Vážení,
vracím se od fora po nìkolika týdnech, které jsem trávil po cestách Evropou (Podkarpatská Rus - Švýcarsko a okolí). Hrady se zabývám víc jak 40 let a za tu dobu jsem také mnohé objevil (Konvalinkový vršek, Loubí atd. , m.j. i hrad nad Turnovem u Hlavatice). V poslední dobì je to opevnìná lokalita nad osadou Vranov u Mimonì. Jde o pøíkopem èásteènì opevnìný kužel a na vršku zbytky otesaných skal. Na této lokalitì byli dva profesionální historici - Mgr. Peša to urèil jako hrad a PhDr. Gabrilel jako lom a cestu. Cesta to samozøejmì není, protože její úvoz nikam nevede a lom v tomto místì také žádný není, ten je o kousek dál.
Aby se dalo uvažovat o historické lokalitì, je nutné ji datovat, což se bohužel nepodaøilo. Mgr. Peša to podle zpùsobu tesání dává do støedovìku, ale podle mého je to málo pádný doklad. Pokoušel jsem se tam i nìco hledat, tedy myslím keramiku, ale marnì. Lokalita zatím mlèí.
Pøesný popis: od horního konce Vranova vede znaèená turistická cesta na Juliinu vyhlídku. Asi 200 metrù od kraje lesa je na levé stranì cesty zbytek drtièky, tedy velmi viditelná terasa z hrubých kamenù a betonù. Tady je tøeba se otoèit zády ke stìnì terasy a vršek pøes údolí je ona lokalita. Je tøeba však kousek popojít a sedlem na lokalitu vystoupat.
Fotky jsou na stránce
www.randus.wz.cz v Èeskolisku a fotografie Mimonì.
Záhadné hrady jsou tu i další, byla zmínka o Schlossberku u Rousínova, to jsem hledal velmi dlouho, dnes je to již všeobecnì známá lokalita Rousínovský hrádek (historie, resp. popis, najdete v penzionu Milštejn, což je opis mých èlánkù z Èeskolipského deníku). Tady viditelné stopy upomínají na 13. století, což potvrdil i PhDr. Gabriel, ale archeologické nálezy jsou mnohem pozdìjší, asi 15.-16. století. Dokonce tu stály nejménì tøi generace kachlových kamen. Proè, to je záhada.
Pak tu máme tajemnou tvrz na Kobyle, dosud neobjevenou.
Zajímavý je i pøípad tzv. hradu Vitkovce u Holan. Ten PhDr. Gabriel pojmenoval jako Milèany II., ale trochu pozapomnìl, že sám dokázal podle archeologie, že oba hrady (tedy nedaleké Milèany a to, èemu se øíká Vítkovec) existovaly skorou souèasnì. To, že to není Vítkovec, je jasné podle toho, že Vítkovec je listinnì znám až ze století 16., ale tato lokalita podle archeologie a stavu zdiva z pøelomu 14. a 15. století. Tady bych znovu uvedl na scénu Jiljov, jehož listinná existence dle predikátù takøka na chlup souhlasí s tím, jak lokalitu datoval PhDr. Gabriel. navíc Jiljov jako predikát se vyskytuje mnohdy v souvislosti z Hostíkovicemi nebo dokonce Nedamovem, což je lokalita jako Hostíkovice skoro vedle. Bohužel Gabrielovu klamnou informaci použil PhDr. Durdík a hrad ve svém jinak vynikajícím díle Èeské hrady nazval Milèany. Ale ty stojí i podle Gabriela jinde.
Tohle bych PhDr. Durdíkovi samozøejmì nezazlíval, ale jen bych na tomto pøípadu uvedl vcelku opomíjenou skuteènost v historických pracech. Øekl bych nyní "uèenou" vìtu - èím se autor zabývá vìtším celkem, tím se mu víc projevují regionální chyby. A to je problém Palackého, Sedláèka, akademických Hradù, zámkù a tvrzí a teï i novì PhDr. Durdíka.
Trochu jsem utekl od tématu, ale ne zas tolik, abych neupozornil na velni ošidnou problematiku hledání názvù k nìkterým lokalitám. Na závìr uvedu nìkolik - zámek Vøísek, Jiljov u Sádek, Fredewald u Èeské Kamenice atd.
To je Tvùj pohled na existenci šlechtických sídel... málokteré pøežilo "øádìní" husitù. 
