Spor o původ Svaté Ludmily
Legenda Fuit
_
_
_
_Legenda Fuit se jako jediná věnuje čistě životu a smrti svaté Ludmily.
_
_Legendu podle všeho sepsali kněží nebo mniši z bavorského Řezna v druhé
_
_plovině 10. stol. Církevně Čechy pod Řezno řadu let spadaly, asi od r.
_
_895, kdy se český kníže Spytihněov stal spojencem Bavorska, až po vznik
_
_pražského biskupství r. 973. Do té doby byly Čechy součástí řezenské
_
_diecéze (tj. území pod správou biskupa).Proložní legenda
_
_
_
_Nějaké verze svatoludmilské i svatováclavské legendy se dostaly na Rus,
_
_kde byly dále zpracovány, mimojiné do tzv. prologů. Prolog je něco jako
_
_církevní kalendář. Ke každému dni jsou uvedeny svátky světců, které se
_
_ten den slaví. A ke každému světci je podán výtah z nějaké legendy. Je
_
_to opravdu jen krátký výtah, aby nezabral tolik místa a aby se do
_
_kalendáře vešly i další legendy svatých toho kterého dne. Tato krátká
_
_legenda z prologu se tedy nazývá “proložní” a čítá se při jitřní mši.
_
_Legendy svatováclavské a svatoludmilské se objevují v prolozích okolo
_
_r. 1300. Kristián
_
_
_
_Kristánova legenda je nezvyklý literární útvar. Nezabývá se životem
_
_jednoho světce jako naprostá většina jiných legend. Spojuje legendu
_
_ludmilskou i václavskou a stává se skoro kronikářským zpracováním dějin
_
_přemyslovského rodu. Nechybí dokonce ani odkaz na mýtickou kněžnu
_
_Libuši (i když jméno neuvádí), která velela založit hrad Prahu a
_
_povolat knížete Přemysla. Mimo života prvních svatých si Kristián všímá
_
_i příchodu křesťanství z Velké Moravy.
_
_Kristián sám sebe klade k samému konci 10. století. To je historiky
_
_průběžně potvrzováno i napadáno. Pochyby vznikají mj. i kvůli údajům o
_
_svaté Ludmile. Nejstarší legendy bývají totiž velmi prosté až kusé,
_
_teprve v dalších opisech nebo zpracováních teprve přibývají zázraky a
_
_další děje. Naproti tomu Kristiánův vypravěčský styl je skutečně
_
_nezvykle podrobný.
_
_Na druhou stranu Kristián zná detaily, které v novějších dobách známy
_
_nebyly. Třeba na Ludmilině hrobě na Tetíně mělo ležet prkno. To se
_
_rozlomilo, když její tělo vyjmuli, aby ho převezli na pražský Hrad.
_
_Novější prameny místo prkna mluví o zlomeném náhrobku, ale podle všeho
_
_chybně. V 10. století se skutečně kladla na těla pochovaných prkna,
_
_podle archeologických průzkumů i na tetínském pohřebišti, kterýžto zvyk
_
_brzy po konci 10. století mizí. Mohl ho tak znát Kristián, který by
_
_psal v 10. století, ale asi by ho nemohl znát ve století třeba
_
_dvanáctém. Kosmas
_
_
_
_Kosmova kronika je hlavní studnicí vědomostí raných českých dějin.
_
_Platí ovšem úměra, že čím starší děje popisuje, tím více ztrácí na
_
_přesnosti. S nadsázkou lze říci, že historikové místo aby z Kosmy pro
_
_nejstarší dobu čerpali, tak jej pomocí dalších pramenů uvádějí na
_
_pravou míru.
_
_U Kosmy lze spekulovat, že neměl Srby v oblibě, a tak by Ludmile zvolil
_
_raději pšovský původ než srbský. Kosmas totiž uvádí v kronice dva Srby
_
_a každého v nějaké negativní souvislosti.
_
_V díle o starých českých pověstech skončila lucká válka a syn luckého
_
_knížete Vlastislava byl nechán naživu. Jako strážce mu byl ustanoven
_
_Durynk, “rodák ze Srbska, člověk až nelidsky zločinný, nad nejhoršího
_
_horší a nad každou šelmu ukrutnější”. A tento “nešlechetný Srbín, horší
_
_než pohan”, chlapce zabil a jako trest si vybral oběšení (narážka na
_
_osud Jidáše).
_
_K r. 1113 uvádí Kosmas jednání jistého Erkemberta, “správce hradu
_
_Donína z úskočného Srbska”. Vůči budoucímu českému knížeti Soběslavovi
_
_se choval “prohnaně a s předstíraným přátelstvím“.
_
_Těžko však říci, jestli se jednalo o tyto dva konkrétní případy, nebo
_
_jestli měl Kosmas k “úskočnému Srbsku” obecnou averzi jako třeba k
_
_Polsku. Dalimil
_
_
_
_Dalimilova kronika z 14. století je časově vzdálená a některé
_
_pozapomenuté věci interpretuje po svém. Kosmas třeba píše, že kněžna
_
_Drahomíra pocházela ze Stodor z kmene Luticů. Lutici byli velký kmenový
_
_svaz polabských Slovanů. Dalimil si ovšem tyto Lutice přeložil jako
_
_Lučany a Stodory podle toho situuje k Žatci. KVANTITA VS. KVALITA
_
_
_
_U Dalimila je vidět, že čím je dílo novější, tím spíše jen přejímá již
_
_dané informace, popř. si je literárně poupraví. To se dá vztáhnout i na
_
_pozdější legendy typu Diffundente sole z 13. stol., ale i na Kosmu,
_
_který psal po r. 1100, asi 200 let po životě Ludmily.
_
_Naproti tomu legenda Fuit byla sepisována asi 50 let po vraždě Ludmily.
_
_Sepisovali ji zřejmě bavorští mniši v Praze, kteří měli blízko k živým
_
_vzpomínkám. Druhem svaté Ludmily v jejím exilu na Tetíně byl kněz
_
_Pavel, vzhledem k církevní příslušnosti Prahy pod Řezno zřejmě tedy
_
_také Bavor. Pavel se podle Kristiána účastnil i vyzvednutí Ludmiliných
_
_ostatků na Tetíně, které chtěl kníže Václav nechat převézt na pražský
_
_Hrad. Pavel, ať už Bavor nebo ne, fungoval v prostředí pražského dvora,
_
_kde mohly zůstat informace ohledně Ludmily živé pro pozdější literární
_
_zpracování.
_
_Legenda Fuit ohledně Ludmilina původu mluví neurčitě o jiné zemi, ruská
_
_proložní legenda pak konkrétně o Srbsku. Proložní legenda má k Fuit
_
_nejblíže, do toho přes svoji krátkost uvádí věci, které jinde chybí.
_
_Například uložení Ludmiliných ostatků klade do baziliky sv. Jiří na
_
_pražském Hradě. Jiné prameny o tom mlčí, popř. Kristián píše pouze o
_
_bazilice, ale bez údaje svatojiřském zasvěcení. I jiné zeměpisné věci
_
_udává proložní legenda přesně. Historici tedy předpokládají, že Fuit i
_
_proložní legenda vycházejí ze společné, už ztracené předlohy. Česká
_
_legenda by z ní převzala pouze neurčitý odkaz na jinou zemi, ruská
_
_legenda na Srbsko. Proložní legenda by pak navazovala rovněž na pramen
_
_z ještě živé ludmilské tradice pražského dvora. ***
_
_
_
_Sňatek českého knížete se srbskou kněžnou by zapadal do sňatkové
_
_politiky Přemyslovců. Ludmilin syn Vratislav měl za ženu Drahomíru z
_
_onoho polabského lutického kmene Stodoranů.
_
_Co se týče Ludmilina otce, tak koncovka –bor je v této době v Čechách
_
_neznámá. V srbském prostředí ji však měl kníže jménem Čestibor, zabitý
_
_r. 858. Pakliže se Ludmila narodila kolem r. 860, tak by byli Slavibor
_
_a Čestibor i současníky.
_
_Vzhledem k torzovitosti pramenů není možné něco s jistotou stanovit.
_
_Kdyby se nedochovala proložní legenda, nikdo by asi nepochyboval o
_
_mělnickém původu Ludmily. Kdyby se dochovalo více českých pramenů,
_
_možná by se v nich vyskytly i osoby s příponou –bor.
_
_Nějakou jistotu by poskytla radiokarbonová metoda, která spočívá ve
_
_výzkumu zubů jedince. Podle množství prvku stroncia v zubech se pak dá
_
_zjistit, na jakém území dotyčný žil. Dokonce se i dá určit, kde žil v
_
_dětství a kde v dospělosti. Nepřekonatelnou překážkou samozřejmě
_
_zůstává, že svatá relikvie se neposkytuje k takovýmto vědeckým účelům. Mělnicko a
_
_Milčansko
_
_
_
_Viděli jsme, jak Dalimil přeměnil polabský kmen Luticů na české Lučany.
_
_Něco podobného je teoreticky možné i v případě Mělnicka. V Lužici,
_
_kraji Srbů, sídlil kmen Milčanů. Kristián a po něm ostatní mohli
_
_přepsat kraj milčanský (provincia milcensis) na kraj mělnický
_
_(provincia milnicensis). Pokud ale proložní legenda uvádí přímo Srbsko
_
_a Kristián píšící koncem 10. století by měl pravděpodobně přístup ke
_
_ztracené předloze legendy, asi by Milčansko uvedené pravděpodobně jako
_
_výslovně srbské nezměnil jen tak na české Mělnicko.
_
_SRBSKÁ TRADICE
_
_
_
_Lužičtí Srbové nacházeli průběžně v Čechách oporu při zápasu o svou
_
_národní identitu. Například od 18. století v Praze studovali srbští
_
_katoličtí duchovní. Budova jejich bývalého “lužického semináře” slouží
_
_dodnes jako sídlo Lužických Srbů v Praze, nachází se na Kampě v ulici,
_
_která se jmenuje přímo U Lužického semináře.1)
_
_Možný srbský původ české kněžny tak samozřejmě jen upevnil pouto Srbů s
_
_Čechy.
_
_V lužické obci Crostwitz/Chrósćicy funguje charitní dům svaté Ludmily
_
_patřící pod drážďansko-míšeňské biskupství.2)
_
_Srbsko u Tetína
_
_Blízko Tetína se na Berounce nachází obec jménem Srbsko, známá nejvíc
_
_svým kempem. Název obce vede k teoriím, že zde Ludmila kdysi usídlila
_
_svůj srbský doprovod. První zmínka o obci pochází ovšem až z roku 1428,
_
_to je víc jak 500 let po údajném osídlení obce Srby.
_
_Z raného středověku skutečně pochází mnoho obcí se jmény podle
_
_přestěhovaných etnik. Stěhovat se lidé mohli dobrovolně nebo třeba jako
_
_válečná kořist - jsme v době, kdy lidé mají větší hodnotu než půda,
_
_které je naopak nadbytek. Po celém Česku jsou rozesety obce jako
_
_Moravany, Úherce, Charvatce apod.
_
_Staročeština tvořila jména zemí podle jmen obyvatel tak, že vzala jméno
_
_člověka a dala ho do čtvrtého pádu množného čísla. Nemusíme chodit
_
_daleko, od jména Čech jsou takto vytvořeny Čechy. Z dalších zemí budiž
_
_příkladem Uhry, postaru Bavory, Rakousy nebo říšské vévodství Franky.
_
_Kronikář Dalimil také posílá své aktéry do Polan místo do Polska.
_
_V případě Srbska by seděly spíše názvy jako Srby nebo Srbce, aby
_
_podepřely tezi o raně středověkém původu. Místní ale skutečně používají
_
_přídavné jméno srbecký místo srbský, např. při vydávání Srbeckého
_
_občasníku.3)MĚLNICKÁ TRADICE
_
_
_
_V Mělníku vznikl kolem r. 1585 kostel svaté Ludmily, dodnes stojící.4)
_
_Je dost možné, že jej užívali místní utrakvisté, kteří tvořili ve městě
_
_většinu. Kostel nechala postavit měšťanka Lidmila Hronová, přičemž
_
_formu „Lidmila“ používali s oblibou právě kališníci.
_
_Utrakvisté se mohli hlásit k Ludmile jako světici, který žila ještě
_
_před konfliktem mezi katolickou církví a husity, na které utrakvisté
_
_svým přijímáním podobojí navazovali. Další důvod mohl být ten, že u
_
_Ludmily je také přímo dokázáno, že přijímala podobojí. Legenda Fuit
_
_výslovně praví, že v předtuše smrti si nechala sloužit mši, po ní se
_
_vyzpovídala a “posílila se přijetím těla a krve Páně”. V Mělníku
_
_měšťané podle utrakvistického kněze a kronikáře Bohuslava Bílejovského
_
_(píšícího v 1. polovině 16. stol.) opatrovali přímo kalich, ze kterého
_
_měla Ludmila přijímat.
_
_Barokní doba propagovala rané české světce. Chtěla tak dokázat, že
_
_pravým českým náboženstvím bylo vždy katolictví, ne husitství. To
_
_přineslo i zvýšený zájem o kult svaté Ludmily. Na mělnickém zámku byla
_
_v letech 1695 - 1696 vysvěcena kaple se zasvěcením svaté Ludmile. Stalo
_
_se tak v místech, kde asi fungoval nějaký sakrální prostor (strop má
_
_klasická gotická žebra), o němž se už nic bližšího neví. Místní ale
_
_žili v přesvědčení, že na tomto místě se Ludmila narodila, žila a byla
_
_pokřtěna z rukou Metoděje.
_
_Dnes se dá v mělnickém zámku koupit víno se značkou Ludmila. Místní
_
_totiž světici přičítají i založení prvních mělnických vinic za účelem
_
_výroby mešního vína. Poznámky:
_
_1) Aktuálně zde sídlí zde Spolek
_
_přátel Lužice
_
_2) Charitní dům funguje dvojjazyčně
_
_
_
_3) Viz internetové
_
_stránky obce 4) hrady.cz
_
_Hlavní literatura:
_
_
_
_Sláma, Jiří a kol.: Střední Čechy, kolébka národních patronů.
_
_Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Kladno 2015.