Husitská revoluce

[Napo_Leon]

To je ovšem krásný film. Z roku 1977. Nemůžu si pomoci, ale starší filmy dokázaly mnohem lépe nastínit atmosféru, obzvláště ty historické.

S tím Zikmundem, ona je to svým způsobem pravda. Trochu se pozapomíná, že vztah Husa a Zikmunda byl "nadstandartní" a osobní, i když těžko zpětně posoudit, nakolik byl tento vztah ze strany Zikmunda upřímný. Spíše to byla přetvářka a vypočítavost, neboť Hus pro něj byl pojistkou, že se koncil nerozpadne. Myslím že to byl dokonce Čornej, kdo ve VDZKČ v V. díle zdůrazňuje, jak se Zikmund angažoval v Husově případu, aby mu vymohl veřejné slyšení. Koncil, který měl řešit nejpalčivější témata tehdejšího světa, se na několik dní věnoval pouze Husovi. Věc nevídaná. Vždyť už jen poskytnutí glejtu někomu, kdo byl podezřelý z kacířství ukazuje, že se Zikmund snažil tuto věc dotáhnout do zdárného konce. Tím samozřejmě myslel, aby Hus odvolal. Když se ukazovalo, že Hus neodvolá, byl to sám Zikmund, kdo navrhoval kardinálům Husa upálit. Navíc víme, že Zikmund i před celým svatým shromážděným oslovoval Husa familiárně: "Jene.", kdežto například Václav IV., který znal Husa déle, mu říkal vždy jen "Huse."

v popisu: University of Plague

Jo To bude samozřejmě překlep.

Když pomineme směšné kostýmy, tak je zajímavý akcent na Husovy názory podle toho filmu - výklad Bible v domácím jazyku a nezprostředkovaný vztah k Bohu. Nakolik to je zjednodušení jeho názorů a nakolik je to přesně to, co je kánonem protestantských církví?

Tvůrci filmu samozřejmě nemohli pochopit a dá se říci, že ani akceptovat národní rovinu Husa jako např. Vávrova trilogie, protože by se pak s filmem anglicky mluvící prostředí jen těžko ztotožňovalo. Chtěli v první řadě ukázat Husa jako reformátora v době před Lutherem a v době po Wycliffovi. Proto ten důraz na překlad Bible do národního jazyka. Samozřejmě, že to je zjednodušené, ale taky "protestantské", tedy desetkrát podtržené, že husité jako první v řadě evangelických církví popřeli dosavadní církevní tradici a kladli důraz na Písmo.

[Napo_Leon]

Aktualizovaný článek o bitvě u Lipan byl vyhlášen jako článek týdne na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

[Viola]

Aktualizovaný článek o bitvě u Lipan byl vyhlášen jako článek týdne na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

Dělal jsi na něm?

[Napo_Leon]

Aktualizovaný článek o bitvě u Lipan byl vyhlášen jako článek týdne na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

Dělal jsi na něm?

Nedělal. Kdysi jsem uvažoval, že začnu makat na těhle článcích o české historii, ale není snadný tam něco psát, obzvláště když jsem zapomněl všechny přihlašovací údaje

[Ježek]

Saltzmann se na něm podílel Nepotěší (někoho)

[Napo_Leon]

Saltzmann se na něm podílel Nepotěší (někoho)

Saltzmanna neznám, jen z vyprávění.

Z faktografického hlediska se mi ten článek líbí, ovšem musím se ohradit proti tomu, aby se polní vojska označovala levicí a panská jednota pravicí, což je dosti vzdáleno pravdě. Z toho článku na mně dýchá zaujetí vůči levici a hlavně komunistům, což ho v mých očích devalvuje jako celek, neboť pokud se má tvářit profesionálně a objektivně, tak zde nemůže být místo pro prezentaci vlastního ideového názoru a zaštiťování se historií. To je znásilnění dějin ne nepodobné a nebezpečné tomu, jakého se kdysi dopouštěl bolševik. Jestli se na tom spolupodílel saltzmann, tak by měl být potrestán minimálně půl rokem na Úřadu práce, aby si uvědomil, o čem skutečný život je...

[Ježek]

Z faktografického hlediska se mi ten článek líbí, ovšem musím se ohradit proti tomu, aby se polní vojska označovala levicí a panská jednota pravicí, což je dosti vzdáleno pravdě. Z toho článku na mně dýchá zaujetí vůči levici a hlavně komunistům, což ho v mých očích devalvuje jako celek, neboť pokud se má tvářit profesionálně a objektivně, tak zde nemůže být místo pro prezentaci vlastního ideového názoru a zaštiťování se historií. To je znásilnění dějin ne nepodobné a nebezpečné tomu, jakého se kdysi dopouštěl bolševik. Jestli se na tom spolupodílel saltzmann, tak by měl být potrestán minimálně půl rokem na Úřadu práce, aby si uvědomil, o čem skutečný život je...

Termíny levice, střed a pravice vznikly v jiném časovém období, mají jiný kontext a jiné souvislosti (dnes ještě víc), vykládanou látku znepřesňují o dnešní konotace a politické názory. Nicméně je stejně chybné na základě těchto termínů a výsledku bitvy ("levice" prohrála) dedukovat autorův odpor k levici. Ideový názor tam není, wikipedisté dokáží najít nestrannost a ocenit ji (jinak by si ten článek těžko vydobyl svoji slávu)

Tvrzení o pracáku pro kohokoli je zcestný úplně

[Napo_Leon]

Termíny levice, střed a pravice vznikly v jiném časovém období, mají jiný kontext a jiné souvislosti (dnes ještě víc), vykládanou látku znepřesňují o dnešní konotace a politické názory.

Ano, to je ten problém

Nicméně je stejně chybné na základě těchto termínů a výsledku bitvy ("levice" prohrála) dedukovat autorův odpor k levici. Ideový názor tam není, wikipedisté dokáží najít nestrannost a ocenit ji (jinak by si ten článek těžko vydobyl svoji slávu)

Mluvil jsem o tom, jak na mně ten článek působí. A tak to cítím, s tím nic moc neuděláš. Není to vyvážený článek, i když chápu, že v tomhle případě je to jedno z nejkontroverznějších témat z české historie vůbec. Já to beru tak, že autor lehce překročil pomyslnou čáru objektivity a nastínil svůj pohled na problematiku, ze kterého vysvítá určité ideové zabarvení. Wikipedisté dokáží najít nestrannost, ale ne všichni. Co se týče "slávy", tak tu nezískávají články na Wiki za obsah, nýbrž za formu, to jest délka článku, množství odkazů na literaturu a prameny, atd.

Tvrzení o pracáku pro kohokoli je zcestný úplně

Přiznávám, jako obvykle jsem ujel, ale interpretace pohledů dneška do minulosti mi velmi vadí. Dle mně je to jedno z kritérií, kterými se rozlišuje historik profesionál a historik amatér.

[Ježek]

Předevčírem byla ještě přednáška M. Čapského - Vratislav mezi Prahou a Římem. řednášející řešil především kontakty města v rámci slezského prostoru, českého království a také do Říma.
Místem paměti byl Zikmundův zásah v roce 1420, kdy došlo k výměně městské rady, zrušení některých privilegií. Přesto místní měšťané považují svoje město za významné město v království (2. po Praze) a je v čele protihusitské koalice ve Slezsku. Vratislav z velké míry tuto válku financuje (výkupné) a radikalisuje se - Vratislav je rájem kazatelů už od konce husitstkých válek, ale hlavně v 50. a 60. letech.

Zároveň roste i sebevědomí města, které čím dál vyžaduje, aby slezská knížata holdovala českému králi právě ve Vratislavi (dříve nebylo stálé místo - i Opava, Praha, Poznaň).

Vratislavská městská rada cíleně přiváděla kazatele, například Mikuláše Templfelda (z Krakova), Vratislav má úzké spojení s dominikány a františkány. Plynule se prováděly mše.
Ústřední bod konstruování vlastní identity Vratislavy byl tak boj proti heretikům.
Město se odklání v důsledku toho od panovnické politiky. Uzavírá spolek se slezskými knížaty pro saskou kandidaturu, Vratislav končí nakonec osamocena. Papežští legáti přesvědčují město, aby se smířilo s Jiřím (papežské záměry s Jiřím proti Turkům).Lze sledovat politickou osu k papeži, město má stálého prokurátor u papeže.
V 60. letech roste vliv kazatelů, za kterými stojí dav. Mikuláš Templfeld v této době začal zasahovat do politiky městské rady vůči Římu. Spoluovládá město.

[Napo_Leon]

Nešlo jen o politickou moc, kterou Vratislav bezesporu disponovala, ale hlavně o její hospodářské zázemí, které vyjma Prahy nemělo žádné město zemí Koruny české. A to neplatilo jen v 15. století, ale i v století následujícím. Ale to nejsou žádné nové poznatky, je to jen shrnutí toho, co by každý, kdo se trochu hlouběji zajímá českými dějinami 15. století, měl vědět...

[Ježek]

Husité v Moldavsku: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

[Ježek]

Kondotiéři na Slovensku z Moravy http://www.vhu.sk/data/att/475_subor.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Politická satira předhusitské a především husitské doby: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antol ... CL1/49.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Opožděně o pohusitském medievistickém pátku.

První přednášku měl docent Šandera, který polipanské období charakterisoval jako ideální období pro šlechtu, ta se nemusela ohlížet na krále, ale ani příliš na Řím. Mírný list hodnotí jako výrazný úspěch kališníků. Čáslavského sněmu se zůčastnílo 420 lidí, ale z měst jen Čáslav (věnná města k landfrídům přistoupila až k roce 1441). Programově byli vyloučeni stoupenci Habsburků (Krušina z Lichtenburka) a bojovníci od Lipan na straně radikálů. Landfrídy se staly královstvím v malém, přijaly některé pravomoci panovníka (jmenování mincmistra). Kritice bylo podrobeno vměšování se do teologie, naopak nikdo z hejtmanů nezneužíval své pravomoci k vlastnímu obohacení.

Dr. Beran se věnoval litoměřickému a boleslavskému landfrídu, landfrídy považuje za provisorium (ale osvědčilo se), kde se projevoval rozpor mezi možnostmi trest a realitou.

Litoměřický landfríd vznikl až půlrok po vydání mírného listu a jen s 32 členy, 15 pánů a 17 rytířů, odstaven byl Jakoubek z Vřesovic. Zde příliš nepobíhá ideový boj kališníků s katolíky (Ptáček x Oldřich z Hradce), jako jinde, klíčový je vztah k Lužici - vartenberská strana s nimi válčí, smiřického (propražská a prolužická) skupina ne. V zakladacím listu se tak nevzpomíná mírný list, nejsou zmiňovány sporné body, ani podpora Rokycany.
V roce 1444 probíhá převrat, kdy se za pomoci Pražanů a Lužičanů domluví smiřického skupina s Jakoubkem, odstavují Vartenberky. Litoměřický landfríd se tak začíná podobat zbytku země (konflikt kališníci x katolíci).

Boleslavský landfríd je striktně paritní, odchodem Mikuláše Sokola se přiklání k Poděbradovi.

Landfrídy zanikají až s nástupem Pohrobka na český trůn.

K přednášce doc. Janiše mám jen poznámku, že landfríd v roce 1396 nemusel být vydán.

[Rubáš z Hrádku]

On počítá, že Vartemberkové byli vytlačeni z vedení litoměřického landfrýdu až roku 1444? To se mi zdá hrozně pozdě...
A s vytlačením Jakoubka z Vřesovic bych byl taky opatrný, v landfrýdní listině není také ani jeden Zajíc z Házmburka. Přitom Zbyněk Zajíc i Jakoubek patřili v té době mezi "neutrály" a sloužili často jako prostředníci a vyjednavači...

[Ingolf]

Novinářsko-historický článek od Pavla Šafra - http://svobodneforum.cz/pavel-safr-moje ... sem-i-dil/" onclick="window.open(this.href);return false;
O osobním postoji k Husovi, o cestě po jeho stopách do Kostnice, o tom, jak je potřeba vnímat jeho kauzu tehdejšíma očima, o zkreslování husitské epochy, pozitivech i negativech Husovy politiky.. A tenhle novinář kdysi šéfoval bulvárnímu Blesku

[Napo_Leon]

Novinářsko-historický článek od Pavla Šafra - http://svobodneforum.cz/pavel-safr-moje ... sem-i-dil/" onclick="window.open(this.href);return false;
O osobním postoji k Husovi, o cestě po jeho stopách do Kostnice, o tom, jak je potřeba vnímat jeho kauzu tehdejšíma očima, o zkreslování husitské epochy, pozitivech i negativech Husovy politiky.. A tenhle novinář kdysi šéfoval bulvárnímu Blesku

Mně se to líbí! Je to celkem srozumitelné, navíc věcné a upřímné, přičemž autor také operuje s historickými fakty celkem v pořádku, tedy na to, že je to laik.

[Ingolf]

Taky se mi to líbí.. pořád se diskutuje, jak se k Husovi hlásili komunisti nebo národní demokrati typu Jiráska, ale jak ho chápat jinak, to se moc neví.. A najednou to s takovou lehkostí podá novinář..

Jiný článek vyšel na německém Die Weltu, možná ho někdy o noční přeložím, jestli bude čas a síla..
http://www.welt.de/geschichte/article14 ... n-Hus.html" onclick="window.open(this.href);return false;

[slavicekvac]

Taky se mi to líbí.. pořád se diskutuje, jak se k Husovi hlásili komunisti nebo národní demokrati typu Jiráska, ale jak ho chápat jinak, to se moc neví.. A najednou to s takovou lehkostí podá novinář..

Jiný článek vyšel na německém Die Weltu, možná ho někdy o noční přeložím, jestli bude čas a síla..
http://www.welt.de/geschichte/article14 ... n-Hus.html" onclick="window.open(this.href);return false;

V historii je to běžné zkreslení - směšování epoch, bez dobrého rozlišení od kdy do kdy. Hus a jeho život je něco úplně jiného než husitská doba po jeho smrti. Husitský odkaz v roce 1921 a v roce 2015 je taky něco úplně jiného. Už se my katolíci s církví husitskou nefackujeme jako naši předci. A to fackování bylo doslova. Například při sbírání peněz na husitský sbor a kostel sv. Václava ve Vršovicích v jedné době... A pořád to je věc doby husitské a názoru na ni. A co s tím má až tak společného katolický reformátor Jan Hus, to je opravdu hodně daleko.

[Ježek]

Rozhlasový pořad o husitské trilogii Otakara Vávry: https://plus.rozhlas.cz/je-vavrova-husi ... je-8164331" onclick="window.open(this.href);return false;