Přemyslovské princezny

Nový příspěvek od **Ježek** » 05 dub 2007 09:54

Proč by nemohla být dcerou českého krále? Jak píše Žemlička v Přemyslovcích, ještě Přemysl praktikoval vládu z koně a nějaká selka mohla pod srdcem nosit královského bastarda dřív než se nedála z vzádné návštěvy obci.
U Přemyslovců mnoho levobočků neznáme a to jich muselo být nespočítaně za knížectví a počátků království.

Nový příspěvek od **Viola** » 05 dub 2007 10:50

Ježek píše:Proč by nemohla být dcerou českého krále? Jak píše Žemlička v Přemyslovcích, ještě Přemysl praktikoval vládu z koně a nějaká selka mohla pod srdcem nosit královského bastarda dřív než se nedála z vzádné návštěvy obci.
U Přemyslovců mnoho levobočků neznáme a to jich muselo být nespočítaně za knížectví a počátků království.

No to mohla, ale pokud vím, tak se uvádí, že byla dcerou českého krále a české královny...
Ale možná je to zase jenom dedukce a nakonec opravdu mohla být Přemyslovým levobočkem.

Nový příspěvek od **Ježek** » 06 dub 2007 23:17

Viola píše:
No to mohla, ale pokud vím, tak se uvádí, že byla dcerou českého krále a české královny...
Ale možná je to zase jenom dedukce a nakonec opravdu mohla být Přemyslovým levobočkem.

Špatně jsem to četl.

Ale je vůbec možné, aby královská dcerka se vzepřela svému osudu, nestala se manželkou jiného monarchy a s nemanželským dítětem uprchla do ciziny?
Pokud nebyla mimomanželské dítě, tak asi neměla tolik společného s naším královstvím.

Nový příspěvek od **Katerina** » 10 dub 2007 18:57

No, nevypadá to moc pravděpodobně, jediná dáma z Přemyslova rodu, která by časově odpovídala byla sestra Přemysla Otakara II. - Beatrix (dle Palackého též Božena (nikoliv Blažena), ale ta byla provdána za Ottu III. Braniborského, zemřela 1286.
její sestra Agnes zemřela dřív, též byla vdaná , ta to také být nemohla.

Nový příspěvek od **acoma** » 10 dub 2007 19:38

A nemohla to být "něčí" vdova?

Nový příspěvek od **acoma** » 11 dub 2007 23:17

Pan Kybal, autor knihy o Anežce, píše o Blaženě jako o Anežčině sestře.

Nový příspěvek od **Viola** » 12 dub 2007 09:38

acoma píše:Pan Kybal, autor knihy o Anežce, píše o Blaženě jako o Anežčině sestře.

Jenže ta knížka je cca 50 let stará... Spíš si myslím, že dříve se uvádělo devět dětí Přemysla a Konstancie, přitom jich je opravdu doložených jen osm... O tenhle pramen bych se v tomto ohledu radši moc neopírala.

Nový příspěvek od **acoma** » 12 dub 2007 22:34

To, že není úplně doložená by mě až tolik netrápilo vzhledem k Přemyslově přelétavosti. Chvíli s Adlétou, chvíli s Konstancií. Třeba se narodila zrovna ve chvíli, kdy tatíček byl zrovna s tou "druhou" a její narození nebylo zaznamenáno. Blaženina snaha o náboženské "vyniknutí" silně připomíná snahu Anežčinu.

Nový příspěvek od **Katerina** » 13 dub 2007 12:00

Jen malá oprava k mému příspěvku - Palacký sice uvádí Přemyslovu sestru jako Beatrix , Boženu, ale jinak se běžně pro Beatrix používá právě Blažena.
Takže u této paní by seděl čas, jméno, i rod (otec a bratr král) , syny měla také , jen nevím jak by se z Branibor , kde byla provdána dostala do Itálie.

Nový příspěvek od **Viola** » 13 dub 2007 12:15

Katerina píše:Jen malá oprava k mému příspěvku - Palacký sice uvádí Přemyslovu sestru jako Beatrix , Boženu, ale jinak se běžně pro Beatrix používá právě Blažena.
Takže u této paní by seděl čas, jméno, i rod (otec a bratr král) , syny měla také , jen nevím jak by se z Branibor , kde byla provdána dostala do Itálie.

Já jsem se dočetla, že zemřela ve Vratislavi 1286 (ale ta Vratislav se mi moc nezdá). No každopádně si nedovedu představit, že česká princezna a poté braniborská markraběnka, která mimochodem svému muži porodila několik dětí (kromě jiných i "dárečka" Otu V.), se ke konci svého života odebrala do Itálie, aby tam hlásala nové proudy v křesanství...

Jinak s těmi jmény je to potíž, třeba taková Guta je také uváděna jako Jitka, Jutta, Judita - a u Guty Lucemburské nakonec i jako Bonna...
Nebo taková Eliška-Alžběta.

Nový příspěvek od **acoma** » 13 dub 2007 12:36

Viola píše: No to mohla, ale pokud vím, tak se uvádí, že byla dcerou českého krále a české královny...
Ale možná je to zase jenom dedukce a nakonec opravdu mohla být Přemyslovým levobočkem.

Zatím jsem všude našla, že Blažena měla být dcerou Konstancie a otec a bratr měli být králi.

Nový příspěvek od **Katerina** » 11 kvě 2007 13:01

acoma píše:
Viola píše: No to mohla, ale pokud vím, tak se uvádí, že byla dcerou českého krále a české královny...
Ale možná je to zase jenom dedukce a nakonec opravdu mohla být Přemyslovým levobočkem.
Zatím jsem všude našla, že Blažena měla být dcerou Konstancie a otec a bratr měli být králi.

Ano, teď jsem na ní několikrát narazila - všude ji uvádějí jako dceru Václava I. a Konstancie , narození 1210, datum úmrtí 24.10. 1281 v Miláně, pochována v Chiavarelle. (dokonce i na nějakých holandských stránkách !). Na Midlands je ale uvedeno, že původní nebo základní zdroj, který by potvrzoval její původ ještě nebyl určen. Nicméně je zde u ní odkaz ve zkratce ES I. 2 177.
Vy asi identifikujete ten zdroj, já ne.

Jo a ještě se tam o ní píše, že byla známa jako Wilelma Boema.

Nový příspěvek od **acoma** » 11 kvě 2007 13:56

Hurá, konečně se mnou někdo souhlasí.

Já tomu věřím.

Nový příspěvek od **Katerina** » 11 kvě 2007 14:50

Katerina píše:
acoma píše:
Viola píše: No to mohla, ale pokud vím, tak se uvádí, že byla dcerou českého krále a české královny...
Ale možná je to zase jenom dedukce a nakonec opravdu mohla být Přemyslovým levobočkem.
Zatím jsem všude našla, že Blažena měla být dcerou Konstancie a otec a bratr měli být králi.
Ano, teď jsem na ní několikrát narazila - všude ji uvádějí jako dceru Václava I. a Konstancie , narození 1210, datum úmrtí 24.10. 1281 v Miláně, pochována v Chiavarelle. (dokonce i na nějakých holandských stránkách !). Na Midlands je ale uvedeno, že původní nebo základní zdroj, který by potvrzoval její původ ještě nebyl určen. Nicméně je zde u ní odkaz ve zkratce ES I. 2 177.
Vy asi identifikujete ten zdroj, já ne.

Jo a ještě se tam o ní píše, že byla známa jako Wilelma Boema.

a já opravuji z Václava na Přemysla, ajaj.

Nový příspěvek od **acoma** » 11 kvě 2007 17:48

Katerina píše: a já opravuji z Václava na Přemysla, ajaj.

No je, je.

I mistr tesar se nekdy utne.

Nový příspěvek od **Katerina** » 11 kvě 2007 18:16

Další, i když drobnou zmínku o Vilemíně, Blaženě, jsem našla na stránkách Kruhu českých duchovních tradic - v článku o Anežce je Vilemína zmiňována mezi dalšími ženskými Anežčinými příbuznými , u kterých se objevilo zameření na službu bližním.
Vilemína je zde zmíněná hned jako první a jako Anežčina sestra, její působíště - Itálie.

Jinak zmiňují ještě např. Dagmar (Markétu) v Dánsku, tetu Hedviku Slezskou, sestřenici Alžbětu Duryňskou.

Nový příspěvek od **acoma** » 11 kvě 2007 21:28

Píše o ní i Kalista v "Blahoslavené Zdislavě z Lemberka" a i Lenderová a spol v "Evě nejen v ráji". A jak tak o tom přemýšlím, tak si říkám, ze o Vilémě zkusím napsat článek na středověk. Zbavím se tak toho "hlodání".

Nový příspěvek od **acoma** » 30 kvě 2007 19:07

Anežčina legenda se dochovala celkem ve třech rukopisech a všechny jsou ze 14. století. Jsou to rukopis milánský, šibenický a bamberský. V milánském rukopisu je před každým Anežčiným jménem vynecháno místo na slovo sancta, takže se v tu dobu počítalo s jejím svatořečením a písař jej očekával. Posmrtné zázraky Anežčiny - od zimničného záchvatu se uzdravila padnutím před A. máry klariska Konstancie, před Scholastikou ze Šternberka, která dorazila uctít nebožku pozdě, se sama otevřela sbitá rakev. A po pohřbu se objevilo "starobylé znamení svatosti" - z hrobu vycházela podivuhodná vůně(

). Dle legendy: ...bylo zajisté hodno, aby po smrti líbezně vonělo tělo té jež... rozkošně voněla květy ctností, dokud žila..."

Celkem Anežka způsobila 27 zázraků, jeden ještě za života. Třemi nejdůležitějšími posmrtnými byly ty spojené s královskou rodinou.
1. zázrak -nemocnou dceru Markétu položila Guta Habsburská na Anežčin hrob a ta se uzdravila natolik, že s epozději provdala za Boleslava Lehnického.
2. zázrak -v zimě 1317/1318 nechala Eliška Přemyslovna své děti Markétu, Jitku a Václava na Lokti a rok a půl starý Václav vážně onemocněl. V tu dobu měla Eliška v Pze sen, aby šla poprosit o pomoc svou pratetu Anežku, aniž věděla oč má prosit. Ve snu bylo řečeno, že Anežka je stále žijící a žijící v klášteře klarisek na Františku. Ráno se tedy Eliška vypravila do kláštera a dozvěděla se, že je Anežka skutečně přítomná. Požádala tedy sestru vrátnou, aby vyřídila Anežcevzkaz o jjeím příchodu a ta za ní přišla. Poté se Elišce zdálo, že k ní Anežka opravdu přichází a požádala ji tedy o pomoc, nebo trpí velkou úzkostí a neví proč. Anežka slíbila, že za ni bude orodovat. Druhý den dorazil ke královně posel, který jí oznámil, že Václav byl na smrt nemocný, ale s pomocí Boží se náhle uzdravil. Eliška poté bohatě obdarovala klášter na Františku a prohlásila že na Anežčinu přímluvu byl její" jediný syn vyrván z jícnu smrti."
3. zázrak -po narození druhého snya byla Eliška tři dny po porodu zachvácena hroznou nemocí a nepoznávala své okolí. Začala se spontánně modlit ke své velké pratetě a příslibila, že jestli se uzdraví, bude usilovat o Anežčino svatořečení. Poté pocítila nemocná úlevu a uzdravila se...

Slib ale začala Eliška plnit až v r. 1328, kdy už měla "namále". Trpěla tbc a pratetino svatořečení se jí nepodařilo prosadit.

Nový příspěvek od **acoma** » 30 kvě 2007 19:21

Ve středověku byla papeži svatořečena pouze jedna řeholnice a to právě Anežčin velký vzor - Klára z Assisi v r. 1255. Další byla svatořečena až v r. 1608 Františka Římská (†9.3.1440). O Anežčinu kanonizaci se po smrti Elišky Přemyslovny zasazovali nejen pražští minorité, ale i císař Karel IV., ovšem zcela marně.

Nový příspěvek od **acoma** » 01 srp 2007 22:41

našla jsem odkaz na stránky, kde je vyfocen Dagmařin šperk - viz. rejstřík. http://www.roskilde.folkekirken.dk/I%20 ... rkors.aspx

Fórum zájemců o historii

Přemyslovské princezny

královská dcera?

Anežèina legenda

svatoøeèení øeholnic

Dagmar Dánská