce), otře se i o nejvyšší politiku, dotknou se o i intriky mocných.
Fanoušci zaklínačského univerza dostanou to, nač jsou zvyklí - poutavý děj, většinou uvozený nějakým citátem nebo úryvkem fiktivní knihy, paskvilu proti zaklínačům nebo popisem království Kaedwen - Regni Caedvenie Nova Descriptio. Ne vždy je kniha psaná z pohledu Geralta, často se objevují dopisy nebo hlášení různých vedlejších, ale pro děj důležitých postav, informující své nadřízené o událostech, vyšetřování nebo činech zaklínačů.
Sapkowski si stále hraje s jazykem, domíchává do svého textu cizí slova - hned na straně 7 autor místo polského “nakaz” použije ruský “ukaz”, o pár stránek dál tvrdí, že měsíc březen (polsky marzec) je elfsky Birke - čímž odkazuje na břízu německy. A je poznat, že fantasy vlastně vychází ze středověku, Spakowski používá jako okrasu latinu, už jen třeba v popisu království Kaedwen.
Spíše jen řídké jsou narážky na polské aktuální problémy - kněžky svatyně Melitele provádějí potraty, což proti nim žene mocné i mocnými zmanipulovanou lůzu. Kdysi dávno v bakalářce jsem řešil Sapkowského postmoderní přesah, hříčky s historickými postavami a citáty ze skutečné historie, většinou druhé světové války. Například Nilfgaard byl výrazně připodobněn k Třetí říši, Sigismund Dijkstra měl svůj předobraz v nizozemském matematikovi aj. Tohle už v aktuální knížce není, skutečných citátů je pomálu, jména postav sice mohou odkazovat na existující jazyky (Preston Holt, Timur Voronoff), ale jsou smyšlená nebo fantazijní.
Celkově lze novou knihu Andrzeje Sapkowského jako napínavější, poutavější a lépe napsaný příběh než Bouřková sezóna, která ale stejně trochu zaostává za hlavní sérií, pentalogií. Na polském serveru lubimyczytać.pl má kniha aktuálně průměr hodnocení 7,4/10, směle můžu dát 8/10. Fanoušci zaklínače dostanou vše, na co mají rádi - šermířské souboje, intriky, velkou politiku, popis zajímavého univerza, trochu moralizace i pomstu.
Kniha by ovšem mohla být delší, 290 stran velkým písmem lze přečíst celkem rychle. Závěr není otevřený, ale Geralt má vyřešeny skoro všechny účty. Andrzej Sapkowski v rozhovoru oznámil, že Křižovatka krkavců není poslední knihou zaklínačské tematiky a za tři až čtyři roky by mohla vzniknout další.
Diskuse: Pokec o knihách