P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Recense a diskuse o knihách

Moderator: Ježek

Guest

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Guest »

Ingolf wrote:Nesouvisí to přímo s tribunami, ale co mě napadlo ke fungování kostelů, tak nějaké sociální rozčlenění tam roli hrálo.
Začnu literárním dílem, Písní o Nibelunzích. Zpracovává hrdinskou epickou látku, děj sahá až do doby stěhování národů a podle místa a doby zpracování je látka modifikována. Píseň o Nibelunzích vznikla po r. 1200 v Podunají, odráží rytířskou kulturu. Tatáž látka se objevuje ve vikinské kultuře, která si také hledí hrdinských činů a vyprávění. V porovnání obou zpracování vynikají kulturní rozdíly dané časem a místem vzniku, tak severský Sigrud ještě ovládá runová kouzla, zatímco západo- nebo středoevropský Siegfried sice ještě zápasí s drakem, ale s pohanstvím už nemá moc společného.
Tragika eposu a jeho velkolepé vraždění v Tarantinově stylu začíná sporem dvou žen o to, která má vznešenějšího manžela. Na eropském severu tak jdou obě ženy k potoku mýt si vlasy, když Brynhild přešla podél toku nahoru, "protože si nesmočí hlavu vodou, která steče z vlasů Gudrúniných, protože má statečnějšího chotě než ona". Gudrún si to nedala líbit, překročila Brynhildu dál proti proudu a následovala hádka. V Písni o Nibelunzích vypukne nejdříve hádka a tu zakončuje Kriemhilda slovy: "Dnes prokáži jak Wormským, tak našim, kdekomu, že dřív než panovnice (=Brunhilda) mám právo vstoupit do dómu!". A scéna před kostelem: "Střetly se před branami do oněch svatých míst, a Brunhilda, v níž vzplála strašlivá nenávist, vykřikla na Kriemhildu, že nesmí o krok dál: ´Nesmí jít nevolnice před paní, jíž je chotěm král´." V kostele tedy mohlo fungovat něco jako "zasedací pořádek".
Zasedací pořádek v raném středověku fungoval na hostinách vládců nebo šlechty. Kdo měl vyšší postavení, seděl blíže k vládci. Zase sáhnu do literatury, v anglosaském eposu Beowulf přijde tento hrdina do Dánska, aby zápasil s obludou, co hubí lid. Účastní se hostiny, je usazen kamsi dozadu, a až když mu královna dá připít z rohu a on přislíbí, že půjde bojovat, tak si může sednout blíž ke králi. A z křesťanského okruhu máme spis Obrácení Karantánců a Bavorů na víru, pramen ne zrovna věrohodný, protože má dokazovat čísi nároky, ale v tomto případě to nevadí - misionář jménem Ingo stoloval s křesťany, i když to byli zajatí otroci, a pohanská knížata nechával sedět venku. Chtěl je tak pohnout ke křtu.
Podobně píše Kristián, když Bořivoj přišel na Moravu za Svatoplukem, musel sedět po způsobu pohanů před stolem, kde probíhala hostina. Metoděj mu řekl: "Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoliv sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi seděti." (Třeštík, Počátky Přemyslovců, s.301-2) Bořivoj se proto podle legendy dal pokřtít. Bořivoj a šlechtici podle Obrácení Karantánců přijali křest proto, aby zvýšili svůj sociální status. Pokud tato mentalita přetrvala do vrcholného středověku, tak šlechtic, byť křesťanský, také nemusel chtít sedět v kostele v jedné rovině s "pasáky sviní". Rozuměl bych tedy tomu, kdyby i rámci nového náboženství dávali svůj vyšší status najevo i tribunami.
Kostely jako výraz prestiže stavěla i města, čím bohatší nebo sebevědomější město, tím větší kostel a tím vyšší jeho věže.. V městských kostelech byla oddělována místa pro bohatší, sedadlo mohlo být i soukromé a bylo součástí majetku domu, takže když nový člen městské obce koupil dům, tak s ním i tohle místo v kostele. Nebo se za místo platilo, v Rokycanech půl libry vosku (Hoffmann, Středověké město v Čechách a na Moravě, s. 468).
Vyvýšená nebo jinak zdůrazněná místa v kostelech byla výrazem sociálních rozdílů. Že by to byl výraz nadutosti, to bych tak netvrdil, ale výraz prestiže, to už mi do toho sedí víc..
Nibelungy bych do toho snad ani netahal, ale jinak vcelku souhlas. Pokud jde o nadutost, tak to měl být žert, pamatuji ještě doby, kdy se takto interpretovala historie :)
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

Návštěvník wrote: Pokud jde o nadutost, tak to měl být žert, pamatuji ještě doby, kdy se takto interpretovala historie :)
Já vím, nadsázku ještě poznám :)

Klápště píše, že jedno z možných vysvětlení je soukromý prostor pro bohoslužbu, protože v Jakubu na Čáslavsku se na bývalé tribuně povedlo nalézt oltářní menzu s ostatkovou schránkou. Je to, píše, vzácná výjimka, další je možná v Potvorově - tedy v kostele, který s Jakubem tvoří architektonickou špičku co se týče románských šlechtických kostelů v Čechách, a v rámci vrcholné architektury by se do nich zabudovala i soukromá kaple. Oddělená místa pro soukromé účely šlechty ani v jiných kostelech nebyly výjimkou, i když nějakým pravidlem také rozhodně ne. V Miroticích ve sv. Jiljí sloužila soukromá kaple v prvním patře věže. (Klápště, Proměna českých zemí ve středověku, s.90-91). Vlastní, „soukromou“ kapli měla sv. Anežka ve svém klášteře řádu, který jinak lpěl na chudobě a jeho šlechtičtí příslušníci se zavázali sloužit nejnuznějším, takže nějaké povyšování se nad prostý lid by nemělo být na pořadu dne..
Ale další věc, o kostelu sv. Jiljí v Ředhošti z konce 12. století se dochovala zpráva z r. 1396, že místní rychtář si ujednal přístup do věže na svou osobní ochranu. Kostely na vsi mívaly často ochrannou funkci, ležely za zdí, měly silnou věž, malá gotická okýnka sloužila jako střílny, obranná funkce kostelů byla tedy dobře známa (příklad - http://www.hrady.cz/index.php?OID=6815 ) Tribunové kostely byly součástí panského dvorce, ten býval opevněný alespoň valem s palisádou. Za palisádou byl dvorec, možná kamenný, ale moc opevněný taky ještě ne. Nejlépe chráněnou stavbou, tzn. kamennou, špatně přístupnou a vysokou, byla kostelní věž, do které vedl z panského sídla dřevěný můstek..
Tribunový kostel by tak teoreticky sloužil jako útočiště šlechtice (nadutého feudála před hněvem lidu :D ), podobně jako útočištné kostely obehnané zdí na vrchu, kam se utíkali schovat zase vesničané..
Zabrousím jinam, kde mě asi zase někdo opraví, že vývoj hradů probíhal jinudy a podle jiných vzorů, ale je mi nápadná podoba panského sídla s románským tribunovým kostelem a pak gotického hradu s bergfritovou věží. Z obytné části hradu vedl můstek do bergfritu, který měl vchod vysoko, ne na úrovni země, aby byl hůře dosažitelný. Podobně jako tribunový vchod byl vysoko.. V bergfritu se zaklaply dveře a stal se nedostupným, přístupová cesta byla myslím i nějak zničitelná, aby se po ní nepřítel nedostal.. A podobně po snáze zničitelné byly asi dřevěné můstky do kostelních věží, taky se po nich nikde nic nezachovalo .. Možná jsme jenom „zaslepeni“, když vidíme tribunový vchod do kostela, místo abychom viděli vchod do útočištné věže. Na hradech vede můstkový vchod do bergfritu, zatímco vchod do hradní kaple, která má funkci kostela, je zase normální, jako jsou normální vchody do kostelů..
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Ad Anežka - to není nic divného pro abatyši mít svoji kapli. Od založení žernských klášterů zcela běžné, nic divného, ani se povyšujícího u Anežky.
Verze obranného vchodu u románských kostelů je zajímavá, ostatně útočištná a obranná funkce románských kostelů se nikdy nepopírala, je zcela faktická.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

slavicekvac wrote:Ad Anežka - to není nic divného pro abatyši mít svoji kapli. Od založení žernských klášterů zcela běžné, nic divného, ani se povyšujícího u Anežky.
Aha, tak jestli to je kaple abatyše, jako že ano, tak nesouvisí s kaplemi šlechticů v tribuně kostela a nesouvisí s tématem..
slavicekvac wrote:Verze obranného vchodu u románských kostelů je zajímavá, ostatně útočištná a obranná funkce románských kostelů se nikdy nepopírala, je zcela faktická.
Tak jsem se dočetl, že slovo kostel vzniklo z latinského castel – hrad.. Z toho angl. castle, fr. chateau (pokud je to z toho latinského), it. castello, špan. castillo, španělská Kastílie se vykládá jako země hradů (z doby válek s muslimy jich tam bylo plno).
Tudíž jsem se tak trochu chytil do vlastní pasti, když jsem psal, že my vidíme na románské stavbě kostel a středověký člověk útočištnou věž.., středověký člověk tam samozřejmě viděl kostel, a to v tom původním významu, ten „hrad“, zatímco my si pod kostelem představíme stavbu, která slouží funkci náboženské.., až nám může přijít divné, že taková stavba, kde se uctívá Nejvyšší, může být začleněna do obranného systému nebo že může být nepřítelem vůbec dobývána..
Obranná funkce kostelů přetrvala i do gotiky, kostel jako jedna z mála kamenných staveb (u chudších měst jediná kamenná stavba) se zabudovával do hradeb..
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Ingolf wrote:
slavicekvac wrote:Ad Anežka - to není nic divného pro abatyši mít svoji kapli. Od založení žernských klášterů zcela běžné, nic divného, ani se povyšujícího u Anežky.
Aha, tak jestli to je kaple abatyše, jako že ano, tak nesouvisí s kaplemi šlechticů v tribuně kostela a nesouvisí s tématem..
slavicekvac wrote:Verze obranného vchodu u románských kostelů je zajímavá, ostatně útočištná a obranná funkce románských kostelů se nikdy nepopírala, je zcela faktická.
Tak jsem se dočetl, že slovo kostel vzniklo z latinského castel – hrad.. Z toho angl. castle, fr. chateau (pokud je to z toho latinského), it. castello, špan. castillo, španělská Kastílie se vykládá jako země hradů (z doby válek s muslimy jich tam bylo plno).
Tudíž jsem se tak trochu chytil do vlastní pasti, když jsem psal, že my vidíme na románské stavbě kostel a středověký člověk útočištnou věž.., středověký člověk tam samozřejmě viděl kostel, a to v tom původním významu, ten „hrad“, zatímco my si pod kostelem představíme stavbu, která slouží funkci náboženské.., až nám může přijít divné, že taková stavba, kde se uctívá Nejvyšší, může být začleněna do obranného systému nebo že může být nepřítelem vůbec dobývána..
Obranná funkce kostelů přetrvala i do gotiky, kostel jako jedna z mála kamenných staveb (u chudších měst jediná kamenná stavba) se zabudovával do hradeb..
No v gotice kostel do hradeb, to snad ne, to dej příkklad kde. jedině tam, kde už to byl kostel románský a byl regotizován.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

Smíchal jsem si to dohromady, do opevnění se zabudovávaly klášterní budovy.., ne přímo kostelní, ty k hradbám leckdy přiléhaly, ale asi ne jako přímo součást..
Pražský sv. Martin ve zdi nese podle toho i jméno http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sva ... ina_ve_zdi , ale v té době byl ještě románský, to jo.. Stejně jako sv. Benedikt, už zaniklý http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sva ... 4%9Bsto%29 Gotický kostel těsně u hradeb stával v Ostravě.
Jinde se do hradeb zabudovala kostelní zvonice, ve Strážnici http://www.hrady.cz/index.php?OID=10796 , další prý v Podivíně nebo Telči.
JInak kostelní věž sloužila strážní funkci, také vojenské, ale ta není přímo bojová..
V Příboru kostel velmi pravděpodobně spojili s hrádkem na nejvyšším místě ve městě, kde by původně plnil funkci hradní kaple http://www.hrady.cz/index.php?OID=4097 ale zase to není součást klasických městských hradeb.
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Ingolf wrote:Smíchal jsem si to dohromady, do opevnění se zabudovávaly klášterní budovy.., ne přímo kostelní, ty k hradbám leckdy přiléhaly, ale asi ne jako přímo součást..
Pražský sv. Martin ve zdi nese podle toho i jméno http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sva ... ina_ve_zdi , ale v té době byl ještě románský, to jo.. Stejně jako sv. Benedikt, už zaniklý http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sva ... 4%9Bsto%29 Gotický kostel těsně u hradeb stával v Ostravě.
Jinde se do hradeb zabudovala kostelní zvonice, ve Strážnici http://www.hrady.cz/index.php?OID=10796 , další prý v Podivíně nebo Telči.
JInak kostelní věž sloužila strážní funkci, také vojenské, ale ta není přímo bojová..
V Příboru kostel velmi pravděpodobně spojili s hrádkem na nejvyšším místě ve městě, kde by původně plnil funkci hradní kaple http://www.hrady.cz/index.php?OID=4097 ale zase to není součást klasických městských hradeb.
Hlavní řez v tom je gotika, kdy se to přestalo dělat zásadně. Ani gotické kláštery nejsou součástí opevnění. města. Tato obranná, vojenská funkce odešla u sakrálních staveb s koncem románského slohu.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

Mám to z Hoffmanna - Středověké město v Čechách a na Moravě s.218, "Dominikánské a minoritské kláštery hned v počátcích měst, později též další, se budovaly záměrně jako suočást hlavního hradebního pásma v rozích městského areálu, v blízkosti bran. Obranný záměr tu lze pokládat za pravidlo. Někteří badatelé dokonce přikládají těmto záměrům zároveň význam sakrální, doplnění světských potřeb vyšším principem duchovním."
Kouknu na České Budějovice, je tam bývalý dominikánský klášter poblíž ulice Hradební, ale pamatuju si ho jinde, tak jestli je chyba v mapě nebo u mě.. pamatuje si ho tady, za ním je vodní oblouk, kde počítám byla hranice města.. http://www.mapy.cz/#q=%C4%8Desk%C3%A9%2 ... 3435_1&o=2
Ale ten obranný princip si dobře pamatuju, protože když tady kouknu od počítače z okna, vidím tam bývalou jezuitskou kolej, uzavřený shluk budov, který jde do oblouku, jak kopíruje bývalý středověký půdorys města, a od jednoho konce koleje v další ulici na to navazují zbytky hradeb..
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Ingolf wrote:Mám to z Hoffmanna - Středověké město v Čechách a na Moravě s.218, "Dominikánské a minoritské kláštery hned v počátcích měst, později též další, se budovaly záměrně jako suočást hlavního hradebního pásma v rozích městského areálu, v blízkosti bran. Obranný záměr tu lze pokládat za pravidlo. Někteří badatelé dokonce přikládají těmto záměrům zároveň význam sakrální, doplnění světských potřeb vyšším principem duchovním."
Kouknu na České Budějovice, je tam bývalý dominikánský klášter poblíž ulice Hradební, ale pamatuju si ho jinde, tak jestli je chyba v mapě nebo u mě.. pamatuje si ho tady, za ním je vodní oblouk, kde počítám byla hranice města.. http://www.mapy.cz/#q=%C4%8Desk%C3%A9%2 ... 3435_1&o=2
Ale ten obranný princip si dobře pamatuju, protože když tady kouknu od počítače z okna, vidím tam bývalou jezuitskou kolej, uzavřený shluk budov, který jde do oblouku, jak kopíruje bývalý středověký půdorys města, a od jednoho konce koleje v další ulici na to navazují zbytky hradeb..
Je dobré se podívat na čas založení těchto míst. pak je celkem jasno.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

Budějovice nechal založit Přemysl Otakar II. včetně toho kláštera, ten je součástí prvotního záměru.
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Ingolf wrote:Budějovice nechal založit Přemysl Otakar II. včetně toho kláštera, ten je součástí prvotního záměru.
Taky klášter není obrannou součástí hradeb.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

Tak to je tvrzení proti tvrzení, proč podle tebe není možné, aby gotická stavba stála v hradbách?
Tady v odkazu http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj ... udejovice/ píší "Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb".
Budějovický okrsek jde dobře vidět na mapě http://www.mapy.cz/#q=%C4%8Desk%C3%A9%2 ... 74581&z=15 Město bylo obklopeno vodou, z jihu přitéká Malše, vlévá se do Vltavy, předtím ještě jde umělé rameno kolem bývalých hradeb, nyní se jmenuje Zátkovo nábřeží. Z Vltavy po soutoku je vedena mlýnská stoka, téměř kolem celého města, a u ní jsou i na mapě vidět zbytky hradeb (např. Přemyslova bašta na JZ). Mlýnskou stoku kopíruje ulice se jménem hradební.
Klášter byl postaven hned u dnešního Zátkova nábřeží, roh kláštera je od vody vzdálen asi stejně jako ta Otakarova bašta nebo Rabenštejnská věž.. Na Zátkovu zátoku plynule navazuje ulice mlýnská a pak hradební.. Nevím jako moc přímo jako součást hradeb, ale jako součást opevnění města klášter podle mě fungoval.
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Ingolf wrote:Tak to je tvrzení proti tvrzení, proč podle tebe není možné, aby gotická stavba stála v hradbách?
Tady v odkazu http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj ... udejovice/ píší "Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb".
Budějovický okrsek jde dobře vidět na mapě http://www.mapy.cz/#q=%C4%8Desk%C3%A9%2 ... 74581&z=15 Město bylo obklopeno vodou, z jihu přitéká Malše, vlévá se do Vltavy, předtím ještě jde umělé rameno kolem bývalých hradeb, nyní se jmenuje Zátkovo nábřeží. Z Vltavy po soutoku je vedena mlýnská stoka, téměř kolem celého města, a u ní jsou i na mapě vidět zbytky hradeb (např. Přemyslova bašta na JZ). Mlýnskou stoku kopíruje ulice se jménem hradební.
Klášter byl postaven hned u dnešního Zátkova nábřeží, roh kláštera je od vody vzdálen asi stejně jako ta Otakarova bašta nebo Rabenštejnská věž.. Na Zátkovu zátoku plynule navazuje ulice mlýnská a pak hradební.. Nevím jako moc přímo jako součást hradeb, ale jako součást opevnění města klášter podle mě fungoval.
No já si to nemyslím, ale třeba máš pravdu. Jinak to v ČB znám docela dobře.
Rubáš z Hrádku
Rytíř
Posts: 171
Joined: 01 Dec 2010 15:47
Location: Litoměřice
Been thanked: 1 time

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Rubáš z Hrádku »

Příkladem této koncepce jsou třeba Litoměřice.
Před výrazným rozšířením města za KarlaIV. stál dominikánský klášter v nároží městských hradeb(dodnes), minoritský klášter z nich v dalším nároží vyčníval a hlavní městský kostel byl do hradeb přímo zabudován vedle brány.
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Rubáš z Hrádku wrote:Příkladem této koncepce jsou třeba Litoměřice.
Před výrazným rozšířením města za KarlaIV. stál dominikánský klášter v nároží městských hradeb(dodnes), minoritský klášter z nich v dalším nároží vyčníval a hlavní městský kostel byl do hradeb přímo zabudován vedle brány.
Jaká byla dispozice románského opevnění? byla gotická původní, nebo pokračováním? Mnohde to není zřejmá situace ale faktická ano.
Prostě tvrdím, že v gotice význam církevních staveb nebyl primárně obranný, jako v době románské.
Rubáš z Hrádku
Rytíř
Posts: 171
Joined: 01 Dec 2010 15:47
Location: Litoměřice
Been thanked: 1 time

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Rubáš z Hrádku »

Původní Litoměřice byly hradištěm na místě dnešního Dómského pahorku.
Vrcholně středověké město vzniklo mimo původní areál na protějším návrší.
V právním smyslu jako město vznikly zhruba mezi lety 1219 až 1228.
První zmínka o městských hradbách je z roku 1257 v rozsahu, který jsem popsal.
Rozhodně si ale nemyslím, že by účel církevních staveb byl PRIMÁRNĚ obranný.
Ale při jejich zakládání byly tyto stavby využity pro zpevnění opevnění města, případně pokud vznikly dříve byly takto využity také.
slavicekvac
Král
Posts: 1811
Joined: 28 Oct 2009 11:55
Location: Kladno

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by slavicekvac »

Rubáš z Hrádku wrote:Původní Litoměřice byly hradištěm na místě dnešního Dómského pahorku.
Vrcholně středověké město vzniklo mimo původní areál na protějším návrší.
V právním smyslu jako město vznikly zhruba mezi lety 1219 až 1228.
První zmínka o městských hradbách je z roku 1257 v rozsahu, který jsem popsal.
Rozhodně si ale nemyslím, že by účel církevních staveb byl PRIMÁRNĚ obranný.
Ale při jejich zakládání byly tyto stavby využity pro zpevnění opevnění města, případně pokud vznikly dříve byly takto využity také.
Ready, s touto formulací mohu souhlasit.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: P. Jokeš: Farní organizace na středověké západní Moravě

Unread post by Ingolf »

slavicekvac wrote:
Rubáš z Hrádku wrote: Rozhodně si ale nemyslím, že by účel církevních staveb byl PRIMÁRNĚ obranný.
Ale při jejich zakládání byly tyto stavby využity pro zpevnění opevnění města, případně pokud vznikly dříve byly takto využity také.
Ready, s touto formulací mohu souhlasit.
Taky souhlas, takhle jsem to myslel od začátku..
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: Jokeš, Petr: Farní organizace na středověké západní Mora

Unread post by Ingolf »

Ježek wrote: Tak podle toho, co vím, tak proti disertaci tam jsou některé úpravy (zohlednění výtek, uvážen je tam nález rotundy v Tasově, a td.)
K nálezu rotundy v Tasově má něco NPÚ - https://www.npu.cz/cs/generalni-reditel ... y-v-tasove" onclick="window.open(this.href);return false;