Věhlas českých rytířů byl v Evropě dán již slávou Přemysla Otakara II. (vnímáno z pohledu generace žijící v době počátků stoleté války), Jan mu navíc svými činy a svou zahraniční politikou dal nový lesk. Bylo navíc běžné, že urození bojovníci z celé Evropy, kteří vstoupili do služeb Jana Lucemburského se hrdě nazývali Čechy a v zahraničí za ně byli považováni. My jsme je naopak vnímali jako cizince, jimiž se náš král obklopoval (viz. nářky Petra Žitavského a protesty české šlechty).Viola píše:V Luxoru jsem proletěla knihu od Davida Nicolla Kresčak 1346 a na jednom místě se uvádí, že na francouzské straně stál i český král s některými Čechy, ale protože Čechy se nacházejí na druhém konci Říše, neměli moderní výstroj a výzbroj, jaká se nosila na západě...
Teda nevim nevim, trochu mě to naštvalo.
Nemáme žádné důvody se domnívat, že by ochranná zbroj našich urozených válečníků byla na nižší úrovni, než v Anglii či Francii. Lze se naopak domnívat, že díky Janovu „světoběžnictví“ se české dvorské prostředí průběžně seznamovalo s posledními evropskými novinkami a to jak v oblasti módy, tak i zbrojí a zbraní.
P.S. o necelé půlstoletí později si anglický král Richard II. vzal Annu Českou. Tehdejší Angličané i jejich současní historici to dodnes oceňují mimo jiné proto, že Anna přinesla do Anglie kulturu a nespočet módních novinek
