Robert Antonín: České země za posledních Přemyslovců

Recense a diskuse o knihách

Moderator: Ježek

User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Robert Antonín: České země za posledních Přemyslovců

Unread post by Ježek »

I. díl (1192 - 1253). Cestou proměny společnosti k vrcholně středověké monarchii.

Těším jsem se na tuhle knihu a vkládal do ní velké naděje, jelikož znám dřívější produkci autora. V zásadě jsem se nezklamal, k tomu se ale dostanu.

Text samotné knihy má téměř 400 stran, je bohatě ilustrována a to i řadou v české historické produkci "nových" obrázků (Luttrelův žaltář). Kniha je psána bez citací, na konci jsou shrnuty nejdůležitější prameny. Primární určení knihy je tedy laikům, což zvyšuje důležitost stylu. Ten je pěkný (vytknul bych vyšší používání vykřičníků). Autor čtenáře nezahlcuje podrobnostmi a detaily, přesto se mu daří vystihnout "ducha doby" (ne hegeliánském pojetí), některé momenty by si zasloužily větší rozebrání.

Za pochvalu stojí filosofické přesahy historie v úvodních pasážích (uváděna je Patočkova kniha Co jsou Češi), nastíněna je podoba 13. století v dosavadním bádání, autor nastiňuje způsob, jak se na problémy dívat on - nikoliv lineární pokrok, ale řada vzájemně zacyklených příčin a následků, historie jako jedna velká spirála.

Rozhodně větší část knihy je věnována struktuře společnosti a země a jejím proměnám. Velmi dobře je zpracována tematika věnující se panovnické ideologii (je se na co těšit do budoucna). Politické dějiny v knize hrají druhé housle, ovšem jen rozsahem, nikoliv kvalitou zpracování.

Kniha začíná rokem 1192, tedy prvním nástupem Přemysla I. na české stolec, nikoli rokem 1197 (jeho druhým nástupem) nebo 1198 (kdy byl Přemysl korunován).
Seniorát je zde viděn, jako neplatný (ale aspoň nefunkční), poslední čtvrtinu 12. století vidí R. Antonín jako "císařské období" (připomenuto je, že Vladislav II. nikdy nesložil lenní hold, jeho královský titul byl také problematický), kdy o českém panovníkovi rozhoduje císař (Barbarossa) - to platí jak o Oldřichovi (který se vzdal ve prospěch Soběslava), Bedřichovi (v případě útoku Konráda Oty), Přemyslovi i Jindřichovi. Českému státu se podařilo z tohoto sevřetí dostat až po smrti Fridricha I. a definitivně jeho syna v roce 1197. Přemysl poté "buduje" království, přesto v jeho vládě do poloviny desátých let zůstává řada prvků knížecího způsobu vlády (není primogenitura), první panovník, který vládne po celou vládu jako král, je Václav I.
Ve 12. století funguje "dualismus" šlechty a panovníka, šlechta po roce 1197 přijímá odpovědnost za zemi a se staví se za Přemysla (několikrát ho může v jeho lavírování "potopit"). Ačkoliv dřívější bádání se dívá na Přemyslovy změny stran (a vypuzení první manželky) shovívavě pod náhledem zisků, R.Antonín se nebojí jeho politiku označit jako machiavelistickou, v plném slova smyslu.
Zajímavý je názor na Zlatou bulu sicilskou - neřeší její platnost a druhý život, vidí v ní shrnutí Přemyslova politického programu té doby (pak Otakar usiloval o nastolení primogenitury).
Vlídné je hodnocení Václava I. Jedním z kořenů povstání jeho syna ("povstání kralevice Přemysla" vidí autor jako nepřesnou interpretaci - to mi nevadí), jako kořen nesouladu mezi šlechtickými frakcemi - udělený hradní regál straníkům Václava I. - to si rozhodně nemyslím).

Několik připomínek mám také k "strukturální části". Autor operuje s termínem ministerialita, jako nižší šlechta závislá na panovníkovi, mj. i držitelé některých úřadů. V tomto bych byl opatrný. Stejně bych netvrdil, že nižší šlechta byla částečně závislá na vyšší. U řady z nich bych si představil nezávislost, u řady smluvní službu u magnátů.
Další tvrzení, s kterým by se dalo polemisovat, je to, že pro kolonisaci byly "lepší krajské úřady než ty centrální". Z krajského úřadu šlo jistě lépe řídit kolonisaci (Sudomír z Žeravic, břeclavský komorník), myslím ale, že v centrálních, blízko panovníkovi na očích, šlo lépe získat nějakou výsluhu.
Také si nemyslím, že panovník měl nutně regál na kamenné hrady.

Celkově i přes tyto výhrady se jedná o velmi kvalitní syntésu na základě pečlivého studia pramenů a nejnovějšího bádání, nikoliv na prefabrikovaných teorií o podobě společnosti, poplatných dávno zašlé době.
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.