Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Moderator: elizabeth
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Nové knihy
Jestli do toho můžu ještě trochu vrtat, protože se o toto období zajímám. Rod hrabat ze Schauenburku by měl být z Dolního Saska. Holštýn získali lénem.
Je to dobře vidět i na družině olomouckého biskupa Bruna, kde převažují rytíři z Dolního Saska a Vestfálska. Heinrich z Rottorfu, Rudger z Bardeleben, Herman z Wertinghusenu, Heinrich z Emsu, Konrad z Landsbergu. Asi bych dohledal další.
Je to dobře vidět i na družině olomouckého biskupa Bruna, kde převažují rytíři z Dolního Saska a Vestfálska. Heinrich z Rottorfu, Rudger z Bardeleben, Herman z Wertinghusenu, Heinrich z Emsu, Konrad z Landsbergu. Asi bych dohledal další.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Nové knihy
Kde je doložena jejich příbuznost?Laurentius wrote: Zajímavé je, že je celkem dobře znám Hartman z Holštejna a jeho bratr Bohuše. Trochu zapomenutá je ovšem i významná druhá větev rodu, kterou zastupují moravští podkomoří Hartleb a Černín z Popovic.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Nové knihy
Přesné příbuzenské vztahy mezi Crhou a Častolovem a mezi Věcenem neznáme. V další generaci (Bohuše, Hartman, Petr - Hartleb, Černín, Bolibor) také ne. Důkazem příbuznosti je tak pro mě hlavně stejný erb (dva beraní rohy). Například pečeť Hartmana z Holštejna a Hartleba je skoro stejná. A potom také členové rodu vlastní majetky na Rosicku (Ceblovice, Vysoké Popovice, Příbram na Moravě).
-
- Sedlák
- Posts: 9
- Joined: 19 Jul 2013 13:39
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Pány z Čeblovic (aj. - také erbu beraních rohů) se zabývám dlouho, především Okrouhlickými z Kněnic. Ale ty "Čeblovické" apod. z Jedovnice - bádá a skvěle Ing. Plch na www.plch.info.
Mám i rtůzné obrázky erbů, ale nevím přesně, jak sem poslat.
Mám i rtůzné obrázky erbů, ale nevím přesně, jak sem poslat.
hibou wrote:ctìl bych sem napsat nìco málo o rodu, který mne zajímá a co jsem se o nìm dozvìdìl. Budu rád, když mé pøípadné omyly opravíte, èi ještì doplníte o jiné poznatky.Na webu jsem našel erb pouze na Zanyho stránkách a tak sem s dovolením na nìj dám odkaz
http://hrady.dejiny.cz/holstejn/004_s.gif
Tento rod se psal po zaniklé vesnici na Rosicku, jihozápadnì od Brna.
Prvními doloženými èleny rodu byli bratøi(?) Èastolov, uvádìn v listinách v letech 1228 až 1240 a Crha(Cyril?). O Èastolovovi toho moc nevíme, ale Crha byl osobou známou a pravdìpodobnì i významnou. O tom kdo byli jejich rodièe a odkud se rod vzal není nic známo. Jisto ovšem je, že roku 1228 je Crha uvádìn v listinách jako truksas. Od roku 1244 až do roku 1250 je pak purkrabím na královském hranièním hradì Dìvièky. V letech 1250 až 1251 je kastelánem Olomouckým. V tomto roce, 1251, umírá. Jak je vidìt podle úøadù, které zastával, nebyl to èlovìk bezvýznamný, ba dokonce požíval velké dùvìry krále Pøemysla Otakara II. Na Moravsko-Rakouské hranici docházelo v té dobì k èastému potýkání a výpravy za hranici nebyly cizí jedné ani druhé stranì. Pøi jedné takové akci v roce 1246 však purkrabí Crha padl do rukou Rakušanù. Ti si byli vìdomi, že je to dobrá šance získat hrad Dìvièky.Pøitáhli proto i se zajatcem k hradu a nutili ho, aby pøikázal otevøít bránu a vydati hradu. Purkrabí Crha však projevil osobní stateènost a vìrnost a ani pøes muèení, bylo mi vypíchnuto levé oko, hradu nevydal. Jak se Crha s této šlamastiky dostal nevíme, nicménì je jasné, že projev takovéto vìrnosti nemohl zùstat bez panovníkovy pozornosti. Asi v této dobì získal pro sebe a své potomky území na Drahanské vrchovinì a sídlo rodu bylo teï na tvrzi v Jedovnici. Navíc získal v roce 1250 prestižní a jistì i výnosný úøad Olomouckého kastelána.
V roce 1251 Crha z Ceblovic a na Jedovnici umírá.
Kladný vztah však Pøemysl Otakar II. pøenesl i na Crhovy syny Bohuše a Hartmana. Tøetí syn Petr byl øeholníkem v Brnì.
Bohuš se v roce 1251 zùèastnil Pøemyslovy jízdy pøi pøebírání dìdictví babenberského. Byl rovnìž pøítomen na svatbì Pøemysla Otakara II. s Markétou Bábenberskou v roce 1252. Bohuš si pravdìpodobnì získal takovou dùvìru panovníka, že mu tento svìøil v letech 1252 až 1254 úøad purkrabího na dùležitém rakouském pohranièním hradì a mìstì Láva.
Nìkdy v této dobì získal druhý Crhùv syn Hartman v této oblasti pozemkové majetky. Dopomohl mu k nim pravdìpodobnì bratr Buhuš. Oba bratøi pak pøivedli na Drahanskou vrchovinu z tohot prostoru nìmecky mluvící kolonisty.Tito pøistìhovalci založili asi 16 vesnic, které se pozdìji staly základem pro Holštejnské panství.
Bohuš z Èeblovic a na Jedovnici se i v následujících letech tìšil pøízni Pøemysla Otakara II. a v letech 1263 – 1266 zastával úøad kastalána v Pøerovì. V letech 1266 až 1281 pak byl Moravským maršálkem. Nìkdy kolem roku 1266 se Bohuš pøesouvá z Jedovnice na pøerovsko. Zøejmì to bylo díky výnosnému místu pøerovského kastelána a roku 1269 získává panství Drahotuš. Zde budeje hrad stejného jména a stává se praotcem rodu pánù z Drahotuš, který vymírá až v 17. století.
Na Jedovnici zùstává Hartman a tvrz mu pøestává staèit. Buduje si proto nový hrad jménem Holštejn. Ten vzniká pøed 5. bøeznem 1268. Na listinì s tímto datem pro zábrdovický klášter je totiž Hartman poprvé uveden s novým predikátem. Rovnìž Hartman, stejnì jako jeho bratr, zastával dùležité úøady. V letech 1278 až 1286 je uvádìn jako brnìnský komorník. Hartman z Holštejna se naposledy vyskytuje v listinì z roku 1302, ve které svìdèíl pro Bluda a Jindøicha z Pøíbora. Hartmanùv syn Crha se pøipomíná v listinách z let 1288 až 1308. Ve sporech mezi Jindøichem Korutanským a Friedrichem Habsburským vystupuje jako straník Habsburkù. Snad pro provázanost otce a strýce na rakouské majetky. 14. srpna 1308 se Crha z Holštejna uvádí jako zástavní držitel královského mìsta Podivína na jižní Moravì. Rudolf Habsburský vládl v Èechách v letech 1306 – 1307. Po zmìnì pomìrù v zemi se Crha jako exponent Habsburkù stahuje do ústraní v Rakousku, nebo velmi brzo umírá. Stopa po nìm totiž mizí. Crh z Holštejna umírá bez dìdicù.
Ještì jednou, a to v roce 1315, se objevuje listina signována Hartmanem z Holštejna. Kdyby to mìl být Crhùv otec byl by už na tehdejší dobu velmi starý. Pro existenci Crhova syna neexistují žádné dùkazy. Byly vysloveny i domìnky o tom, že Crha z Holštejna byl pøíslušníkem øádu johanitù, ale to podle posledních studií v knize Davida Papajíka – Páni z Holštejna, se nejeví jako pravdìpodobné. Tato kniha se však zabývá druhými pány z Holštejna, kteøí pøed rokem 1321 získali Vokem hrad a panství a patøili do rozrodu Hrutovicù.
-
- Sedlák
- Posts: 9
- Joined: 19 Jul 2013 13:39
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Tak se pokusím poslat ony pečetě. Vše mám od Ing. Plcha.
Snad se podařilo.
Snad se podařilo.
Laurentius wrote:To by bylo fajn. Vložit obrázek by měl jít při psaní příspěvku. Dole je v nabídce možnost - Procházet ... Přiložit soubor.
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Zaseknul jsem se hned u druhé. Ten Bohuše z Bítova
bude trochu oříšek. To se opravdu špatně čte. Hned mě zarazilo mimo predikátu "z Bítova"
, proč jsou písmena / čtení obráceně?
Tak jsem našel tu pečeť u listiny z ledna 1278 ze známého soudu v Brně (CDB V., č.857 ). U listiny jsou celkem tři pečetě vydavatelů listiny a to: Harthlibus camerarius de Vetow; Bohusso, marechalcus terre Morauie, et Scheborius, quondam filius Egidii de Swebniz, iudices a serenissimo rege Bohemie delegati (...Hartleb, bítovský komorník, Bohuše, moravský maršálek a Všebor, syn kdysi Idíka ze Švábenic...)
Podle listiny je to opravdu pečeť moravského maršálka Bohuše z Drahotuš. Hartlebova pečeť (tzv. list kopřivy) je vedle a špatně dochovaná pečeť Všebora by vypadala jinak. Ono i u Hartleba má Sedláček zřejmě chybné čtení "Brušperk" správně "Pfansberk" (tj. asi přímo Dubno) na pečeti "+S ..TLIBI.. PH.ANSPE.CH".
Když vezmu v jakém je ta pečeť stavu, tak bych se stejně přiklonil s trochou fantazie raději ke čtení Bohuš z Drahotuš nebo přímo Bohuše maršálek Moravy. Rozhodně ne z Bítova. Možná ho zmátlo na listině, že Hartleb z Dubna byl v té době bítovským komorníkem.
Na jiné pečeti z roku 1280 má Bohuše přibližně tento opis: +BOHUSII MARSALCI MORAVIE


Tak jsem našel tu pečeť u listiny z ledna 1278 ze známého soudu v Brně (CDB V., č.857 ). U listiny jsou celkem tři pečetě vydavatelů listiny a to: Harthlibus camerarius de Vetow; Bohusso, marechalcus terre Morauie, et Scheborius, quondam filius Egidii de Swebniz, iudices a serenissimo rege Bohemie delegati (...Hartleb, bítovský komorník, Bohuše, moravský maršálek a Všebor, syn kdysi Idíka ze Švábenic...)
Podle listiny je to opravdu pečeť moravského maršálka Bohuše z Drahotuš. Hartlebova pečeť (tzv. list kopřivy) je vedle a špatně dochovaná pečeť Všebora by vypadala jinak. Ono i u Hartleba má Sedláček zřejmě chybné čtení "Brušperk" správně "Pfansberk" (tj. asi přímo Dubno) na pečeti "+S ..TLIBI.. PH.ANSPE.CH".
Když vezmu v jakém je ta pečeť stavu, tak bych se stejně přiklonil s trochou fantazie raději ke čtení Bohuš z Drahotuš nebo přímo Bohuše maršálek Moravy. Rozhodně ne z Bítova. Možná ho zmátlo na listině, že Hartleb z Dubna byl v té době bítovským komorníkem.
Na jiné pečeti z roku 1280 má Bohuše přibližně tento opis: +BOHUSII MARSALCI MORAVIE
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru
. Ta podoba.

-
- Sedlák
- Posts: 9
- Joined: 19 Jul 2013 13:39
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
No nevím... při zvětšení to jako beraní rohy vypadá. Ale popravdě - mne tyto rody zajímají z toho důvodu, že bádám rod Okrouhlických z Kněnic, kteří měli údajně být spřízněni s Drahotušskými.Snažím se o to již pár let, ale pořád nějak i přes velké množství informací, se nemůžu dobrat cíle, tedy kdeže byly ony Kněnice.
Laurentius wrote:Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru. Ta podoba.
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.
Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) viz. http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2010060002
nebo Veverské Knínice.
Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.
Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) viz. http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2010060002
nebo Veverské Knínice.
Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.
-
- Sedlák
- Posts: 9
- Joined: 19 Jul 2013 13:39
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Tak ano - moje chyba, samozřejmě jde-li u tuto pečeť, tak to beraní rohy nejsou
Jinak díky za info - jak Ranožírovce, tak Kněnické s vojevůdcem Sokolem mám zmapované (co šlo...), ale ať vezmu Sedláčka či ost., tak situují Kněnice do Čech (Čáslavsko...). Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."
Nakolik se blížím pravdě - toť samozřejmě obrovská otázka. Ale i ti velcí rodopisci se mohli mýlit - objevili jsme např. chybu u manželky Bohuše O. z K. (takto přisouzenou Sedláčkem a tím pádem i dalšími), která však byla 1. manželkou jeho bratra Václava st. O.z K.
Ještě malá odbočka - zde mne zaujal příspěvěk od "JirkaK2" ohledně Voračických a Okrouhlických, ale nevím, jak se s dotyčným zkontaktovat, škoda.

Jinak díky za info - jak Ranožírovce, tak Kněnické s vojevůdcem Sokolem mám zmapované (co šlo...), ale ať vezmu Sedláčka či ost., tak situují Kněnice do Čech (Čáslavsko...). Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."
Nakolik se blížím pravdě - toť samozřejmě obrovská otázka. Ale i ti velcí rodopisci se mohli mýlit - objevili jsme např. chybu u manželky Bohuše O. z K. (takto přisouzenou Sedláčkem a tím pádem i dalšími), která však byla 1. manželkou jeho bratra Václava st. O.z K.
Ještě malá odbočka - zde mne zaujal příspěvěk od "JirkaK2" ohledně Voračických a Okrouhlických, ale nevím, jak se s dotyčným zkontaktovat, škoda.
Laurentius wrote:Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.
Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) viz. http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2010060002
nebo Veverské Knínice.
Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
To nemusí být Kněnice - książ je polsky kníže.filipek wrote:Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."
Zpracoval jsem podle laurentiových podkladů rodokmeny pánů z Čeblovic (u pánů z Drahotuš jen k roku 1278)
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Můj objev: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Tova%C ... z_Cimburka" onclick="window.open(this.href);return false;
Byl synem Albrechta a Žofie z Drahotuš - LCS I, č. 860, s. 327: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... button=%21" onclick="window.open(this.href);return false;
Herart bude Heralt (Erhart z Drahotuš), kterého mám zatím doloženého 1376 - 1390, syn Kuníka na Libosváru. Je to logičtější než páni ze západočeského Herštejna, i když musím říct, že Heralt a Kuník byli již poměrně vzdálení příbuzní. Kuníkův otec byl Friduš (1358 - 86), kterého nedokážu napojit na známou linii
Byl synem Albrechta a Žofie z Drahotuš - LCS I, č. 860, s. 327: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... button=%21" onclick="window.open(this.href);return false;
Herart bude Heralt (Erhart z Drahotuš), kterého mám zatím doloženého 1376 - 1390, syn Kuníka na Libosváru. Je to logičtější než páni ze západočeského Herštejna, i když musím říct, že Heralt a Kuník byli již poměrně vzdálení příbuzní. Kuníkův otec byl Friduš (1358 - 86), kterého nedokážu napojit na známou linii
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Já jsem měl jako manželku Albrechta z Cimburka nějakou Anežku z Herštejna. Tak jsem jí škrtnul a naspal jsem si tam tu Žofii z Drahotuš. Ta Anežka z Herštejna bude spíš manželkou asi jeho strýce Albrechta z Cimburka (na Sehradicích). U něho jsem měl Anežku z Velhartic, ale asi to bude totožná osoba.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Blbost, viz. rodokmeny.Ježek wrote:u pánů z Čeblovic neznáme žádné manželky.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
V rodokmenu chybí abatyše Markéta od augustiniánek sv. Jakuba v Olomouci (1353) a Jaroš, farář v Senici (1401)
Rodokmeny končí před husitskými válkami.
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
mapa majetků
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Vévoda
- Posts: 946
- Joined: 03 Feb 2009 19:14
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Dík Ježku za přínosné informace. Díval jsem se na ten majetek v Rakousku (Harras a Patzmannsdorf) a myslím, že to bylo přes Alžbětu, manželku Hartmana z Holštejna. V tom případě by teorie o jejím rakouském původu byla pravdivá. Navíc bych odhadoval, že by mohla být z rodu pánů z Baumgartenu. Považuji je za větev ministeriálního rakouského rodu Kadolticů - Seefeldů.
1288 (září) - bratři Albert a Dietmar z Baumgartenu a jejich synovci Wichard a Kadolt dávají polovinu beneficia v Harrasu johanitské komendě v Mailbergu.
1290 (15. březen) - Dietmar (starší) z Baumgartenu a jeho synové Dietmar a Dietrich postupují komturovi a komendě johanitů v Mailbergu lán v Patzmannsdorfu, polovinu lánu v Pernhofenu atd.
1288 (září) - bratři Albert a Dietmar z Baumgartenu a jejich synovci Wichard a Kadolt dávají polovinu beneficia v Harrasu johanitské komendě v Mailbergu.
1290 (15. březen) - Dietmar (starší) z Baumgartenu a jeho synové Dietmar a Dietrich postupují komturovi a komendě johanitů v Mailbergu lán v Patzmannsdorfu, polovinu lánu v Pernhofenu atd.
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
V listinách z lichtenštejnského archivu k roku 1374 se uvádí 1374, že Jan II Opavský potvrzuje, že Jindřich z Domance prodal Jarošovi z Drahotuš Neplachovice a uděluje mu je v léno.
A druhé zjištění. Manželka Erharta z Drahotuš, nebyla z Kraví Hory (tam se provdala), ale z Kněžic.
A druhé zjištění. Manželka Erharta z Drahotuš, nebyla z Kraví Hory (tam se provdala), ale z Kněžic.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Sedlák
- Posts: 9
- Joined: 19 Jul 2013 13:39
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
... z Kněžic ... prosím z kterých Kněžic, resp. kde se nacházejí. Díky moc!
-
- Král
- Posts: 3677
- Joined: 01 Nov 2005 19:01
- Location: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 3 times
Re: Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohù
Mezi Jihlavou a Třebíčí
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.