Jindřich z Lipé a jeho vztah ke královně-vdově.

[Katerina]

Odpověď ze Starobrněnského opatství:

Zdravím,
takové odpovědi jsem se bála - "nevíme a nemáme" ...

Vzpomněla jsem si, že jsem asi před 14 dny narazila na zmínku o archeologickém výzkumu v kláštěre a kostele. Chvilku to trvalo, než jsem to zase našla. Uvádím níž , možná , že jako paní Samalova z opatsví (viz odkaz na Sovadinu) objevuji Ameriku, nedokážu to sama posoudit,
ale najdete to na : www.znojemskarotunda.com/rot_brno.htm

Článek popisuje hledání umístění kostelíka P. Marie v areálu kláštera a protože se jim předpoklady potvrdily , v letech 1976 - 1983 pokračoval rozšířený výzkum, mimo jiné i v kostele.
Autorem je paní D. Cejnková, celé bylo otištěno v Forum Brunense 1992, Sborník prací Muzea města Brna, Brno 1992.

tak jsem si zadala ještě toto, a našla jsem :
www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=biblia_brna - zajímavá stránka společnosti Archaia - kde v rejstříku mimo jiné i tuto práci mají.

Jak jsem psala výše, možná, že jsem v tomto případě další průkopník slepých uliček po Cimrmanovi, sama to neumím posoudit, ale naplánovala jsem si na příštý týden služebku do Brna , tak je zkusím najít a pokud bych se k něčemu zajímavému dostala , tak vyvěsím.

Kateřina

[Katerina]

Odpověď ze Starobrněnského opatství:

Ahoj ještě jednou,

mám další snad užitečnou informaci, přes oběd jsem zaskočila do Luxoru, podívat se na knížky a padla mě do oka kniha Encyklopedie moravských a slezských klášterů, autor Dušan Foltýn a kol.

Tak jsem do ní ze zvědavosti nakoukla co se píše o Starém Brně , a našla jsem o kostelu něco, co jsem si tam raději na místě hned opsala - abych to ocitovala správně .

K obvyklému půdorysu latinského kříže cisterciáckých kostelů se připojil tří boký závěr, kde chor o stejné výši jako hlavní lod´dominuje nižším bočním chorům či kaplím, orientovaným ke středu tohoto východního závěru, kde si fundátorka vyhradila místo pro svůj hrob. V jižním rameni byl pohřben ! Jindřich z Lipé , severní bylo zamýšleno pro dceru Anežku .(která byla phřbena jinde).

Tak:
a) snad neposílám něco pro Vás notoricky známé, ale pro mě je to tedy první zmínka s přesnější lokací Jindřichova hrobu, všude jinde jsem narazila na to, že byl pohřben v kostele.
Jestlipak by se dalo zjistit, odkud tu informaci čerpali ... nebyl tam žádný odkaz přímo u tohoto faktu

b) co mě opět dojímá je, jak to naše královna měla hezky naplánováno - trojlístek přímo v kostele - a ona ve středu jejích dvou jediných a milovaných osob - milence a dcery .
Stále mě překvapuje ...

[Katerina]

Zdravím,

níže stručný "výtah" ze slibované zprávy o nálezu hrobky pana Jindřicha z Lipé. Pokud budete chtít celu, můžu zítra naskenovat a poslat majlem.

Ale jednalo se o jiné nálezy - byly tam totiž tři různé sondy.
Šlo o záchranný výzkum v kostele roku 1966 - hlavní osoba p. Boris Novotný - o tom jsem se teď ale dočetla,že už nežije.

Opisuji :

... Konečně ve třetí fázi výzkumu .. při příležitosti zavádění parovodního topení pod dlažbou ! jsme v přední části pravé kostelní lodi zjistili a otevřeli další hrobku. ze středověkých cihel pečlivě vybudovaný prostor měl vnitřní rozměry :délka - 230cm, šířka 75cm, hloubka od povrchu 130cm. Hrobka byla vyplněna druhotným zásypem hlíny s kusy cihel , malty a kamenů. ...

V horní části výplně hrobky jsme našli rozptýlené lidské kosti mladšího jedince. Ve vzdálenosti 25 30cm nade dnem se rýsoval obrys dřevěných zbytků rakve o rozměrech 195-200 x 50 x 40cm . Při odstranování druhotné hliněné výplně se našly ještě železné hřeby se zbytky dřeva, pozůstatky plechového pásového okutí rakve a tři záchytné železné kruty...

V prostoru uvnitř rakve ležely pozůstatky lidských kostí dospělé osoby, zlomky lebky a dolní část nohou in situ. Ostatní kosti neúplné kostry , jako kupříkladu části lebeční lkalvy v místech levého chodidla byly dislokovány.

Dno hrobky vybudované z cihel bylo vymazáno maltou. Podle klášterních záznamů !!! byl v pravé lodi pochován pan Jindřich z Lipé . jelikož v celé lodi nebyla výzkumem zjištěna jiná hrobka je nutno výše popisovanou hrobku se zbytky rakve a kostry in situ považovat za poslední místo odpočinku a za tělesné pozůstatky pana Jindřicha z Lipé. ....


A k tomu je i krátký antropologický posudek provedený Milanem Stloukalem :

Mezi kostmi , které byly nalezeny v hrobce p.JzL bylo možno rozeznat pozůstatky nejméně tří dospělých ososb a některé kosti zvířecí ?! ?

Předpokládáme, ale tuto domněnku nelze ničím ověřit, že většina kostí pochází z jedné mužské kostry , snad jde v tomto případě právě o pozůstatky JzL. K tomu jsou pak přimíseny ještě pozůstatky nejméně 2 dospělých ososb - pravděpodobně muže a ženy.

První mužská kostra je sice silně poškozena , ale většina kostí se zachovala. Na rozbité klenbě mozkovny vidíme srůstající lebeční švy , stáří bychom podle toho určovali asi na 50-60let. Podobně facies symfyseos sin. ossis pubis ukazuje na stáří 51,7- 64,6 let. Zhruba na pravém čelním hrbolu mozkovny je asi 2cm široká jizva po povrcovém zranění . (Škoda, že nevíme, kam to tehdy u Kutné Hory Jindřich dostal!).

Na ostatní kostře jsou jasně patrné pokročilé degenerativní změny, a to hlavně na tělech obratlů , ale výrazné jsou i na prsní kosti a některých dlouhých kostech.

Pak je tam kratší popis zbývajících koster - jedna je ženská a druhý je moc mladej chlap.

Tak co myslíte, mohl by to být on ????


Potíž je , že jsme stále nezjistili, kde je TEÏ. V článku o tom vůbec nic není .

Vzhledem k tomu, že ho ale prohlížel Doc. Stloukal , mohli bychom se ho zeptat, zda o tom něco neví , co myslíte ? Nějaký jiný nápad ???


kateřina


V prostoru

[Katerina]

O, díky moc ...

Jěště jsem se tam zašla odpoledne podívat , vstup do hrobky je dokonce kousek vidět. Sice je z větší části zakrytý novým dřevěným podiem, na kterém mají náhradní zpovědnice, ale cca pul metru dlouhý a 15 cm široký pruh toho betonového víka nebo poklopu, či jak se to tomu říká je vidět ...

K.

[Katerina]

Přátelé,

nezbývá než na Vás vznést tento dotaz.

Nemáte někdo někoho na přírodovědné fakultě, kdo by mne mohl pomoci sehnat kontakt na doc. Milana Stloukala ?
Honím se po něm jak ohař po stopě, ale bez výsledku. Ze studijního mě te´d odpověděli, že bohužel v jejich databázi není, nebot´je externím spolupracovníkem.
Pan docent už je v důchodu , tak je to dost obtížné.

Pokud ne, tak už mě nezbývá než v pondělí doběhnout do Národního muzea, když jim tam tak dlouho řediteloval, tak snad na něj nějaký kontakt mít budou.

Mám sice telefon domů, ale to bych nechala až jako úplně poslední možnost, na to si tedy netroufám..

Díky

Katka

[Katerina]

Ahoj,

vzhledem k tomu, že se nám toto téma trochu "zvrtlo" nečekaným směrem, ráda bych ho vrátila zpět k tomu, co má v názvu :
Totiž vztahu Jindřicha a Alžběty Rejčky.

Napadají mě dvě otázky, o kterých v souvislosti s nimi (mimo mnoha dalších) přemýšlím.

A: Sňatek dcery Anežky - proč zrovna Jindřich Javorský, jak moc byl Jindřich iniciátorem, proč ho Richenza v tak pro ni důležité věci jako byl další osud její jediné (a milované) dcery tak zřejmě narychlo odsouhlasila a v neposlední řadě proč zrovna v době, kdy bylo nad slunce jasné že to je přilití oleje do ohně sotva usmířené "domácí" války ?
Byly důvody pro tento sňatek skutečně tak nelichotivé jak pro Jindřicha tak pro Rejčku ? Měl to být pouze onen "políček" do tváře královské moci ?
Pokud chtěl Jindřich pouze zajistit svá panství v Žitavě a Kladsku spojením se sousedem, v kterém zároveň získal válečného spojence jako protiváhu k Boleslavu Lehnickém pak musel mít na Richenzu skutečně silný vliv - když pouze těmto důvodům , při všem co o ní víme by "obětovala" vlastní dítě. Nehledě na to, že Anežce bylo sotva 12 , takže i na tehdejší dobu mohla s vdavkami ještě počkat.

Snažila jsem se najít nějaké silnější důvody proč zrovna toto spojení , ale bez úspěchu.
Je možné, že prostě jiný adekvátní ženich přiměřeného věku prostrě nebyl ?

B: Kdy asi zhruba se ti dva mohli dát dohromady ? Pominu teď romatické setkání před Richenzinou svatbou - to necháme beletrii.

Většina dnešních pramenů předpokládá , že se tak stalo kolem roku 1315 či dokonce 1316 - prý , když spolu dohodli ten výše zmíněný sňatek, jenže to mě zase nesedí s tím, co o královně víme. Těžko by se tak zasazovala o muže, kterého by znala pouze "společensky". To, že byl nepřítel nepřítele je moc slabý motiv.
Když jsem si tak rekapitulovala co oba nezávisle na sobě dělali od roku 1308, kdy se v létě podepsala znojemská smlouva a Richenza se mohla vrátit zpět domů, zatímco Jindřich "vládnul", takže na "zálety " asi moc nepomýšlel, určitě se setkali na podzim1310, kdy se Richenza za přispění Jindřicha z Lipé dohodla s Janem Lucemburským.
(Hmm , skoro jak u Vaňkové, ale když jsem se koukla do Sovadiny, abych i zkontrolovala nějaká data, tak se také přiklání k této verzi . Jako možný důvod uvádí Richenzinu obavu z Elišky Přemyslovny a tak hledala spojence a našla celoživotního partnera.)

Mě přijde docela legrační, nebo řekněme raději zajímavé, jak soudobé prameny - kroniky, prostě berou jejich vztah (lásku) jako fakt bez jakýkoliv spekulací o možném důvodu , i když ho kritizují, (ale ani to ne moc s přesvědčením) - viz ono slavné .."týž Jindřich, který vášnivě miloval.. , zatímco dnešní historici i beletristé stále hledají nějaké to zdůvodnění , proč a nač , a co za tím bylo.
Oč byla ona doba přímočařejší. ..

Katerina

[Viola]

Sňatek dcery Anežky - proč zrovna Jindřich Javorský, jak moc byl Jindřich iniciátorem, proč ho Richenza v tak pro ni důležité věci jako byl další osud její jediné (a milované) dcery tak zřejmě narychlo odsouhlasila a v neposlední řadě proč zrovna v době, kdy bylo nad slunce jasné že to je přilití oleje do ohně sotva usmířené "domácí" války ?

Tak já osobně bych se přikláněla k tomu, že nešlo o provokaci, ale o taktický manévr. Myslím, že i načasování toho zasnoubení - tedy po Jindřichově propuštění z vězení - svědčí o tom, že patrně hledali zahraničního spojence, kdyby se celá situace opakovala. A tím, že Javorsko bylo jak blízko Žitavy, tak i poměrně blízko Hradce, zabili dvě mouchy jednou ranou. Asi těžko by nějakou oporu Jindřicha a Richenzy představoval ze kdesi od Alp.
Neumím zhodnotit, jaké právo měli Eliška s Janem zasahovat do sňatku své nevlastní sestry... NEvíte někdo něco o dobových zvyklostech v té době, resp. o nějakém podobném příkladu?

No a k tomu začátku vztahu - někde jsem četla, ale už bohužel nevím kde, že Richenza s Jindřichem již tou dobou byli nepochybně milenci - a jednalo se o rok 1308 nebo 1309, nebo mi to utkvělo v paměti proto, že to bylo dříve, než píše Vaňková Myslím, že Jindřichův podíl na nabídce otevření věnných měst koncem roku 1310, je neoddiskutovatelný - a těžko si umím představit, jak jinak by ji přesvědčil...

[Maršálek]

k bodu A) důvod sňatku Jindřicha Javorského s Anežkou - je to sice toliko můj subjektivní dojem, ale nějak si nedovedu představit, že by zrovna žena, která si od života tolik zkusila (aniž přitom zahořkla) dala svou jedinou a nepochybně milovanou dceru do náruče prvního vhodného politického kandidáta. Ještě méně si dovedu představit, že tak učinila na naléhání Jindřicha z Lipé, aby si případně on sám mohl zabezpečit své panství vhodnými sousedy. Spíše bych si dovedl představit, že Richenza mohla mít po právě skončené krvavé válce obavu, že by v případě dalšího takového konfliktu nemusela mít dost sil, aby ochránila své milované, Anežku a Jindřicha. A také si myslím, vzhledem k Richenzině politice, že by svou dceru nedala někomu, kdo by se k ní neuměl chovat. Souhlasím ale, že nelze mluvit o lásce mezi 12ti letou Anežkou a dospělým Javorem ve smyslu důvodu zásnub.
Pokud jde o tradici, která by řešila zda smí královna vdova provdat svou dceru bez vědomí panujícího krále – jednalo se o precedens, který u nás do té doby neměl obdoby. Proto tu nelze mluvit o nějaké povinnosti, či tradici, která by vyžadovala souhlas vládnoucího panovníka. Že to ovšem byla situace, kterou bylo do budoucna nutno právně ošetřit svědčí postup Karla IV. který se pokusil jasně vymezit postavení případné další královny vdovy, jejích dětí a majetku…
K příjezdu Jindřicha Javorského s hotovostí do východních Čech a usazení jeho posádek do věnných měst souviselo především s faktem, že bylo třeba pro neklidný mír dobře zabezpečit Richenzino panství – to svědčí o faktu, že hradecký dvůr ve smyslu jeho válečné „hotovosti“ ve válce vykrvácel (o tom y svědčil i další fakt, že na sklonku války byla Richenza nucena verbovat v Míšni a že „její“ hotovost vedl míšenský kondotiér Kokeritz – hradecký dvůr tedy již s největší pravděpodobností neměl svého maršálka). Jindřich Javorský totiž svým dvorem nahradil chybějící hradecký dvůr a jeho posádky doplnily prořídlé posádky věnných měst. Jako zástavu na věno dostal Javor jenom Hradec. O válce a jejím průběhu ovšem jenom spekuluji, protože těch pár informací, které nám dobové prameny poskytují nám jenom naznačuje počátek a průběh, jasno máme jenom o vyrovnání

k bodu B) osobně se domnívám, že Lipé se s Richenzou setkali nejpozději na podzim 1304, kdy se vyhříval s Vartenberkem na výsluní slávy za obranu Hor Kuten. Předpokládal bych jejich účast u dvora – domnívám se totiž, že kdyby nedokázali zúročit své vítězství pobytem u dvora, pak by neměli oba tak raketový politický start. Dovedl bych si představit, jak byli oba hrdinové představeni půvabné královně na slavnostní hostině k oslavě vítězství nad velkou koalicí římského krále, rakouského vévody a uherského krále. Stejně tak si dovedu představit setkání Richenzy po návratu do Čech v létě 1308 s novým královským podkomořím, kdy si oba opatrně ujasňují vztahy s ohledem na své společenské postavení (ostatně to pěkně popsala Vaňková). Za další termín bych viděl obléhání Prahy vojsky Jana Lucemburského 1310, případně korunovaci 1311 s níž bylo spojeno holdování šlechty. Ale opět jde toliko o mé úvahy

[Katerina]

Dovedl bych si představit, jak byli oba hrdinové představeni půvabné královně na slavnostní hostině k oslavě vítězství nad velkou koalicí římského krále, rakouského vévody a uherského krále. Stejně tak si dovedu představit setkání Richenzy po návratu do Čech v létě 1308 s novým královským podkomořím...

Jak říká ve Vaňkové Jindřich Richenze na hostině s Kokeritzem..Já si představuji rád...
Já taky, já bych si představovala ten rok 1308, po jejím návratu do Čech, ale to si asi opravdu jen můžeme představovat.

K.

[Maršálek]

Pokud jde o zmíněné paragrafy v Maiestas Caroli ohledně sňatku královny vdovy s "českým" pánem máš naprostou pravdu, právě Richenzina politika i válka dvou královen jasně prokázala, jaké nebezpečí hrozilo celistvosti země i suverenitě vládnoucího panovníka. Dnes můžeme hodnotit Richenzinu politiku od roku 1308 jako smírnou a řekněme obranou, ale co kdyby se žena jejího postavení a moci rozhodla znovu si vydobýt český trůn? Nebo si představme stejnou situaci, ale tím kdo by se prosazoval by byl jej nový manžel, který by využíval svého postavení chotě korunované a pomazané královny (a silná opozice byla v každé zemi a vždy...).
Vezmeme-li v úvahu tyto možnosti, pak se zdá trvale nepřátelský postoj Elišky Přemyslovny docela pochopitelný. Nicméně Karlův návrh zákoníku v Čechách neprošel...

[elizabeth]

Jak říká ve Vaňkové Jindřich Richenze na hostině s Kokeritzem..
K.

Omlouvam se za zmenu tematu, ale pri Katcine prispevku, jsem si na tuhle otazku vzpomnela. Me by zajimalo, co vlastne vsechno o panu von Kokeritz vime? (krom toho, ze byl snad z Misne?)Zda vime vubec neco?

[Viola]

Pokud jde o zmíněné paragrafy v Maiestas Caroli ohledně sňatku královny vdovy s "českým" pánem

Myslím, že tam nešlo jen o Richenzu, ale o tři královny, které se shodou okolností v poměrně krátké době dostaly do podobné - z hlediska státní kontinuity i společenských poměrů - nevhodné situace - tedy Kunhutu, RIchenzu a Violu. Já osobně se domnívám, že tento problém by se nejevil Karlovi tak palčivým, pokud by se stejná situace neopakovala.
Postoj Elišky Přemyslovny sice chápu, ale myslím, že to úplně dokonale vykreslila Vaňková, podle níž ctižádostivá a hrdá Eliška nebyla schopná pochopit Richenzinu touhu po klidném rodinném životě, nikoliv po koruně a po moci. A proto také nakonec prohrála, když jí ani to rodinné štěstí nebylo dopřáno...

[Katerina]

Postoj Elišky Přemyslovny sice chápu, ale myslím, že to úplně dokonale vykreslila Vaňková, podle níž ctižádostivá a hrdá Eliška nebyla schopná pochopit Richenzinu touhu po klidném rodinném životě, nikoliv po koruně a po moci. A proto také nakonec prohrála, když jí ani to rodinné štěstí nebylo dopřáno...

Já v tomhle paradoxně Elišku také chápu - celý život zasvětila své představě panovnické moci prezentované silným panovníkem jehož autorita měla být podpořena starobylovou přemyslkovskou tradicí , v tomto vidím i paralelu s Přemyslem Otakarem II. - děd i vnučka prosazovali stejný cíl, ale neporadili si s tehdejší situací - politickou, mocenskou, trendy v říši a tak u obou jejich usílí skončilo osobní katastrofou. Eliška se snažilaodstranit všechno co by mohlo její úsilí ohrožovat.

Nicméně se pořád nemůžu smířit, že k tak tvrdému právnímu návrhu vedlo Karla pouhé opakování jedné situace. Vždyt¡ to bylo pokaždé jinak:
Kunhuta a Rejčka dobrá, ale u Violy šlo o iniciativu královského páru, který tím předvedl, že i královská vdova může být užitečným směnným zbožím pro zajištění politické podpory u předáků místní šlechty. Viola i Petr z Rožmberka to akceptovali, každý asi z jiných důvodů jejich nabídku.
A Záviš a Jindřich - byli to chytří muži, takže si určitě uvědomovali, že ani přes královnu se k trůnu nedostanou, v tak silné rozhádanosti a roztříštěnosti českých pánů by se se na ně při prvním signálu vrhla celá "smečka" ostatních pánů - což se také stalo, a oba dva to pocítili na vlastní kůži. Záviš za to bohužel zaplatil životem, Jindřich Týřovem.
Nešlo o to , na trůn se eventuelně dostat, ale být jako panovník uznán, v zemi i sousedy. A to se domnívám nebylo v těch časech absolutně reálné.
Jan Lucemburský vztah královny vdovy respektoval (a možná, že později, když se vyjasnily vztahy se tím i bavil), Karel tvrdě vystoupil proti.

K.

[Viola]

Taky si nemyslím, že by se všichni tři aktéři snažili dostat na trůn, k tomu jim chybělo ještě 150 let Možná spíš Karlovi vadilo nevhodné společenské postavení než reálná možnost obyčejného šlechtice dostat se přes manželku nebo milenku k trůnu. Možná lze použít analogie - totiž podle dobového práva neurozená žena získává šlechtictví sňatkem se šlechticem, naopak neurozený sňatkem se šlechtinou šlechtictví nezískává... Vím, že tahle argumentace stojí na vodě, ale z toho by se dalo odvodit, že pochopitelně nový manžel nenabývá královský titul... Takže bych v tom hledala asi určité "zneuctění" královského stavu.
Je zajímavé, že proti tomu, jaký byl rozruch kolem vztahů Kunhuty a Richenzy, sňatek Petra s Violou byl a je brán v poklidu... Může to být dobou, kdy měli lidé na starosti důležitější věci (válka dvou královen, poté panstva proti králi), souhlasem královského páru, Violinou nenápadností, tím, že předtím nebyli (oficiálními) milenci...

[Maršálek]

Myslím že případný sňatek s královnou vdovou v dané době přímo trůn neohrožoval, ale umožňoval vytvoření velmi silné opozice a tedy i nutnost ústupků a omezení vlastní moci ze strany vládnoucího panovníka. Pohlížel-li Karel do budoucnosti a kalkuloval-li s možnými riziky, pak musel předpokládat i horší varianty. Přesto je mi osobně Karel poměrně nesympatický právě pro svůj otevřeně nepřátelský postoj k Richenze. Na zděděný spor mohl pohlédnout s nadhledem (který mu jinak byl vlastní a umožňoval mu chladné kalkulace pro své politické zámery). Z mého pohledu prostě již Karel nebyl rytíř otcova ražení...

[Maršálek]

Možná lze použít analogie - totiž podle dobového práva neurozená žena získává šlechtictví sňatkem se šlechticem, naopak neurozený sňatkem se šlechtinou šlechtictví nezískává... pochopitelně nový manžel nenabývá královský titul...

faktem je že žena obvykle následovala stav svého muže - ovšem ani to nebylo dogma, by z jejího pohledu a z pohledu jejího okolí by byl takový sňatek pod její stav...

[Viola]

Pohlížel-li Karel do budoucnosti a kalkuloval-li s možnými riziky, pak musel předpokládat i horší varianty. Přesto je mi osobně Karel poměrně nesympatický právě pro svůj otevřeně nepřátelský postoj k Richenze.

Třeba to souviselo s Karlovým vztahem ke své matce, který byl podle všeho dost silný a v tomto případě jí (logicky) stranil. Nebo tu vůbec nešlo o nepřátelský postoj k Richenze, ale jen nepříjemný precedens, jemuž chtěl zabránit. Kdo ví...

[Katerina]

Třeba to souviselo s Karlovým vztahem ke své matce, který byl podle všeho dost silný a v tomto případě jí (logicky) stranil.

Violo, přesně. To jsem si myslela, jestli to nebylo nějaké vyrovnání se s matkou "in memoriam" .

K.

[acoma]

Holky, taky si myslim, ze to mohlo byt straneni matce, kterou po svem navratu uz nenasel mezi zivymi a Richenzu bral jako velkou matcinu rivalku. Mimo to mel pro Richenzu slabost Jan Lucembursky...

[Viola]

Holky, taky si myslim, ze to mohlo byt straneni matce, kterou po svem navratu uz nenasel mezi zivymi a Richenzu bral jako velkou matcinu rivalku. Mimo to mel pro Richenzu slabost Jan Lucembursky...

Navíc Richenza - narozdíl od Elišky - v době Karlova návratu do Čech ještě žila. Takže se stal jakýmsi "přímým svědkem" Janova zalíbení pro ni... Třeba kdyby to znal jen z vyprávění, nepřišlo by mu to tak "nespravedlivé vůči jeho matce".