Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù

[Laurentius]

Jestli do toho můžu ještě trochu vrtat, protože se o toto období zajímám. Rod hrabat ze Schauenburku by měl být z Dolního Saska. Holštýn získali lénem.
Je to dobře vidět i na družině olomouckého biskupa Bruna, kde převažují rytíři z Dolního Saska a Vestfálska. Heinrich z Rottorfu, Rudger z Bardeleben, Herman z Wertinghusenu, Heinrich z Emsu, Konrad z Landsbergu. Asi bych dohledal další.

[Ježek]

Zajímavé je, že je celkem dobře znám Hartman z Holštejna a jeho bratr Bohuše. Trochu zapomenutá je ovšem i významná druhá větev rodu, kterou zastupují moravští podkomoří Hartleb a Černín z Popovic.

Kde je doložena jejich příbuznost?

[Laurentius]

Přesné příbuzenské vztahy mezi Crhou a Častolovem a mezi Věcenem neznáme. V další generaci (Bohuše, Hartman, Petr - Hartleb, Černín, Bolibor) také ne. Důkazem příbuznosti je tak pro mě hlavně stejný erb (dva beraní rohy). Například pečeť Hartmana z Holštejna a Hartleba je skoro stejná. A potom také členové rodu vlastní majetky na Rosicku (Ceblovice, Vysoké Popovice, Příbram na Moravě).

[filipek]

Pány z Čeblovic (aj. - také erbu beraních rohů) se zabývám dlouho, především Okrouhlickými z Kněnic. Ale ty "Čeblovické" apod. z Jedovnice - bádá a skvěle Ing. Plch na www.plch.info.
Mám i rtůzné obrázky erbů, ale nevím přesně, jak sem poslat.

ctìl bych sem napsat nìco málo o rodu, který mne zajímá a co jsem se o nìm dozvìdìl. Budu rád, když mé pøípadné omyly opravíte, èi ještì doplníte o jiné poznatky.Na webu jsem našel erb pouze na Zanyho stránkách a tak sem s dovolením na nìj dám odkaz

http://hrady.dejiny.cz/holstejn/004_s.gif

Tento rod se psal po zaniklé vesnici na Rosicku, jihozápadnì od Brna.
Prvními doloženými èleny rodu byli bratøi(?) Èastolov, uvádìn v listinách v letech 1228 až 1240 a Crha(Cyril?). O Èastolovovi toho moc nevíme, ale Crha byl osobou známou a pravdìpodobnì i významnou. O tom kdo byli jejich rodièe a odkud se rod vzal není nic známo. Jisto ovšem je, že roku 1228 je Crha uvádìn v listinách jako truksas. Od roku 1244 až do roku 1250 je pak purkrabím na královském hranièním hradì Dìvièky. V letech 1250 až 1251 je kastelánem Olomouckým. V tomto roce, 1251, umírá. Jak je vidìt podle úøadù, které zastával, nebyl to èlovìk bezvýznamný, ba dokonce požíval velké dùvìry krále Pøemysla Otakara II. Na Moravsko-Rakouské hranici docházelo v té dobì k èastému potýkání a výpravy za hranici nebyly cizí jedné ani druhé stranì. Pøi jedné takové akci v roce 1246 však purkrabí Crha padl do rukou Rakušanù. Ti si byli vìdomi, že je to dobrá šance získat hrad Dìvièky.Pøitáhli proto i se zajatcem k hradu a nutili ho, aby pøikázal otevøít bránu a vydati hradu. Purkrabí Crha však projevil osobní stateènost a vìrnost a ani pøes muèení, bylo mi vypíchnuto levé oko, hradu nevydal. Jak se Crha s této šlamastiky dostal nevíme, nicménì je jasné, že projev takovéto vìrnosti nemohl zùstat bez panovníkovy pozornosti. Asi v této dobì získal pro sebe a své potomky území na Drahanské vrchovinì a sídlo rodu bylo teï na tvrzi v Jedovnici. Navíc získal v roce 1250 prestižní a jistì i výnosný úøad Olomouckého kastelána.
V roce 1251 Crha z Ceblovic a na Jedovnici umírá.
Kladný vztah však Pøemysl Otakar II. pøenesl i na Crhovy syny Bohuše a Hartmana. Tøetí syn Petr byl øeholníkem v Brnì.
Bohuš se v roce 1251 zùèastnil Pøemyslovy jízdy pøi pøebírání dìdictví babenberského. Byl rovnìž pøítomen na svatbì Pøemysla Otakara II. s Markétou Bábenberskou v roce 1252. Bohuš si pravdìpodobnì získal takovou dùvìru panovníka, že mu tento svìøil v letech 1252 až 1254 úøad purkrabího na dùležitém rakouském pohranièním hradì a mìstì Láva.
Nìkdy v této dobì získal druhý Crhùv syn Hartman v této oblasti pozemkové majetky. Dopomohl mu k nim pravdìpodobnì bratr Buhuš. Oba bratøi pak pøivedli na Drahanskou vrchovinu z tohot prostoru nìmecky mluvící kolonisty.Tito pøistìhovalci založili asi 16 vesnic, které se pozdìji staly základem pro Holštejnské panství.
Bohuš z Èeblovic a na Jedovnici se i v následujících letech tìšil pøízni Pøemysla Otakara II. a v letech 1263 – 1266 zastával úøad kastalána v Pøerovì. V letech 1266 až 1281 pak byl Moravským maršálkem. Nìkdy kolem roku 1266 se Bohuš pøesouvá z Jedovnice na pøerovsko. Zøejmì to bylo díky výnosnému místu pøerovského kastelána a roku 1269 získává panství Drahotuš. Zde budeje hrad stejného jména a stává se praotcem rodu pánù z Drahotuš, který vymírá až v 17. století.
Na Jedovnici zùstává Hartman a tvrz mu pøestává staèit. Buduje si proto nový hrad jménem Holštejn. Ten vzniká pøed 5. bøeznem 1268. Na listinì s tímto datem pro zábrdovický klášter je totiž Hartman poprvé uveden s novým predikátem. Rovnìž Hartman, stejnì jako jeho bratr, zastával dùležité úøady. V letech 1278 až 1286 je uvádìn jako brnìnský komorník. Hartman z Holštejna se naposledy vyskytuje v listinì z roku 1302, ve které svìdèíl pro Bluda a Jindøicha z Pøíbora. Hartmanùv syn Crha se pøipomíná v listinách z let 1288 až 1308. Ve sporech mezi Jindøichem Korutanským a Friedrichem Habsburským vystupuje jako straník Habsburkù. Snad pro provázanost otce a strýce na rakouské majetky. 14. srpna 1308 se Crha z Holštejna uvádí jako zástavní držitel královského mìsta Podivína na jižní Moravì. Rudolf Habsburský vládl v Èechách v letech 1306 – 1307. Po zmìnì pomìrù v zemi se Crha jako exponent Habsburkù stahuje do ústraní v Rakousku, nebo velmi brzo umírá. Stopa po nìm totiž mizí. Crh z Holštejna umírá bez dìdicù.
Ještì jednou, a to v roce 1315, se objevuje listina signována Hartmanem z Holštejna. Kdyby to mìl být Crhùv otec byl by už na tehdejší dobu velmi starý. Pro existenci Crhova syna neexistují žádné dùkazy. Byly vysloveny i domìnky o tom, že Crha z Holštejna byl pøíslušníkem øádu johanitù, ale to podle posledních studií v knize Davida Papajíka – Páni z Holštejna, se nejeví jako pravdìpodobné. Tato kniha se však zabývá druhými pány z Holštejna, kteøí pøed rokem 1321 získali Vokem hrad a panství a patøili do rozrodu Hrutovicù.

[filipek]

Tak se pokusím poslat ony pečetě. Vše mám od Ing. Plcha.
Snad se podařilo.

To by bylo fajn. Vložit obrázek by měl jít při psaní příspěvku. Dole je v nabídce možnost - Procházet ... Přiložit soubor.

[Laurentius]

Zaseknul jsem se hned u druhé. Ten Bohuše z Bítova bude trochu oříšek. To se opravdu špatně čte. Hned mě zarazilo mimo predikátu "z Bítova" , proč jsou písmena / čtení obráceně?

Tak jsem našel tu pečeť u listiny z ledna 1278 ze známého soudu v Brně (CDB V., č.857 ). U listiny jsou celkem tři pečetě vydavatelů listiny a to: Harthlibus camerarius de Vetow; Bohusso, marechalcus terre Morauie, et Scheborius, quondam filius Egidii de Swebniz, iudices a serenissimo rege Bohemie delegati (...Hartleb, bítovský komorník, Bohuše, moravský maršálek a Všebor, syn kdysi Idíka ze Švábenic...)
Podle listiny je to opravdu pečeť moravského maršálka Bohuše z Drahotuš. Hartlebova pečeť (tzv. list kopřivy) je vedle a špatně dochovaná pečeť Všebora by vypadala jinak. Ono i u Hartleba má Sedláček zřejmě chybné čtení "Brušperk" správně "Pfansberk" (tj. asi přímo Dubno) na pečeti "+S ..TLIBI.. PH.ANSPE.CH".

Když vezmu v jakém je ta pečeť stavu, tak bych se stejně přiklonil s trochou fantazie raději ke čtení Bohuš z Drahotuš nebo přímo Bohuše maršálek Moravy. Rozhodně ne z Bítova. Možná ho zmátlo na listině, že Hartleb z Dubna byl v té době bítovským komorníkem.

Na jiné pečeti z roku 1280 má Bohuše přibližně tento opis: +BOHUSII MARSALCI MORAVIE

[Laurentius]

Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru . Ta podoba.

[filipek]

No nevím... při zvětšení to jako beraní rohy vypadá. Ale popravdě - mne tyto rody zajímají z toho důvodu, že bádám rod Okrouhlických z Kněnic, kteří měli údajně být spřízněni s Drahotušskými.Snažím se o to již pár let, ale pořád nějak i přes velké množství informací, se nemůžu dobrat cíle, tedy kdeže byly ony Kněnice.

Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru . Ta podoba.

[Laurentius]

Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.

Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) viz. http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2010060002
nebo Veverské Knínice.

Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.

[filipek]

Tak ano - moje chyba, samozřejmě jde-li u tuto pečeť, tak to beraní rohy nejsou
Jinak díky za info - jak Ranožírovce, tak Kněnické s vojevůdcem Sokolem mám zmapované (co šlo...), ale ať vezmu Sedláčka či ost., tak situují Kněnice do Čech (Čáslavsko...). Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."
Nakolik se blížím pravdě - toť samozřejmě obrovská otázka. Ale i ti velcí rodopisci se mohli mýlit - objevili jsme např. chybu u manželky Bohuše O. z K. (takto přisouzenou Sedláčkem a tím pádem i dalšími), která však byla 1. manželkou jeho bratra Václava st. O.z K.
Ještě malá odbočka - zde mne zaujal příspěvěk od "JirkaK2" ohledně Voračických a Okrouhlických, ale nevím, jak se s dotyčným zkontaktovat, škoda.

Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.

Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) viz. http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2010060002
nebo Veverské Knínice.

Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.

[Ježek]

Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."

To nemusí být Kněnice - książ je polsky kníže.

Zpracoval jsem podle laurentiových podkladů rodokmeny pánů z Čeblovic (u pánů z Drahotuš jen k roku 1278)

[Ježek]

Můj objev: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Tova%C ... z_Cimburka" onclick="window.open(this.href);return false;
Byl synem Albrechta a Žofie z Drahotuš - LCS I, č. 860, s. 327: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... button=%21" onclick="window.open(this.href);return false;

Herart bude Heralt (Erhart z Drahotuš), kterého mám zatím doloženého 1376 - 1390, syn Kuníka na Libosváru. Je to logičtější než páni ze západočeského Herštejna, i když musím říct, že Heralt a Kuník byli již poměrně vzdálení příbuzní. Kuníkův otec byl Friduš (1358 - 86), kterého nedokážu napojit na známou linii

[Laurentius]

Já jsem měl jako manželku Albrechta z Cimburka nějakou Anežku z Herštejna. Tak jsem jí škrtnul a naspal jsem si tam tu Žofii z Drahotuš. Ta Anežka z Herštejna bude spíš manželkou asi jeho strýce Albrechta z Cimburka (na Sehradicích). U něho jsem měl Anežku z Velhartic, ale asi to bude totožná osoba.

[Ježek]

u pánů z Čeblovic neznáme žádné manželky.

Blbost, viz. rodokmeny.

[Ježek]

drahotuse1.jpg

Hlavní linie. Zde je sporný přiražení Archleba a nevím, jestli děti Erharta byly ze 2 manželek. Manželka Jaroše by mohla být z některé z vedlejších linií Kunštátů.

drahotuse2.jpg

drahotuse3.jpg

drahotuse4.jpg

U Friduše podle jména tuším matku z Linavy. Od ní by získal majetky na jih od Přerova. Jeho manželka Anna z Rokytnice byla dcera Herše, který byl v té době olomouckým sudím.

V rodokmenu chybí abatyše Markéta od augustiniánek sv. Jakuba v Olomouci (1353) a Jaroš, farář v Senici (1401)

Rodokmeny končí před husitskými válkami.

[Ježek]

mapa majetků

[Laurentius]

Dík Ježku za přínosné informace. Díval jsem se na ten majetek v Rakousku (Harras a Patzmannsdorf) a myslím, že to bylo přes Alžbětu, manželku Hartmana z Holštejna. V tom případě by teorie o jejím rakouském původu byla pravdivá. Navíc bych odhadoval, že by mohla být z rodu pánů z Baumgartenu. Považuji je za větev ministeriálního rakouského rodu Kadolticů - Seefeldů.
1288 (září) - bratři Albert a Dietmar z Baumgartenu a jejich synovci Wichard a Kadolt dávají polovinu beneficia v Harrasu johanitské komendě v Mailbergu.
1290 (15. březen) - Dietmar (starší) z Baumgartenu a jeho synové Dietmar a Dietrich postupují komturovi a komendě johanitů v Mailbergu lán v Patzmannsdorfu, polovinu lánu v Pernhofenu atd.

[Ježek]

V listinách z lichtenštejnského archivu k roku 1374 se uvádí 1374, že Jan II Opavský potvrzuje, že Jindřich z Domance prodal Jarošovi z Drahotuš Neplachovice a uděluje mu je v léno.

A druhé zjištění. Manželka Erharta z Drahotuš, nebyla z Kraví Hory (tam se provdala), ale z Kněžic.

[filipek]

... z Kněžic ... prosím z kterých Kněžic, resp. kde se nacházejí. Díky moc!

[Ježek]

Mezi Jihlavou a Třebíčí