Katerina píše:Ach jo, a to co si napsal to je celé špatně. Ty dějiny totiž by měly být bez těch tvých znamének, a teprve až se od nich dokážeš oprostit , tak pak to budou ty správně dějiny.
Nechci být aani zlá, ano radikální , ale ty kecy o národním sebemrskačtví mi jednak štvou a jednak je to opravdu klišé.
Chtěla si napsat, že pro tebe je to všechno celé špatně

Dějinám se musí dát obsah, jinak to bude věda jaksi zbytečná, která společnosti v ničem neprospěje. K čemu bude lidem znát co, kdy a kde, když to bude jen suchý výčet fakt bez obsahu a smyslu? A nejsou to "mé" znaménka, já je tam nedávám, ty jsou povětšinou dány. Ale jsou měněny - příklad:
Období "temna" (termín sám neuznávám a směju se těm, co ho i nadále papouškují) bylo do doby nedávné považováno za dobu národní i státní poroby, nemilosrdné rekatolizace, germanizace a centralizace. A dnes? Dnes se ujímá názor, že vlastně zase až tak zle nebylo. Byl mír, lidé se mohli "svobodně" rozhodnout pouze pro jedno náboženství, barokní krása, velkolepí Habsburkové vládnoucí ve Vídni, kteří rozšiřovali hranice habsburské mocnosti, atd. Avšak pravda je trochu jiná. Mír byl, ale české země platily ročně miliony na nákladné a zbytečné imperialistické války Habsburků, na bojištích po celé Evropě ročně umírali tisíce českých a moravských žoldnéřů, barokní krása tu sice byla, ale nemůže zakrýt poddanské problémy, centralizaci, či čarodějnické procesy. A ti Habsburkové? Ferdinand III., Leopold I., Josef I. a Karel VI. Vyjma Josefa I. panovníci nejprůměrnější z průměrních, kteří ani neuměli česky a v Čechách trávili tolik času, kolik tráví dnešní europoslanci v evropském parlamentu. Tedy skoro vůbec. A právě tohle je to "obracení znamének". Není to kritický přístup k tématu, protože právě v době baroka jaksi z prací dnešních historiků je vypouštěna rekatolizace, či hmotné a nehmotné oběti českých zemí na habsburské války, ap. To není objektivnost ani kritičnost. To je stavění dalších mýtů, stejně pošetilých, jako kdysi mýtus temna.