Spor o původ Svaté Ludmily

Luboš Rokos
Jistých údajů ze života svaté Ludmily je pomálu a co se týče jejího původu, tak prameny nabízejí dvě verze. Obě jsou přitom možné. Základní legenda k Ludmilině životu, zvaná Fuit, mluví o jejím původu v blíže neurčené, „jiné“ zemi. O knížeti Bořivojovi píše: "Vzal si za manželku z jiné země dceru knížete Slavibora, jménem Ludmilu." Ruská verze ludmilské legendy onu jinou zemi specifikuje: "Blahoslavená Ludmila byla ze země srbské, knížete srbského dcera." Další prameny ale začínají hovořit jinak, počínaje Kristiánovou legendou: "Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno postaveném Mělnickem sluje." Kronikář Kosmas tomu přisvědčuje: "Bořivoj zplodil dva syny, Spytihněva a Vratislava, jejich matkou byla dcera Slavibora, předáka z hrádku Pšova, jménem Ludmila." Další kronikář Dalimil tutéž verzi zveršoval. Ludmila v jeho podání:" Žena bohumilá, ušlechtilá, ctná a poctivá, z rodu známých pšovských hrabat byla. Pšov se dneska Mělník nazývá." Na všechny prameny se podíváme blíže.

Legenda Fuit
_

_
_

_Legenda Fuit se jako jediná věnuje čistě životu a smrti svaté Ludmily.
_

_Legendu podle všeho sepsali kněží nebo mniši z bavorského Řezna v druhé
_

_plovině 10. stol. Církevně Čechy pod Řezno řadu let spadaly, asi od r.
_

_895, kdy se český kníže Spytihněov stal spojencem Bavorska, až po vznik
_

_pražského biskupství r. 973. Do té doby byly Čechy součástí řezenské
_

_diecéze (tj. území pod správou biskupa).Proložní legenda
_

_
_

_Nějaké verze svatoludmilské i svatováclavské legendy se dostaly na Rus,
_

_kde byly dále zpracovány, mimojiné do tzv. prologů. Prolog je něco jako
_

_církevní kalendář. Ke každému dni jsou uvedeny svátky světců, které se
_

_ten den slaví. A ke každému světci je podán výtah z nějaké legendy. Je
_

_to opravdu jen krátký výtah, aby nezabral tolik místa a aby se do
_

_kalendáře vešly i další legendy svatých toho kterého dne. Tato krátká
_

_legenda z prologu se tedy nazývá “proložní” a čítá se při jitřní mši.
_

_Legendy svatováclavské a svatoludmilské se objevují v prolozích okolo
_

_r. 1300. Kristián
_

_
_

_Kristánova legenda je nezvyklý literární útvar. Nezabývá se životem
_

_jednoho světce jako naprostá většina jiných legend. Spojuje legendu
_

_ludmilskou i václavskou a stává se skoro kronikářským zpracováním dějin
_

_přemyslovského rodu. Nechybí dokonce ani odkaz na mýtickou kněžnu
_

_Libuši (i když jméno neuvádí), která velela založit hrad Prahu a
_

_povolat knížete Přemysla. Mimo života prvních svatých si Kristián všímá
_

_i příchodu křesťanství z Velké Moravy.
_

_Kristián sám sebe klade k samému konci 10. století. To je historiky
_

_průběžně potvrzováno i napadáno. Pochyby vznikají mj. i kvůli údajům o
_

_svaté Ludmile. Nejstarší legendy bývají totiž velmi prosté až kusé,
_

_teprve v dalších opisech nebo zpracováních teprve přibývají zázraky a
_

_další děje. Naproti tomu Kristiánův vypravěčský styl je skutečně
_

_nezvykle podrobný.
_

_Na druhou stranu Kristián zná detaily, které v novějších dobách známy
_

_nebyly. Třeba na Ludmilině hrobě na Tetíně mělo ležet prkno. To se
_

_rozlomilo, když její tělo vyjmuli, aby ho převezli na pražský Hrad.
_

_Novější prameny místo prkna mluví o zlomeném náhrobku, ale podle všeho
_

_chybně. V 10. století se skutečně kladla na těla pochovaných prkna,
_

_podle archeologických průzkumů i na tetínském pohřebišti, kterýžto zvyk
_

_brzy po konci 10. století mizí. Mohl ho tak znát Kristián, který by
_

_psal v 10. století, ale asi by ho nemohl znát ve století třeba
_

_dvanáctém. Kosmas
_

_
_

_Kosmova kronika je hlavní studnicí vědomostí raných českých dějin.
_

_Platí ovšem úměra, že čím starší děje popisuje, tím více ztrácí na
_

_přesnosti. S nadsázkou lze říci, že historikové místo aby z Kosmy pro
_

_nejstarší dobu čerpali, tak jej pomocí dalších pramenů uvádějí na
_

_pravou míru.
_

_U Kosmy lze spekulovat, že neměl Srby v oblibě, a tak by Ludmile zvolil
_

_raději pšovský původ než srbský. Kosmas totiž uvádí v kronice dva Srby
_

_a každého v nějaké negativní souvislosti.
_

_V díle o starých českých pověstech skončila lucká válka a syn luckého
_

_knížete Vlastislava byl nechán naživu. Jako strážce mu byl ustanoven
_

_Durynk, “rodák ze Srbska, člověk až nelidsky zločinný, nad nejhoršího
_

_horší a nad každou šelmu ukrutnější”. A tento “nešlechetný Srbín, horší
_

_než pohan”, chlapce zabil a jako trest si vybral oběšení (narážka na
_

_osud Jidáše).
_

_K r. 1113 uvádí Kosmas jednání jistého Erkemberta, “správce hradu
_

_Donína z úskočného Srbska”. Vůči budoucímu českému knížeti Soběslavovi
_

_se choval “prohnaně a s předstíraným přátelstvím“.
_

_Těžko však říci, jestli se jednalo o tyto dva konkrétní případy, nebo
_

_jestli měl Kosmas k “úskočnému Srbsku” obecnou averzi jako třeba k
_

_Polsku. Dalimil
_

_
_

_Dalimilova kronika z 14. století je časově vzdálená a některé
_

_pozapomenuté věci interpretuje po svém. Kosmas třeba píše, že kněžna
_

_Drahomíra pocházela ze Stodor z kmene Luticů. Lutici byli velký kmenový
_

_svaz polabských Slovanů. Dalimil si ovšem tyto Lutice přeložil jako
_

_Lučany a Stodory podle toho situuje k Žatci. KVANTITA VS. KVALITA
_

_
_

_U Dalimila je vidět, že čím je dílo novější, tím spíše jen přejímá již
_

_dané informace, popř. si je literárně poupraví. To se dá vztáhnout i na
_

_pozdější legendy typu Diffundente sole z 13. stol., ale i na Kosmu,
_

_který psal po r. 1100, asi 200 let po životě Ludmily.
_

_Naproti tomu legenda Fuit byla sepisována asi 50 let po vraždě Ludmily.
_

_Sepisovali ji zřejmě bavorští mniši v Praze, kteří měli blízko k živým
_

_vzpomínkám. Druhem svaté Ludmily v jejím exilu na Tetíně byl kněz
_

_Pavel, vzhledem k církevní příslušnosti Prahy pod Řezno zřejmě tedy
_

_také Bavor. Pavel se podle Kristiána účastnil i vyzvednutí Ludmiliných
_

_ostatků na Tetíně, které chtěl kníže Václav nechat převézt na pražský
_

_Hrad. Pavel, ať už Bavor nebo ne, fungoval v prostředí pražského dvora,
_

_kde mohly zůstat informace ohledně Ludmily živé pro pozdější literární
_

_zpracování.
_

_Legenda Fuit ohledně Ludmilina původu mluví neurčitě o jiné zemi, ruská
_

_proložní legenda pak konkrétně o Srbsku. Proložní legenda má k Fuit
_

_nejblíže, do toho přes svoji krátkost uvádí věci, které jinde chybí.
_

_Například uložení Ludmiliných ostatků klade do baziliky sv. Jiří na
_

_pražském Hradě. Jiné prameny o tom mlčí, popř. Kristián píše pouze o
_

_bazilice, ale bez údaje svatojiřském zasvěcení. I jiné zeměpisné věci
_

_udává proložní legenda přesně. Historici tedy předpokládají, že Fuit i
_

_proložní legenda vycházejí ze společné, už ztracené předlohy. Česká
_

_legenda by z ní převzala pouze neurčitý odkaz na jinou zemi, ruská
_

_legenda na Srbsko. Proložní legenda by pak navazovala rovněž na pramen
_

_z ještě živé ludmilské tradice pražského dvora. ***
_

_
_

_Sňatek českého knížete se srbskou kněžnou by zapadal do sňatkové
_

_politiky Přemyslovců. Ludmilin syn Vratislav měl za ženu Drahomíru z
_

_onoho polabského lutického kmene Stodoranů.
_

_Co se týče Ludmilina otce, tak koncovka –bor je v této době v Čechách
_

_neznámá. V srbském prostředí ji však měl kníže jménem Čestibor, zabitý
_

_r. 858. Pakliže se Ludmila narodila kolem r. 860, tak by byli Slavibor
_

_a Čestibor i současníky.
_

_Vzhledem k torzovitosti pramenů není možné něco s jistotou stanovit.
_

_Kdyby se nedochovala proložní legenda, nikdo by asi nepochyboval o
_

_mělnickém původu Ludmily. Kdyby se dochovalo více českých pramenů,
_

_možná by se v nich vyskytly i osoby s příponou –bor.
_

_Nějakou jistotu by poskytla radiokarbonová metoda, která spočívá ve
_

_výzkumu zubů jedince. Podle množství prvku stroncia v zubech se pak dá
_

_zjistit, na jakém území dotyčný žil. Dokonce se i dá určit, kde žil v
_

_dětství a kde v dospělosti. Nepřekonatelnou překážkou samozřejmě
_

_zůstává, že svatá relikvie se neposkytuje k takovýmto vědeckým účelům. Mělnicko a
_

_Milčansko
_

_
_

_Viděli jsme, jak Dalimil přeměnil polabský kmen Luticů na české Lučany.
_

_Něco podobného je teoreticky možné i v případě Mělnicka. V Lužici,
_

_kraji Srbů, sídlil kmen Milčanů. Kristián a po něm ostatní mohli
_

_přepsat kraj milčanský (provincia milcensis) na kraj mělnický
_

_(provincia milnicensis). Pokud ale proložní legenda uvádí přímo Srbsko
_

_a Kristián píšící koncem 10. století by měl pravděpodobně přístup ke
_

_ztracené předloze legendy, asi by Milčansko uvedené pravděpodobně jako
_

_výslovně srbské nezměnil jen tak na české Mělnicko.
_

_SRBSKÁ TRADICE
_

_
_

_Lužičtí Srbové nacházeli průběžně v Čechách oporu při zápasu o svou
_

_národní identitu. Například od 18. století v Praze studovali srbští
_

_katoličtí duchovní. Budova jejich bývalého “lužického semináře” slouží
_

_dodnes jako sídlo Lužických Srbů v Praze, nachází se na Kampě v ulici,
_

_která se jmenuje přímo U Lužického semináře.1)
_

_Možný srbský původ české kněžny tak samozřejmě jen upevnil pouto Srbů s
_

_Čechy.
_

_V lužické obci Crostwitz/Chrósćicy funguje charitní dům svaté Ludmily
_

_patřící pod drážďansko-míšeňské biskupství.2)
_

_Srbsko u Tetína
_

_Blízko Tetína se na Berounce nachází obec jménem Srbsko, známá nejvíc
_

_svým kempem. Název obce vede k teoriím, že zde Ludmila kdysi usídlila
_

_svůj srbský doprovod. První zmínka o obci pochází ovšem až z roku 1428,
_

_to je víc jak 500 let po údajném osídlení obce Srby.
_

_Z raného středověku skutečně pochází mnoho obcí se jmény podle
_

_přestěhovaných etnik. Stěhovat se lidé mohli dobrovolně nebo třeba jako
_

_válečná kořist - jsme v době, kdy lidé mají větší hodnotu než půda,
_

_které je naopak nadbytek. Po celém Česku jsou rozesety obce jako
_

_Moravany, Úherce, Charvatce apod.
_

_Staročeština tvořila jména zemí podle jmen obyvatel tak, že vzala jméno
_

_člověka a dala ho do čtvrtého pádu množného čísla. Nemusíme chodit
_

_daleko, od jména Čech jsou takto vytvořeny Čechy. Z dalších zemí budiž
_

_příkladem Uhry, postaru Bavory, Rakousy nebo říšské vévodství Franky.
_

_Kronikář Dalimil také posílá své aktéry do Polan místo do Polska.
_

_V případě Srbska by seděly spíše názvy jako Srby nebo Srbce, aby
_

_podepřely tezi o raně středověkém původu. Místní ale skutečně používají
_

_přídavné jméno srbecký místo srbský, např. při vydávání Srbeckého
_

_občasníku.3)MĚLNICKÁ TRADICE
_

_
_

_V Mělníku vznikl kolem r. 1585 kostel svaté Ludmily, dodnes stojící.4)
_

_Je dost možné, že jej užívali místní utrakvisté, kteří tvořili ve městě
_

_většinu. Kostel nechala postavit měšťanka Lidmila Hronová, přičemž
_

_formu „Lidmila“ používali s oblibou právě kališníci.
_

_Utrakvisté se mohli hlásit k Ludmile jako světici, který žila ještě
_

_před konfliktem mezi katolickou církví a husity, na které utrakvisté
_

_svým přijímáním podobojí navazovali. Další důvod mohl být ten, že u
_

_Ludmily je také přímo dokázáno, že přijímala podobojí. Legenda Fuit
_

_výslovně praví, že v předtuše smrti si nechala sloužit mši, po ní se
_

_vyzpovídala a “posílila se přijetím těla a krve Páně”. V Mělníku
_

_měšťané podle utrakvistického kněze a kronikáře Bohuslava Bílejovského
_

_(píšícího v 1. polovině 16. stol.) opatrovali přímo kalich, ze kterého
_

_měla Ludmila přijímat.
_

_Barokní doba propagovala rané české světce. Chtěla tak dokázat, že
_

_pravým českým náboženstvím bylo vždy katolictví, ne husitství. To
_

_přineslo i zvýšený zájem o kult svaté Ludmily. Na mělnickém zámku byla
_

_v letech 1695 - 1696 vysvěcena kaple se zasvěcením svaté Ludmile. Stalo
_

_se tak v místech, kde asi fungoval nějaký sakrální prostor (strop má
_

_klasická gotická žebra), o němž se už nic bližšího neví. Místní ale
_

_žili v přesvědčení, že na tomto místě se Ludmila narodila, žila a byla
_

_pokřtěna z rukou Metoděje.
_

_Dnes se dá v mělnickém zámku koupit víno se značkou Ludmila. Místní
_

_totiž světici přičítají i založení prvních mělnických vinic za účelem
_

_výroby mešního vína. Poznámky:
_

_1) Aktuálně zde sídlí zde Spolek
_

_přátel Lužice
_

_2) Charitní dům funguje dvojjazyčně
_

_
_

_3) Viz internetové
_

_stránky obce 4) hrady.cz
_

_Hlavní literatura:
_

_
_

_Sláma, Jiří a kol.: Střední Čechy, kolébka národních patronů.
_

_Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Kladno 2015.