Jiří z Milevska

Jan Škvrňák
Významný šlechtic na dvorech Přemyslovců, *asi 40. léta 12. století - +po r. 1202

Jiří z Milevska měl stejnojmenného otce, který je v době II. křížové výpravy maršálkem (velitel ozbrojeného doprovodu, de facto po komořím nejdůležitejší dvorská funkce) knížete Vladislava.1 Zřejmě poté umírá, možná během výpravy, v roce 1159 je maršálkem již Chotěbor.2

Mezi jeho předky mohl patřit další Jiří (tedy Jiřík), syn Stanův, kastelán žatecký, který padl v bitvě na Luckém poli 13. 5. 1116.

Relevantní prameny jeho matku neznají, snad to měla být Zdislava, která prý nechala založit kostel v Červené nad Vltavou. Dle nekrologia v hornorakouském Schläglu měla zemřít v roce 1190. Existují domněnky, že Jiří z Milevska patřil k rodu Bavorů ze Strakonic.

Jiří z Milevska měl syna Oldřicha – zmiňován je ve 20. letech 13. století,3 a snad právě on byl někdy v letech 1219/12224 kastelánem (zanikající hodnost) v Netolicích.

Jeho příbuzným byl Saul, arcibiskup v uherské Kalocsi, který udělil odpustky všem, kteří navštíví kostel v Lhotě v určeném termínu.5

Jako o možném příbuzném či příteli lze uvažovat o Jiřím z Maršovic (Maršovice u Vlašimi), který se objevuje poprvé v roce 12076 a roku 1228 je snad právě on komořím královny.7 Jeho otcem je jakýsi Jindřich.

Jiří z Milevska se narodil se snad ve 40. letech 12. století, poprvé se v listinách objevuje v roce 1177,8 jako Juriko filius Jurik, Jiří syn Jiřího, na konfirmaci knížete Soběslava, společně s mnohými jeho věrnými. Zdá se ale, že v rozhodující chvíli se přiklonil na stranu Bedřicha, syna Vladislava II. Díky tomu se stává kastelánem v Netolicích – v roce 1187,9 společně se Štěpánem, před nimi to byl v roce 1183 Ratibor.10 Nevíme tedy, odkdy dokdy jím byl, dalším netolickým kastelánem byl v roce 1222 Bogusa, tehdy byl již Jiří mrtev. Za svůj život se v listinách objevuje v několika podobách, také jako Iuric, Iurik, Iurik Iurikovicz, Georgio.

V zimě 1185 vyslal český kníže Bedřich pod vedením svého nevlastního bratra Přemysla vojsko na Moravu, snad k zajetí markraběte Konráda, spíše však k nápravě mocenských poměrů v neprospěch moravského markrabího. Konrád se pečlivě na vpád připravil, sebral velké množství Moravanů a Němců a u Loděnice se střetl s Přemyslem. Bitva byla velmi krvavá, dlouhá a dlouho nerozhodná. Bitvy se zúčastnil i Jiří z Milevska, padl pod ním kůň a kdyby ho z bitvy jeho dva družiníci Mstoň a Ploužin nevyvedli, snad by v ní zahynul. Takové štěstí neměl jeho číšník Jura, ten zde umírá. Pro úplnost je třeba dodat, že v bitvě zvítězili „Češi", ale s takovými ztrátami, že se ihned navrátili domů.11

Jiří, držitel Milevska, zde v roce 1184 zakládá premonstrátský klášter, biskup Jindřich Břetislav převod velmožových majetků týž rok potvrzuje.12

Klášter v Milevsku, současná podoba. Foto Jan Boukal

V roce 1187 se Jarloch stává opatem v Milevsku poté, co do Milevska přicházejí premonstráti ze želivského kláštera. Jiří byl nepochybně zbožným mužem a snad právě tehdy navázal přátelství s biskupem Přemyslovcem Jindřichem, který byl bratrancem knížete Bedřicha. Jeho pohnutky nebyly jen zištné.

Zřejmě po smrti Bedřicha Jiří vstupuje do služeb biskupa Jindřicha Břetislava, v roce 1190 je jeho komořím,13 bývalý komoří Hartleb14 je ve stejné době biskupovým stolníkem. V této době se okruh biskupových spolupracovníků (jeho dvůr) rozšiřuje a objevuje se v něm několik českých předáků – Jiří z Milevska je jedním z nich. Nábožensky založený velmož by se jistě mohl hodit biskupovi, který se začne poohlížet po trůnu. Nejdříve ho pomůže získat nevlastnímu bratru Bedřicha, Přemyslovi, později sám usedne na český knížecí stolec – spojí tak dvě funkce. Zde nastává vrchol kariéry Jiřího z Milevska, v druhém roce vlády Jindřicha je uváděn jako knížecí stolník,15 nemáme doklady o tom, že by po něm byl někdo jiný stolníkem, a proto se dá předpokládat, že jím byl po celou vládu. Na sklonku vlády biskupa svědčí na dvou listinách, neobjevuje se jako stolník, ale poprvé jako Jiří z Milevska - Georgius de Mileviz. První listinou16 je závěť Hroznaty Tepelského, ve které odkazuje většinu svých majetků tepelskému klášteru – ten je premonstrátský – zde se další zbožný šlechtic nechal snad inspirovat činem Jiřího. V druhé listině17 tuto transakci biskup-kníže potvrzuje a přidává klášteru další majetky.

V červnu 1197 kníže umírá a po krátkém intermezzu se novým vládcem stává jeho bratranec Přemysl. Tehdy také přišel do Čech na vizitaci zdejší církve papežský legát Petr, vizitace dopadla velmi neslavně, málem své kázání o sexuální zdrženlivosti kněží legát nepřežil. Po Čechách byl provázen Jarlochem a právě Jiřím z Milevska. Pokud byl Jiří z Milevska důvěryhodná osobnost v očích římské kurie, nedá se to říci o očích Přemysla I. Otakara, nového knížete. Bylo by bláhové, kdyby jako bývalý straník biskupa doufal v přízeň vítěze a pokračování své skvělé kariéry. Bohužel doklad o knížecím stolníkovi máme až z roku 120718 a je jím Diviš, předek Šternberků, proto nelze výše zmíněné tvrdit s naprostou jistotou. Zřejmě ale neupadl zcela v nemilost, silné šlechtické postavení si udržel. Zde si připomeňme další osudy zmíněného Hroznaty, který snad ze strachu před Přemyslem se stáhl z veřejného života a vstoupil do svého kláštera. Osud Jiřího z Milevska byl poněkud jiný.

V roce 1201 je přítomen Přemyslově donaci Velehradu,19 potvrzení daru Teplé 1201,20 donaci krále Kladrubům.21 Někdy po roce 1202 (kolem 60 let věku) zřejmě umírá. Ač bez funkcí, svědčí na většině Přemyslových listin (resp. na těch, které nechal zhotovit).

Jiří z Milevska oplýval rozsáhlým pozemkovým majetkem v jižních Čechách a kolonizací vyšších poloh své majetky rozhojňoval, není se proto co divit, že si mohl dovolit zbožné založení kláštera v Milevsku. Kromě rozsáhlé kolonizace v Podblanicku se mu přičítá založení Toužimi.

Jiří z Milevska na diskusním fóru


  1. (CDB I. 157, 158) ↩︎

  2. (CDB I. 204) ↩︎

  3. CDB II. 227;239) ↩︎

  4. (CDB II. 231) ↩︎

  5. (CDB II. 5). ↩︎

  6. (CDB II. 75) ↩︎

  7. (CDB II. 321) ↩︎

  8. (CDB I. 279) ↩︎

  9. (CDB I. 317) ↩︎

  10. (CDB I. 300) ↩︎

  11. (Jarloch) ↩︎

  12. (CDB I. 303) ↩︎

  13. (CDB I. 325) ↩︎

  14. (1184 CDB I. 303) ↩︎

  15. (CDB I 348) ↩︎

  16. (CDB I. 357) ↩︎

  17. (CDB I. 358) ↩︎

  18. (CDB II. 74) ↩︎

  19. (CDB II. 22 - Jurik) ↩︎

  20. (CDB II. 27) ↩︎

  21. (CDB II. 58, mezi lety 1202 – 7) ↩︎