Páni !! Ještě jednou dík za ten Vottem, to bylo terno !!! Ne tedy bitva sama - ale dostala jsem se z ní na spoustu super materiálu o Kresčaku. To jsem si početla, hnedka jsem to z té angličtiny přepisovala na papír a zajímavé věci vám ted tady napíšu . Místy to bude kostrbaté, nechtěla jsem se zdržovat slovníkem, tak je to holt simultánní překlad
.
Takže - reflekce bitvy u Kresčaku a Janovy účasti v ní .. postupně :
Nejvznešenější z Filipových cizích spojenců byl Jan Lucemburský, český král, a jeho syn Karel, který byl zvolen římským králem 11.7.1346 a měl být 27.8. také korunován ! (a to je zajímavé , víme, že korunovace v Bonnu se časově posunula- kvůli Kresčaku, myslím).
Dle Villaniho kroniky přijeli v čele 500 mužů a k nim se přidali Raoul , vévoda z Lorraine, hrabata z Namours, Salmu a Saarbruckenu a savojský kontingent vedený Luisem de Vaud a mladým Amadeem Savojským. Byl tam i v exilu žijící Jaime II. král Malorcy.
....
a při sčítání padlých pokračuje hodnocení :
.. Navíc k těmto spojencům to byl Jan Český pravděpodobně nejslavnější rytířskou osobnost Evropy, dále Filip ztratil bratra , Karla , hraběte z Alenconu, a synovce Ludvíka de Chattilon, hrabětě z Blois.
.. tohle je zajímavé -
Jako dozvuk Crécy začaly Evropou kolovat letáky se seznamy prominentních šlechticů padlých za Filipa IV.
Ten masakr elit nakonec vedl k omezování osobní účasti vznešených bojovníků - tedy laicky řečeno, už tam neměli příště lézt, aby se jim nic nestalo.
A k Janovi ještě toto :
Král Jan Český byl jeden z nejzkušenějších starších velitelů u Crécy, ale většina jeho bitev byla svedena v jeho rané dospělosti (Esslingen , Muhldorf). Od té doby se sice zúčastnil více než mnoha čestných - a tady je použito termínu stand - off , což bych přeložila jako ("bitva s odstupem!" - tedy to, co tak rád praktikoval třeba Ludvík Bavor, jede se do bitvy, vojsko se třeba i rozloží, nebo taky ne, pak zachrastí se trochu zbraněnmi , ale ke krvavé řeži nikdy nedojde) - autor uvádí např. proti Karlovi I. Maďarskému 1331, nebo proti Ludvíku Bavorovi (
1336.
Tak nad tím jsem se zamyslela - bylo to skutečně tak ? nebo bitvy za Porýním autor už nepovažoval za bitvy ? Samozřejmě 3 křižácká tažení na Litvu do bojových zkušeností asi nejde započítat - nebo ano ? A pak boje v Polsku ? Co myslíte ?
Ale pokračujme v překladu :
A ze zvláštním zřetelem ke Crécy, byl také pozorovatelem u Bouvines a Buissontosś.
Král Jan byl nejrytířstější osobnost v křesťanském světě
, navíc ve světě , ve kterém se politická elita chápala zbraní sama osobně, byl si vědom, více než kdokoliv jiný , že obezřetnost bývá obvykle tou lepší částí odvahy. V den bitvy u Crécy se mu dostalo silného připomenutí týkajícího se rizika spojeného s ukvapenými akcemi.
Dne 19.7. 1346 - několik dní po Edwardově vylodění u La Hongue , byli král Jan a
jeho syn Karel (
aha, tak tady je také zmíněn) zděšenými pozorovateli bitvy u Vottem , kde skoro 4 000 mužů těžké jízdy bylo poraženo liežskou městskou pěchotou. To byla vskutku "divošská avantýra" - osudová především fatální účastí krále Jana u Crécy.
Janova smrt připravila Filipa IV. o loyálního přítele a nedocenitelného spojence a také zdůraznila jeho vlastní opuštění bojiště .!!!
tak ted zas chvilku já - tohle je moment , kdy bych chtěla upozornit na dvě věci :
1) ve světle kronik a výše napsaného a to je jen zlomek ! si stojí témeř mlčení českých kronik dost trapně .. a existuje samozřejmě teorie, a to jak v Čechách , tak hlavně v německém prostředí, proč tomu tak je, viz. např. Kovařík
2) stejnému problému - že opustil bojiště čelil i Karel , ten se s tímn ale vypořádal doma po svém - nechal napsat kroniky , a tak ho všichni litovali, vždyt tam byl chudák několikrát raněn, atd. - zatímco kroniky především frankofonní gentlemansky o něm bud mlčí nebo napíší , že opustil spořádańě bojiště. A věnují se pak Janově hrdinství. Na syny hrdinů se neplive.
Tak a ted zas překladám:
Na Fiilipovu obranu je nutno připomenout , že většina písemným záznamů popisuje, že se snažil vojsko znovu sebrat, že se pokoušel zasáhnout do boje osobně , a že to byl jeden z jeho služebníků Jean of Hainaut (Jan Henegavský ?? ten měl být po celou bitvu u Filipa a, zatímco jeho vojům velel Jan) ho odvedl z bitvy.
Dále je nutno zdůraznit, že ústup nebyl nic nečestného. Geoffry de Chaury ve své "Knize rytířstvaúí ? " napsané jen několik let po Crécy doporučuje, že je naprosto akceptovatelné bezpečně a se ctí ustoupit, když nastane čas to udělat.
Stále se ale zdá, že mnoho Filipových mužů se u Crécy rozhodlo jinak. Samozřejmě dnes si nemůžeme být jisti co jim táhlo hlavou, at již každému vzlášt, či kolektivně , a také je pravda, že Kresčak byl bitvou nelítostnou.
tak a prozatím konec překládání.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
si vzala Enguerranda de Coucy, který také padl u Crécy. Je to taková malá ironie - Poldík stál neustále proti Janovi , ve snaze se pomstít za nezvolení brášky a za bitvu na Neckeru a nakonec jeho zetˇ bojuje s Janem v jedné bitvě a oba tam padnou.
- to je tedy upřesnění. Nevíte někdo u čeho většího to leží. 
(to napsal Le Bel, ne já! - přeložila bych to jako císaře - ale to Karel ještě nebyl !! ) , DItricha z Heinsteinu, markýze z Julichu , atd. výčet končí .. ale zde pro změnu Karla neuvádějí , jako by u Vottemu byl jen Jan !!!!!!