Viola (Alžběta) Tešínská a muži jejího života

[Viola]

O tom, že je pohřbená ve Vyšáku, se píše všude, navíc nevidím důvod, proč by tam být pohřbená neměla. Ženy a milenky, resp. celá tahle řada, mi přijde místy nepřesná a dost povrchní (čímž mě Čechura trochu zklamal, nebo si ho jako historika velmi vážím), takže bych to nebrala za bernou minci. Teď si přesně nevybavím, co se mi tam nelíbilo, ale bylo toho rozhodně víc.
No a k motivaci Petra - no, nepřijde mi příliš pravděpodobné, že by v jednom momentě odhodil všechno jenom kvůli svatbě s "nějakou" královnou vdovou. To by ukazovalo na maximálně vypočítavého dravce, jenže za pár let už bude stát proti králi a královně i on, a to v době, kdy si mohl "šplhnout". Zvýšení Petrovy prestiže tam jistě hrálo svou roli, ale nějaký cit - nebo zalíbení - tam být muselo. Aspoň trochu.

[Katerina]

O tom, že je pohřbená ve Vyšáku, se píše všude, navíc nevidím důvod, proč by tam být pohřbená neměla. Ženy a milenky, resp. celá tahle řada, mi přijde místy nepřesná a dost povrchní (čímž mě Čechura trochu zklamal, nebo si ho jako historika velmi vážím), takže bych to nebrala za bernou minci. Teď si přesně nevybavím, co se mi tam nelíbilo, ale bylo toho rozhodně víc.
No a k motivaci Petra - no, nepřijde mi příliš pravděpodobné, že by v jednom momentě odhodil všechno jenom kvůli svatbě s "nějakou" královnou vdovou. To by ukazovalo na maximálně vypočítavého dravce, jenže za pár let už bude stát proti králi a královně i on, a to v době, kdy si mohl "šplhnout". Zvýšení Petrovy prestiže tam jistě hrálo svou roli, ale nějaký cit - nebo zalíbení - tam být muselo. Aspoň trochu.

Já opravdu nechci být a priori proti Petrovi a možnosti, že byl zamilovaný.
Jenže on v tom jednom momentě jak píšeš nic neodhodil (teda kromě panny z Lipé, ale ta byla v té době zločincova dcera), on naopak získal, ne tedy moc, jen příbuzenství s královskou rodinou, teď jsem chtěla napsat a její vděk, ale u Elišky bych s tím byla opatrná.
A ani později se proti nim příliš nestavěl, jen když začal Jan řádit v Čechách bez ohledu na to, čí majetek právě ničí. Eliščině a Zajícově poslední akci naopak přijel do Prahy Elišce na pomoc.
To není odsudek , myslím si , že rozbroje neměl rád a tak se vždy snažil spíš spor vyvažovat. Což je chválihodné ( a ten čertík ve mě dodává) ale ne rytířské

K.

[Viola]

Tak odhodil minimálně své slovo A možná i svou čest, no ale to už jsme někde jinde... Já bych ho apriori neodmítala kvůli jeho snaze o smírné řešení - do Prahy přeci tehdy nejel na pomoc Elišce, ale urovnat spor mezi královskými manželi. Eliška skončila stejně na Mělníce, ten jejich zápas by bez Petrovy účasti stál "akorát" o pár mrtvých navíc

[Maršálek]

Já bych hlasovala pro tu internaci. Habsburkům se moc nehodilo, obsazovat český trůn z itulu manžela Přemyslovny, a to v obou případech, jak po smrti Václava III., takže Rudolfa volba královny vdovy Elišky Rejčky byla logická (omlouvám se za další neromatičnost ), Viola to tehdy být nemohla - tak krátce po Václavově smrti. (období povinného smutku byl tuším jeden rok ???).
Po Rudolfově smrti by se jim naopak hodila, ale to už jí měli Přemyslovny schovanou.
Později by to už podle mně nešlo , císař Jindřich slíbil výslovně Eličce Přemyslovně, že ona bude královnou v Æechách, a to ještě v době kdy jí chtěl "nacpat" místo syna bratra Walrama.
Teoreticky, ale opravdu jen teoreticky by pak Viola mohla být "vstupenkou" na trůn až po císařově smrti, ale myslím si, že je to hodně nepravděpodobné.
A k Petrovi z Rožmberka, pokud by jí byl tak okouzlen, a ona jím, jak jí proboha mohl nechat 10 let v klášteře a ani se nepokusil jí najít ? To mě na romantickou lásku moc nesedí. I když pravda, a´t mu zase moc nekřivdím, po celou tu dobu se neoženil, přestože byl v té době poslední Rožmberk. Nicméně se zasnoubil, respektive nechal zasnoubit ale do svatby se moc nehrnul, asi mu vyhovovalo , že nevěsta je ještě nedospělá.

Ten obrat po zatčení Jindřicha z Lipé ale pořád vnímám víc jako účelový než jako krok " lásky" ke krásné Viole.

Habsburkům se nehodila mimo jiné proto, že to už nejspíš nebyla u dvora... na rozdíl od Přemysloven, Richenzy a její dcery není její přítomnost zmiňovaná ani v Praze ani jinde v zemi. A přitom všichni významní si zajišovali svou budoucnost, jenom Viola chybí. Myslím tedy, že ji Přemyslovny uklidily velmi rychle, aby nestála v cestě zemskému správci Jindřichovi korutanskému a jeho choti Anně, když se na zemském sněmu volil nový král.
To že později přislíbil Jindřich VII. Lucemburský český trůn Elišce Přemyslovně a jejímu choti bylo dáno tím, že mu byla Eliška představena zemskou šlechtou a duchovními jako jediná právoplatná dědička trůnu. Korutanská strana se sice snažila její kandidaturu zpochybnit pomluvami o jejím milostném vztahu s Jindřichem z Lipé, ale případné možné nároky Richenzy či, Violy tehdy opozice nenadhodila - to by jenom oslabilo již tak vratkou pozici Jindřicha Korutanského v zemi a dalo by to Lucemburkům možnost plitického nátlaku při jednání. Domácí šlechta také neměla zájem na možných intervencích dalších uchazečů a tak po vzájemné dohodě prosazovala nároky své kandidátky Elišky - čeští pánové by případné nároky nápadníků Violy či Richenzy zpochybnili a současně by jejich kandidaturu neuznali. Tento postoj jasně prokázali svým jednáním s Lucemburky i svou vojenskou podporou Jana a Elišky na sklonku roku 1310 při dobývání země.

[Viola]

Ten domnělý nárok kohokoliv (pravděpodobně Fridricha) jsem myslela ne v roce 1310, ale 1315, kdy byl Fridrich ještě svobodný a hlavně ozývaly se hlasy proti králi. Takže Eliška možná zabila dvě mouchy jednou ranou - zbavila se silného Jindřichova spojence a zamezila tak čistě hypotetickému nároku "někoho", který chtěl snad trůn získat skrze Violinu ruku... Opět dodávám, že si nemyslím,ž e by to tak bylo, ale že se toho Eliška obávala.

[Maršálek]

Ten domnělý nárok kohokoliv (pravděpodobně Fridricha) jsem myslela ne v roce 1310, ale 1315, kdy byl Fridrich ještě svobodný a hlavně ozývaly se hlasy proti králi. Takže Eliška možná zabila dvě mouchy jednou ranou - zbavila se silného Jindřichova spojence a zamezila tak čistě hypotetickému nároku "někoho", který chtěl snad trůn získat skrze Violinu ruku... Opět dodávám, že si nemyslím,ž e by to tak bylo, ale že se toho Eliška obávala.

souhlasím že Eliška byla dostatečně schizofrenická a histerická, aby neviděla všude zradu a možné nebezpečí

[acoma]

souhlasím že Eliška byla dostatečně schizofrenická a histerická, aby neviděla všude zradu a možné nebezpečí

Schizofrenicka urcite nebyla. O hlasech se nikde nic nepise. Hystericka a uzkostna a panovacna, to jo... Zkratka prava Premyslovna.

[acoma]

O tom, že je pohřbená ve Vyšáku, se píše všude, navíc nevidím důvod, proč by tam být pohřbená neměla.

O Violine pohrbeni ve Vyssim Brode pise i Charvatova v Dejinach cisterckeho radu.

[Viola]

V listině z 26.9.1318 Petr z Rožmberka věnuje nějaké vesnice za spásu její duše - snad k výročí jednoho roku od její smrti.

[acoma]

V listině z 26.9.1318 Petr z Rožmberka věnuje nějaké vesnice za spásu její duše - snad k výročí jednoho roku od její smrti.

Kdes to vystrachala, Ty carodejko???

[Viola]

Napadá mě v souvislosti s Violou, jak to bylo s jejím vdovským věnem. Jestliže výše vdovského věna byla stanovena v rámci představebních smluv, bylo by třeba podívat se po nich. Existují vůbec nějaké? Já jsem o nich neslyšela... Další možností, jak zajistit vdovské věno, bylo rozhodnutím manžela bez existence smluv (to se myslím stalo u Richenzy, nepletu se?). Protože ale Václav III. zemřel zcela nečekaně, těžko mohl před smrtí darovat Viole nějaké statky pro případ své smrti. Pokud ale neexistovaly svatební smlouvy o věnu a věnu vdovském, je možné říci, že Viola neměla právo na žádné vdovské věno? To asi těžko, ne? Když šlo o manželku krále... Jakým způsobem se řešily případy, kdy ze smluv ani z testamentu nebo darování nic nevyplývalo?

[Zany]

Napadá mě v souvislosti s Violou, jak to bylo s jejím vdovským věnem. Jestliže výše vdovského věna byla stanovena v rámci představebních smluv, bylo by třeba podívat se po nich. Existují vůbec nějaké? Já jsem o nich neslyšela... Další možností, jak zajistit vdovské věno, bylo rozhodnutím manžela bez existence smluv (to se myslím stalo u Richenzy, nepletu se?). Protože ale Václav III. zemřel zcela nečekaně, těžko mohl před smrtí darovat Viole nějaké statky pro případ své smrti. Pokud ale neexistovaly svatební smlouvy o věnu a věnu vdovském, je možné říci, že Viola neměla právo na žádné vdovské věno? To asi těžko, ne? Když šlo o manželku krále... Jakým způsobem se řešily případy, kdy ze smluv ani z testamentu nebo darování nic nevyplývalo?

U šlechty (a u panovnických rodů to nebylo nejspíš jiné) bývalo zvykem tzv. pojistit nevěstino věno na přiměřené části manželova majetku, které pak bylo vdovským údělem pokud manžel zemřel dříve. Z mladších dob se takováto ujednání dochovala, protože dnešními slovy "nabývaly právní platnosti" vložením do zemských desek. Ty ovšem z větší části shořely r. 1541. Sice byly postupně obnovovány, ale obnovoval se pouze aktuální stav té doby, to, že prababička měla kdysi jakýmsi způsobem pojištěno věno už v té době nebylo relevantní.

[Viola]

U šlechty (a u panovnických rodů to nebylo nejspíš jiné) bývalo zvykem tzv. pojistit nevěstino věno na přiměřené části manželova majetku, které pak bylo vdovským údělem pokud manžel zemřel dříve.

Jasně, tomu rozumím - ale co když nebylo věno domluveno? Bylo vůbec něco takového možné?

[Zany]

U šlechty (a u panovnických rodů to nebylo nejspíš jiné) bývalo zvykem tzv. pojistit nevěstino věno na přiměřené části manželova majetku, které pak bylo vdovským údělem pokud manžel zemřel dříve.

Jasně, tomu rozumím - ale co když nebylo věno domluveno? Bylo vůbec něco takového možné?

To se mi nezdá moc pravděpodobné

[acoma]

Možná právě pro neexistenci věna se uchýlila (snad) do kláštera. Zatím nikdo nenapsal ani o věnnných statcích, ani najisto o klášteru.

[Viola]

Moje myšlenka je taková: Svatba mezi Václavem a Violou byla spíchnutá všelijak, šlo o nerovný svazek, těžko říct, zda měl Měšek připravené nějaké věno, nicméně i kdyby měl, pro Václava asi těžko mohlo mít nějaký větší význam. Takže věno nebylo, nebylo tudíž určeno ani vdovské věno, příp. jeho zajištěný na statcích Václavových. Václav logicky nestihl Viole cosi odkázat nebo vyhradit. Za normální situace by zřejmě jeho nástupce vyčlenil Viole prostor a určité finance, aby mohla důstojně žít dál, jenže ten někdo tady prostě nebyl, takže ona najednou zůstala bezprizorní. Takže by se jevil logický i ten klášter - kam jinam? Nebo že by zpátky domů? Nevím, jde spíš o takové myšlenky než fakta, vyvrate mi je.