Fórum zájemců o historii

Vzestup rodu Smiøických ze Smiøic na zaèátku 15.stol. Poslední èlenové rodu na pøelomu 16-17.stol umírali na rodové zatížení - tuberkulozu plic. Nejznámìjší je asi zánik rodu. .... Zikmund Smiøický, èíšník na dvoøe císaøe Maxmiliána i Rudolfa II mìl šest dìtí: Ladislava /zemøel jako dítì/,Jaroslava, Albrechta Jana, Jindøicha Jiøího /od dìtství choromyslný/, Elišku Kateøinu a Markétu Saloménu. V roce 1608 Zikmund zemøel a rozsáhlé jmìní zdìdí nejstarší syn Jaroslav. Už v roce 1611 umírá a dìdictví se ujímá Albrecht Jan.
Stal se jedním z èelných pøedstavitelù direktoria . Po zásnubách s dcerou hanavského vévody bylo i poèítáno s jeho nástupem na èeský trùn. Z jeho domu na Malostranském námìstí se vydali 22.5.1618 pøedáci stavovské opozice na Hrad a vyhodili královské místodržící z oken . 18.11.1618 Albrecht Jan ale umírá. O dìdictví vedou spor Eliška Kateøina a Markéta Salomena.Starší Eliška Kateøina je ale od roku 1608 ,za milostný pomìr ke kováøi Jiøíku Wagnerovi vìznìna na hradì Kumburku. V roce 1619 Ota Jindøich z Vartenberka Elišku Kateøinu osvobodí , ožení se , pøevezme majetek a spolu se usadí na zámku v Jièínì. Markéta Salomena provdaná za Jindøicha Slavatu z Chlumu zažaluje sestru a jejích manžela z neoprávnìného nabití majetku u krále Fridricha Falckého. Ota z Vartenberka byl povolán do Prahy , kde byl uvìznìn až do ukonèení sporu. Do Jièína se dostaví královská komise,
jejíž èlenem byl i manžel Markéty Salomeny , aby zajistila majetek. Eliška Kateøina sejde do sklepa a celý zámek vyhodí do povìtøí. Zahyne èást komise,ona sama i manžel Markéty Salomeny. Vdova sice získá majetek, ale po bitvì na Bílé hoøe jí majetek zkonfiskují a jako nekatolièka musí odejít ze zemì. Její syn se stal dùstojníkem ve švédských službách a oba umírají ve vyhnanství. Majetek v Èechách získává Albrecht z Valdštejna.
O lásce Elišky Kateøiny se dochovala písnièka: Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jièína..............

_________________
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov

To by mì zajímalo, nakolik je to lidová povídaèka a nakolik je tento dùvod jejího uvìznìní pravdivý?
Zajímavé je i to, že po smrti otce nechali Elišku zavøenou (11 let) i její sourozenci..?!

Mìlo by to bejt podle nìjakého soudního spisu i když sou zase hlasy že kováø Vágner vùbec neexistoval.Navíc tuberkoloza je dalším pøedmìtem snahy o zpochybnìní.

Jinak co se týèe toho uvìznìní je a urèitì muselo být úmyslné nebo právì po smrti jejího otce byla z Hrubé Skály pøevezena na pøepevný Kumburk.

_________________
Bez piva to není ono.

Existuje o jejím pøemístìní nìjaký záznam?
Jinak... byla to snaha (prodloužení Elišèina vìznìní) její chamtivý sestøièky nebo práce bratra?

Mìl by existovat záznam že zchudlý Ota z Vartenberka (øeèený kulhavý)ji osvobodil slezením zdí Kumburských.Ovšem není mi jasné jak se s Eliškou na tomto dohodnul a jak si mohl být jistý jak si tohoto antikrasavce s dobrodružnou povahou veme.V tom bych vidìl že Eliška na Kumburce mìla pøeci jen trochu volnosti nebo jí alespoò nìkdo vynášel korespondenci...
Co se týèe toho celého vìznìní usuzuju že to byl komplot celé rodiny.Ve skuteènosti její vìznìní by nebylo tøeba nebo celý majetek by pøecházel na jediného mužského potomka.Tzn.syna Albrechta pokud nemyslíme slabomyslného potomka který žil v internaci.
Myslím si že právì na Hrubé Skále byla pouze pod kontrolou s domácím vìzením ale v momentì kdy zaèínalo být jisté že Albrecht potomka mít nebude(nebo v momentì kdy se mohli u Albrechta ukazovat první zdravotní problémy)byla nejspíše "uklizena"na Kumburk aby v pøípadì Albrechtovi smrti nemohla zasahnout do rozdìlování majetku v dìdickém øízení.

Ale má to ale svoji ohromnou mezeru na kterou nikdo nebyl vùbec schopen poukázat(pochopitelnì až na mì )
Takže podmínka byla aby celý Smiøický majetek mohla dìdit žena musela být panna.Jenže podle povìsti by pannou být nemìla.Nobrž by mìla bejt nymfomankou jak ukazují (možna zfalšované spisy)o procesu kováøe Wágnera a Elišky.
Takže proè jí dávali uvìznit když se dopustila špatného skutku že souložila s mužem který neodpovídal v žádném pøípadì jejího stavu?
Podle této tradice by za žádných okolností nemìla mít nárok na majetek a nepøedstavovala by žádnou konkurenci a pøesto se jí bály tak že jí vìznily?
Odpovìd by mohla bejt jednoduchá.Je docela dost možné že skuteènì se jednalo o zfalšovaný komplot...

_________________
Bez piva to není ono.

Což by ukazovalo na dílo mrchy Salomeny...?

Podle èeho se domníváš, že byl Vartemberk vošklivej jak vypelichaná pampeliška? Snad ne podle povìstí nebo podle toho, že mìl nìjakou vadu chùze?

A když už se mluví o spisech z procesu apod. - kde bylo nìco takového uveøejnìno? Kdo vidìl pùvodní pøepis (zápis) pøípadu?

O Vartemberkovi by se mìlo vedìt že byl kulhavý a zjizvený.Jinak tuším že vyženil statky poté nìkde na Novopacku a se svoji novou manželkou vládli tak krutì že je poddaní sami zavraždily.Teda doufam že si to pamatuju dobøe

Ty spisy ukazovali nìkde v televizy v jednom, poøadu.Nevím už jak se jmenoval poøad ale dùležité je že sou skuteènì závažná fakta která to zpochybòuje.

Dejme tomu že tak skuteènì bylo ale podle všeho Eliška Smiøická by mìla zákonitì pøijít o všechny dìdické nároky...Tak naè jí vìznit?Není vydìdìní snad postaèující a adekvátní trest?A proè Jiøí Wágner nebyl popraven?
Pøi soudní pøi byl údajnì znovu pøiveden k výslechu aby se zjistilo jestli Eliška byla panna nebo ne.Vylíèil její perverzní choutky kdy mu vyhrožovala že napíše list o tom kterak jí chtìl znásilnit a sama vyskoèí z okna aby se na to nepøišlo...Navíc Elišce pomáhala komorná ale poøád mi nejde do hlavy proè Wágner nebyl popraven a proè byla tedy Eliška "zbyteènì"vìznìna.

Navíc se ví že Eliška nebyla vùbec hezká a trpìla vážnou tìlesnou vadou.V tom bych vidìl vùbec celé prokletí Smiøických.

Nejspíše debilní Jindøich Jiøí,náhlé umíraní mužských potomkù,a k tomu nejspíše Eliška s nevzhledným zevnìjškem a tìlesnou vadou.Nevím jak plicní tuberkoloza ale mì spíš pøijde že došlo k vážné degeneraci.nebo kombinace obou prvkù...

_________________
Bez piva to není ono.

Tááák! Už vím odkud vítr vane... Geoffrey de Peirac!
Jinak pane doktore, nejsem si jist vaší diagnozou, nebo ji nemohu ovìøit relevantními prameny, ale mám pocit, že se jedná o lehce zavádìjící teorie, mající navodit negativní dojem v pøípadì nešastné Elišky.
Jinými slovy, nìkomu se nelíbilo, že Eliška je ta nešastná obì a Saloména naopak jednostrannì negativní, a tak vytvoøil teorii o tøeskutì ošklivé, zhrzenì hrbaté Elišce (možná èarodìjnici), kterou ze zajetí vysvobodil ošklivý, zjizvený a pajdavý šlechtic (možná i s vystøeleným okem). Tito dva èarodìjníci byli nesmírnì krutí, že je lid ubil...
Ehm...Není to Tvoje pruba nové teorie?

Jinak ten Vartemberk tuším mìl statky na Turnovsku, než Novopacku...

Ale jinak dál stejnì zùstáváme pevnì faktama pøi zemi jen tím souhrnem dat podle Dagmar...

M,Není mi zcela jasný tvùj ironický podtex nicménì na turnovsku statky mìl ale ty nevynášeli vlivem velice špatného hospodaøení.Po smrti Elišky se oženil znova a ziskal statky nìkde u Paky.-Pokud já vím.
A pokud já vím mizerné hospodaøení mají poslední Vartemberkové vùbec v krvi nebo poslední vùbec žijící vartemberk byl zavraždìn také svojim poddanstvem kterým se nelíbilo jeho jednání!

O nìjakém degerativním onemocnìní se už zmiòuje jinde.Nejsem sice doktor ale je skuteènì podezøelé že vlastnì mimo Markéty mìli nìjakou nemoc nebo vadu.
Koneckoncù je dost sebevìdomé tvrdit že prakticky záhadné vymøení celého rodu je dílem náhody...
Navíc TBC je silnì nakažlivá nemoc (je to skuteèný dravec).A já velmi silnì pochybuji že tato "kapénková"nemoc která se rychle šíøí nenakazila jak manželku tak i obì dcery když všichni víme že právì mladší Markéta byla na matce závislá.
Pakliže by Eliška mohla bejt nakažena(a skoro zákoòitì bejt musela podle tvoji teroie)tak 11 let veznìní na Kumburce nepøežije.
Franze Kafku napøíklad doslova dodìlal a urychlil jeho nemoc-(plicní TBC)jeho chladný a vlhký byt.

Dokud neuvidím èerné na bílém že TBC byla u Smiøíckých neuvìøím tomu.A navíc sem už výše poznamenal že je klidnì možné že došlo ke kombinaci obou faktorù.

_________________
Bez piva to není ono.

Netvrdím, že je vymøení rodu dílem náhody... leè nic neobvyklého to taky není.
Nepostøehl jsem, že bych nìco takového zastával... já se jen podivoval nad tím, že i po otcovì smrti zùstala Eliška i rodinou v opovržení a Saloménou dokonce v nenávisti. U tý poslední se to dá pochopit, ta prahla po bohatství, že by radši jak žába pukla, než aby se na ní nedostalo...

A ta ironie v podtextu... dokud nejsem seznámen s veškerými dostupnými fakty a slyším jen povìtrné teorie (by hypoteticky pravdìpodobné), pak zaènu taky fantazírovat
Ale musím pøiznat, že na tom nìco být mùže. Jdeš na to velice konstruktivnì, ...jen nìkdy stavíš i na vetchých základech. Mám sice pokoru pøed povìstmi, ale v zástupu stojí vždy až za fakty a kronikami.

Dìkuji tvého ocenìní si vážím (bez ironie opravdu).Ale bohužel musím postavi další vetchou konstrukci nad kterou by se dalo zamyslet...

Co když Markéta a její matka vìdìli že Albrecht Jan skuteènì nebude žít dlouho a chtìli si tito dvì potvory zbavit tak jediné konkurence?

Èistì hypoteticky.Pakliže Zikmind Smiøický skuteènì umøel brzy po jejím uvìznìní na TBC tak jeho nemoc MUSELA byt v takovém stadiu že už nemohl fakticky vládnout svému majetku natož sobì.Takový èlovìk je upoután na lùžko a mùže se dorozumívam jen tím že bude psát lístky.Normalní slovo už ze sebe asi ani nedostane!
Je možné že ani nevìdìl co bylo s Eliškou.

Pakliže se ale pøíznaky TBC zaèali objevovat u Albrechta Jana možná že mìli obì dámy jasno a Elišku dají do vìzení na Kumburk nebo by bylo velice pravdìpodobné že budou dìdit.

Osobnì si myslím že její otec to sní myslel ještì dobøe...Ale na tu TBC moc nevìøím...
Je to jen obyèejná nepodložená nicménì zajmavá teorie!

_________________
Bez piva to není ono.

Po drastické smrti své ženy sepisuje Vartenberk stížnost urèenou "na sezení stavù" v kvìtnu 162O: .....kterak jest na onen èas Hedvika Smiøická Hasenburku bez povolení Zikmunda Smiøického,manžela svého,Elišku Kateøinu,dceru svou, z pouhého domnìní a náruživosti mateøské do vìzení tìžkého jest dala, avšak práva jejího tím nápadného neodsoudila,jakž kšaft téhož Zikmunda Smiøického to obšírnì vysvìtluje.V kterémž vìzení bratøi a strejcové její do jedenácti let ji zdržovali, to však nikdá na ni provedeno není,proè by vìzení takového zasloužila,než toliko, že vždy o to šlo, a proto se dálo, aby ji za èlovìka nebohého vdali a nápadu/rozumìj dìdického podílu/jejího zbavili....To je vážné obvinìní Elišèiny matky. Vartenberk tvrdí, že uvìznila dceru bez vìdomí svého manžela Zikmunda a že závì dokazuje, že Eliška Kateøina nebyla nikdy vydìdìna.
V závìti Zikmunda ze 7.3.16O5 se píše....statek mùj všechen mohovitý i mohovitý,pozemský dìdièný neb zápisný odkazuji a dávám a mocnì po smrti své porouèím synùm svým milým, totiž Jaroslavovi, Jindøichovi Jiøímu a Albrechtovi Janovi tak, aby pøišedše k letùm dospìlým o nìj se spravedlivì na rovné díly se podìlili. Z tohoto ze všeho statku aby synové

moji dcerám mým, totiž E.K. a M.S, jedné každé ode dne
vdání jejího ve dvou letech vìna 12.000 kop míšenských a zvláštì na šaty
neb výpravu svatební 4.000 kop míšenských a k tomu na zlatý øetìz 3OO
dukátù nebo uherských zlatých vydati povinni byli...Pøišlo-li by k tomu, že
by ... žádný z rodu a kmene našeho mužského pohlaví na svìtì živého
nezùstalo, tehdy chci tomu, aby takový statek mùj všecken na dcery mé vdané i nevdané,byla-li by tehdáž která živa a na dìdice jejich celým a
plným právem pøipadl.........
Závì nebyla ani v dobì jejího uvìznìní zmìnìna . Zikmund zemøel 27.5.
16O8. a E.K. se mìla svého pøestupku dopustit v r.16O7 a zaèátkem r.16O8 byla uvìznìna. V zemských deskách je k r.1618 zápis o pøevzetí
poruènictví nad slabomyslným Jindøichem Jiøím Markétou Salomenou, která ho sebou odváží i do emigrace, aby pøi pøípadném návratu do vlasti
mohla pøevzít i jeho díl majetku.
Ještì drobnost: Nový výslech Jiøíka Wagnera je datovám 19.10.1619.Krátce pøedtím osvobozuje Vartenber E.K. z Kumburku.Vypadá to, že se Markéta Salomena snaží všemi prostøedky zabránit pøevzetí majetku sestrou a rozviøuje starou historii.

_________________
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov

Dagmar nám dala jasnou odpovìï... to je podstatný fakt v celé záležitosti!Tuto teorii mùžem klidnì pustit k vodì, protože Zikmund Smiøický do své smrti pùsobil na císaøském dvoøe jako èíšník. Tedy na lùžko upoután nebyl.
Byl dobrým hospodáøem a do své smrti øídil obrovské dominium složené z nìkolika panství. Tedy rozumu musel být stále bystrého.
Zemøel asi v 50 letech. Tedy zdraví se tìšil nejspíše dobrému na svoji dobu.A já zaèal hledat nìco bližšího, protože jsem o tom nic neslyšel... to Ty´s pøišel s teorií TBC...

Nic nepouštìj k vodì protože vidím, jak se mi smìješ za zádama že mi nic nevyšlo. (S teorií o TBC sem nepøíšel já ale je to obecnì považován za fakt a kdybys sis poøádnì pøeèet co psala Dagmar mohl bys bejt o krùèek blíže k pravdì. )
...Ale opak je pravdou.Dokazuje to, že Zimund,Albrecht zemøeli náhle. Alespoò u Albrechta tuto smrt nikdo neèekal...

Tzn., že teorie o plicní tuberkoloze(pokud vím zkratka TBC )je vylouèena nebo tato nemoc èlovìka pohlcuje vlekle a urèitì nejde o záležitost 14 dnù.Nehledì na to že èlovìk kašle krev. Silnì pochybuji, že by si takové závažné situace nikdo nevšimnul u královského èíšníka... Navíc sem nìkde pøeèet, že chrlení krve z úst byl jisté dobì považován jako ïábelské znamení...(Vampírismus???) Není tøeba ale rozvádìt.
Já si poøád myslím že Eliška byla naøèena neprávem. A byl Wágner kdokoli neveøím této legendì. A to už jen proto, že v jiném podání jméno kováøe úplnì jiné! Docela divná náhoda, když s Wágnerem mìl probìhnout výslech...

_________________
Bez piva to není ono.

Existuje výpovìï Jiøíka Wagnera z 19. øíjna 1619 a další dvì písemnosti, které kováøovu výpovìï potvrzují a obohacují. Dovídáme se z nich, že služka Eva Hlavatá z Pøehvozdí zprostøedkovávala setkání mezi Eliškou a Jiøíkem. Z jejího pøiznání z 24. øíjna 1619 vyplývá, že rodinné vztahy nebyly u Smiøických zrovna rùžové. Eliška Kateøina ... „na paní mateø svou naøíkávala, že jí vždycky laje, že není pìkná a že nerovnì chodí, a kdyby vìdìla, že by preè do nìkterého mìsta ušla a tam se šitím živila...“ Pøed Jiøíkem Wagnerem se pokoušela získat Martina Rosporejtera, jistého barvíøe Jiøíka a klíèníka Václava, který „... vìci o milování spisoval a jí, šlechtiènì, o tom oznamoval, toho spisování nìkdy i dvakrát za den dodával...“

Na jaøe roku 1608 postupovalo z Moravy do Èech císaøské vojsko vedené císaøem Matyášem. Tehdy se rodina Smiøických uchýlila na hruboskalský zámek. Tam dozrál plán Elišky Kateøiny, která se rozhodla odejít s Jiøíkem Wagnerem, usadit se na nìkterém Smiøickém panství a živit se šitím. Za blíže neznámých okolností byla akce prozrazena a do rukou regenta Jeronýma Bukovského se dostaly Elišèiny psaní Jiøíkovi, který je obratem ruky pøedal Zikmundu Smiøickému. Zikmund Smiøický ze Smiøic dceru nevydìdil (byl rozhodnì mírumilovnìjší, než jeho manželka), nemìl však již možnost incident øešit, nebo ještì téhož roku zemøel. Eva Hlavatá s Jiøíkem si pobyli nìkolik let v èeskodubském vìzení, z nìhož byli posléze propuštìny. Eliška však dopadla hùøe - byla vìznìna dalších 11 let. Rodinný pøítel, Rudolf ze Stubenberka, se po èase pokusil najít východisko z této situace -radil Jaroslavu Smiøickému, aby pøidal Elišce osm tisíc zlatých a aby ji provdal, což však její bratr kategoricky odmítl, jako podvod (Eliška by totiž pøi sòatku nebyla panna).

Po èase se Rudolf ze Stubenberka setkal s Eliškou Kateøinou na Hrubé Skále a vypovídá o tom : „... táž Eliška Kateøina v nìjakém sklepu v zavøení zùstávala a od Její Milosti mateøe a bratra dána byla ... Ano, táž Eliška Kateøina mnì o své tìžkosti všechno oznámila a pro Boha prosila, abych se k tomu pøièinil a k mýmu švagru, strejci a poruèníku jejímu pøimluvil, jak by jí z toho pomoženo býti mohlo...panu otci svému k smrti pomohla, pøedkládal a pokudž jest jaký plod v životì jmìla, aby toho netajila...Na to dotèená Eliška Kateøina k tomu ke všemu, že jest s týmž kováøem zle živa byla se pøiznala, plaèíce naøíkala, co jest tu z vnuknutí ïábelského uèinila a èeho se dopustila, že již tomu neví co øíci, ale že plodu v životì žádnýho jest nemìla, neb když jsou ten skutek èinili, že jest do ní nic nepouštìl, než že to v košili zùstávalo…

Po èase, ještì za života Albrechta Václava Smiøického, pøimìl Rudolf ze Stubenberka Elišku Kateøinu k vlastnoruènímu sepsání jejího pøiznání ke smilstvu s Jiøíkem Wagnerem. Za pøítomnosti Jeronýma Bukovského jí znovu nabízel nerovný sòatek. Uplynulo nìkolik let a po smrti Albrechta Jana Smiøického byla opìt nastolena otázka dìdictví. V úvahu nepøicházel dementní Jindøich Jiøí, oprávnìnými nástupci byly tedy jen obì Albrechtovy sestry. Statkù se mìla ujmout starší Eliška Kateøina, která však byla ve vìzení. Rozsáhlé jmìní spravovala její mladší sestra Markéta Salomena Slavatová, jež se snažila si pojistit nárok na dìdictví tím, že pøijala poruènictví nad slabomyslným bratrem. Využila samozøejmì pøátelství nìkolika direktorù, zejména Václava Viléma z Roupova, jemuž „darovala“ èástku 50 000 kop grošù. Pøi pozdìjším øešení dìdického sporu se vycházelo z ustanovení zemského zøízení o ztrátì nárokù v tom pøípadì, že by „která panna panenství svého nezachovala“ Rudolf ze Stubenberka k tomu ještì dodal, že Markéta Salomena se k „svým rodièùm vždycky poslušnì a cerkovsky chovala.“

Tohle jsem našla v textu o èernokosteleckém panství.

_________________
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov

Tak sem dostal na frak. Musím vzít zpátky tedy vykonstruovanost aè teda nerad .Ale pøeci by za takovej skutek nemìla mít nárok na dìdictví.Tak proè jí vìznily ?

_________________
Bez piva to není ono.

Celá ta historie vyvolává dojem, že šlo skuteènì Markétì Salomenì a jejímu manželovi jen o majetek.
Z dat vyplývá že:

E1. ZIKMUND, *VIII.1557, +27.5.1608,
. * F1. JAROSLAV II, *1588, +16.2.1611, bur Kostelec nad Èernými lesy; m.1610 Alžbìta Marie Zapská ze Zap (+after 1637)
* F2. Eliška Kateøina, *1590, +pøi výbuchu jièínského zámku 1.2.1620, bur Jièín na Koštofranku; m.Ota Jindøich z Vartemberka (+murdered by a mob 29.10.1625)
* F3. JINDØICH JIØÍ, last member of the family, *1592, +Hrubá Skála 7.4.1630, bur Týn-Rovensko pod Troskami
* F4. Markéta Salomena, *1597, +in Holland ca 1655; m.Jindøich Michal Slavata z Chlumu a Košumberka (+zámek Jièín 1.2.1620)
* F5. ALBRECHT JAN Adam, pretender to the Bohamian throne, *17.12.1594, +Praha 18.11.1618, bur Kostelec nad Èernými lesy; engaged to Amalie Elisabeth von Hanau-Münzenberg (*Hanau 29.1.1602, +Kassel 8.8.1651), dau.of Philip Ludwig II
* F6. Ladislav, *17.7.1600, +18.12.1600

Jaroslav se žení v r. 1610, umírá v r.1611 ve vìku 23 a nemá potomky
Albrecht Jan umírá 1618 ve vìku 24 let a nemá potomky
Eliška Kateøina v r. 1607 , ve vìku 17 let høeší a v r.1608 je internována , v r. 1619 se s ní žení Ota z Vartenberka
Jindøich Jiøí je slabomyslný a v r.1618 má nad ním poruènictví Markéta Salomena, která se jako 15-ti letá v r. 1612 vdává za Slavatu a má syna, který ,ale umírá v r. 1619.

Z dochovaných listin víme, že E.K. matka moc v lásce nemìla. ...na paní mateø svou naøíkávala, že jí vždycky laje, že není pìkná a že nerovnì chodí, a kdyby vìdìla, že by preè do nìkterého mìsta ušla a tam se šitím živila...“..E.K. se zøejmì zamilovala do Jiøíka Wagnera a nabízela mu ....z výpovìdi J.W. ...aby s ní Jiøík uprchl, pøinesla støíbrné pásy a chlubila se, že má peníze na outratu..., ale Jiøík spoleèný útìk odmítl.
Po èase, ještì za života Albrechta Václava Smiøického, pøimìl Rudolf ze Stubenberka Elišku Kateøinu k vlastnoruènímu sepsání jejího pøiznání ke smilstvu s Jiøíkem Wagnerem. Za pøítomnosti Jeronýma Bukovského jí znovu nabízel nerovný sòatek.Zajímavé je, že by mu nevadilo, že už není panna. Stejnì tak tento fakt nevadil Otovi z V. Že by vidina majetku stírala tento prohøešek?
Nejpozdìji po 18.11. 1618 si M.S. uvìdomila, že se jí otevírá cesta k velkému majetku.Je vdaná ,má syna , získává poruènictví nad posledním mužským potomkem rodu Smiøických , starší sestra je uvìznìna a pro jistotu ještì rozdmýchává starý skandál a nechává znovu pøedvolávat
svìdky poklesku starší sestry. Využila samozøejmì pøátelství nìkolika direktorù, zejména Václava Viléma z Roupova, jemuž „darovala“ èástku 50 000 kop grošù.

_________________
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov

Nepochybuji vùbec že hrálï v této aféøe úplatky významnou roli .Markéta byla skvìle uvedena u dvora zimního krále díky aktivitám jejího bratra.
Navíc její manžel mìl skvìlé známosti u komise která mìla patovou situaci rozhodnout.
A proti ní stála její starší sestra která byla "neèistá"díky pohlavnímu styku s nerovným mužem a navíc situace kterou pøevzala správu majetku spíš pøipomínal politický puè a ne výon dìdického práva...
Já se ptám pro koho by zcela urèitì podplacená porota hlasovala?

Totiž neexistuje jediná skuteènost která by Elišce nahrávala v její prospìch.A pøesto zní mìli takovej strach že byla uvìznìna a komise která pøišla do Jièína pøišla s ozbrojeným doprovodem.Proè?To je právì velká záhada.

_________________
Bez piva to není ono.

O tom, že by Ota Jindøich z Vartemberka nìco vlastnil na Novopacku nevím (rád se o tom nìco dozvím, pokud nemyslíš "vyženìný" díl Elišky Smiøické?).
Jinak mu však patøilo zboží na Turnovsku. Na maloskalském panství 27 vsí a jejich èástí a na pøepeøském 17náct. To on trval r. 1613 na rozdìlení majetku s bratrem.
Jeho hospodaøení se opravdu pøíliš positivnì nehodnotí a po otci zadlužené panství ještì více zadlužil, takže je hned r. 1615 prodal mladému Albrechtu Janu Smiøickému ze Smiøic.
Dokonce jak J.V.Šimák poznamenává: "O Otovi známo bylo mnoho nectností, pohøíchu tehdá ne vzácných, potloukává se po krèmách, je hrubcem i násilníkem..." (Na což už Komoñ trochu upozoròoval).Ano, kostelecké panství (Kostelec nad Èernými Lesy), patøilo druhé vìtvi Smiøických, konkrétnì Albrechtu Václavovi Smiøickému, spoleènì s dominii náchodským, škvoreckým a uhøínìveským.
Jenže Albrechtem Václavem r. 1614 vymøela tato druhá rodová vìtev a jejich statky padly na potomky Zikmunda Smiøického (+ 1608).
Takže se Zikmundùv syn Albrecht Jan stal, alespoò nakrátko (do r. 1618), majitelem asi 11ti spojených panství, sahajících od severovýchodních Èech k Praze s ústøedími na Kostelci a "Kumburku".
Tehdy se jednalo o jedno z nejvìtších støedoevropských panství
Proto si Albrecht Jan mohl dovolit vyzbrojovat na své náklady stavovskou armádu, kde také u ležení u Budìjovic podlehl na zimnici.

Pro Saloménu to byla obrovská pøíležitost - byla by stejnì obrovskou, i kdyby se rozdìlila se sestrou, ale kdo má moc, ten chce víc.To je velice zajímavé! Uvìdomíme-li si, že Smiøiètí si od Vartemberka koupili dvì panství (maloskalské a pøepeøský statek - tj. pøes 40 vesnic!) za pouhých 38.250 kop gr.èes.
Tedy, i kdyby se jednalo o èástku 50.000 v míšeòských groších, stejnì by to byl tak vysoký úplatek, že by si uplácený mohl dovolit povýšení do vyššího stavu, nebo by si žil ve velice slušných podmínkách!

Dalším zajmavým faktem o kterým už víme a o kterým se zmiòují listiny je výslech kováøe Wágnera...

Prý to bylo tak dávno že ho už nikdo ani nemohl poznat...Jako by to nebyl on

_________________
Bez piva to není ono.