Citace z http://www.mujweb.cz/www/karelvlach/sou ... tbavor.htm ...
Rod Bavorovù ze Strakonic žil do roku 1252 v samém sousedství mìsteèka Neètic,odkud pocházejí Benedové z Neètin téhož erbu, ale ve vladyckém stavu. Tito mìli nanejvýše ve vlastnictví tøi vesnice. Jestli však byli pøíbuznými s pány Bavory, se neví, ale je to možné. Byli nazýváni erbovními strýci. Benedové jsou pùvodnì vladycký rod, pozdìji povýšený do panského stavu. Pocházejí pùvodnì z Neètin, vsi nedaleko Manìtína. Jako první je uvádìn už koncem 12. století Pøedota z Neètin, dalším z èlenù rodu je Beneda z Neètin, který vlastnil v polovinì 15.století Bøežany a Køivosoudov. Ty dostal za vìrné služby od císaøe Zikmunda v roce 1436. Potomci pøebírají po tomto Benedovi i pøíjmení a zaèínají se psát Benedové z Neètin. Jeho vnuk Petr byl od roku 1518 zemským hejtmanem a mìl 6 synù, kteøí drželi v 16. století øadu statkù v okolí Prahy a na Chrudimsku. Do øady vysoké šlechty se svým postavením ani bohatstvím nikdy neprosadili, a tak poslední svobodný pán Antonín Beneda z Neètin umírá v roce 1808 v Praze jako penzionovaný nadporuèík. Benedové byli tradiènì katolická rodina, a tak po porážce na Bílé hoøe neutrpìla prakticky žádnou újmu. Do bojù na stranì stavù se zapojil jediný - Jindøich Beneda. Ten proto musel emigrovat.
V historii hradu Buben se uvádí páni z Neètin a z Jeøenì. Tento èeský vladycký rod pocházející z Neètin u Manìtína, kde se jeho pøedkové uvádìjí již od 13. století. V roce 1436 si jistý Beneda vysloužil od císaøe Zikmunda za vìrné služby Køivosoudov a Bøežany. Jeho pøíslušníci si vybudovaly hrad Buben poté, co jim Karel IV. v roce 1333 odòal hrad Neètiny. Jistý Burián Bohatý z Neètin vlastní v 15. století tachovský hrad. Heøman z Jeøenì a Neètin je roku 1379 jmenovaný jako majitel nìkolika okolních vesnic, které patøili k hradu. Heømana žijícího ještì v roce 1415 vystøídal Evan z Neètin, který v husitském období patøil k horlivým katolíkùm a zúèastnil se bojù proti husitùm na plzeòsku. Evan mìl za manželku Jitku z Hrádku, dceru Martina Lopaty z Hrádku. Zemøel, èi zahynul roku 1431, a protože po sobì zanechal pouze vdovu Jitku z Hrádku a dceru Jitku, ujali se správy Bubna podle smlouvy z roku 1415 pøíbuzní Vilém z Neètin a Jan z Roupova. Evanova dcera Jitka však rovnìž uplatnila své nároky na hrad Buben spolu s Janem a Mikulášem z Gutštejna, kteøí získali právo na hrad koupí podílu od výše jmenovaného Jana z Roupova. Vznikl tím komplikovaný spor, který mìl být vyøešen sòatkem mezi Jitkou a Janem z Gutštejna. Jitka se však provdala za Pøecha z Kunratic a v roce 1448 prodala své právo na hrad se sedmi vesnicemi Plešnice, Kníje, Jezná, Hracholusky, Vejprnice, Vochov, dnes zmizelý Sedlec a mlýn pod Bubnem své matce. Jan a Mikuláš z Gutštejna však obývali hrad až do roku 1456, kdy byl nakonec spor rozhodnut ve prospìch Jitky. Ta pøed rokem 1465 uzavøela druhý sòatek s Oldøichem z Janovic, jenž se stal novým majitelem Bubna.
Daniel Beneda z Neètin kolem roku 1574 získal èást majetku statku a tvrzi Pøemyšlení u Prahy. Dosáhl rozdìlení dosud spoleèného majetku, pøièemž jemu pøipadla celá tvrz s pøíkopem a dvorem. Jeho syn Daniel prodal v roce 1612 pøemyšlenské dìdictví Alžbìtì Benedové z Pøestavlk.
Jistý Jindøich Beneda z Neètin byl pážetem u rožmberských pánù v 90. letech 16. století a úèastnil se i mnohých váleèných operací proti Turkùm. Byl synem Jiøíka Benedy z Neètin a na Chøenici.
Další èlen rodu Jan Beneda z Neètin mìl v zástavì od krále Zikmunda od roku 1436 ves a tvrz Dolní Bøežany. Jeho syn poté toto od Zbraslavského kláštera kupuje. Václav a Jan jsou také uvedeny v historii tvrze Libeò u Jílového, kdy v roce 1475 získal Libeò spolu s vesnicemi Okrouhlo a Záhoøany. Václav Beneda z Neètin ji pøipojil ke statku bøezaòskému. Tomuto rodu patøila Libeò témeø sto let. V roce 1527 oddìlil Jan Beneda z Neètin statek Libeò od Dolních Bøežan, tyto prodal a sídlo pøenesl do Libnì a patrnì v té dobì si zde postavil i tvrz, která se uvádí v pramenech roku 1544. Jan sídlil také v roce 1470 na øíèanském hradì. Žofie z Neètin je uvedena v roce 1585 jako manželka pana Šebestiána Leskovce, jež odkázala Øeèici u Pelhøimova pøíbuznému Kryštofu st. z Leskovce.
Jiný, snad pøíbuzný,Vilém z Neètin drží dvùr Mašov u Kadanì. Král Zikmund Lucemburský v roce 1422 zapisuje plat Vilémovi z Neètin a na Žluticích na klášteøe, který byl poté vyplenìn a bez penìz a tak se kladrubští s Vilémem dohodli, že mu za úhradu jeho pohledávek postoupí èást toušovského panství vèetnì komberského statku a hradu. Vilém ještì za svého života postoupil majetek kolem Komberka Buriánu z Gutštejna. Vilém zemøel pøed rokem 1547.
Jiný pøíbuzný, Beneš Beneda z Neètin koupil vilémovský statek u Chotìboøe v roce 1557. Ten vystavìl roku 1578 ve vsi Klášter jednopatrovou tvrz. Tehdy k vilémovskému statku náleželo mìsteèko Vilémov a 9 vsí. Tvrz samotná byla postavena na místì bývalého kláštera, jehož základy využil ke stavbì. Po smrti Beneše /1595/, zdìdil Vilémov jeho syn Adam a záhy potom Adamùv strýc Jan, který statek s tvrzí v roce 1604 prodává.
V roce 1557 kupuje Albrecht Beneda z Neètin ves s dvorem Spytice a jeho syn Jan dává kolem roku 1590 pøi spytickém dvoøe vystavìt tvrz, kterou kolem roku 1603 spolu se statkem prodává. V roce 1635 Albrecht kupuje se svou ženou Annou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, tvrz, dvùr a ves Pole. Ti byli i majiteli nedalekého statku Záboøí, který koupili v roce 1633 a jeho vnuk Mikuláš Víta ze Rzavého toto opìt prodává.V roce 1635 kupuje Albrecht se svou ženou Marií, rozenou z Mitrovic, polovinu statku Kadov. Po pobìlohorských konfiskacích kupuje Albrecht v roce 1622 zámek Brloh se statkem.
Petr Beneda z Neètin, od roku 1518 zemský správce, mìl 6 synù, kteøí drželi v 16. století øadu statkù v okolí Prahy a na Chrudimsku. Václav Beneda z Neètin drží v roce 1555 tvrz Maršovice se statkem. Až na Jindøicha, který odešel do emigrace, pøeèkali všichni èlenové katolického rodu bez následkù pobìlohorské exekuce. Pøesto tento rod nìjak významnì nazasahuje do dìjin zemì. Nìkteøí jeho èlenové slouží v císaøské armádì a samotný rod vymírá v roce 1808.
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
.
jsem hroznej rejpal ja vim presto dekuji za skvele info
poprvé..... 
