Páni z Ludanic

[Pepa123]

Kanonské právo bylo cca 12/13 let.

[mmac]

Ještě něco k tomu příchodu na Moravu ... Ještě než se objevili Jan a Hynek na Rokytnici, působil na Moravě hejtman Ladislav z Ludanic, který se vyznamenal úspěšnou obranou Uherského Hradiště. Údajně šlo právě o dědečka oněch bratří, a snad právě on jim dopomohl k zisku Rokytnice ...

[Pepa123]

Ano, to jsem taky věděl. Jejich otec (tedy syn Ladislava) byl Tomáš.

[mmac]

No a o tom Tomášovi vim jenom, že se připomíná v letech 1438 - 1450, ale nemám tušení při jakých příležitostech se připomíná (přezato z Lukačkova rodokmenu). Čistě teoreticky mohl být na Moravě spolu se svým otcem Ladislavem, roky by na to snad měl ... a čistě teoreticky mohl Rokytnici získat už on (třeba vyženit ...). Jeho synové by pak drželi Rokytnici jako dědictví společně ... Ale to je jenom takové kdyby ... Nevím, jestli Jan a Hynek někdy vystupovali ve spojitosti s Rokytnicí jako nedílní bratři ... to by napovídalo spíš na to dědictví ...

[Pepa123]

Aha, tak to skusim najít, které rody Rokytnici vlastnily.

[Pepa123]

Rokytnici vlastnili vladykové z Rokytnice do roku 1349, nejvýznamnější byl Hereš. Tvrz vystavěl Rudolf z Frankštátu.

[mmac]

To asi těžko protože po dobu husitských válek se zemský soud nescházel a do desk se nezapisovalo. Zápisy jsou až z roku 1437, kde se nejen vyřizovaly resty z minulých let, ale kde se také údajně legalizovaly úchvaty z dob válečných (toto nevim jak dělali, protože zápisy v deskách jsou vlastně stručné opisy předložených listinných a zpečetěných kupních smluv a zápis prováděl ten prodávající ...). No a toho roku 1437 už bratři Jan a Hynek figurují jako majitelé Rokytnice ...
Nějaká nepoznamenaný a tím pádem neověřitelný zdroj uvádí, že Rokytnici získali od pánů z Tvorkova ...

A někdo tu vzpomínal ty Svatobořice ... mám poznamenáno :
1492 – Eliška z Lilče přijala na spolek Václava z Ludanic na svůj majetek v Dobromilicích, Pivíně a Svatobořicích (ZDO XIV, 57). Brzy nato Eliška zemřela. (Karel Noga – Moravský šlechtický rod rytířů z Lilče ve Zpravodaji klubu genealogů a heraldiků Ostrava, číslo 35, 1988)
V roce 1492 přijala Eliška z Lilče na Dobromilice na spolek Václava a Zikmunda z Ludanic. (web) ... Předpokládám že šlo o otce a syna z Veveří.

Ten Hereš z Rokytnice zastával nějakou funkci za markraběte Jošta. Nevím, jestli se dochovala jeho pečeť, ale údajně by měl být příslušníkem rozrodu Ranožírovců erbu jeleních parohů (páni z Bílkova, dodnes žijící vladykové z Prusinovic a pod.) ... předkem by měl být někdo ze Šumperka. Ale to už je jiné téma ...

[mmac]

A ještě tu mám (mám takových kravin o Ludanicích asi 30 stran ...) něco k Veveří :
1483 – Roku 1483 se Václav (Dlúhoveský) z Ludanic poprvé připomíná jako zástavní držitel hradu Veveří. Zástavu převzal po Kazimírovi Těšínském, který Veveří držel v zástavě od Matyáše Korvína. Půhony Olomoucké i Brněnské uvádějí ještě roku 1481 o sv. Žofii, to jest 15. května knížete Kazimíra čili Kazku z Těšína a z Veveří. (Karel Eichler – Paměti panství veverského, 1891 ; obecveverskabityska.cz/prameny/html/d001/d001.html)

[Pepa123]

Mám tu zajímavost
Kdyby se čistě teoreticky Tomáš oženil s nějakou příslušníci rodu Tvorkovců, který patřil do rozrodu Benešovců.
A Václav Veverský měl mít čtyři syny: Hynka, Zikmunda, Jana a Beneše. Tudíž by to jméno posledního mohlo odkazovat na předky.

[mmac]

Všecko je možné, to jméno Beneš asi nespadlo jen tak z nebe ... ale furt je to takový co by kdyby ... co se týče záznamů, je to taková doba 18 let temna.
Na to dědictví po otci mě dovedl fakt, že Rokytnici nezískal jeden některý z bratrů, ale drželi ji oba ...

[mmac]

Ono, když už jsme u těch čistých teorií, je čistě teoreticky možné, že tu Rokytnici získal už Ladislav. Jestliže je titulovaný jako hejtman, tedy nejspíš velel nějakému oddílu, který nejspíš vydržoval (jak bývalo obvyklé) ze svých vlastních prostředků. A pokud Zikmund neměl hotové peníze na výplatu žoldu (jak bývalo obvyklé), kompenzoval Ladislavovi jeho výdaje udělením nějakého statku (jak bývalo obvyklé) ...

Každopádně, co se týče tvorby rodokmenu, panuje shoda na tom, že bratři Jan a Hynek byli synové Tomáše, a tento Tomáš byl synem hejtmana Ladislava, který se na Moravě jako Zikmundův hejtman připomíná údajně 10. 5. 1422 (snad svědectví samotného krále Zikmunda o úspěšné obraně U.H.) a 13. 1. 1426 (dopis olomoucké městské rady Ladislavovi).
V tom Lukačkově rodokmenu je u obou bratrů (Jana a Hynka) uvedeno, že se připomínají roku 1458. Já však mám poznamenáno :
1437 - Smil ze Sulejovic, dědic a příbuzný Habarta Kunaty ze Sulejovic, prodal před rokem 1437 bratrům Janovi a Hynkovi z Ludanic (psali se též z Rokytnice) 1/2 Vlkoše i s tvrzí (zápis do Zemských desek proveden až roku 1448). (obecvlkos.cz/index.php?nid=1893&lid=CS&oid=1496999)
1437 - od roku 1437 držel Hynek z Ludanic panství Rokytnice (web). Rokytnici získal snad od pánů z Tvorkova. (viz údaj z r. 1466)
1437 – Roku 1437 se naposledy připomíná rytíř Diva z Lilče, odjinud z Podbřežovic, jehož druhou manželkou byla Markéta z Tasova, podruhé provdaná Rokytnická z Ludanic. (Karel Noga – Moravský šlechtický rod rytířů z Lilče ve Zpravodaji klubu genealogů a heraldiků Ostrava, číslo 35, 1988)
1446 – Roku 1446 učinil Mech (Mešek) z Kostelce (u Holešova) Jana Divu ze Šišmy, Jana z Krumsína a z Lešan a Jana z Rokytnice a z Ludanic poručníky svých dítek. (Pavel Kvasnička – Holešovský okres, 1929)
1447 - V roce 1447 prodali Jan a Hynek z Ludanic svou polovinu vsi Vlkoš Jakubovi z Blažejovic a tím byla ves spojena. (web)
Bývalý majitel části Vlkoše a poloviny tvrze (tehdy již jen tvrziště) Jan z Ludanic na Rokytnici, toto zboží spolu s bratrem Hynkem, prodal roku 1447 Jakubovi Jakšovi z Blažejovic. Tohoto Jakuba Jakšu pohání Jan k soudu, jelikož si vymínil polovinu ryb z příkopu kolem tvrze a Jakeš mu je vylovil. (obecvlkos.cz/index.php?nid=1893&lid=CS&oid=1496999)
1457 - Kolem r. 1457, po skončení husitských válek, dal král Jiří Poděbradský, jako nejvyšší fundátor vizovického kláštera, Chropyni jako výplatu Janovi z Ludanic a z Rokytnice. Jan držel jen zástavu, Chropyně dál patřila vizovickému klášteru. (web)
Podotýkám, že to jsou jenom výpisky, které jsem ještě nijak neověřoval ... ale shoduje se to s údaji, které ve výše uvedeném rodokmenu prezentoval Laurentius ...

[Pepa123]

Vy máte rodokmen od Lukačky? Pokuď ano, je tam Moravská větev a mohl by jsi to sem poslat?

[Laurentius]

Pár dní jsem pryč a tolik novinek. Díky za informace. Zkusil jsem to doplnit a barevně vyznačit snad už jisté osoby...
Na žádného Beneše a Jana od Václava z Ludanic na Veveří jsem nenarazil. Také na rod pánů z Tvorkova.

Spíš narážím ve spojení s pány z Ludanic na rody pánů ze Zástřizl a Podstatských z Prusinovic.
Víc informací v příloze u Anežky a Mladoty z Prusinovic a Tršic. Jeho bratr Prokop tady prodává Janovi z Rokytnice a Jindřichovi Mojkovi z Vidbachu ves a tvrz Šišmu...

1453,září 13., Kroměříž
Prokop z Prusínovic a z Rymic prodává Janovi z Rokytnice a Jindrichovi Mojkovi z Vidbachu ves a tvrz Šišmu se vším....
https://www.monasterium.net/mom/CZ-SOAT ... =rokytnice" onclick="window.open(this.href);return false;

[Pepa123]

Já si myslím, že ti páni z Tvorkova byli Tvorkovští z Kravař.

[mmac]

Jejda jejda ... nerad bych vás zmátnul těma Johankama ze Zástřizl ... Ta Johanka, která byla roku 1576 manželkou Štěpána Kusého z Mukoděl mohla být kterákoliv a nebo nějaká úplně jiná z Johanek ze Zástřizl, proto bych ji v rodokmenu raději vůbec nezmiňoval ... A ta Johanka z Veselíčka byla sice sousedka, ale nebyla by to pro Půtu žádná výhra, protože měla ještě dva bratry - tedy vyhlídka na nějaký majetkový zisk minimální ...
Podle mého názoru byla Půtovou manželkou Johanka Milotická. Byl to právě zemský hejtman Václav z Ludanic, kdo doporučil sestrám prodej :
1554 (leden) – Vklad tvrze a vsi Milotic. Václav z Ludanic, hajtman markrabství moravského, na místě Mandaleny a Aleny, sirotkuov po nebožtíkovi Pročkovi z Zástřizl zuostalých, let nemajících, Anna, Johanka, Kateřina, sestry vlastní z Zástřizl, dcery, po nebožtíkovi Pročkovi z Zástřizl zuostalé, oznamujem, že my, Václav z Ludanic, hajtman, s radou a povolením pánuov soudcí zemských a Anna, Johanka, Kateřina, sestry vlastní nahoře psané s radú přátel našich, poněvadž ten statek po nebožtíkovi Pročkovi, otci, a Mikulášovi z Zástřizl, též nebožtíkovi, bratru našem vlastním a nedílném, na nás přišlej, nám všem pěti sestrám pro dluhy zachován bejti nemohl, a znajíc v tom své i sirotší lepší, prodali sme, prodáváme a postupujeme své vlastní a dědičné zboží, tvrz a ves Milotice s dvorem, s kostelním podacím, ves Ježov s kostelním podacím, ves Čelužnice, ves Hajsly, ves Stavěšice, ves Skoronice, ves Nětžice, ves Svatobořice s dvorem, s mlýnem a s tú hrázkú nad svatoborským rybníkem, ves Mistřín s kostelním podacím, s mlýnem, ves Vícoměřice a pusté vsi : Jiříkovice, Ostašov a Borky, ves Vacenovice i s tú svobodú, což ke dvoru, k též vsi a lidem na bzeneckédoubravě náleží, tak jakž nález panský, v Olomúci učiněný, ukazuje a od starodávna užívali, … kromě dvoru Václava Běšického v Vacenovicích a dvoru Mikuláše Pacáka v Mezicích, tí aby při svém obdarování a svobodě zuostali. A to všecko svobodné a nezávadné ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému požívání Frydrychovi, Bartolomějovi, Janovi, Jetřichovi, Václavovi, Bedřichovi, bratřím vlastním z Žerotína a erbóm jejich ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme. A kdež by to jisté zboží nám ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. (Matějek František – MZD II, kraj olomoucký 1480 – 1566, str. 387 č. 286)
1554 (leden) – Vklad dvoru a vsi Mořic. Václav z Ludanic, hajtman markrabství moravského, na místě Mandaleny a Aleny, sirotkuo po nebožtíku Pročkovi z Zástřizl zuostalých, let nemajících, Anna, Johanka, Kateřina, sestry vlastní z Zástřizl (text stejný jako v předchozím zápisu), … postupujeme své vlastní a dědičné zboží, dvuor a ves Mořice s pivovarem a kostelním podacím, městečko Tištín s kostelním podacím, ves Nemochovice a což na pusté vsi Kozojedsku nám k Nemochovicím náleží, ves Srbce, ves Pavlovice s kostelním podacím, ves pustú Unčice, ves Vičice s rolí oranú i neoranú, … Matoušovi Stošovi z Kounic a erbóm jeho ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívání. … (Matějek František – MZD II, kraj olomoucký 1480 – 1566, str. 387 č. 287)
Zemský hejtman Václav z Ludanic tak v podstatě zajistil synkovi Půtovi Johančin podíl na prodeji milotického panství ... a jistě není náhoda, že právě roku 1554 kupoval Půta panství a hrad Helfštýn ...
Jen tak pro zajímavost - jaké to Půta vyženil příbuzenstvo : Johanka byla jistě už roku 1554 jeho manželka, její sestra Anna byla poprvé manželkou Erazyma z Bobolusk, podruhé se provdala za Jana Bohuslava Zoubka ze Zdětína a zemřela před rokem 1579. Další sestra Kateřina byla zcela jistě roku 1554 manželkou Matouše Stoše z Kounic, kterého se týká ten druhý zápis. Zemřela před rokem 1564. Sestra Alena, v zápise uvedená jako nezletilá, byla poprvé manželkou Jindřicha Václava Krajíře z Krajku a podruhé byla druhou manželkou Viléma z Roupova na Mladoňovicích. O poslední sestře Mandaleně jsem nenašel nic ...

[mmac]

ten mnou zmíněný Lukačkův rodokmen je jak jsem psal : Michal Neber : Uhorskí šľachtici Mikuláš z Perina, Stibor zo Stiboríc a Ladislav z Ludaníc vo víre husitských bojov (magisterská diplomová práce, 2010, viz http://is.muni.cz/th/145416/ff_m/FINAL_" onclick="window.open(this.href);return false; ... .05.10.pdf) na straně 21. Je tam (jenom) větev na Ludanicích bez moravské větve ...

[Pepa123]

Já si myslím, že asi je Jan Veverský doložen.Našel jsem, nevím, jestli transakci, je to na Živéobce a píše se tam:Václav Racek odstoupit je Václavu z Ludanic, po jehož smrti se stal jejich majitelem jeho syn Zikmund. Roku 1520 je Zikmund intabuloval svému bratranci Hynkovi z Ludanic spolu s dílem vinných desátků a nově založených vinic. Po brzké smrti Hynkově dědili Dambořice jeho synové Jan, Václav a Půta z Ludanic. Dohodou ze 24. června 1526 stal se nejstarší Jan, manžel Anny z Vlašimi, pánem z Dambořic, na nichž seděl ještě roku 1528. Před rokem 1530 je odprodal Janovi Kunovi z Kunštátu. A tuto domněnku podporuje i genealogický web patricus (sňatek Jana Rokytského a Anny z Vlašimi) .

[mmac]

Ludmila ze Šternberka byla manželkou Jana z Ludanic od někdy po roce 1515, kdy bylo oficiálně zrušeno její manželství se Smilem Kunou z Kunštátu (Zd. Pokluda uvádí rok 1516), do minimálně roku 1538, kdy se Ludmila připomíná naposledy. Byla-li roku 1526 manželkou Jana z Ludanic Anna z Vlašimě, logicky se musí jednat o nějakého jiného Jana z Ludanic.
Pokud ve stejném období v pramenech vystupovali dva stejnojmenní členové rodu, obvykle se odlišovali označením starší a mladší. V tomto případě se tak označovali Jan starší z Ludanic na Rokytnici a Jan mladší z Ludanic na Dambořicích.
28. července 1527 získal Jan mladší z Ludanic na Dambořicích od krále Ferdinanda moný list (ZDO str. 403 č. 32).
Psal jste o rozdělení ze 24. června 1526 ... známe text této smlouvy ? ... Dalo by se vyčíst, který Jan z Ludanic vlastně převzal Dambořice ?
Podle mého skromného názoru se jedná o mladšího Jana (III.) z Ludanic, syna zemského hejtmana Václava. V rodokmenu má jako manželku uvedenou Annu ze Šternberka. Anna ze Šternberka byla ale výrazně mladší a brzy po svatbě ovdověla. Asi roku 1581 se ještě znovu provdala a zemřela roku 1584. Dá se tedy předpokládat, že nebyla Janovou první manželkou ... pravděpodobně byla první manželkou ta zmiňovaná Anna z Vlašimě ...
Tento mladší Jan se později psal po Chropyni, ale až poté, co Chropyni zdědil po otci Václavovi.

Možná ... asi ... snad ... sám se do toho nějak zamotávám ...

[Laurentius]

Taky to vidím jak pan MMAC.
Jedná se spíš o Jana z Ludanic a na Chropyni, syna moravského zemského hejtmana Václava z Ludanic na Chropyni.
K němu jsem našel ještě toto:

4. červen 1538, Chropyně
Václav z Ludanic a na Chropyni svědčí, že dluží nadvěno 1250 kop. grošů své manželce Johance z Lichtenburka a jejímu otci Jindřichovi z Lichtenburka a na Bítově

Orig. zde:
http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g7-2/docs/G0007-212.htm" onclick="window.open(this.href);return false;


Jinak jsem smazal z rodokmenu Annu Trčkovou z Lípy jako případnou manželku Půty z Ludanic na Rokytnici. Jedná se zřejmě o opakovanou chybu autorů a záměnu za Marianu z Lipé (někdy psáno Marii Annu z Lipé). Momentálně to u Půty vypadá na první manželku Marianu z Lipé (1546 ji zapisuje věno v Kokorách, 1551 uvedena na závěti Půty) a druhou manželku Johanku ze Zástřizl (1557 věno v Rokytnici, asi dcera Pročka ze Zástřizl).

[mmac]

u té Markéty z Ludanic, (druhé) manželky Jana ml. ze Štrernberka a na Holešově (+ 1544), je napsáno, že + po 1544. Zd. Pokluda - Moravští Šternberkové, 2012 píše :
Po ovdovění Markéta bydlela na Holešově (1546, 1548), potom se znovu provdala za Viléma ze Žerotína a když znovu ovdověla, vrátila se k synovi bydlet na Holešov (1566). Zemřela roku 1574 ve středu po neděli Reminiscere, tedy 10. března, a byla pohřbena v holešovském kostele.
Toto je z nějakého soupisu náhrobků v holešovském kostele před jeho přestavbou. Dnes už neexistují a jejich úlomky byly nalezeny při bourání starých domů na náměstí ...