Řád svatého Lazara Jeruzalémského

dějiny křesťanství, Bible, misie, mnišství a jeho řády, kláštery, svatí, inkvisice, protestantismus
Uživatelský avatar
duli
Paní
Příspěvky: 294
Registrován: 26 zář 2008 21:00
Bydliště: 1 km od Prahy

Řád svatého Lazara Jeruzalémského

Nový příspěvek od duli »

Vojenský a špitální řád byl založen z členů řádů, kteří museli řády opustit, protože se nakazili malomocenstvím - leprou. Této nevyléčitelné choroby se všichni báli a malomocní žili v izolaci od ostatní společnosti i v tzv. leprosériích na okrajích měst (také na ostrovech středozemního moře).
Všechno o řádu je zde:
http://www.oslj.cz/
Sídlo řádu u nás bylo na Zderaze viz. Lazarská ulice a okolí. Našla jsem jen zbytek zdi s obloukem, zazděný v jednom dvoře. Řád je u nás nyní obnoven.

Řád nebyl a není pod ochranou Svatého stolce, ale pod ochranou francouzské královské rodiny. To proto, že se (někdy ve 13. století) ujal leprou nakaženého francouzského prince. Po opuštění Svaté země byl Řád uveden do Francie (Boigny-sur-Bionne). Pod patronací Francouzské koruny byl Řád až do revoluce, potom krátce při restauraci monarchie a nyní (2005) opět prohlášením JKV Henriho, hraběte pařížského.

Je to světská nebo dynastická organizace. Řád je otevřený všem křesanům, není výhradně určen katolíkům.
http://www.oslj.org/World/index/index.html
Naposledy upravil(a) duli dne 02 lis 2008 10:32, celkem upraveno 4 x.
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.
Uživatelský avatar
duli
Paní
Příspěvky: 294
Registrován: 26 zář 2008 21:00
Bydliště: 1 km od Prahy

zásady lazariánù

Nový příspěvek od duli »

Rytíři Řádu sv. Lazara vycházeli z řehole sv. Bazila. http://sancti.catholica.cz/index.html?id=21

ZÁSADY vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského

Náš každodenní boj s utrpením, chudobou, hladem, odpíráním sociální integrace a nemocemi je založen na následujících principech:

Zdraví je stav fyzické, mentální, společenské a duchovní pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti.

Zdraví je základním právem každé lidské bytosti, bez rozdílu rasy, náboženství, politické orientace, nebo ekonomického či společenského postavení.

Zdraví všech národů je základním předpokladem míru a bezpečnosti a závisí zcela na spolupráci mezi jednotlivci a státy.

Úspěch kteréhokoliv státu, národa nebo skupiny v boji o zdraví, společenské zařazení a duševní integritu je prospěšný celému lidstvu.

Nerovnosti v rozvoji - a již ve státech, národech, náboženských skupinách, nebo při boji za zdraví a kontrolu nemocí, zvláště přenosných a nakažlivých - jsou nebezpečné.

Boj za zdraví dětí je elementární a vyžaduje schopnost žít harmonicky v měnícím se prostředí.

Zlepšení zdraví kohokoliv závisí na jeho možnostech být informován o dobrodiní medicinských, psychologických a duchovních znalostí a na možnostech toto dobrodiní přijímat.

Organizace Saint Lazare a její partneři přijímají odpovědnost za záruku zdraví kterékoliv osoby zapojené do jejích projektů. To může být uskutečněno pouze zaručením fyzické, mentální, společenské a duchovní pohody takové osoby.

Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského je zavázán k vyvíjení dobročinných, humanitárních a duchovních aktivit po celém světě. Každý jednotlivý člen je zavázán pomoci svému sousedu, všem potřebným, nemocným a vyděděncům.

Řád musí přinášet naději všem, kteří se topí v bídě, umírajícím hladem, zapomenutým a ničeným nemocí, jakož i všem nevinným obětem lidského barbarství.

LEPRA
O nemoci zvané také malomocenství

Nemocný jedinec musel žít mimo lidskou společnost. Jeho povinností bylo dávat kolemjdoucím výstrahu, aby se nepřibližovali. Tato zvyklost se v podobě zvonku či řehtačky uchovala v Evropě až do středověku. Ve starověku musel malomocný docházet za knězem, ten jej prohlédl bez jakéhokoliv doteku. Jestliže kněz uznal, že je již zdráv, byl člověk nucen absolvovat očistné obřady, které předcházely jeho návratu do zdravé společnosti.
Už ve starověku lidé poznali, že se nemoc šíří dotykem. Malomocní žili odděleně. Pouze v určené dny mohli své příbytky opouštět a chodit žebrat. Museli nosit "Lazarův oděv", černou kutnu s obrazem dvou bílých rukou na prsou. Ruce představovaly symboliku tíhy boží, která na nemocném spočinula. Součástí oděvu byl černý klobouk s bílým okrajem. Malomocní nesměli vstupovat do krámů či hostinců. Zboží, které si chtěli koupit, označovali holí. Měli zakázáno hovořit se zdravými osobami a pít z veřejných studní.
Církev usilovala o to, aby akt izolace nemocného byl důstojný. Proto vypracovala určité směrnice, které se měly dodržovat. Pochopitelně se tak všude nečinilo, spíše jen ve městech. Prvním krokem byla mše svatá za nemocné. Poté byl malomocný doprovázen rodinou a zástupci obce do leprosária, kde k němu promluvil kněz. Zdůrazňoval zejména to, že izolace je pouze fyzická, nikoli duchovní, rodina s ním v myšlenkách stále zůstává. Následoval přednes zákazů, které musí nemocný dodržovat. Nemocný dostal od kněze i předměty denní potřeby - jakousi výbavu: řehtačku, střevíce, kalhoty a další oblečení, soudek na vodu, nálevku, nůž, pohárek, lůžko, dva páry prostěradel, přikrývku, sekerku, misky na jídlo, mísu a hrnec na vaření, pokladničku na milodary. Sám kněz malomocného jako první obdaroval penězi. Aktem izolace v leprosáriu byl nemocný zbaven svéprávnosti až do konce života.

Ve svaté zemi, když byl útok nevěřících, tak rytíři řádu vyráželi do boje pod praporem se zeleným křížem (označeni, aby se jim ostatní nenakažení vyhýbali) a nechali se přivázat ke koním, protože jeli do největší řeže v naději, že zemřou. Pořád totiž lepší zemřít rychle v boji, než pomalou dlouhotrvající smrtí.
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.
maresch
Rytíř
Příspěvky: 177
Registrován: 22 bře 2009 10:41

Re: Řád svatého Lazara Jeruzalémského

Nový příspěvek od maresch »

Jeden z nejzajímavějších křížových řádů. Doložená je účast v bitvě o Akko r. 1291, kde všichni rytíři zahynuli. Podle některých zdrojů jde o nejstarší křestanský řád.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, Twitterbot a 3 hosti