Hradská soustava, správa

Hradská soustava (hradská správa, zřízení, organizace) vznikla po kořistném období českých dějin tj. na začátku 11. století. Po ztrátě výnosů z okolních území se zisky musely hledat někde jinde - zdaněním vlastního obyvatelstva, k tomu byla potřeba důsledná byrokracie, to byla hradská soustava. Přesto to nebyl dokonalý systém.

Politickými, hospodářskými, soudními, vojenskými a správními centry se staly důležité královské hrady. Pánem hradu a okolí byl kastelán, proto správní oblasti se nazývaly kastelánie, nebo provincie. Vzdálenost mezi těmito centry se pohyboval mezi 30 až 60km. Vzdálenosti byly ovlivněny hlavně hustotou osídlení.

Počet kastelánií nebyl vždy stálý, ani jednotlivé hrady nemusely být sídly kastelánů navždy. Provincie se libovolně mohli spojovat, rozdělovat, zanikat, vznikat, což způsobovalo problémy při udělování zisků z provincií církvi.

Správní hrady vykonávaly hlavní potřeby knížectví - shromažďoval a přerozděloval státní příjmy, zároveň byly centry soudnictví, shromažďovali se zde vojáci z celého obvodu pod velením kastelána. Kastelániím se vázala i církevní organizace, sídlili zde arcikněží, kostely některých významných hradů se změnily na kapituly.

Hradský správce (comes, kastelán, prefekt) byl zástupcem knížete v obvodu, byl jím do svého úřadu knížetem jmenován (nikoli doživotně). Patřil z velmožům, stát se kastelánem zvyšovalo nejenom prestiž, ale hlavně moc jednotlivce i rodu.

Aby nezískali velmoži - kasteláni velký vliv v jedné oblasti, byli po několika letech přesunuti do jiné oblasti, přesto si vliv získávali. jsou známé příklady rodů, které vykonávali na jednom místě úřad kastelána mnoho let a získali si tam vliv. Postupem se z kastelánů vyvinula pozemková šlechta.

Pod kastelánem bylo mnoho úředníků, obdařených pravomocemi, které jim ze svého úřadu kastelán svěřil. Byli to hradští lovčí, sudí, vilikové (měli na starost příjmy), pod viliki ještě mohli patřit sklepmistři, hradské báby. Tyto specializované funkce nejdříve vznikaly při nejdůležitějších hradech, kde byla potřeba.

K hradskému obvodu patřili desítky bezejmených výběrčích, katů, celníků, mincířů, soudních posluhů. Všechny tyto funkce víceméně kopírují dvůr a jeho funkce v Praze.

Je třeba si uvědomit, že systém nebyl dokonalý, úředníci neměli potřebné znalosti (např. jednoduché účetnictví) ani nebyla důsledná při výběru daní.

Hradská soustava nebyla nejenom v Čechách. Na stejném principu fungovala kastelánská správa v Polsku, komitátní v Uhersku.

Hradská správa začíná pomalu zanikat v průběhu 12. století, konec je urychlen v bouřlivých letech 1172 - 1197, ale definitivně zaniká až v 1. polovině 13. století. Souvisí to se vznikem pozemkové šlechty, rozvojem měst a trhů, šlechta již nepotřebovala získávat úřady, když získala peníze z vlastních pozemků. Těžištěm královské moci již nebyl hrad, ale spíše ekonomicky silné město.

Použitá literatura: Josef Žemlička: Čechy v době knížecí