Viola píše:Nevíte prosím někdo, kdo byla manželka Petra I. Kateřina? Dost často se uvádí, že byla z Vartemberka, ale mezi Vartemberky údajně vůbec nefiguruje. V jedné chytré knize jsem se dočetla, že ji jako z Vartemberka uvádí až Březan, který ovšem - jak známo - má ve svých kronikách spoustu nepřeností. Jako na smilování čekám na monografii z Lidových novin, ale nevím kdy ji vydají... Pomůže někdo?
Á propos - chtěla jsem nastudovat něco o Vítkovcích, jenže vesměs je toho pomálu, takže jsem si půjčila Děti pětilisté růže od J. Doležalové, ale nad tou spoustou nepřesností mi zůstával rozum stát... Nemáte někdo tip?
Mám pro Tebe tip jen na Rožmberky - Bohumír Němec - Rožmberkové, životopisná encyklopedie panského rodu a Kateřinu z Vartemberka tam má uvedenou taky. A zapátrej po článcích Anny Kubíkové, vypadá to, že je jihočeška. Mnoho zdaru a dej vědět, zajímá mě to taky.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
elizabeth píše:Jo, páni z Lipé a páni z Rožmberka jsou z nakladatelství LN slibováni již na letošní rok. Jen nevím pokolikáté již. Taky na to čekám a stále se ptám.
Taky čekám a netrpělivě.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
acoma píše:
Mám pro Tebe tip jen na Rožmberky - Bohumír Němec - Rožmberkové, životopisná encyklopedie panského rodu a Kateřinu z Vartemberka tam má uvedenou taky. A zapátrej po článcích Anny Kubíkové, vypadá to, že je jihočeška. Mnoho zdaru a dej vědět, zajímá mě to taky.
Tak myslím, že to byla zrovna A. Kubíková, kdo popřel Kateřinu z Vartemberka. A díky za tip, ale Němcovy Rožmberky jsem taky četla, je to super příručka pro ty, co nevědí vůbec nic, ale o Petrovi je tam jen pár stran Podle mě zase vznikl šum tím, že od sebe všichni vzájemně opisují a když je na začátku omyl, je to potom všude.
Četla jsem z NLN Lichtemburky a byli fakt super - je tam i pár zmínek o Jindřichovi z Lipé, myslím, že autor prošel všechny možné i nemožné prameny a našel i nové poznatky... Právě proto by mě zajímaly další rody, tak škoda:-(
No a do latinských kronik se mi vážně nechce
Vcera jsem po prichodu domu hledala druhou zenu Petra I. z Rozmberka. Priznam se, ze jsem nenasla ani, ze byla Katerina, natoz ze byla z Vartemberka. Hledala jsem v Bobkove, Sustovi, Cechurovi. Sustovy Dve knihy..., konci mozna jiz pred svatbou Petra s jeho druhou manzelkou a v dalsich knihach byla zminka jen o detech. Takove ty"zpracovane" knihy bez uvedeni odkazu, to pro me nejsou dukazy, a tak jsem v nich nehledala ( myslela jsem Zeny a milenky ceskych kralu apod). Dnes budu pokracovat. Hodnoceni Kubikove na Kosmasu ( recenze)neni moc lichotive, http://www.kosmas.cz/knihy/127890/rozmberske-kroniky, ale kdyz nikdo nic kloudneho zatim o Rozmbercich nenapsal. Dolezelove Deti petiliste ruze mam doma taky, ja to zas koupila kvuli Zavisovi a zklamana jsem byla take. Nepresnosti a malo informaci. Takze Lidove noviny, pospeste si. Co nejake regionalni nakladatelstvi v CB a nejake sborniky?
Viola píše:Nevíte prosím někdo, kdo byla manželka Petra I. Kateřina? Dost často se uvádí, že byla z Vartemberka, ale mezi Vartemberky údajně vůbec nefiguruje. V jedné chytré knize jsem se dočetla, že ji jako z Vartemberka uvádí až Březan, který ovšem - jak známo - má ve svých kronikách spoustu nepřeností. Jako na smilování čekám na monografii z Lidových novin, ale nevím kdy ji vydají... Pomůže někdo?
Á propos - chtěla jsem nastudovat něco o Vítkovcích, jenže vesměs je toho pomálu, takže jsem si půjčila Děti pětilisté růže od J. Doležalové, ale nad tou spoustou nepřesností mi zůstával rozum stát... Nemáte někdo tip?
Březan měl jedny z nejlepších zdrojů, neb byl archivářem Rožmberků a disponoval tedy přímo jejich rodovým archivem listin a listů. Jeho archivní zpracování i metodika byly tehdy přímo ukázkové. Druhou věcí je, nakolik kriticky přistupoval k Rožmberským falzům...
Katerina píše:Ha, dneska místo oběda jsem v Luxoru prohlížela Břežana .
Manželka Kateřina tam není uvedena jako z Vartemberka, ale pouze Kateřina zřejmě pocházející z poza rakouských hranic.
Ale na genealogy webu je pro změnu uvedena Kateřina z Vartemberka.
K.
Tak moje "výzkumy" mezitím pokročily... Březanovy kroniky revidovala A. Kubíková s tím, že se v nich nachází dost omylů, patrně vyplývajících z falz Oldřicha II. Původ Kateřiny je jedním z nich. Jak mě informoval zasvěcený Landštejn, jemuž tímto děkuji za pomoc , nikde mezi Vartemberky takovou Kateřinu nenajdeme. Snad mezi rakouskou šlechtou...
Tak jsem vyčetla, že Vítek z Hradce podporoval kralevicuv odboj v letech 1247-1249 a byl jím jmenován olomouckým kastelánem. V družině Vítka z Hradce byly zastoupeny dvorské hodnosti maršálka, číšníka a stolníka.... Vok z Rožmberka se velmi významně angažoval na Přemyslově vpádu na území Bavorska r. 1257 a společně s dalšími českými a rakouskými šlechtici kryl Přemyslův útěk a vzdal se pak na volný odchod. Bavorského tažení se zúčastnili i Vítkovci Smil a Ojíř. Vok z Rožmberka byl od r. 1261 hejtmanem Štýrska a spolu s ostatními příslušníky rodu napomohl i českému vítězství v bitvě u Kressenbrunnu r. 1269. Vítkovci se také podíleli na mírovém jednání s Uhry r. 1254 a 1260. Proto tedy Přemysl Otakar II. věnoval Vokovi hrabství Raabs. V darovací listině je zdůrazněno, že Vok je hoden hraběcího nebo i vyššího titulu. Králova nezvyklá přízeň vzala za své po Vokově smrti r. 1262. Pak již zvláštní politicko-vojenské postavení rodu Vítkovců skončilo...
Naposledy upravil(a) acoma dne 02 bře 2007 21:31, celkem upraveno 3 x.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Zajímavé je, že k schválení Vokovy fundace (klášter Vyšší Brod) Přemyslem Otakarem II. došlo až po založení kláštera Zlatá koruna v r. 1264, která byla filiální k rakouskému Heiligenkreuz.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
No s tou podporou Vítka z Hradce v kralevicově povstání to snad ani není tak žhavé. Četla jsem, že on byl vlastně jen údajně jediný známý a významný šlechtic, kterého známe jménem, že podporoval Přemysla. Většina autorů ale jeho účast zpochybňuje, už přesně nevím proč, každopádně od toho odvozovali podporu celých Vítkovců, která ale stojí na hliněných nohách.
Spekulací může být dost, protože mezi opravdové a doložené šlechtice, kteří stáli za Václavem I. i na počátku povstání, byli Boreš a Havel z Lemberka...
Elisabeth,, využila jsem toho, že mám na návštěvě tatínka a polskou nevlastní matku a zeptala jsem se, jak je to v Polsku s tím Závišem.
Ve formě Závisza ! je to staré polské jméno.
Prý byl nějaký Závisza starý, pak asi jeho syn Závisza mladý a z nich Závisza z Týnca , což má být polský šlechtický rod, prý cca z doby Siekiewiczových Křižáků.
Nevím jak historicky zcela přesné, (je to ekonomka, ale miluje Sienkiewicze !), ale každopádně Závišové v té době v Polsku byli.
acoma píše: Proto tedy Přemysl Otakar II. věnoval Vokovi hrabství Raabs. V darovací listině je zdůrazněno, že Vok je hoden hraběcího nebo i vyššího titulu. Králova nezvyklá přízeň vzala za své po Vokově smrti r. 1262. Pak již zvláštní politicko-vojenské postavení rodu Vítkovců skončilo...
Tak a teď jsem našla, že zprávu o "vyvýšení rodu nad jiné pány zemské" údajně Břežan převzal z listiny P.O.II z 23.06.1264. Jedná se ale o falzum, které prý snad ani fyzicky neexistovalo a jeho vymyšlený text zařadil Oldřich II. z Rožmberka do dalšího falza, ketré měl pro změnu 17.09.1333 vydat Jan Lucemburský. Toto falzum by mělo být uloženo pobočce třeboňského archivu v Krumlově.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Viola píše:
V dopise z podzima 1277 označil Rudolf Vítkovce za své spojence a chráněnce, proti čemuž se Přemysl ohradil. Koncem roku 1277 Přemysl vytáhl do JČech, smířil se s mladými Rožmberky (pořád ale nevíme, kolik jim bylo!), Záviš s Ojířem uprchli, o dalších se snad neví...
22.9.1277 - tehdy zemřel Vítek II. z Příběnic, bratr Jindřicha I. z Rožmberka - tj. mladistvý Rožmberk. A kdy přesně vytáhl Přemysl do jižních Čech? Nemůže to souviset?
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Przemysl de Nyestieyky píše:Zrovna jsem četl jeden starší comics, kde vystupovala šlechtická rodina DE ROUGEMONT, po staletí zápasící s upírem. Nebyli to nějací francouzští příbuzní Rožmberků?
De Rougemont (Matouš Vernier) je typická imigrantská "šlechta", jež za pár babek získala konfiskáty po vyvražděných nebo vyhnaných Češích. A pochopitelně byla ve službách Habsburků - za zásluhy pak nafasovali titul "baron". Rodina Vernier de Rougemont měla v držení Lipnici nad Sázavou, Světlou nad Sázavou, panství Medlešice (na Pardubicku), krátce vlastnili dnešní "Slovanský dům" (Šporkův palác).
S Vítkovci a tedy ani s Rožmberky nemají žádnou spojitost. Ono to vlastně ani dost dobře nejde, protože se v Čechách objevili až dávno poté, co většina Vítkovců vymřela (...chjo, škoda nás )
Mnoho zdaru a dej vědět, zajímá mě to taky. 
Podle mě zase vznikl šum tím, že od sebe všichni vzájemně opisují a když je na začátku omyl, je to potom všude.
