Přemyslovské princezny

[Viola]

Celkem Anežka způsobila 27 zázraků, jeden ještě za života. Třemi nejdůležitějšími posmrtnými byly ty spojené s královskou rodinou.

Děvče zlatý, teprve teď jsem si uvědomila, že vůbec neznám zdroj těchto zpráv. Kdepak jsi to vyhrabala?

[Viola]

blazenine mladi je velmi malo udajů, a proto je otazkou zda opravdu byla spriznena s premyslovci, jedine co se vi, je ze po jeji smrti odjizdi malir mirano a andreo saramaty do cech, aby oznamili smrt kralovske dcery

Ahojky, vítáme Tě tu a vůbec nevadí, že ještě nepíše všemi 10 (těmi já asi nikdy psát nebudu). Jak tu už zaznělo, já osobně se přikláním k tomu, že Blažena nebyla dcerou PO I. a Konstancie, nebo o ní, aspoň podle mě, nemáme žádnou relevantní zmínku - kromě toho, že to o sobě měla prohlašovat, což pro mě není dostatečný důkaz . Nicméně víme, že Přemysl se k svým dětem z prvního svazku nechoval příliš otcovsky, takže tam mohl být nějaký konflikt, který jednu z jeho dcer (tady údajně ze svazku druhého) vyhnal za hranice.

[Viola]

Ohledně těch sexuálních výstředností, to zřejmě byl nějaký obecně používaný výmysl , pokud se chtělo poukázat na kacířství, kde byly představitelkami ženy...

Určitě, jiný smysl to zřejmě nemělo - podívejme se třeba na (muže) Templáře...

[floriš]

Ohledně těch sexuálních výstředností, to zřejmě byl nějaký obecně používaný výmysl , pokud se chtělo poukázat na kacířství, kde byly představitelkami ženy...

Určitě, jiný smysl to zřejmě nemělo - podívejme se třeba na (muže) Templáře...

stejně to zavedlo katolické homosexuálstvo jakožto výraz bezbřehé závisti

[Bertoldus, frater Templi]

Nějak moc odborníků na templáře, ne?

[Katerina]

Narazila jsem nani v souvislosti s její sestrou Eliškou , a myslím, že je to princezna zcela opomíjená, tak alespon částečně ji věnuji tento příspěvek.

Markéta - nejmladší dcera Václava II. a Guty Habsburské -paradoxně byla provdána jako první za ¨vévodu Boleslava "Štědrého" Lehnicko- Břežského jako jeho první manželka a porodila mu tři syny:
Václava I., Ludvíka a Mikuláše, který zemřel se svou mladou matkou při porodu. Markéta pak byla převezena do Čech a i se svým synkem pochována na Zbraslavi.

Možná zajímavost - vévoda Frydryk Lehnický a Břežský , potomek Markétina syna Ludvíka se oženil s Luidmilou z poděbradského rozrodu. Takže zpět do Čech.

[Viola]

Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla II. - víme, na co zemřela a kdy se vrátila do Prahy? Myslím, že Vlček její ostatky nezkoumal, nebo ano?

[Katerina]

Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla II. - víme, na co zemřela a kdy se vrátila do Prahy? Myslím, že Vlček její ostatky nezkoumal, nebo ano?

Tohle jsem ti zkopírovala z Jana P., kam jsem to psala před časem :Jan se měl narodit jako pohrobek , přesné datum nemám , 1290. Dle Midlands, a zatím jsem neměla možnost si to jinde ověřit, jeho matka Anežka přesídlila po smrti svého muže na hrad Brugg v Aargau.
(Tento hrad respektive jeho předchůdce Schosttli Altenburg je nejstarší dokázanou rezidencí Habsburků, prostě jejich hnizdo). Dneska je to ve Švýcarsku, kanton Aargau sousedí s Bádenskem.

Tam zůstala Anežka (a dá se předpokládat, že v té době bylo dítě s ní 5 let do roku 1295, pak odchází zpátky do Prahy , ke klariskám, kde žije v kláštere a rok na to 1296 tam také umírá a je tam pochována.



JInak nevím - tewn díl Vlčka, co se píše o Přemyslovcích a Lucemburcích pořád ještě nemám .

Mám jen ten druhý, co mě nezajímá - Jagellonci a Habsburkové, a pak tu Jak zemřeli - tam ale myslím Anežka není.

ted mi jen napadlo, nebyla Anwžka v tom seznamu - jak rozlobený Michal přeposílal ten odkaz na článek o zkoumání DNA ?

[acoma]

Koukala jsem ted do Vlcka a nic o Anezce nenasla. Delal ale treba jeji sestru Kunhutu...

[Viola]

Koukala jsem ted do Vlcka a nic o Anezce nenasla. Delal ale treba jeji sestru Kunhutu...

Jestli to je Kunhuta . Já se dívala do Anežského kláštera od Soukupové a také nic moc, akorát o pohřbu v Anežském klášteře a srdci na Zbraslavi.

[Kunhuta Haličská]

=D>

[Viola]

Kunhutko, o Anežce se diskutuje v tématu o Richenze, konkrétně od tohoto příspěvku.

[Viola]

Netuší prosím někdo, kde se vzala myšlenka, že Kunhuta Přemyslovna převzala vedení kláštera klarisek po smrti Anežky?

[slavicekvac@upcmail.cz]

Celkem mě vždycky mate toto spojení, jelikož Přemysloven bylo víc a Anežek nepočítaně i u Přemyslovců.
Zajímalo by mě, jestli není původnější její jméno jako Anežka Česká? Jaké příjmení se obecněji vžilo v minulosti? (Kromě toho, že se ve středověku ještě nehrálo tolik na příjmení...)
(sv.Anežka Česká.)

Myslím, že v případě všech Anežek, o kterých mluvíš, je správné říkat Anežka Česká i Anežka Přemyslovna, jde jen o to, jaký je vžitý název pro tu či onu. Je to tak i u ostatních rodů, třeba Oldřich Sponheimský=Korutanský, nejlepší podle mě bude sv. Anežka

Anežka Česká je pro oficiální odlišení světic - od Anežky Římské.

[slavicekvac@upcmail.cz]

Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla II. - víme, na co zemřela a kdy se vrátila do Prahy? Myslím, že Vlček její ostatky nezkoumal, nebo ano?

Ostatky prakticky nejsou. Klarisky ji zřejmě vyzvedly v době husitských válek a odvezly do Panenského Týnce. Podle mě je tam dosud, v centrálním hrobě, což byl tip Borkovského. Nikdo nezkoumal. Z Anežky České jsou pouze ostatky darované Karlem IV do Španěl. V Escorialu je snad lopatka a klíční kost.
Ad Panenský Týnec: Vždy jsem si myslel, že to byl zcela nedostavěný kostel, nikdy v provozu. Po podrobném prohlídnutí a nafocení jsem změnil názor. Bylo to postaveno jako dvoupatrové, cosi jako Saint Chapelle. Pilíře kostela vlastně začínají až v patře. To nebylo dostavěno, ale prostor dole byl zřejmě v provozu hned, pod pilíři prvního patra jsou jasné díry pro trámy. Nic dodatečně vyrubaného. Je to součást stavby pilířů, tak ve třech, čtyřech metrech, neměřil jsem. Tam tedy byl strop z trámů, a dole pod ním byl zřejmě v provozu kostel, i když nahoře stavba pokračovala. V prostoru je sedile, zřejmě tam byl oltář a podle Borkovského před ním hrobová jáma, neotevřená. Klarisky by těžko pohřbily Anežku jinde, než na takto čestném místě. Určitě ne v klášterním kostelíku, přesněji kapli. Podle mě je tam Anežka stále, nejsou žádné zvěsti, že by ji stěhovaly jinam.

[Zany]

Není mi jasné, o jakých pilířích až od patra a otvorech pod nimi mluvíš. Já tam vidím jen několik řad běžných trámových kapes.

[slavicekvac]

Není mi jasné, o jakých pilířích až od patra a otvorech pod nimi mluvíš. Já tam vidím jen několik řad běžných trámových kapes.

Ano to je přesně ono. Jsou tam malé díry po lešení a pak velké díry trámových jak říkáš kapes. Teprve od nich nahoru jsou pilíře. A tyhle kapsy jsou součástí stavby, nejsou dodatečně vytesané. Ergo soudím, že tam trámy byly v době stavby a že to byl strop kostela v provozu. A nejsou to právě zmíněné zbytky po lešení, jako jsou z vnější strany. Jsou velké a pravidelné. Na velké překlady stropu. Až budu mít v chodu PC, pošlu svoje fotky.

[duli]

Není mi jasné, o jakých pilířích až od patra a otvorech pod nimi mluvíš. Já tam vidím jen několik řad běžných trámových kapes.

Ano to je přesně ono. Jsou tam malé díry po lešení a pak velké díry trámových jak říkáš kapes. Teprve od nich nahoru jsou pilíře. A tyhle kapsy jsou součástí stavby, nejsou dodatečně vytesané. Ergo soudím, že tam trámy byly v době stavby a že to byl strop kostela v provozu. A nejsou to právě zmíněné zbytky po lešení, jako jsou z vnější strany. Jsou velké a pravidelné. Na velké překlady stropu. Až budu mít v chodu PC, pošlu svoje fotky.

Kde jste došel k tomu, že se provozovaly bohoslužby a že došlo k vysvěcení ???
http://www.ln.cz/panensky-tynec/historie.htm

[Zany]

No nevím, z mých fotek to tak na mě nepůsobí, musel bych tam znovu zajet a podívat in situ

[slavicekvac]

No nevím, z mých fotek to tak na mě nepůsobí, musel bych tam znovu zajet a podívat in situ

Myslíš, že ty velké díry jsou jen na lešení? Jsou perfektně obložené velkými kvádry kamene. A jsou respektovány stavbou těch pilířů nahoru, jsou jejich součástí. Na lešení se používaly jen malé klacky, tak čtvrtina toho co jsou tyhle díry pro trámy stropu. Budu rád, když to prohlídneš, taky se mohu mýlit. Jak budu mít PC, tak pošlu svoje fotky, dělal jsem detaily.
Můj odhad je, že to stavěl Jan Žerotínský dole jako hrobku, třebaže ne pod zemí. Nebo dvojkostel, jako je Saint Chapelle.
Proč by jinak byly ty pilíře až od těch tří čtyř metrů vysoko? Právě od těch velkých děr?