Navarov - tajemný nebo neznámý?

Hradiště, hrady, tvrze a jiná sídla nobility. Dnešní propagace a obnova.

Moderátor: Zany

Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

dogmatismus

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

KOMOÑ píše:..vnímáš příšerně dogmaticky.(Co je psáno to je dáno)...
Budiž, ale pak je zvláštní, že jako bernou minci beru odbornou literaturu asi jen z 30%.
Já si myslím, že stezka do hor, směrem k Vysokému je dílo druhé poloviny 13. století! A také si myslím, že tato cesta nebyla nijak významná po celý středověk. Jistou zkratkou hodnou zájmu se stala až na konci středověku, ale nikdy nedosáhla většího efektu v jakémkoli užití. (Pokud je toto dogmatické, pak prosím, jsem dogmatik!)
  • O praktickém vytyčování směru cest jsme se už myslím bavili. Ano, cesty nevznikaly uměle a teoreticky, ale cíleně a prakticky. Jenže středověké cesty nevedly rovně a nezkracovaly si svůj cíl za každou cenu. Pokud odmítáš odborné práce na toto téma, pak se vydej do terénu, jestli je budeš schopen vyvrátit. Středověké cesty respektovaly terén a volily co nejmenší námahu při převýšení. Rozšiřování cest, zkvalitňování a zkracování délky trasy jsou tendence mnohem mladší.
    1. Také je nutno oddělovat několik typů cest a stezek, což pravděpodobně - soudě dle Tvého příspěvku, vůbec nerozlišuješ. Pokud by se´s cestami zabýval, asi by´s je potom všechny neházel do jednoho pytle. 8)
      Cest totiž bylo takové množství, že by na mapě nezbylo bílé místo.
      Ale někdy se můžem na Navarově sejít a detaily ujasnit, autem to tam mám několik minut, pojedu-li po novodobé cestě a několik hodin, zvolím-li středověkou. :)
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

První písemná zmínka o Navarovu

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

U hradu Navarova je jednou ze zvláštností třeba to, že nemá - oproti jiným hradům -
první písemnou zmínku, ale takové zmínky jsou hned dvě a každá z nich je historiograficky pokládána za první.

Jednou z ní je první písemná zmínka z roku 1380, kdy se po Navarově píše Jindřich z Valdštejna a jiná první zmínka o hradu (o něco prvnější) je z roku 1365, kdy se připomíná Adam z Heřmanic řečený Navarov.

Oficiální historie z části používá jedno datum a z části to druhé. Ti, co užívají to pozdnější, činí tak proto, že pokládají za stavitele hradu Valdštejny a proto se jim nehodí, když něco vybočuje z narýsovaných souvislostí... Co je ale pravděpodobnější?
Naposledy upravil(a) Przemysl de Nyestieyky dne 15 bře 2008 11:52, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Zany
Král
Příspěvky: 1164
Registrován: 07 říj 2007 19:37
Bydliště: Praha
Has thanked: 2 times

Re: První písemná zmínka o Navarovu

Nový příspěvek od Zany »

Przemysl de Nyestieyky píše:Oficiální historie z části používá jedno datum a z části to druhé. Ti, co užívají to pozdnější, činí tak proto, že pokládají za stavitele hradu Valdštejny a proto se jim nehodí, když něco vybočuje z narýsovaných souvislostí... Co je ale pravděpodobnější?
a co že je to ta "oficiální historie"?
Já jsem tedy zatím vždy narazil na uvedení obou letopočtů, přičemž ten starší, kdy je Návarov uveden u jména IMHO ještě nemusí explicitně a znamenat existenci stejnojmenného sídla.
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Re: První písemná zmínka o Navarovu

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Zany píše:a co že je to ta "oficiální historie"?
Aááá :D správně reaguješ na mou lehce jízlivou poznámku! :)
Je to částečně polemické, ale přesto si troufnu tvrdit, že oficiální historie je to, co se presentuje v populárně-naučném sektoru v kontextu odborných prací a autorů na odborné úrovni uznávaných.
Neoficiální bych pak označil to, co se presentuje jako práce vlastivědné, regionální, často vlastním nákladem vydané, málo-nákladové tisky, překonané publikace starších období (romantismus, obrození) apod....
..kdy je Návarov uveden u jména IMHO ještě nemusí explicitně a znamenat existenci stejnojmenného sídla.
Ano, s tím souhlasím. Ale myslím si také, že je nutné rozlišovat typ a charakter jména. Pokud by se ve jméně objevoval tvar Navara, nelze to vztáhnout k hradu Navarovu, i kdybychom si to přáli všichni. Navara označovalo vznětlivého, hněvivého, morousného člověka, kdežto tvar Navarov je již značně pokročilý a budem nesmírně těžko hledat toto spojení v jiné souvislosti než místopisné!

Jen pro příklad (lze jich nalézt nespočetně):
Ade de Hermans alias de Hermanicz dicti Nawarow.
To je náš případ Adama z Heřmanic z r. 1365

Pro srovnání uveďme Jindřicha z Valdštejna, řečeného Nístějka z r. 1369 a neodbíháme daleko..
Henrici de Waldenstayn dicti Nyestyeczka
Ale u Navarova je to specifikum v tom, že ten tvar v tomto zakončení jinde než v pomístných (místních) názvech nenajdem. Má charakter přivlastňovací a rozhodně jej nelze spojit s označením příslušnosti k otci, jako "syn Navarův." Připadá jen možnost k nějakému místu a tímto stylem se také místní jména značí už odedávna až dodnes a stejně se odvozují.

Jsem ale ochoten připustit, že mohlo jít o jiný Navarov, nic mne však nepřesvědčilo o tom, že to není místní označení. A problém "jiného Navarova" je v tom, že tu prostě nikdy v historii jiný Navarov nebyl. 8)
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Výklad jména NAVAROV

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Anonym píše:..jiné možnosti jména.Rozhodně nejsou tak násilné...
Jelikož jsem se nedozvěděl, co je na těchto výkladech násilné, tak ještě jednou.
Přestože se podobný slovní základ více vyskytuje ve francouzštině či španělštině, ve staročeštině byl tento význam také užíván!
Luštěninové kaši se říkalo návara nebo pučálka. Návara proto, že se jen trochu povařilo, tedy jídlo lehce "navařené."
Druhým staročeským významem bylo označení "mrzouta, hněvivého, neupřmného člověka" navarem.
(viz. Ant. Profous: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl III., 1951)

Toto jsou daná fakta. I když dnes jsou to významy nepoužívané, přesto v našem jazyce exitovaly.

To, že se nejedná o striktní významové spojení v souvislosti s francouzštinou dokládá i rozšíření tohoto slova v českých příjmeních:
Johannes Nawara (1411), Mikuláš Čber Navara (+1421), Jan Navara ze Semčic (1440), Jan Navara (1523)
...nebo v českých místopisných názvech:
ves Návary (1375), moravská zaniklá ves Navarovice, státní polesí Návara.
(zde. Navarov, Beatris 2003)

Ale v případě hradu Navarova bych nebyl tolik skeptický hledat v širších souvislostech, přestože nelze vypustit fakta, která dokládají, že se jedná také o staročeské označení, mnohem běžnější tehdy než dnes.
kanuk
Zeman
Příspěvky: 128
Registrován: 27 pro 2007 04:16
Bydliště: Vancouver, BC

Navarov

Nový příspěvek od kanuk »

Jestli se nemýlím, je to nad soutokem Jizery s menší říčkou, snad Kamenicí. Údolí Jizery bylo v tomto místě snad zcela neprůchodné, do postavení železniční tratě, která tam je vylámána ve skále nebo dokonce v tunelu. Stezka pro pěší podél Jizery byla postavena Klubem turistů, a byla zavěšena na skalní stěně. Podél Kamenice vedla turistická stezka, po které se nedalo ani jet na kole. Několik km od soutoku s Jizerou křižuje Kamenici silnice, jestli se nemýlím Jablonec-Vysoké/Jiz. Ohledně účelu hradu. Nemohl si to nějaký král postavit jako lovecké sídlo? I když by to bylo asi sakra drahé.

Ještě dodatek. Přes Vysocké návrší prý vedla stará obchodní cesta.(Vysoké nad Jizerou - historie). Takže účelem Navarova mohlo být chránit tuto cestu.
KOMOŃ
Vévoda
Příspěvky: 871
Registrován: 22 dub 2007 12:41
Bydliště: na slamniku/pod stolem

Re: Navarov

Nový příspěvek od KOMOŃ »

kanuk píše:Ještě dodatek. Přes Vysocké návrší prý vedla stará obchodní cesta.(Vysoké nad Jizerou - historie). Takže účelem Navarova mohlo být chránit tuto cestu.
Už se to tady probíralo...Cesta má být teda staršího data.Ale co když nebyla tak mladá nebo tam byla cesta jiná?Neumím si totiž představit jinačí účel Navarova.
Bez piva to není ono.
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

k Navarovu

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Co se týče popisu cesty údolím, je to naprosto správně > cesta je průchodná teprve vlivem změn kolem období romantismu; jen drobně doplním, že se jedná o soutok Kamenice se Zlatníkem. viz mapa zde
A k oné středověké stezce...
Pokud by ji měl Navarov chránit, musel by o ní mít přehled, ale z Navarova není téměř nikam vidět! V opačném případě by cesta musela vést přímo kolem hradu. Tam nejspíše přicházela směrem od Držkova, teda jedna z pobočních cest; ale zmiňovaná středověká cesta z kraje přes Bozkov, Vysoké a dále přes hřebeny Krkonoš do Slezska hrad obcházela o pár kilometrů a navíc po cizím panství, tudíž by si ani majitelé navarovští nemohli činit nároky na cestu, by ve smyslu strážním...
Zajímavá je ale teorie o loveckém sídle... něco podobného se praví taktéž o Zbirozích u Turnova. Ale narozdíl od Zbirohů, Navarov byl později sídlem samostatného panství, kdežto Zbirohy jako druhý hrad na panství rohozeckém, nepletu-li se?
KOMOŃ
Vévoda
Příspěvky: 871
Registrován: 22 dub 2007 12:41
Bydliště: na slamniku/pod stolem

Re: k Navarovu

Nový příspěvek od KOMOŃ »

V případě loveckého sídla by to muselo být dílo Královské.

Je to možné a není to špatná teorie,akorát mě zaráží,že to nebylo tak pohodlné místo.Teď z hlavy nebudu jmenovat úplně všechny lovecké hrady,ale sou to především hrady ,které dbají na důraznbou pohodlnost.
Právě zmiňované hrady s obvodovou zástavbou se stavěli předevšim na berounsku, Křivoklát a další(teď to z hlavy nenapíšu...)P/ak ještě v úvahu přicházela Houska...Ta je taky s OZ.

Jenže Navarov obvodouvou zástavbu nemá.A jako stavba pro odpočinkové účely to taky nevypadá ale na tom by nebylo třeba nic divného,ale ta vzdálenost od Prahy nebo vzdálenost od jiných královských měst...!To je na pováženou.
Bez piva to není ono.
kanuk
Zeman
Příspěvky: 128
Registrován: 27 pro 2007 04:16
Bydliště: Vancouver, BC

Navarov

Nový příspěvek od kanuk »

No jo, ale na jeleny si mohli jet do Brd nebo na Křivoklát, možná že tehdy i "na Karlštejn" a nemuseli by se flákat až do horního Pojizeří.

Teda, je to úplná fantasmagorie. Ale první historické zprávy o Navarovu jsou z poloviny 14. stol. Počátkem onoho století byl Jan Lucemburský. Podle toho, co se o něm píše, tak lov na medvědy by vyhovoval jeho povaze a i ty grošíky by na to třeba obětoval. A když on byl z téhle Francie, nebo odtamtud odněkud, tak by ani ten Navarov francouzského původu nebyl vyloučen.

K tomu Janovi. Neměl on v družině někoho z navarrovského rodu? Zejména nějakou dvorní dámu?
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2707
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Navarov

Nový příspěvek od Viola »

kanuk píše:K tomu Janovi. Neměl on v družině někoho z navarrovského rodu? Zejména nějakou dvorní dámu?
O nikom takovém nevím, dvorní dáma je naprosto vyloučená.
kanuk
Zeman
Příspěvky: 128
Registrován: 27 pro 2007 04:16
Bydliště: Vancouver, BC

Navarov

Nový příspěvek od kanuk »

Tou Vratislaví jsem chtěl říci to, že kromě možného loveckého sídla mohl mítl hrad/hrádek Navarov také úlohu jako stanice mezi Prahou a Vratislaví. Jak se dostala Vratislav do Českého království je sice bezpředmětné, ale mohlo by to být zajímavé z hlediska časového, kdy tři události splývají: panování krále Jana, připojení Vratislavi k Českému království a možná doba založení Navarova (když je o něm zmínka v polovině 14. století tak zřejmě už stál dřív).
kanuk
Zeman
Příspěvky: 128
Registrován: 27 pro 2007 04:16
Bydliště: Vancouver, BC

Navarov

Nový příspěvek od kanuk »

Chtěl bys, aby hrad založil Jan Lucemburský...
Jestli se nemýlím, tak se tu dohadujeme o několika věcech, z nichž první je "kdy byl Navarov založen"., což lze také vyjádřit otázkou "kdo jej založil"
Víme, že Jan Couch dostal Navarov od krále (Václava IV) v r 1394 (dle e-stredovek-kniznice, nebo tak nějak), nebo 1384 (zde, Kateřina z Landštejna). Dále je nepravděpodobné, že by byl založen někým jiným, než králem, protože jméno Navarov se vyskytuje v souvislosti s panským jménem až tím Couchem. (pokud zde bylo uvedeno). Takže v úvahu přicházejí Václav IV, Karel IV, Jan Lucemburský, případně před ním.
Jestli Couch dostal hrad od krále v r.1384, je nepravděpodobné, že by byl vystavěn Václavem IV, protože moc pochybuji, že by král daroval někomu nějaký hrad, který sotva dostavěl. Zbývá Karel IV a Jan Lucemburský.
O Karlu IV se píše, že byl rozumný a hospodárný panovník, který by sotva stavěl hrad tam, kde lišky dávají dobrou noc, jen proto, aby si tam jel zalovit. I kdyby se jednalo o stanici mezi Prahou a Vratislaví. Tedy na Karla IV to také nevypadá.
O králi Janovi víme, že byl povaha dobrodružná, hon na medvědy by se docela hodil k jeho povaze, stejně jako utrácení grošíků pro svoji zábavu.
Tak kdo by byl nejpravděpodobnější zakladatel Navarova? Někde je zmínka, že na Navarově byly nalezeny střepy z počátku 13. stol. Za předpokladu, že se někdo seknul a rok 13xx označil za 13. stol., tak by to úplně souhlasilo s mojí teorií. Na druhé straně, na hradě ve 14. století mohla být používána keramika vyrobená ve stol. 13.

Podle zbytků keramiky by bylo možno soudit, že Navarov byl založen ve 13. stol., za vlády posledních Přemyslovců. Je však možno soudit, že o královském hradě by se nenašla zmínka po skoro 200 let?

Jo, a tak mne napadlo, proč by čeští králové jezdili na medvědy raději do Pojizeří než na Šumavu. Šumava byla - jestli se nemýlím - pod vlivem Rožmberků, se kterými se čeští králové dvakrát nemilovali. Aspoň v oné době, kdy osud Přemysla Otakara II. byl ještě v dosti dobré paměti.
Uživatelský avatar
Zany
Král
Příspěvky: 1164
Registrován: 07 říj 2007 19:37
Bydliště: Praha
Has thanked: 2 times

Nový příspěvek od Zany »

Vratislav byla dědičným lénem českého krále od 6.4. 1327 jako počátek integrace slezských knížectví do českého státu. Jak už jsem zde uváděl, střepy nalezené na hradě jsou datovány do přelomu 13. a 14. století. Pokud by Jan Lucemburský vůbec stavěl nějakou stanici na cestě do Vratislavi, stavěl by ji cca kolem roku 1330, což se již za přelom století ani při nejlepší vůli nedá považovat. Nicméně a přemýšlím jak chci, nevybavuji si žádný jiný hrad postavený takto jako stanice na cestě.
Pokud by ovšem měl být zakladatelem panovník, tak je Jan tím nejméně pravděpodobným kandidátem, právě o něm je známo, že postavil snad nejméně hradů ze svých předchůdců a následovníků. Pokud potřeboval získat nějaký opěrný bod, tak spíše volil variantu jakési „stavby na zakázku“, kdy jej nechal postavit někoho ze svých šlechticů, kterému jej pak dal lénem (např. Střekov).
Nebylo by nic ojedinělého, kdyby se o hradu nedochovaly zmínky za celá staletí, o mnoha z nich se dozvídáme až v první polovině 16. století, kdy již dávno neexistovaly. Ani královské hrady nemusí být výjimkou, např. Kunětická hora, byla založena přibližně ve stejné době, tedy na přelomu 13. a 14. století a první zmínka je až z dob husitských válek.
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Re: k Navarovu

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

KOMOÑ píše:...Jenže Navarov obvodouvou zástavbu nemá.A jako stavba pro odpočinkové účely to taky nevypadá...
Taky ale nevypadá na striktně vojenské sídlo nebo hrad z doby konce 13. století. U něj je nepřehlédnutelná právě jeho velká obytná věž - donjon. A to skutečně dost zásadních rozměrů v šířce zdiva! Proto bych řekl, že především jde o obytné sídlo právě pohodlnějšího charakteru a modernější disposice.
kanuk píše:Navarov se vyskytuje v souvislosti s panským jménem až tím Couchem.
R. 1394 měl Jan Čouch (Johannes de Nawarowa) spor s Půtou z Turgova (Desky dvorské).
Ale už jsme se o tom bavili... nebyl prvním majitelem hradu. Byl blízkým dvořanem krále Václava IV. a neznámo kdy a jak, se k hradu dostal. Je možné, že jej získal od krále, ale hrad králi zapsal loajálně pod léno, tedy, už jej držel (by třeba jen krátce a podmínkou získání mohl být tento akt?)
Před ním se r. 1380 v konfirmačních knihách vyskytuje Jindřich z Valdštejna (Henrici de Nawarow dicti Waldestein) a jemu předcházel zmiňovaný Adam z Heřmanic (tamtéž r. 1365).
kanuk píše:Nejkratší cesta z Prahy jak do Vratislavi, tak do Poznaně, vede podél Jizery a dál přes Jizerské hory. Souvislost čistě náhodná?
Řekl bych, že ano. :) Podél Jizery (bavíme-li se o Horním Pojizeří) cesty vedly až od konce 19. století. Je sice pravdou, že z Prahy do Vratislavi to bylo nejkratší přes Krkonoše, ale těm se, pro svoji strmost, cesty většinou vyhýbaly. A to, jak už bylo řečeno, přes Náchod nebo Žitavu. Případně přes Trutnov (lubavskou bránu). Jizerské Hory byly neprůchodné, plné močálů a rašeliniš! Osídlení tam začíná pozvolna až v 16. století.
Cesta přes Vysoké n. Jiz. překračovala také Krkonoše, ale obávám se, že tudy nebylo možné projet s větším nákladem (povozem). Terén to moc nedovoloval. A co se týče té datace do mladší doby kamenné...
(Prostředník, Šída: Novosvětský průsmyk - přechod přes západní Krkonoše v pravěku a středověku, ZČRP 14/15 2001-2) Pokud máš na mysli teorie ohledně tohoto článku (+ podpůrné statě v čas. Krkonoše), tak tam je poměrně dost zkreslujících nepřesností (nerad bych řekl záměrných!).
Jiná věc je pravěká trasa jantarové cesty, ale ta vedla jiným směrem a níže.

Jinak k té Vratislavi (Wroc³aw). Tam opravdu nešlo o to, od kdy patřila k Českému království. To bylo město, které přitahovalo kupce z dáli jako magnet - významné tržní středisko, takže se stávalo jedním z cest mezinárodního obchodu nehledě na to, k jakému království náleželo.
kanuk
Zeman
Příspěvky: 128
Registrován: 27 pro 2007 04:16
Bydliště: Vancouver, BC

Navaro

Nový příspěvek od kanuk »

Przemysle, vaše informace o Valdštejnech zřejmě vyvrací moje teorie janskolucemburské, založené na předpokladu, že o majitelích hradu před Couchem se nic neví.
Vaše informace o donjonu by dělala z Navarova současníka Vítkova Hrádku (polovina 13. stol.), ovšem plus minus nějaké to století. Stavební slohy se nemění ze dne na den.
S Vítkovým Hrádkem by Navarov mohl asi sdílet i polohu - "in the middle of nowhere", (uprostřed ničeho, přesněji "nikdeho"). VH byl postaven asi z důvodů víceméně romantických, je to jedno z mála míst na Šumavě, odkud je možno vidět Alpy (obvykle před deštěm). Dalo by se něco podobného říci o Navarovu? Možná, že se jednalo o jiný druh romantiky, výhled do údolí Kamenice.
V souvislosti s tím jsem nucen opravit svoji informaci o turistické stezce zavěšené na skalní stěně. To je na Riegrově stezce podél Kamenice, a je to viditelné z železníční tratě Železný Brod- Tanvald. Mimochodem, jestli se nemýlím, tak tam někde je na Kamenici přehrada, asi s vodní elektrárnou, která tak trochu připomíná miniaturní Boulder Dam. Kdesi jsem viděl informaci, že na Kamenici je největší sypaná hráz v ČR, ale nezdá se mi, že by to byla ona.
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Re: Navarov

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

kanuk píše:VH byl postaven asi z důvodů víceméně romantických, je to jedno z mála míst na Šumavě, odkud je možno vidět Alpy ... Dalo by se něco podobného říci o Navarovu?
Rozhodně ne. Z Navarova je vidět, tuším jen malou štěrbinou mezi kopci, na kostelíček odlehlého městečka Příchovice (pozdního data). Jinak jen na svahy strmějšího údolí. Ani není vidět do dálky.
Osobně si myslím, že stavba romantických hrádků je záležitostí skutečně až období romantismu. Ve středověku by to byl velice drahý luxus i pro krále a charakter doby by to ani nepřipouštěl. Něco jiného je lovecké sídlo ve vrcholném středověku... 8)
Naposledy upravil(a) Przemysl de Nyestieyky dne 03 dub 2008 19:32, celkem upraveno 1 x.
kanuk
Zeman
Příspěvky: 128
Registrován: 27 pro 2007 04:16
Bydliště: Vancouver, BC

Navarov

Nový příspěvek od kanuk »

Vzdor vysloveným pochybám, údaje o vlastnictví Navarova Adamem z Heřmanic (1365) a Valdštejnem (1380) nevyvracejí možnost, že byl postaven Janem Lucemburským (+1346). Vyvracejí jen možnost, že byl postaven Václavem IV. Jak vidíte, já na toho Lucemburka nedám dopustit.

A mně je absolutně záhadou, proč někdo ze Záviše dělá problém, když byl zmíněn v úplně nepodstatném argumentu, jestli se Rožmberkové s Přemyslovci milovali nebo ne.
Uživatelský avatar
Zany
Král
Příspěvky: 1164
Registrován: 07 říj 2007 19:37
Bydliště: Praha
Has thanked: 2 times

Nový příspěvek od Zany »

kanuk píše:nevyvracejí možnost, že byl postaven Janem Lucemburským (+1346).
Oproti tomu nálezy keramiky ze staršího horizontu a obecný vztah Jana Lucemburského ke stavbě hradů tuto možnost značně zpochybňují.
Uživatelský avatar
Zany
Král
Příspěvky: 1164
Registrován: 07 říj 2007 19:37
Bydliště: Praha
Has thanked: 2 times

Nový příspěvek od Zany »

Omlouvám se za poněkud obsáhlejší příspěvek, ale rád bych uved trochu do souvislostí otázku Jana Lucemburského a jeho vztahu ke stavbě hradů a to citacemi z relevantní literatury:

T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
JAN LUCEMBURSKÝ (10. 8. 1296 až 26.8. 1346)
-český král (od roku 1310). Ve složitých poměrech zvláště počátků své vlády, a v situaci, kdy sí základních mocenských opor vybudovaná posledními Přemyslovci (by ze značné části v šlechtických rukách) existovala, Jan Lucemburský v podstatě nové královské hrady nestavěl. Jeho jedinou nejspíše nespornou velkou stavbou je hrad Preitenstein, účelový vojenský objekt s potlačenou rezidenční složkou. Spekulativně je s jeho osobou možno spojovat i vznik některých, zejména pohraničních mocenských opěrných bodů (např. Adršpach, eventuálně některé další malé objekty). Hrady představující mocenské opory však získával i odlišným způsobem. Pověřil šlechtického stavebníka jejich výstavbou, a po dokončení mu hrad udělil v léno s tím, že musí být pro krále vždy otevřen a k dispozici. Tento postup máme doložen u hradů Střekova a Kamýka nad Labem, lze se však důvodně domnívat že byl použit i v dalších případech (např. Prácheň, Hus či Kyšperk). Tento způsob byl pro krále nesporně ekonomicky výhodnější a odpovídal i realitě raných lucemburských Čech. V průběhu a zvláště v závěrečných fázích své vlády Jan Lucemburský zastavil prakticky veškerý korunní majetek včetně hradů svým šlechtickým věřitelům.



T. Durdík: Česká hradní architektura doby Jana Lucemburského (in Castelologica bohemica 6, Praha 1998):
Obecný úvod:
Doba vlády krále Jana Lucemburského (1310-1346) nepředstavuje ve vývoji české hradní architektury žádné samostatné, výrazně ohraničené období. Zlom přinesla nedlouho před jeho nástupem na trůn doba okolo roku 1300. V průběhu 13. století (k hradní architektuře tohoto období např. Durdík 1978 a; 1979; 1983; 1988) byl v Čechách vybudován systém královských hradů (např. Durdík 1992; 1995 b; 1995 c; 1996 a; v tisku b) a hrad se stal i běžným typem sídla významnějších šlechticů (Durdík 1990 a). Za této situace, umocněné ještě nárůstem šlechtické aktivity ve zmatcích po vymření Přemyslovců a v důsledku toho nepříznivou politickou situací, dosedl na český trůn mladičký Jan Lucemburský.
Vztah krále ke královským hradům, tedy základním mocenským panovnickým oporám, byl determinován několika skutečnostmi. Dominoval mezi nimi fakt, že sí královských hradů byla nedávno dobudována posledními Přemyslovci a pokud by celá byla v králových rukou, byla by jistě více než dostačující. Většina královských hradů byla ovšem rozchvácena šlechtou a Jan proto musel především vyvíjet revindikační snahy, které však spíše než přímý návrat hradů do královských rukou měly většinou podobu přechodu těchto lokalit do držby Janových šlechtických straníků. Komplikované poměry prvé poloviny vlády králi neumožnily vlastní rozsáhlejší stavební aktivitu. Přesto však, jak bude dále uvedeno, významně rozšířil své mocenské opory. Pokročilejší doba jeho panování pak již nabízí odlišný obraz, nebo české korunní statky se Janovi staly především zdrojem financí pro jeho evropskou politiku a všechny královské hrady byly zastaveny šlechtě.
Prakticky jedinou Janovou významnou novostavbou se stal hrad Preitenstein u Nečtin (Kočka 1932; Bělohlávek /ed./ 1985; Durdík 1990 b; 1994 a; 1995 d).... ... V poslední době předložili J. Čížek a J. Slavík přesvědčivou hypotézu považující krále Jana za zakladatele hradu Adršpachu (Čížek - Slavík 1998), o němž nacházíme prvou písemnou zmínku až v Majestas Carolina mezi podmínečně zcizitelnými hrady. Nový hrad se měl nepochybně stát zejména pohraničním opěrným bodem....

K otázce král Jan a lovecké hrádky, tedy situace analogická s naším případem, se autor u hypoteticky ztotožňovaného Jenčova vyjadřuje takto:
...Vzhledem ke známým osudům, typu osobnosti i zájmům krále Jana by stavba nevelkého intimního loveckého zátiší na samém počátku jeho vlády značně překvapovala...

Dále k zakládání hradů Janovými straníky:
V komplikovaných poměrech prvých let své vlády zvolil Jan Lucemburský jinou, ekonomicky podstatně výhodnější cestu získávání hradů jako mocenských opor, než že by je sám zakládal a stavěl. Stavbou nového hradu pověřil některého ze svých dostatečně schopných a ekonomicky zdatných straníků s tím, že mu pak nový objekt udělil v léno. Podmínkou pochopitelně bylo, že nový hrad musí být vždy otevřen králi a sloužit jeho mocenským záměrům. Tento postup odpovídal složité realitě počátků Janovy vlády. V jejím rámci zjevně nabízel jedinou schůdnou možnost jak v relativně krátké době zajistit nové opěrné body královské moci....
Historicky máme tento postup nejlépe doložen u hradu Střekova (např. Zbíral 1930; Hobzek - Šamánková 1960; Hobzek 1962; 1963; Durdík 1994 b; 1998a; v tisku d), který evidentně musel vyplnit citelnou mezeru po zřejmě již doslouživším starším přemyslovském hradě v sousedním Ústí nad Labem. Hrad vystavěl po roce 1316 Pešík z Veitmile, který se poté po něm psal. V roce 1319 mu Jan Lucemburský Střekov udělil lénem. Tento dokument Pešíka výslovně označuje jako stavebníka a hrad jako novostavbu....
... Královská iniciativa a funkce v panovnické mocenské sféře se tedy v případě Střekova projevila velmi výrazně. Zcela opačný případ shledáváme u hradu Kamýka u Litoměřic, který v roce 1319 jako vlastní novostavbu od krále přijal v léno Jindřich, předek Kamýků z Pokratic, který byl též svázán s vybíráním cla v Litoměřicích....
... Stejný mechanismus vzniku a funkčních souvislostí jako u Střekova a Kamýka lze předpokládat i u několika dalších hradů, kde se nám však v úplnosti či zcela nedochovaly odpovídající písemné prameny....


A obecněji závěrem
...Všechny stavby vzniklé z Janovy iniciativy (s výjimkou Husi) náležejí nejspíše prvému desetiletí jeho vlády. Následující králova politická situace a jeho angažovanost v evropské politice nebyla rozvoji královského majetku v Čechách nikterak příznivá. Nejen že sotva mohla nastat možnost zakládat či iniciovat vznik nového královského hradu, ale všechny královské hrady byly postupně zastaveny šlechtě.
Naposledy upravil(a) Zany dne 31 bře 2008 22:41, celkem upraveno 4 x.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bingbot, Common Crawl Bot a 0 hostů