Fórum zájemců o historii

Dovolila jsem si založit nové téma - Pravìk. Aè mnohými lidmi téma nezábavné a neoblíbené, pro mì má své kouzlo a doufám, že tady v tomhle smìru najdu 'spøíznìnou duši'

Situace v Evropì z hlediska geografie a klimatu:

Británie tvoøí souèást evropského kontinentu, øeka Temže ústí do prehistorického Rýna. Švédsko je pevnì spojeno s Dánskem souší, Severní moøe ještì neexistuje.
Zvláštní postavení zaujímá Morava. Území Moravy leželo tehdy mezi zalednìním Alp a kontinentálním ledovcem sahajícím k nám ze severu. Tzv. ètvrtohorní arktický ledovec sahal dokonce až do nitra Moravy skrze Moravskou bránu, byl odvodòován tokem øeky Moravy, odtud do Dunaje. Z vìtší èásti ovšem nepokryta ledovcem, umožòovala Morava migraci zvìøe a rostlin. Proto je také v této oblasti tolik nalezù fosilních savcù a na nì vázaných nálezù tehdejších lidí. To se týká hlavnì Moravského krasu, Dolních Vìstonic a Pøedmostí u Pøerova. Není proto divu, že v Moravském zemském muzeu v Brnì je uchováváno asi 1 milion rùzných èástí fosilních zvíøat.
Zrovna se mi dostala do rukou mapka výraznìjšího zabydlení ve starší a støední dobì kamenné.
Z významnìjších naleziš hmotných dokladù bych uvedla tyto:
1. Pøezletice u Prahy - nejstarší pìstní klín
2. Sedlec u Prahy - valounová industrie
3. Dolní Vìstonice - Venuše...
4. Moravský kras - jeskynì Pekárna - rytiny na koòských žebrech
5. Pøedmostí u Pøerova - hrob 20 lidí, navršení mamutích kostí
6. Šipka u Štramberka - èelist neandrtálského dítìte

Mnì osobnì se nejvíce líbila jeskynì Šipka. A vám...?

_________________
J.

Nechci rýpat, ale pravìk trval hodnì dlouho a mìlo by se to úžeji charakterizovat . Tebou charakterizovaný ledovec tu byl "jen chvilku". Lokality které uvádíš jsou od sebe èasovì dost vzdálené (záleží na úhlu pohledu).

Mì osobnì z pravìku interesuje mladší paleolit (hlavnì gravettien, szeletien, magdalenien), neolit, pozdní eneolit a starší a støední doba bronzová.

_________________
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)

Tak to by museli být na MU úplní..., protože to je 'výtah' ze skript. Nechceš rýpat, ale rýpeš. Radši nadhoï nìjakou zajímavost, místo toho.

_________________
J.

dobøe, dobøe, dobøe Už jen samotný základ mi pøijde zajímavý. Tohle je jednoduchá korelaèní tabulka evropského zalednìní :


z evropských lokalit se mi líbí tøeba Nìmecký Bilzingsleben z OIS 11-9 (400.000-250.000 let BP). Byly zde zachyceny tøi oválné pùdorysy s ohništìm ve vchodu. Z jejich bezprostøedního okolí se našli 4 lidské lebky a manuportní køemencový kovadliny a 2 lebky pratura.
Další tøeba Clacton-on-Sea (JV Anglie), ze stejné doby jako pøedchozí, byl zde oštìp z tisu. Z Èr se mi líbí kromì Pøedmostí a Dolních Vìstonic taky Brno-Francouzská ulice, kde se našla nejstarší loutka na svìtì mj. Interpretováno jako pøíbytek šamana.

_________________
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)

Roztahuje ten obrázek stránku a stejnì na nìm nejde skoro nic pøeèíst

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

mám ho v lepší kvalitì, ale kvùli nahrání na net jsem ho musel kapku zmenšit. Zkusím se s tím poprat a pak vyvìsím èitelný kus.

_________________
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)

No, že by se v rùzných skriptech nenašlo pìkných pár blbostí, to bych se radìji nesázel....a kolikrát to jsou vìci tøeba i 40 let pøekonané a vyvrácené...

_________________
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli

pokud jsou to ta skripta pro historiky, tak i prof. Podborský pøiznal, že tam napsal vìci, které by už znovu nenapsal . Tøeba Marobud, germáni...

_________________
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)

¨
A co je s Maroburdem?

_________________
Bez piva to není ono.

Myslím, že ten odkaz by tu měl být, když tak to někdo přesuňte:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/183906 ... ousti.html

_________________
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"

Jaký máte názor na ty rondely pod dálnicí? Teď se to vlastně dokopalo a pojede přes to beton.
Je tu někdo přes keltská obětiště? Jakési hvězdárny na určení slunovratu?
Mám místo, kteríé bych rád, aby někdo pořádně posoudil.

Myslíš toto, že :
http://www.novinky.cz/veda-skoly/183849 ... vrope.html
Můj názor je asi jako tvůj. Je mnoho ještě neobjeveného a to, co se vykopává při nové výstavbě čeká na zpracování. Vše je otázka financí.... Budeme se ještě divit, možná se budou divit až naši potomci .....nebo až jejich ?

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.

Když se zamyslím nad datováním smrti svatého Václava a staletými spory o něj, tak to vypadá na několik dalších generací. Což ani není o penězích, ale o zavilosti názorů

Taky pravda....
Jen doufám, že se všechno nepodaří zničit. Viz. rozoraná "svatyně" (či observatoř nebo pohřebiště) v Libenicích,
http://cestyapamatky.cz/kolinsko/libeni ... e-osidleni , http://eldar.cz/archeoas/lokality/libenice.html ,
keltská "svatyně" (či obytný dvorec specifického charakteru nebo obyvatel) v Markvarticích u Sobotky
http://markvartic.sweb.cz/svatyne.htm, http://eldar.cz/archeoas/lokality/markvartice.html ,
http://www.archeolog.cz/lokalita/kh-markvartice-01/29 ,
velké (snad největší v Čechách) bordelem zavážené ohrazené místo - hradiště ? u Češova
http://www.keltove.cz/view.php?cisloclanku=2008040001 , http://www.archeolog.cz/lokalita/hradiste-valy/10
atp...... Uvádím jen příklady.
V případě pravdivosti hypotézy o sídle Charvátů v Češově by to nebylo až tak OT....

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.

Znám zřejmě keltské obětiště, či observatoř spíše, Lhota u Kestřan. Kdo umí Kelty, ať se podívá na obrázky z družic. Je to dnes pastvina pro krávy.

slavicekvac: ty rondely jsou skvělý objev, ale očekávatelný. Je jen otázkou času, než se vyloupnou jinde třeba i větší. Mě osobně nejvíc sedí poslední teorie o jejich sociokulturní funkci.
Dost názorně, ačkoli s nadsázkou to mají vyvěšené na univerzitě ve Vídni :


Ohledně té lokality co zmiňuješ bych tě prosím požádal o nějaké další informace na maserjunior zavináč seznam.cz . Na dobu laténskou se specializuje přítelkyně, tak by to mohla posoudit.
Předpokládám, že to bude nejspíš Viereckschanze (pokud se jedná o dobu laténskou), ale na GoogleEarth jsem bohužel na leteckém snímkování nenašel nic jasného.
Pojem observatoř je víceméně zcestný a v jeho používání bych byl v rámci pravěkých kultur opatrný. Zažil se při neustálém omílání ve spojitosti Stonehenge + kelti a lidé to mají tak zažité, že si neuvědomují, že jde jen o druhotně využívané kultiště z předchozích epoch s prvkem astronomie (z eneolitu).

Duli: u největších rondelů bych se toho moc nebál, minimálně vyjde pár dílčích studií a do pár let i monografie- autorovi to totiž silně pomůže s citačním indexem a to je dnes ve vědě žádaná komodita:)

všem: omlouvám se, že jsem nedal ten větší slibovaný obrázek se zaledněním, úplně jsem na to zapomněl Pokud zas nezapomenu, tak se po tom podívám

_________________
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)

Vřele doporučuji si přečíst o zajímavém čtevrci (observatoři?) v Makotřasech u Prahy.Nic staršího a dokonalejšího zatím nikdo nenalezl...

_________________
Bez piva to není ono.

Hele, to mám za rohem ! Ale kelti nejsou moje hobby. Ten jih to je náhoda, dělal jsem na jiném a zřejmě jsem našel cosi odjinud. Hledal jsem několik Km dlouhou silnici specializovanou na přepravu zlatonosného štěrku k vodě Tu jsem našel taky, ale navíc ty podle mě kelty. Ta silnice mohla bejt koneckonců jejich, ale taky Jana Lucemburského, který tam prokazatelně těžil zlato. A určitě tam je, mám dva kusy doma, se zlatinkama, a je to místo zkoumané, i lejstrama popsané.

Nemám dosud PC, takže nemailuji. Ale na GE je to lokalita Lhota u Kestřan, vlevo od cesty na hráz rybníka Řežabinec. Je to pastvina, stojí na ní stožár od vedení. Současné fotky na GE nejsou nic moc, protože jsou udělány za sucha. Fotil jsem když krávy rozhamtaly mokrou pastvinu, a šutry pod ní už nasychaly. Tak byly taky první fotky, jenže teď už jsou na GE aktualizované. Observatoř je nadsázka, mohlo to být zařízení na zjištění slunovratu, ale taky lidské obětiště typu Liptovská Mara, či oppidum Hostýn. Kameny, které byly nad zemí jsou teď součástí hrazení cesty, která vede na pastvinu ze vsi. Vlevo od kapličky. Kopec sám je evidentně uměle navršen a ohrazen valy, aspoň dvěma. Na Kelty soudím proto, že u Otavy se ve Lhotě rozhodně rýžovalo už za Keltů. A děje se tak dodnes. A protože tohle vypadá na sakrální objekt, pak někde poblíž musí být hradiště, či oppidum. Já tipuji na břehu Otavy, takový ten vodou obtékaný ostrov vlevo od mostu, tedy západně.

Já se také o kelty moc nezajímám.Tohhle je ale kultura nálevkových pohárů, cca 4000 př.n.l

_________________
Bez piva to není ono.