Páni z Krumlova

[Ježek]

No za sebe bych se u původu Perchty zatím přikláněl k těm Šternberkům. Ty pečeti jsou věrohodnější. Chtěl jsem srovnat jiné ženské pečeti, ale moc jich není. Také se používají u žen oba rodové znaky tzn. její a manželův. V ostatních případech bych řekl, že používají víc vlastní než erb manžela.

Takhle to řeší autoři nové knihy o hradu Štamberk - Počátky (později součástí panství) jako věno Perchty je podpůrný argument založení hradu Šternberky (asi Jaroslavem, číšníkem a bítovským purkrabím) - "Pravděpodobnější se ovšem zdá, že tohoto Záviše bude třeba pokládat spíše za nějakého jinak nedoloženého člena rodu pánů ze Šternberka."

"Víme, že Vítek ze Švábenic byl do roku 1296 ženat s Anežkou, sestrou Gerharda z Obřan z rodu pánů z Kunštátu, která byla matkou jeho syna Jana zmiňovaného roku 1303. Pro předního králova úředníka by nebylo výhodné vstoupit roku 1303 do manželství se sestrou popraveného Záviše, kterého panovník nenáviděl tak, že ještě roku 1300 nechal při tažení do Polska usmrtit jeho bratry. Dále je otázkou, proč by se Perchta chlubila svým příbuzenstvím se Závišem z Falkenštejna na konci roku 1311, tedy již více jak 20 let po jeho smrti a již na počátku vlády Jana Lucemburského."

[Ježek]

Zoul Sajbt v Markvarticích (s. 38) ty lvy v erbech pánů z Krumlova (s odkazem na Polácha) vidí jako dědictví právě Markvarticů. Podle něj jménem neznámá manželka Vítka staršího z Klokot byla z Markvarticů (dcera Záviše, boleslavského kastelána na konci 13. století) a odtud se ke krumlovským dostalo jméno Záviš.

[Simplex]

Zoul Sajbt v Markvarticích (s. 38) ty lvy v erbech pánů z Krumlova (s odkazem na Polácha) vidí jako dědictví právě Markvarticů. Podle něj jménem neznámá manželka Vítka staršího z Klokot byla z Markvarticů (dcera Záviše, boleslavského kastelána na konci 13. století) a odtud se ke krumlovským dostalo jméno Záviš.

---Jsem zvědav, jestli přistupoval stejně i k Poláchově hypotéze o původu paní Bolemily? Jeden z recenzentů Poláchovy knihy, myslím, že to byl Wihoda, pokládal za největší přínos poukaz na možné přenesení jména Záviš od Markvarticů a v další generaci jména Budivoj od pánů ze Železnice. Což do té doby nikoho nenapadlo, nebo to přinejmenším nepublikoval.
---Sice jsem Gersdorfové vyčinil kvůli její hysterické recenzi či reakci na Poláchovu knihu, která se mi zdála nedůstojná profíka, ale jinak se mi její práce o pánech z Krumlova líbila. Ve své práci více méně pouze suše shrnula fakta, prakticky nenabídla žádnou vlastní hypotézu, ale taky se toho důsledně držela, což je jistě legitimní přístup. Knížku jsem zatím ani neměl v ruce, ale Sajbt patrně práci Gersdorfové ani nečetl, protože v ní logicky zdůvodnila, proč to je nesmysl.

ger-lev.jpg

Já bych k tomu dodal, že zastánci markvartického původu lvů by měli vysvětlit, proč tam chybí erbovní figura pánů ze Železnicie. A jistě jsou schopni doložit i další podobné příklady z naší sfragistiky přemyslovského období. Jinak s ní nesouhlasím v tom přenosu jmen, který prostě jednou z možností je a nebudu zbytečně opakovat proč. Gersdorfová s rodovými jmény taky v textu pracuje, což se dá dohledat. Jenže tady byl původcem hypotézy Polách a z celé práce přímo čiší, jak ho nesnáší, takže k němu přistupuje úplně jinak.

[Simplex]

Na listině Budivoje ze Skalice z roku 1264 (CDB V/1, č. 428, s. 635-636) vystupuje i jeho manželka Perchta, ale z toho nelze usuzovat, že byla i matkou Záviše, Vítka a Voka, kteří se poprvé objevili v pramenech roku 1272. Jak se to více méně automaticky činí. Budivoj se měl poprvé objevit v pramenech roku 1220, což je sice možný, ale podezřelý, protože by musel být sotva plnoletý a naposledy roku 1277. Snad nejstarší Záviš se narodil asi v první polovině 50. let 13. s. nebo spíše kolem roku 1250. Ač není vyloučeno, že Vítek byl starší. Budivojovi pravděpodobně nejmladší synové Budivoj + Henclin se poprvé objevili až v královské listině z roku 1291 a je zvláštní, že se v pramenech ani nemihli v době Závišovy největší slávy. Podle mě vše naznačuje, že neměli stejné matky a současně mohli být podstatně mladší než Záviš a spol. Vítek měl podle literatury zemřít už krátce po odchodu do vyhnanství o Vokovi nic dalšího nevíme, takže Závišovými bratry popravenými v Polsku roku 1300, mohli být klidně už jen Budivoj s Henclinem.
Všechno jsem čerpal z Gersdorfové, jen mi připadalo zbytečný sem dávát odkaz na stránky.

[Ježek]

Jeden z recenzentů Poláchovy knihy, myslím, že to byl Wihoda, pokládal za největší přínos poukaz na možné přenesení jména Záviš od Markvarticů a v další generaci jména Budivoj od pánů ze Železnice. Což do té doby nikoho nenapadlo, nebo to přinejmenším nepublikoval.

Tohle jsme tu kdysi řešili, odkud se vzalo jméno Záviš: https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=305 První u nás je ten Markvartic a pak ještě sedlecký kastelán.

[Simplex]

Jeden z recenzentů Poláchovy knihy, myslím, že to byl Wihoda, pokládal za největší přínos poukaz na možné přenesení jména Záviš od Markvarticů a v další generaci jména Budivoj od pánů ze Železnice. Což do té doby nikoho nenapadlo, nebo to přinejmenším nepublikoval.

Tohle jsme tu kdysi řešili, odkud se vzalo jméno Záviš: https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=305 První u nás je ten Markvartic a pak ještě sedlecký kastelán.

Já vím, jen mi ten předpokládaný přenos jmen připadá důležitější, než spekulace o těch pečetích. Což pochopitelně není směrodatný pro ostatní.

[Simplex]

Zajímavá a patrně i málo známá studie Zity Gersdorfové o prdikátech krumlovských pánů:
Predikáty pánů z Krumlova. Svár historie s archeologií a pomocnými vědami historickými. MKK-PVH 3,2020