Ad Žemlička a Čechy v ... nesouhlasím v tomhle (diskuse se může rozvinout jinde)
1/ Vyhnání Poláků z Moravy v roce 1019 (1020), podle mne to bylo v 20. letech, po msrti Chrabrého
2/ Že Svatupluk nebyl schopným vládcem (subjektivní názor)
3/ Že Soběslav II. se opíral o nějakou "selskou hotovost" a neměl vůbec podporu šlechty - z listin vyplývá, že měl plnohodnotný dvůr z plnohodnotné šlechty
a pak ještě (Počátky ...):
Že listina Mocran et Mocran je Morava a Mockern v Braniborsku
A že Přemysla II. do povstání vhnala úřednická šlechta.
Ale všechno jsou relativně maličkosti, já nenapadám ten systém, já nyní nejsem sto říci "Ano, tak to bylo" nebo "Ne, tak to nebylo". Na to sociální struktuře té doby rozumím málo. Ale ne náhodou jsem šel do Brna na MUNI, kde se budu učit u Wihody a Jana (tenhle semestr se nepovedlo
). Myslím, že české dějiny (obecně ostmitloiropské) se v okruhu těhle lidí budou přepisovat a že právě oni budou mít pochopení pro nové (moje) pohledy. A to je v historii tuze důleité, nestavět dogmata.
Teď k té kritice a kritisující skupině, kolem Libora Jana, Martina Wihody a jejich přátel z Polska a Slovenska. Všecho začalo v ČČH (číslo z hlavy bohužel nevím), kde Žemlička s Třeštíkem napadli knihu docenta Jana Struktury panovnické moci (o Václavu II.), kde Jan má jiný pohled na viliky (řekněme hospodář v hradském centru) v období knížectví (ta kniha se a priori týká 13. století, jeho konce). Tak začala polemika v tom periodiku, někdy do jara 2008, kdy byla redakční radou utnuta (poslední slovo měl Žemlička. Teď si dovolím můj pohled - myslím, že Jan a Wihodou (sa spýtám) si mysleli v konturách již delší dobu, že to nebylo tak, jak tvrdí Žemlička - tzv. středoevropský model (ten ovšem vymysleli Poláci v 60. letech (na ňa sa též spýtám), ale nikdy to nezveřejnili, neměli propracovaný svůj systém. A tenhle systém moravských historiků nebyl zatím nikde v celosti publikován, zřejmě bádají a pilují ho. Doposavad se zatím bránili, hájili své jednotlivosti, s kterých ten systém postaví. V svrchuřečeném sborníku, už začínají, zdá se mi, být obhajovány první pilíře, širším kruhem historiků - stále to není komplexní dílo.
A co zřejmě jde a půjde - Jan s Wihodou se pokusí dokázat, že u nás fungoval velmi podobný lenní systém jako na Západě, čili, že k těm hradským úřadům byla i přímo léna (to tam píše Jan). Další různice je v tom, kdy knížeti patřila veškerá půda, tohle "moravští" (není to konflikt Praha x Morava, nebo jen hodně zjednodušeně) sunou docela do staršího období, že šlechta začínala získávat své majetky velmi záhy (k tomu vynikající článek Velímského v tom sborníku - ten mne potěšil nejvíc, dozvěděl jsem se, co jsem nevěděl).
Zde díky nedostatku pramenů je prakticky každý model na hliněných nohách (obou stran, klidně i dalších, jestli se někdy objeví).
Ale jak to presentují, nelíbí se mi jedna věc, celkem zmenšují úlohu té "privatisace", přechodu půdy do rukou šlechty v letech 1172 - 1197, kdy se to tempo zrychlilo - opět špatně doložitelné. A o tom asi budu psát bakalářsku, o Statutech Konráda Oty a legalisaci šlechtických usurpací (v tom článku o POI. duhý díl to mám naznečeno, jak to mám vymyšleno).
Takže tak
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Ty úvahy, ty mi přijdou strašně zajímavé.
